třetí odbojv případu zastřeleného Václava Burdy,bylo vyslýcháno okolo 120 osob,z nichž bylo 36 osob odsouzeno. FrantišekSlepička (v nepřítomnosti)a Alois Jaroš k trestu smrti. VáclavKiršner na doživotí, ostatní od sedmiměsíců do 23 let. 24 Mnohým odsouzenýmbyl výrokem soudu zabavenmajetek. Druhý z odsouzených k trestusmrti, Alois Jaroš, majitel zvěstovskéhopanství, byl skutečně 17. května1952 v Praze na Pankráci popraven.Jméno Aloise Jaroše bylo očištěnorehabilitací až v roce 1995, pozůstalýmbyl v restituci navrácen na<strong>pro</strong>stozruinovaný majetek.V celém případu je velmi nejasnárole vojenského zběha Františka Slepičky.Další jeho osudy, život a pobytna území Československa, ale možnái v cizině jsou obestřeny tajemstvím.Byl usmrcen při přestřelce s FrantiškemBrabcem, funkcionářem příbramskéhookresního národníhovýboru, jehož František Slepičkastačil sám postřelit. Stalo se tak4. května 1955 v obci Dubno. 25Další obětí StB byl již zmíněný JosefHons, který zemřel ve vazební vězniciv Praze na Pankráci pár dní posvém zatčení. Nestanul tedy předsoudem, před nímž by však, jak víme,beztak nemohl očistit své jméno nebose jinak svobodně vyjádřit k předmětuobvinění, neboť soud konaný v případuFrantiška Slepičky a spol. se aninesnažil objasnit cestou práva událostiv obci Zlaté Hory-Kamberk. Soudse stal nástrojem státní zvůle vůčinepohodlným vrstvám obyvatel.V širších souvislostech patřil JosefHons, soukromě hospodařící zemědělec,k oné sociální, možno říci stavovskéskupině, 26 vůči níž byla vedenacelá řada podobných <strong>pro</strong>cesů.Prodlouženou rukou státu v jeho likvidačníchsnahách se staly orgányStB a instituce Státního soudu.V dobovém kontextu se nejednáo nijak výjimečný případ, naopakuplatňování násilí ze strany státníchorgánů, zejména SNB, respektive StB,je symptomatickým znakem koncelet čtyřicátých a let padesátých. SmrtVáclava Burdy byla zneužita v politickém<strong>pro</strong>cesu, jehož cílem bylovypořádat se s možnými oponentykomunistického režimu. Dnes jsou jižnestandardní vyšetřovací metody,používané v rozporu s dobovýmiprávními předpisy, které se všakstaly nedílnou součástí praxe vyšetřovacíchorgánů StB, všeobecně známé.Na tomto místě <strong>pro</strong>to stačí upozornitna skutečnost, že návrhy nazatčení byly vypracovány více než třiměsíce po zatčení velkého množstvíosob, Josefa Honse nevyjímaje: Zjistiljsem po <strong>pro</strong>studování materiálu o zločinnéčinnosti vesnického boháče […]že materiál který má zdejší velitelstvík dispozici dostatečně usvědčuje Honse,že byl aktivně napojen v teroristickéskupině vojenského zběha a vrahaFrantiška Slepičky. Na základě uvedenéhobyl Josef Hons dne 30. června 1951zatčen, ale vzhledem k tomu, že byl jižnemocen dne 6. července 1951 ve vězeňskénemocnici zemřel. Vzhledem k výšeuvedeným skutečnostem navrhuji, abybyl na Josefa Honse dodatečně schválennávrh na zatčení, vzhledem k tomu, žejmenovaný byl dostatečně usvědčensvými spoluvinníky. Podepsán: OrgánKV-Stb Praha šstržm. Kühnel Jindřich.Souhlasím: Velitel vyšetřovacího odděleníStb Příhoda. 27Zdánlivě se jedná o nepodstatnýdetail, ten však názorně ukazuje naformální a <strong>pro</strong>cesní vady v práci vyšetřovatelů,které jsou jasně a jakobybezděky zdokumentovány bez skrupulíči obav ze strany vyšetřovatelův písemnostech z <strong>pro</strong>venience StB.Dodejme, že nad tímto postupem sev té době nikdo veřejně nepozastavil.Otázkou zůstává, co vlastně způsobilosmrt Josefa Honse. Návrh nazatčení skýtá zdánlivě jednoduchouodpověď: ...byl již nemocen dne 6. července1951. V osobním spisu JosefaHonse se navíc nachází hlášení o jehoúmrtí, potvrzující navenek výše citované,avšak přeci jen poněkud nejednoznačnésdělení: Dne 6. 7. 1951 ve22.00 hod. zemřel ve vězeňské nemocniciSVS v Praze XIV. vyšetřovaneczdejšího odd. Josef Hons, nar. 2. 3. 1913,který byl dne 5. 6. 1951 předán do tamnínemocnice z věznice KV-StB Praha.Mrtvola Josefa Honse byla dne 7. 7. 1951<strong>pro</strong>hlédnuta vězeňským lékařem Dr.Peter Pavel /který jmenovaného léčil/,jím napsán léčebný a ohledací list a poté hlášeno úmrtí okresnímu lékaři v PrazeXIV., Dr. Antonín Pavelka, který poohledání mrtvoly podepsal léčebnýa ohledací list. Mrtvola se nalézá v márnicivězeňské nemocnice v Praze XIV.a jest nutno tuto nechat převést k pohřbení.Příloha: čtyři opisy léčebného a ohledacíholistu. Velitel věznice KV-StBPraha por. Faktor Frant. 28Ve fotokopii léčebného a ohledacíholistu, dochované v osobním spise24 Srovnej http://www.zvestov.cz/Zvestov/ a BURSÍK, Tomáš: Osud odbojové organizace Černý lev 777. Příspěvek k historii ozbrojenéhoodporu <strong>pro</strong>ti komunistickému režimu v Československu. OABS MV ČR, Praha 2007, s. 41–42.25 Tamtéž. Dodejme, že Tomáš Bursík ve své studii uvádí jako datum zastřelení Václava Burdy 8. červen 1951. Archivní dokumentyk případu, studované v rámci přípravy tohoto článku, uvádějí datum 9. června 1951. V daném kontextu se však jedná o marginálnírozpor.26 V návrhu na zatčení není opomenuta informace, že to je syn zemědělce, hovoří se tu o něm jako o vesnickém boháči. Srovnej ABS,f. MV-V, vyšetřovací spis a. č. V 2680 MV. Osobní spis státněbezpečnostního vyšetřování <strong>pro</strong>ti Josefu Honsovi, návrh na zatčeníz 10. 10. 1951.27 Tamtéž.28 Tamtéž, Věc: Hons Josef, úmrtí ve vězeňské nemocnici ze 7. 7. 1951.100 2010/01 paměť a dějiny
Náhlá úmrtí ve vězeňských zařízeníchHlášení o úmrtí Josefa HonseZdroj: ABSJosefa Honse, se uvádí jako příčinasmrti celková arteris schlerosa, anginapectoris, Infardi myocardi přednístěny, bez<strong>pro</strong>střední příčina smrtiInsupp cardis. 29 Jednalo se tedyo zdánlivě jednoznačný případ. Oficiálněstanovená diagnóza, určujícípříčinu úmrtí, o jejíž pravdivostinemusíme na první pohled pochybovat,byla navenek potvrzena dvěmalékaři, tedy odborníky. Jiné dokumentyvšak ukazují, že smrtJosefa Honse nastala za zcela odlišnýchokolností.Dnes již těžko zjistíme, co vše následovalopo jeho bez<strong>pro</strong>střednímzatčení. Můžeme však předpokládat,že vyšetřování započalo ihned poněm. Od postřelení a úmrtí VáclavaBurdy, podle vyšetřovací verze StBúkladné vraždy, uběhl necelý měsíc.Navíc krátce nato, přesněji 22. června1951, došlo k přepadení Jana Pisingera,předsedy místní organizace KSČ29 Tamtéž, Léčebný a ohledací list ze 7. 7. 1951.paměť a dějiny 2010/01 101
Change language