Martin Tichý - Ústav pro studium totalitních režimů

třetí odbojV Benešově, dne 5. května 1992 VáclavPěkný. 34Druhé svědectví přímo z místaúmrtí Josefa Honse potvrzuje nejeninformace podané Václavem Pěkným,je navíc relevantní osobou svědka:MUDr. Alois Rusňák, nar. 30. 3. 1913,do 27. 5. 1949 lékař v Praze ve vojenskénemocnici ve Střešovicích, jsem byl jakopolitický vězeň v r. 1951 ve vazbě naPankráci, kde jsem vykonával pomocnoulékařskou práci jako chirurg.V sobotu dne 6. července 1951 kolem16. hodiny jsem byl dozorcem povolánk lékařské prohlídce příslušníky Stbpřivezeného vězně jménem Josef Hons.Jmenovaný sténal a svíjel se bolestívnitřních orgánů. Zjistil jsem, že mátěžké vnitřní zranění, poněvadž mutekla krev v moči z análního otvorua měl velmi citlivé břicho s napětímsvalů, což téměř vždy svědčilo o velmizávažném a život ohrožujícím onemocnění.Upozornil jsem dozorce, že jenutno okamžitě jej dopravit do nemocnice,že byl zřejmě ztýrán a že musídostat krev pro její úbytek. To všakdozorčí orgány odmítly a Hons zůstalna cele, kde tentýž den kolem 22. hod.zemřel.Tuto moji znalost případu jsem oznámilna žádost příslušníka K 231 JUDr.Josefa Drába z Benešova již v r. 1968a dnes ji opakuji.Ve Vejprtech dne 20. prosince 1991. 35Nemůže být pochyb, že Josef Honsbyl před smrtí při výsleších týrán.Výpovědi dvou dotyčných vězňů,kteří nezávisle na sobě viděli JosefaHonse krátce před smrtí, verifikujízpůsob zacházení s ním, jemuž vyšetřovanýpodlehl. Co si myslet o zápisuz léčebného a ohledacího listu?Již nezjistíme, zda mohla být bezprostřednípříčina smrti – Insupp cardis– způsobena přidružením komplikacík vnitřním zraněním, jež jsou nadevši pochybnost dosvědčena osobnímsvědectvím výše jmenovaných. V žádnémpřípadě nelze pochybovat o odbornézpůsobilosti, s níž posoudil stavnemocného MUDr. Alois Rusňák.Václav Pěkný jeho svědectví navícjednoznačným způsobem doplňuje.Příběh Josefa Honse zde nekončí.Svím vlastnoručním podpisem stvrzuji,že jsem jako předseda organizaceve Višeticích příjmul od bezpečnostníhoorgána 300,- Kčs které patří JosefuHonsovi který zemřel. Tyto peníze předámmanželce zesnulého Josefa Honse.Předal: (podpis nečitelný, číslo 3644– pozn. aut.) Převzal: (podpis nečitelný– pozn. aut.). 36Spolu s penězi byla pozůstalýmpředána i urna. Pohřební služba hlav.města Prahy účtovala za kremaciprovedenou 9. července 1951 částku1771 Kč. Dlužnou částku zaplatil z největšípravděpodobností stát. Podpisa adresa objednavatele kremace jsouna dochovaném dokumentu výraznoumodří přeškrtány. Stalo se tak zřejměpoté, co někdo neznámý do prázdnéhorohu připsal zvláštní, snad identifikačníčíslo, doplněné na koncizkratkou STb. Urna s popelem zesnuléhobyla 28. července 1951 uloženado hrobu v Šebířově. O průběhu tohotoaktu jsme zpraveni díky hlášeníOddílu státní bezpečnosti Votice.Nejednalo se o nic jiného než o monitorováníobyvatelstva a pozůstalýchze strany StB:Smuteční obřady provedl farář ŠestákAntonín z Neustupova, za přítomnosticírkevního tajemníka ONV. Pohřbu seúčastnilo celkem asi 15 osob, z nichž7 bylo z řad příbuzenstva.Po skončení smutečního obřadu děkovalamatka Honse přítomným těmitoslovy: „Děkuji Vám všem, kteří jste méhosyna doprovodili, který mě byl odloučena nesměla jsem s ním mluvit!“ V tom jiuchopili její příbuzní a zandali ji ústakapesníkem, takže k dalším výrokůmnedošlo.Při pohřbu nebyly zjištěny nějakézávady a občanstvo z okolí pravděpodobněo úmrtí Honse nejevilo zájem,o čemž nasvědčuje nepatrná účast najeho pohřbu,Velitel oddílů Stb: v z (podpis špatněčitelný, pravděpodobně M. Dvořák –pozn. aut.). 37Jméno zemřelého Josefa Honse bylozneužito před Státním soudem v Prazepři soudním přelíčení s teroristickouskupinou vojenského zběha FrantiškaSlepičky a spol., konaném ve dnech12. a 14. února 1952. Ze strany žalobcůnepanovaly o jeho vině navenekžádné pochybnosti. Pokud byly přisoudním přelíčení zmiňovány jehočiny, vždy se tak dělo v intencíchzprávy určené k rukám státního prokurátoradr. Zieglera.[…] Hons ve své výpovědi uvádí, žena jaře 1951 sešel se s Františkem Slepičkou,kterého znal již dříve a tento muoznámil že jest zapojen v teroristickéorganizaci a nabídl mu aby s nimi spolupracoval.Hons nabídku přijal a jakoprvní úkol měl zapojiti do teroristickéorganizace další občany ze Zlatých Hortento úkol Hons splnil a zapojil postupnědo této organizace Josefa Herdu, JanaKosáka a Václava Fingla všechny zeZlatých Hor. Společně se Slepičkoua s Herdou sešli se ve stáji v Kamberku(Zlaté Hory) a zde Slepička podrobněinformoval jak Herdu tak Honse o konečnýchcílech teroristické skupinya o tom že hodlají v nejbližších dnechzavraždit s. Burdu.Kosák při jedné schůzce dostal zaúkol od Honse aby, jakmile se dozví kdyse vrátí Burda ze školení ihned poslal34 Archiv KPV Benešov, Svědecké prohlášení Václava Pěkného, signované podle knihy pro ověřování městským úřadem Benešov.35 Archiv KPV Benešov, dopis Aloise Rusňáka ze dne 20. prosince 1991. Pravost podpisu je ověřena spolupodpisy: JUDr. Jos. Dráb,Smetanova 1301, předseda KPV Benešov; Josef Doubrava, Antůškova 1322, jednatel KPV Benešov.36 ABS, f. MV-V, vyšetřovací spis a. č. V 2680 MV. Osobní spis státněbezpečnostního vyšetřování proti Josefu Honsovi, Potvrzení(nedatováno – pozn. autora).37 Tamtéž, Předmět: Hons Josef z Křekovic – pohřbení z 28. 7. 1951.104 2010/01 paměť a dějiny