Dále si představme, že k tomuto velmi špatnému výkonu zaujímají stanovisko lidé, na jejichž mínění danému žákovi záleží. K těmto signifikantním druhými osobám obvykle patří spolužáci, vrstevníci, učitelé, rodiče. Mohou říkat, že to nevadí nebo vadí, mohou ho činit odpovědným nebo svádět odpovědnost na něco či někoho jiného; mohou říkat, že je to spravedlivé nebo nespravedlivé, mohou projevit soucit nebo se na něj rozzlobit atd. Autoregulující myšlenky a pocity jiných lidí jsou předmětem zájmu interpersonální teorie motivace. Hranice mezi intrapersonálním a interpersonálním systémem motivace sice není ostrá, jednoznačná, ale je užitečné oba systémy rozlišovat (Weiner, 2000). Weinerův model začíná zdánlivě „od konce“. Výchozím bodem je výsledek nějaké činnosti, výsledek nějaké události (ať už dobrý nebo špatný). Konečným bodem je určité chování, jednání. To, co se děje mezitím, je motivační proces, řízený způsobem, jímž člověk hledá, zvažuje a nakonec vybere určité příčiny svého úspěchu či neúspěchu. Obr. 4 přibližuje složitý průběh intrapersonální motivace. Proměnné a děje zachycené na obr. 4 se týkají jedince. Představme si nyní, že jedince nahradíme školou, tedy jakými „velkým subjektem“, který také zažívá úspěchy a neúspěchy. Jak by tento model popisoval děje, jež se ve škole odehrávají při zvládání problémů a při snahách zlepšit <strong>klima</strong> školy? Model ukazuje, že první, co se ve škole zřejmě odehrává po velkém úspěchu či velkém neúspěchu, zjevném maléru, jsou afektivní reakce. Lidé jsou mrzutí, znechucení až frustrovaní, když jejich snahy končí neúspěchem anebo pociťují radost, štěstí, když se jim podařilo stanovených cílů dosáhnout. První reagování je plné emocí, zatímco kognitivní rozvažování se v této fázi prakticky neuplatní. Otázky typu „Proč to tak dopadlo?“ se obvykle vynořují až v případech, kdy je výsledek snažení pro osazenstvo školy nečekaný nebo nepříznivý či neobyčejně důležitý. Naopak v případech, kdy aktéři očekávají úspěch a úspěch se skutečně dostaví, zpravidla nepátrají po příčinách; berou příznivý výsledek jako samozřejmost. Zkusme se zamyslet nad tím, co všechno může ovlivnit hledání odpovědi na otázku „Proč to dopadlo zrovna takhle?“. Jistě sem patří: dosavadní zkušenosti školy s úspěchy a neúspěchy v minulosti, hodnotová orientace školy, sociální normy platné v dané komunitě, výsledky dosažené jinými školami v okolí. Ve hře jsou i pravidla, která si daná škola vytvořila pro hledání vztahů mezi příčinou a následkem, např.: za všechno můžou „oni“; nejdřív hledejme chybu u sebe; v tomhle systému se nedá nic nového prosadit; s tímhle vedením to lepší nebude; s tímhle sborem to lepší nebude; děti a rodiče jsou rok od roku horší atd.. Hledání příčin ovlivňuje též míra zapojení učitelů, žáků a rodičů do realizace změn (existuje rozdíl typu: to „jejich“ problém; to je „náš“ společný problém). 46
Obrázek 4 – Atribuční teorie intrapersonální motivace (modifikovaně podle Weiner, 2000: 3) 47
- Page 1 and 2: PSYCHOSOCIÁLNÍ KLIMA ŠKOLY III.
- Page 3 and 4: OBSAH 1. OBECNÉ OTÁZKY ŠKOLNÍHO
- Page 5: Předmluva Dostáváte do rukou sbo
- Page 8 and 9: INTERVENCE OVLIVŇUJÍCÍ PSYCHOSOC
- Page 10 and 11: změřit psychosociální klima šk
- Page 12 and 13: nějaký svůj „vnitřní vývoj
- Page 14 and 15: Při úvahách o stabilitě či pro
- Page 16 and 17: prevence (zasáhnout v případech,
- Page 18 and 19: acionálnější a efektivnější
- Page 20 and 21: Tabulka 2 - Postupy, které komplik
- Page 22 and 23: INTERVENCE DO KLIMATU ŠKOLY Změna
- Page 24 and 25: Proměnná č. 5 Proměnná č. 6 i
- Page 26 and 27: INTERVENCE ZAJÍMAJÍCÍ SE PRIMÁR
- Page 28 and 29: větších skupin (školní třídy
- Page 30 and 31: Jde o praktickou záležitost nebo
- Page 32 and 33: Z otázek uvedených v tab.4 je zř
- Page 34 and 35: Birnbaum, A.S., Lytle, L., Story, M
- Page 36 and 37: Meyers, J., Meyers, B.: Bi-Directio
- Page 38 and 39: MOTIVACE ŠKOLY JAKO INSTITUCE KE Z
- Page 40 and 41: sociologický sociálně ekologick
- Page 42 and 43: Jedním z mnoha možných pokusů o
- Page 44 and 45: praktické zkušenosti - viz tvorba
- Page 46 and 47: v regulaci a „ponořená“ v soc
- Page 48 and 49: Tabulka 3 - Hlediska pro poznání
- Page 52 and 53: Uveďme si nyní několik příklad
- Page 54 and 55: záležitostí samotných aktérů
- Page 56 and 57: Pro vystižení role, kterou plní
- Page 58 and 59: že škola obvykle zná cíle, kter
- Page 60 and 61: Podle Carvera a Scheiera se popsan
- Page 62 and 63: 2. Z teorie mentální reprezentace
- Page 64 and 65: Deci, E.L., Ryan, R.M.: Intrinsic M
- Page 66 and 67: z elementárních vnímatelných as
- Page 68 and 69: Třetí důležitou charakteristiko
- Page 70 and 71: • málo se zajímají o dynamiku
- Page 72 and 73: Obrázek 4 - Zkoumání podob celko
- Page 74 and 75: X, pak X je také dobrá. Jedinec s
- Page 76 and 77: studenti zřejmě necítí při vý
- Page 78 and 79: 3. žáci mají určitý odstup vů
- Page 80 and 81: Jedním jsou různé aspekty jedinc
- Page 82 and 83: Ačkoliv k výměnám na postu řed
- Page 84 and 85: přebraných tříd a někdy násil
- Page 86 and 87: skupinovou záležitost je pro hlub
- Page 88 and 89: Sackney, L.: Enhancing School Learn
- Page 90 and 91: PŘEHLED KVANTITATIVNÍCH NÁSTROJ
- Page 92 and 93: GERECHTES SCHULKLIMA (FAIR-L) Autor
- Page 94 and 95: MY SCHOOL INVENTORY (MSI) Autor a r
- Page 96 and 97: SCHOOL CLIMATE SCALE (SCS) Autor a
- Page 98 and 99: SCHOOL ORGANISATIONAL CLIMATE QUEST
- Page 100 and 101:
Studie vznikla s podporou Grantové
- Page 102 and 103:
CO NÁM MOHOU ZAČÍNAJÍCÍ UČITE
- Page 104 and 105:
procesu se liší nejen v tom, jak
- Page 106 and 107:
MAT fórum), avšak fyzicky na univ
- Page 108 and 109:
3. lidské a sociální zdroje - op
- Page 110 and 111:
k učení se obtížně verbálně
- Page 112 and 113:
eflektovat především vlastní in
- Page 114 and 115:
Tabulka 2. Kategorizace charakteris
- Page 116 and 117:
Tabulka 3. Shrnutí odpovědí na d
- Page 118 and 119:
obsahů či informační hodnota, o
- Page 120 and 121:
procesů školy. K tomu je však kr
- Page 122 and 123:
PSYCHOSOCIÁLNÍ KLIMA VE SPECIÁLN
- Page 124 and 125:
yli hospitalizováni v období od k
- Page 126 and 127:
Negativa školy při nemocnici. Z c
- Page 128 and 129:
škole, tempo výuky je pomalejší
- Page 130 and 131:
vyrovnat se pocitem vlastní bezmoc
- Page 132 and 133:
vazby. Proto je třeba apelovat jak
- Page 134 and 135:
DO JAKÉ MÍRY LZE VYUŽÍT INTERNE
- Page 136 and 137:
offline browser, který po stažen
- Page 138 and 139:
internetové prezentace školy 4 ;
- Page 140 and 141:
který jsme pracovně označili jak
- Page 142 and 143:
Obrázek 2- Návštěvní kniha ZŠ
- Page 144 and 145:
Obrázek 3 - Příklad prezentace s
- Page 146 and 147:
přibližně 32% škol mělo přím
- Page 148 and 149:
analyzovaných prezentací. Přibli
- Page 150 and 151:
8. Pravidelně aktualizujte nebo re
- Page 152 and 153:
čí neaktuálností vzbuzuje spí
- Page 154 and 155:
Ke vcelku jednoznačným odkazům p
- Page 156 and 157:
LITERATURA Bednář, S. : Důvěryh
- Page 158 and 159:
Vybíral, Z.: Psychologie lidské k
- Page 160 and 161:
ANGLICKO-ČESKÝ TERMINOLOGICKÝ SL
- Page 162:
school disorder - množství káze