psychosociÃ¡lnÃ klima Å¡koly iii. - SociÃ¡lnÃ klima Å¡koly a Å¡kolnÃ tÅÃdy

Recommendations

Info

MOTIVACE ŠKOLY JAKO INSTITUCE KE ZVLÁDÁNÍ PROBLÉMŮ A KE ZMĚNĚ ŠKOLNÍHO KLIMATU Jiří Mareš Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové ÚVOD Psychosociální klima školy bývá charakterizováno jako relativně stálá kvalita vnitřního prostředí školy vyznačující se těmito znaky: a) je vnímaná, prožívaná a hodnocená jejími aktéry (žáky, učiteli, vedením školy, dalšími pracovníky školy, rodiči), b) je sociálně konstruovaná a sociálně sdílená, c) ovlivňuje vzájemné vztahy aktérů, jejich individuální i společné činnosti, ale i výsledky dosahované jednotlivci, skupinami a institucí jako celku. Relativní stálost v řádu několika let ovšem nevylučuje určité proměny školního klimatu v čase; mohou být postupné i skokové, mohou být výsledkem přirozeného vývoje anebo intervenčních zásahů (o nich se píše ve speciální kapitole tohoto sborníku). Přestože výzkumy psychosociálního klimatu školy probíhají ve světě již desítky let, obvykle se v empirických výzkumech nesledují detailně změny klimatu - neprobíhá tedy jemnější rozbor dynamických proměn jednotlivých složek školního klimatu v čase. To proto, že stále převládají transverzální, jednorázová šetření, zatímco longitudinální výzkumy jsou vzácností. Tím méně se empiricky zkoumá, co je oním spouštěcím impulsem ke změně – co motivuje školu jako instituci k určitým proměnám klimatu. V této práci se pokusíme podívat na motivační zdroje z poněkud netradičního pohledu. Vrátíme se k počátkům výzkumu školního klimatu a vydáme se jinou cestou, než většina badatelů. PŘEHLED KONCEPCÍ POJMU KLIMA ŠKOLY Poměrně rozsáhlá přehledová studie Andersonové (1982) začíná metaforou. Autorka tam říká: výzkum zabývající se klimatem školy má dva rodiče - výzkumy organizačního klimatu různých institucí a výzkumy efektivity práce školy. Po obou zdědilo teorii, nástroje i metody jejich použití, ale čerpalo i odjinud, takže je spíše nevlastním dítkem těchto rodičů. Citovaná autorka pokračuje: ve skutečnosti výzkum klimatu školy 34
hlavně čerpal ze tří pramenů: a) podnikatelského kontextu, b) kontextu terciárního školství (colleges), c) kontextu klimatu školní třídy (Andersonová, 1982: 368). My jsme šli ještě dál a rozlišili jsme sedm možných pramenů (přehled viz tab.1). Tabulka 1 - Předpokládané kořeny výzkumů sociálního klimatu školy (Mareš, 2003: 34-35) označení přístupu metaforický teoretický pohled na školu škola jako organizace vyznačující se specifickými kvalitami typičtí představit elé Halpin, Croft (1963) Milles (1969) klíčové pojmy „osobnost“ je u jedince totéž, co “klima“ u organizace „zdraví“ školy jako organizace používané metody rozhovor, dotazník poznámka Klima otevřené nebo uzavřené. Zdravá organizace přežívá ve svém prostředí i aktivně zvládá náročné úkoly a dále se rozvíjí. školní efektivity ekonomický organizačně psychologický škola jako socializační instituce produkující žáky určitých kvalit škola jako výrobní podnik škola jako fungující organizace Creemers (1994), Stringfield (1994) Averch, Carroll, Donaldson et al. (1974) Anderson (1970), Anderson, Tissier (1973) plán činnosti školy, kurikulum, kvalita výuky, čas, příležitost,pravidla, socializace, výkony, postoje vstupy, výstupy, finanční, personální a materiální zdroje, technologické postupy, náklady, čas cíle org., organizač. vztahy, kontrola a řízení, motivování, formální a neformální struktury výkonové testy, postojové dotazníky, inspekční zprávy ekonomické metody, zejména analýza dat vykazovaných o provozu školy metody čerpající z psychologie práce a organizace, zejména pozorování, rozhovory, dotazníky Příliš se nediskutuje o tom, kdo je vlastně „zákazníkem“. Intuitivně se předpokládá, že u mladších žáků jsou jimi rodiče, u starších studenti sami. Zde dochází k překrývání s výzkumy opírajícími se o pojem „kultura školy“. Přitom nejde vždy o promyšlené navazování. 35
Page 1 and 2: PSYCHOSOCIÁLNÍ KLIMA ŠKOLY III.
Page 3 and 4: OBSAH 1. OBECNÉ OTÁZKY ŠKOLNÍHO
Page 5: Předmluva Dostáváte do rukou sbo
Page 8 and 9: INTERVENCE OVLIVŇUJÍCÍ PSYCHOSOC
Page 10 and 11: změřit psychosociální klima šk
Page 12 and 13: nějaký svůj „vnitřní vývoj
Page 14 and 15: Při úvahách o stabilitě či pro
Page 16 and 17: prevence (zasáhnout v případech,
Page 18 and 19: acionálnější a efektivnější
Page 20 and 21: Tabulka 2 - Postupy, které komplik
Page 22 and 23: INTERVENCE DO KLIMATU ŠKOLY Změna
Page 24 and 25: Proměnná č. 5 Proměnná č. 6 i
Page 26 and 27: INTERVENCE ZAJÍMAJÍCÍ SE PRIMÁR
Page 28 and 29: větších skupin (školní třídy
Page 30 and 31: Jde o praktickou záležitost nebo
Page 32 and 33: Z otázek uvedených v tab.4 je zř
Page 34 and 35: Birnbaum, A.S., Lytle, L., Story, M
Page 36 and 37: Meyers, J., Meyers, B.: Bi-Directio
Page 40 and 41: sociologický sociálně ekologick
Page 42 and 43: Jedním z mnoha možných pokusů o
Page 44 and 45: praktické zkušenosti - viz tvorba
Page 46 and 47: v regulaci a „ponořená“ v soc
Page 48 and 49: Tabulka 3 - Hlediska pro poznání
Page 50 and 51: Dále si představme, že k tomuto
Page 52 and 53: Uveďme si nyní několik příklad
Page 54 and 55: záležitostí samotných aktérů
Page 56 and 57: Pro vystižení role, kterou plní
Page 58 and 59: že škola obvykle zná cíle, kter
Page 60 and 61: Podle Carvera a Scheiera se popsan
Page 62 and 63: 2. Z teorie mentální reprezentace
Page 64 and 65: Deci, E.L., Ryan, R.M.: Intrinsic M
Page 66 and 67: z elementárních vnímatelných as
Page 68 and 69: Třetí důležitou charakteristiko
Page 70 and 71: • málo se zajímají o dynamiku
Page 72 and 73: Obrázek 4 - Zkoumání podob celko
Page 74 and 75: X, pak X je také dobrá. Jedinec s
Page 76 and 77: studenti zřejmě necítí při vý
Page 78 and 79: 3. žáci mají určitý odstup vů
Page 80 and 81: Jedním jsou různé aspekty jedinc
Page 82 and 83: Ačkoliv k výměnám na postu řed
Page 84 and 85: přebraných tříd a někdy násil
Page 86 and 87: skupinovou záležitost je pro hlub
Page 88 and 89:
Sackney, L.: Enhancing School Learn
Page 90 and 91:
PŘEHLED KVANTITATIVNÍCH NÁSTROJ
Page 92 and 93:
GERECHTES SCHULKLIMA (FAIR-L) Autor
Page 94 and 95:
MY SCHOOL INVENTORY (MSI) Autor a r
Page 96 and 97:
SCHOOL CLIMATE SCALE (SCS) Autor a
Page 98 and 99:
SCHOOL ORGANISATIONAL CLIMATE QUEST
Page 100 and 101:
Studie vznikla s podporou Grantové
Page 102 and 103:
CO NÁM MOHOU ZAČÍNAJÍCÍ UČITE
Page 104 and 105:
procesu se liší nejen v tom, jak
Page 106 and 107:
MAT fórum), avšak fyzicky na univ
Page 108 and 109:
3. lidské a sociální zdroje - op
Page 110 and 111:
k učení se obtížně verbálně
Page 112 and 113:
eflektovat především vlastní in
Page 114 and 115:
Tabulka 2. Kategorizace charakteris
Page 116 and 117:
Tabulka 3. Shrnutí odpovědí na d
Page 118 and 119:
obsahů či informační hodnota, o
Page 120 and 121:
procesů školy. K tomu je však kr
Page 122 and 123:
PSYCHOSOCIÁLNÍ KLIMA VE SPECIÁLN
Page 124 and 125:
yli hospitalizováni v období od k
Page 126 and 127:
Negativa školy při nemocnici. Z c
Page 128 and 129:
škole, tempo výuky je pomalejší
Page 130 and 131:
vyrovnat se pocitem vlastní bezmoc
Page 132 and 133:
vazby. Proto je třeba apelovat jak
Page 134 and 135:
DO JAKÉ MÍRY LZE VYUŽÍT INTERNE
Page 136 and 137:
offline browser, který po stažen
Page 138 and 139:
internetové prezentace školy 4 ;
Page 140 and 141:
který jsme pracovně označili jak
Page 142 and 143:
Obrázek 2- Návštěvní kniha ZŠ
Page 144 and 145:
Obrázek 3 - Příklad prezentace s
Page 146 and 147:
přibližně 32% škol mělo přím
Page 148 and 149:
analyzovaných prezentací. Přibli
Page 150 and 151:
8. Pravidelně aktualizujte nebo re
Page 152 and 153:
čí neaktuálností vzbuzuje spí
Page 154 and 155:
Ke vcelku jednoznačným odkazům p
Page 156 and 157:
LITERATURA Bednář, S. : Důvěryh
Page 158 and 159:
Vybíral, Z.: Psychologie lidské k
Page 160 and 161:
ANGLICKO-ČESKÝ TERMINOLOGICKÝ SL
Page 162:
school disorder - množství káze
show all

psychosociÃ¡lnÃ­ klima Å¡koly iii. - SociÃ¡lnÃ­ klima Å¡koly a Å¡kolnÃ­ tÅÃ­dy

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

psychosociÃ¡lnÃ klima Å¡koly iii. - SociÃ¡lnÃ klima Å¡koly a Å¡kolnÃ tÅÃdy