12.07.2015 Views

Volvo magazín

Volvo magazín

Volvo magazín

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

STRAP<strong>Volvo</strong> magazínKonecHODNÉHOCHLAPCEZbrusu nová S60: je to <strong>Volvo</strong>, ale ne takové, jak ho známe.Švédský mistr precizního řízení ho protáhl po solné pláni.Připravte se na jízdu svého života!03


Obsah jaro/léto// 20106ŽivotObyčejní lidé dělají neobyčejné věciv Arizoně, Keni a Mexiku.10Křížem krážem po RakouskuS Volvem XC60 DRIVe jsme se rozhodliprozkoumat tak trochu jiné alpské světy.18Rebelové ze SeveruTři výjimeční architekti přivezli do Českasvé ekologické vize s příběhy.22Radost mezi živlyS drakem na vlnách si užijete ďábelskyrychlou jízdu i létání. Vyzkoušejtepopulární kiting!28Pure designPředstavujemekonverzační houpačku.30Pozor, představení začíná!Nové <strong>Volvo</strong> S60 je nejzábavnější autopro řidiče v historii značky. Svezli jsmese v něm a poznali ty, kteří ho vytvářeli.54<strong>Volvo</strong>klubPo stopách slavných modelů <strong>Volvo</strong> AWD58Ekonomická jízdaDokážeme s jedinou nádrží projetnapříč celou Velkou Británií?<strong>Volvo</strong> V70 DRIVe jsme podrobilivelké výzvě.68VolvistaHokejista století Dominik HašekFoto: Libor ŠpačekLIV – <strong>Volvo</strong> magazín, jaro/léto 2010: Vydavatel <strong>Volvo</strong> Auto Czech, s. r. o., V Oblouku 731, Průhonice 252 43,IČO 63981726 Evidenční číslo MK ČR E 12667 Šéfredaktorka Petra Doležalová, dolezalova@bluewind.czSpolupracovníci Jan Koubek, Libor Špaček, Jiří Kaloč, Pavlína Zelníčková, David Horák, Nicol Gale Grafickáúprava Radek Rytina Tisk Expodata-Didot Produkce Petra Doležalová Prodej inzerce Marek Hammerschmied,Boomerang Publishing, 244 023 223, marek.hammer@bpublishing.cz Vychází dvakrát ročně www.liv.czBritská předloha LIV: Editor Bill Dunn Senior Art Director Peter Allen European Editor Alfred Rinaldi ManagingEditor Polly Wagstaff Deputy Art Director Tony Peters Senior Designer Samantha Scott Designer Danielle SalenieksChief Sub-editor Joe Curran Account Director Lisa Marie Mills Account Manager Aarati Karia Senior ProductionController Brian Ventour Production Manager Colette Mahon Ad Production Controller Gordon ArmstrongSenior Account Director Ellen Wade Managing Director Gavin Green Creative Director Paul KurzejaFor <strong>Volvo</strong> Car Corporation: Creative Manager Helene Axelsson Global Customer Relationship ManagementManager Martin Persson Copyright Redwood Publishing Limited, 2009. Všechna práva vyhrazena. Názory vyjádřenév článcích jsou názory autora, a nikoli společnosti <strong>Volvo</strong> Car Corporation. Vytištěno na ekologicky zpracovaném papíru.PEFC/04-31-0741


KaleidoskopStanťe seIkaremTaké vám vaši blízcí občas vyčítají, že nosíte hlavuv oblacích? Nyní můžete jejich názory potvrdit, aniž bysteutrpěli blamáží. Zemi přitom jednoduše ponechejteostatním, z vás se stává novodobý Ikaros. Stačí jen nazáda nasadit létající Jetpack společnosti Martin Aircraft,nastartovat 200koňový motor a už se vznášíte. Obsluhasi přitom nezadá s nejjednoduššími létajícími stroji,zvládnout ji tak může po krátkém školení každý. U pilotaje však vyžadována minimální tělesná hmotnost 63 kg,aby mohl bezpečně manipulovat s 272 kg vážícímpřístrojem. Ve vzduchu se udrží půl hodiny, během nížzvládne urazit vzdálenost 50 km rychlostí 101 km/h.Převážet přitom může i padesátikilové zavazadloa k dotankování nádrže postačí běžné palivo s vyššímoktanovým číslem. Vyšší je ovšem i cena novéhodopravního prostředku, který je pro případ selháníchráněn bezpečnostními pásy automobilového typu,které <strong>Volvo</strong> zavedlo do standardní výbavy již před50 lety. Za cenu asi čtyř milionů dostanete kompletnílétací výbavu včetně balistického záchranného padáku.Yayoi Kusama,dýňová soupravaUmeňí šachuVěděli jste, že si výukou a hranímšachů můžete zlepšit kvalitu myšlenía estetické cítění? Žádná jiná hrav dějinách nebyla tak širocereflektována v umění a literatuře.Neobsahuje prvek náhody, partiirozhodují schopnosti a znalosti hráčů.Jedna z nejrozšířenějších her světa,která je současně považována za sport,vědu i umění, se prezentuje v modernímpojetí na výjimečné výstavě v pražskémCentru současného umění DOX.Jedinečná expozice patnácti soupravpředstavuje tvorbu například DamienaHirsta, Jakea a Dinose Chapmanovýchči Toma Friedmana. Každý z umělcůpojal černobílou bitevní plochu po svém –vytvořil úsměvné polonahé postavičky,dýňovou soupravu, lékařské skleněnébaňky nebo dokonce mluvící šachy.A to, jakým fenoménem tato hra je,ilustruje motto výstavy: „Ze svéhotěsného kontaktu s umělci a šachistyjsem dospěl k osobnímu závěru,že zatímco všichni umělci nejsoušachisty, všichni šachisté jsou umělci.“(Marcel Duchamp, 1952)Expozici můžete navštívit do 28. června.Obsluha Jetpacku sinezadá s nejjednoduššímilétajícími stroji, zvládnoutji tak může po krátkémškolení každý.Batoh, který„jde za vámi“Vybavte si ten pocit z celodenní túry s plnou náloží nazádech. S každým krokem do vás napěchovaný batohsvou kinetickou energií tak trochu vrazí. Ani tento typse speciálním kloubem nepoběží vedle vás, nicménědíky zvláštní konstrukci bude mnohem únosnější,neboť bude ve větší symbióze s vašimi pohyby.Zmíněný kloub je skrytý za bederním pásem, který seupíná kolem boků. Vtip je v tom, že setrvačné sílybatohu neschytá vaše tělo, nýbrž je pohltí „švenknutí“umožněné oním plastovým kloubem. V „zatáčkách“pak při chůzi máte pocit, jako by batoh šel s vámi.04


Podělte se o zážitkyContour HD sezáběrem v úhlu 135stupňů je jednouz nejrozšířenějšíchkamer. Snímáv HD kvalitě a jeodolná proti stříkajícívodě. I s vodotěsnýmpouzdrem ji pořídítedo 10 tisíc korun.To, že volný čas trávíte ve víru nápadité akce,je skvělá zpráva i pro okruh vašich přátel.Jenže pocit z bikerského zážitku slovy„pohádka“ ani „nezapomenutelný“ nepředáte.Od toho tu však jsou čím dál populárnějšívideoklipy, které můžete navíc sdílet napříkladpřes Facebook a další sociální sítě. Pořídíteje sportovní kamerou uzpůsobenou pro chvíle,kdy oběma rukama svíráte řídítka horskéhokola nebo hrazdu kitu. Přístroj jen upnetena prkno nebo horské kolo, zapnete jej a dáluž na něj nemusíte sáhnout. Zábavné je,jak dalece můžete skutečnost zkreslovat.Platí, že čím níž kameru umístíte (napříkladna spodní trubku rámu vašeho kola), tímakčnější záběry budete mít.Klasika se vracíLimitovaná edice kalhot Cargo Pants značky camel active dorazilav dubnu na český trh. Autentický model z doby, kdy značka začínalavytvářet městskou módu, se prodává v exkluzivním balení s tričkemv šedé barvě v ceně 3 690 korun. Dojem z kvalitního zpracovánípodporuje ručně šitý pás všitý do oděvu. Z celkového počtu 1 977 kusů,které byly vyrobeny (počet reprezentuje rok, kdy se pod touto značkouzačalo oblečení vyrábět), jich je pro Česko určeno pouhých 112.www.realitywear.czDům pro 21. stoletíZdravé a pohodlné, a přitomekologické a úsporné bydlení?Odpovědí může být tzv. aktivnídům. Neplýtvá se v něm energií,jeho vybavení totiž aktivněreaguje na změny počasí čidenní dobu. Jak? Důmautomaticky přistíní interiérpři dopadu slunečních paprskůa současně sám větrá. Aktivnídům navíc nezanechává žádnouuhlíkovou stopu, je vzdušný,slunný a uvnitř vytváří příjemnéklima. Z této koncepce vycházíprojekt dánské společnostiVELUX Model Home 2020,která se specializuje nejenna střešní okna, ale na řaduproduktů, díky nimž budevaše bydlení zdravějšía komfortnější. Experimentálníaktivní domy nyní vznikajív Rakousku, Německu, VelkéBritánii a Francii. První z nich,nazvaný „Home for life“, jižstojí v dánském Aarhusu.Základním cílem projektu jeukázat, že zdravé ekologickébydlení může být i komfortnía můžete ho přizpůsobitpotřebám vaší rodiny.www.aktivni-dum.czFoto: Adam Mørk05


Život


Obyčejní lidé dělají neobyčejné věciVšechno to začalo snem. Ještě 1. června2003 byla Stephenie Meyer ženouv domácnosti, která veškerý svůj časvěnovala výchově svých tří synů: ročníhoEliho, dvouletého Setha a pětiletého Gabea.2. června se ale vzbudila a v hlavě jí utkvělajasná scéna ze snu. „Mladá žena hovořilas krásným, zářivým mužem na rozkvetlélouce,“ vzpomíná Stephenie. „Ten muž bylupír. A byli zamilovaní.“ Sen se stal základempro první ze série románů Stmívání, kterýchse prodaly doslova miliony. Neobešlo se toale bez dřiny.„Všechno, co se dalo odložit, jsemodložila, sedla jsem si k počítači a začalapsát. Neměla jsem to vůbec rozplánovanéa neměla jsem ani ambice udělat si ze psaníkariéru,“ říká. „Tu jsem už měla a dávala mipořádně zabrat – byla jsem matkou, což jeasi nejnáročnější zaměstnání na plný úvazek,jaké existuje. Moc jsem toho nenaspala.A spoustu stran jsem napsala s ročnímsynkem na klíně.“O tři měsíce později Stmívání dokončila.Poslala dopisy patnácti literárním agentům:devět ji rovnou odmítlo, pět se jí neozvaloa jeden si vyžádal k nahlédnutí první třikapitoly. To však stačilo k tomu, aby jívydavatelství Little, Brown and Companynabídlo smlouvu na tři knihy za celkem 750tisíc dolarů – pro dosud nepublikovanéhoautora nevídaná částka.UpíříStmívání se na knižních pultech objevilov roce 2005 a celý rok se drželo na žebříčkubestsellerů The New York Times.V Japonsku dokonce vyšlo zvláštní vydáníspisovatelkaKdo? Stephenie MeyerKde? Phoenix, ArizonaProč? Autorka románovéhobestselleru a matka tří malých dětíText Roger DelmarFotografie Eric Ogdens ilustracemi v manga stylu. PokračováníNový měsíc hájilo v Americe první příčkuprodejnosti celých 29 měsíců a jedničkou sestalo i ve Španělsku, Německu, Austráliia Brazílii. Podle listu USA Today byla každásedmá kniha koupená ve Spojených Státechzačátkem roku 2009 od Stephenie Meyera po celém světě se prodalo celkem 70milionů výtisků.Kniha se brzy stala předlohou pro velmiúspěšný film. Stmívání vydělalo na vstupnémcelosvětově 383 520 177 dolarů. PříznivciVolva si možná všimli, že hlavní postava upíraEdwarda Cullena, ztvárněná RobertemPattisonem, jezdí v prvním filmu v bílém VolvuC30 T5, ve druhém pak přesedlá do šedéXC60 T6. Cynikové by si mohli pomyslet, žeto byl jen nějaký chvilkový nápad někoho„na place“, ale Stephenie je ve skutečnostivelkým motoristickým fanouškem a užv knižní předloze filmu figuruje jmenovitě<strong>Volvo</strong>. Protože ale první díl vznikl v roce2003, tedy ještě před érou C30, jezdíEdward v knize v klasickém rychlém S60R.Stephenie připouští, že ohledně aut mákolem sebe pomocníky: „Dva ze tří mýchbratrů jsou automobiloví fanatici. Když sepotřebuju dopátrat typu vozu, ve kterém mojepostava jezdí, tak se to docela hodí. Aťmluvím s kterýmkoli z nich, vždycky ze sebevychrlí dlouhý a přesný popis auta, kterépotřebuji, včetně ceny, výkonu a případnýchstylových doplňků.“„Myslím, že láska k autům je něco taktrochu vrozeného,“ říká Stephenie. „Krásnévozy mě prostě dostávají. Moje kamarádkykdysi na dálnicích sledovaly hezké kluky, jábyla posedlá nádhernými auty.“Ještě zbývají natočit dva filmy – Zatměnía Rozbřesk. Čím bude asi Edward jezditv nich? Podle LIVu by to dost dobře mohlobýt nové <strong>Volvo</strong> S60… Pro mladéhovzdělaného upíra bezchybná volba. Nalistujtestránku 30, přečtěte si dojmy z první jízdya uvidíte, jestli s námi budete souhlasit.07


Život// Obyčejní lidé dělají neobyčejné věciZprávaz MexikaKdoo? HUNABKde? Poloostrov Yucatan,MexikoProč? Vyhráli cenu <strong>Volvo</strong>Adventure za nápaditý projektudržitelného podnikatelskéhovodohospodářstvíText Bill DunnFotografie Oscar MattssonRafaelovo „Krásnéafrické dobrodružství“Kdo? Rafael SelasKde? Lamu, KeňaProč? Vzdal se pohodlného života,aby pomohl místním dětem.Text Joe CurranFotografie Rafael ColoradoRafael Selas je hudební producentz Madridu. Strávil několik let svého životav Miami, kde pracoval s oslavovanýmidržiteli hudebních cen Emmy, včetně RayeRodrigueze nebo Glorie a Emilie Estefan.Dnes žije na Lamu, malém ostrůvkuu pobřeží Keni, a za sedm let měl šestkrátmalárii. Říká ale, že je šťastnější než kdy dřív,protože pomáhá těm nejpotřebnějším –dětem v Africe.„Poprvé jsem Lamu navštívil běhemdovolené v roce 2001. Množství opuštěnýchdětí žijících v bídě na ulici, kterým AIDSa jiné nemoci vzaly rodiče, mě naprostovyděsilo. Dal jsem sám sobě slib, že jimnabídnu šťastnou a zdravou přítomnosta budoucnost a místo, kde by mohly zapomenoutna minulost.“ O rok později použilvšechny své úspory a k nim ještě penízepůjčené od přátel, aby založil dvě nevládní08organizace – jednu v Madridu a druhouv Keni. Spolupracoval při tom s Nairobskýmvýborem nevládních organizací. V průběhusedmi let se ANIDAN (Ayuda Niños deAfrica neboli Pomoc africkým dětem) stalapilířem komunity v Lamu – denně nabízíjídlo, přístřeší a vzdělání zhruba 240 dětem.„Chtěl jsem vidět okamžité výsledky,“říká Rafael. „Najali jsme kompletní tým lidíz Keni a momentálně máme dvacetdobrovolníků v Madridu a šedesátičlennouposádku v Lamu – tedy čtyřicet lidí v útulkua dvacet v nemocnici. Také se zde střídajílékaři, kteří přilétají z Madridu. Snažíme sesvé znalosti předávat místním, aby nakonecbyli schopni vybudovat si pro sebe lepšíživot.“Stěhování do Lamu byla obrovskáživotní změna. Rafael se zde ale usadil sesvou ženou a dětmi a nemá nejmenšípochybnosti, který životní styl mu vyhovujelépe. „Domov mi hodně chybí – přátelé,rodina, španělská kuchyně, hudba, filmy,noviny i unikátní atmosféra Madridu. Alemůj slib dětem mi pomohl vyrovnat se seztrátou všech těchto věcí. V Keni se sesvou ženou, přáteli a dětmi z ANIDANucítím nesmírně šťastný. Je to nejkrásnějšídobrodružství mého života.“Více se o ANIDANu dočtetena www.anidan.org.


V létě roku 2009 se deset týmů mladých lidíz celého světa setkalo na základně Volva vešvédském Göteborgu, aby se zúčastnili fináleosmých <strong>Volvo</strong> Awards. Vybráni byli z více než400 týmů mladých environmentalistů z 56zemí celého světa. Soutěž má za cíl podpořita vyzdvihnout jejich nejlepší projekty –a tato skupina z mexického Yucatanunakonec zvítězila.Tým se jmenuje HUNAB (což je volnýakronym pro „lidi žijící v souladu s přírodou“)a už od roku 2005 pracuje na obdivuhodnéma nápaditém vodohospodářském projektu.Studenti Francisco Chuc, GriseldaGambrielson, Julio Martinez, Suegily Pecha Viney Kantún doslova ohromili mezinárodníporotu, která se vyjádřila: „Skutečněudržitelný podnikatelský model vzniklz představivosti dětí a budou z něj těžit jejichrodiny, příroda i místní ekonomika.“S použitím pouhých 900 litrů vody sikaždé z dětí vzalo na starostvodohospodářský rybníček, který poskytnemísto k lovu a chovu. Bude to třeba k osazenímístních vodních cest, až bude dokončenojejich čištění. Projekt navíc pomáhá dětempřivydělat si na školné. Děti nadto o svépráci mluví a podařilo se jim k podobnýmprojektům podnítit spoustu spolužáků, kteříteď mají vlastní rybníčky, čímž zlepšují svéživotní prostředí.„Mexiko si v poslední době prožilonelehké období a my doufáme, že naševítězství dokáže na tváře všech Mexičanůvrátit úsměv a také se stane inspirací promladé environmentalisty na celém světě,“říká Maritza Aurora Morales Casanovaz HUNABu. Šestnáctiletá kapitánkavítězného týmu Griselda Gambrielsondodává: „Byli jsme velmi hrdí, že jsme sevůbec dostali do Göteburgu na finále, alevyhrát první cenu, to je prostě úžasné.Finanční odměna 10 tisíc dolarů je ohromná,když si uvědomíte, že průměrná měsíčnímzda v Mexiku je 50 dolarů. Ale peníze,které budeme investovat do našeho projektu,nejsou tak důležité jako zpráva, kterou jsmevyslali našim krajanům i do světa.“Zleva: Členové HUNABuGriselda Gabrielson,Francisco Chuc, SugeilyPech, Vianey Kantún a JulioMartinez oslavují vítězstvíceny <strong>Volvo</strong> Adventure.09


Jedna z komnatdivů Swarovskéhomuzea křišťálůTaktrochujiné světyText Petra DoležalováFotografie Petra Doležalová a Libor ŠpačekAlpy už dávno nejsou místem, kam se jezdí pouze za sportemnebo na horské túry. V posledních letech se rozmohl trendnevšedních zážitků pro duši i tělo s využitím přírodních zdrojů.Několik těch skutečně výjimečných jsme se pro LIV vydali02


křížem krážemvyzkoušet s nejoblíbenějším modelem švédské automobilkyVolvem XC60. V duchu země, která je vyhlášená péčío životní prostředí, ale i s ohledem na dlouhou trasu jsme sivybrali jeho nejúspornější verzi s nejnižšími emisemi – DRIVe.03


Naše první zastávkabude poněkudmrazivá. Mířímetotiž do Kaprunuprozkoumat nejvýšepostavený showroom Volva na světě.Jako materiál k jeho stavbě posloužil jensníh a led, tedy skutečně stoprocentněrecyklovatelný materiál, a poskytujeunikátní zážitek vždy pouze maléskupině dobrodruhů.Ve dvou a půl tisíci metrech nadmořem, na vrcholu hory Kitzsteinhorn,vyrostl již čtvrtou zimu populární tábor<strong>Volvo</strong> Ice Camp. Vyhřátou XC60parkujeme na ohromném parkovištipod dolní stanicí lanovky a kabinou sevracíme z jarního údolí zpět do zimy.NOC V IGLÚ NA LEDOVCIMrazivé království, na jednu sezonupostavené z více než šedesáti tun ledua pěti tisíc krychlových metrů sněhuuprostřed sjezdovky, připomíná maloueskymáckou vesnici. Jen štěkot huskyůtady supluje řev sněžného skútru, kterýnám právě přiváží naše zavazadla. Předvchodem do hlavního iglú složeného zečtyř kopulí se do rytmu hudby pohupujehrstka lyžařů a popíjí šnaps ze skleničkyz ledu. Přes den je celý Ice Campotevřen zvědavým očím návštěvníků hor,a když svítí slunce, většina z nich poprohlídce neodolá, zalehne do leháteka oddá se chytání zlatavého bronzu.Je půl páté a poslední lyžaři mizív útrobách kabin lanovky směr civilizace.Zatímco na sebe ve vyhřátémkontejneru soukám několik vlněnýchvrstev a teplé boty ze soba, které se semhodí stejně dobře jako na výpravu zapolární kruh, venku povážlivě sílí vítr.Teplota klesá na minus deset. „Vydržímeto?“ ptají se s obavami v hlase někteří zečtrnácti spolunocležníků, na které čekásedm iglú. Mimo nás tady uprostřed horzůstala pouze obsluha kempu. „Dáte sisvařák?“ ozve se česky za ledovýmbarem. Ne, to skutečně není naučenáfráze Rakušanů, tihle hoši jsou opravduod nás. Ledovou stavbu tu na plošeo rozloze 5 000 m 2 budovali už odprosince a domů se jim prý už aninechce. Jsou na dobré cestě stát sesněžnými muži… Dokonce tvrdí, žespánek v teple ve srovnání s nocovánímv iglú za moc nestojí.Když poslední sluneční paprskyrozzáří údolí do růžova, přichází časna tradiční večeři. V jídelně, která jesoučástí hlavního iglú, usedáme naledové lavice vypolstrované kožešinamize sobů. Polévka je záměrně servírovánav chlebové kůrce, aby tak rychlenevychladla, a z případných stížnostína studené maso se kuchař vyvlékljednoduše: poslal jen naložené plátky,abychom si je sami ugrilovali namosazném válci. Populární šnaps srkámejak jinak než ze stylové skleničky z ledu.Na odbyt už ale začíná jít i horký čaj.Barvy uvnitř iglú po soumrakunabírají na intenzitě. Vedle jídelny jakopomeranč září ohnivě oranžové <strong>Volvo</strong>C30. Vystavený model je vybránv duchu celého kempu – jedná se totižo ekologickou a nejúspornější verziDRIVe. Má spotřebu pouhých 3,8 litruna 100 km při emisích 99 gramů CO 2na kilometr. Ve verzi Drive/Stop získalvloni titul Zelený automobil roku.S tímhle malým krasavcem bychomPo soumraku seintenzita barevv iglú umocní.12


zvládli cestu z Prahy na Kaprun a zpěta ani by nám neblikla kontrolka nádrže.Večerní program s dobrodruhypokračuje. Zájem o pobyt v rozpálenémsudu à la sauna roste. Přece jen už senám chlad dostává pod kůži.Nakumulované teplo pak patří k receptu,jak si iglú dostatečně vyhřát a usnoutv něm jak Budulínek. Oproti předchozímlétům tu přibylo i horké jacuzzi. Půlnočnípřípitek v horké lázni po túře na hřebenypak rozpálí i ty největší zmrzlíky.Vyhřátý spací pytel určený doextrémního mrazu fasujeme rovnous lůžkem a názornou ukázkou, jak si doněj schovat všechno oblečení a nakonecsebe až po špičku nosu. Jde to, aby mizůstal jen malinký otvor pro dýchání.Ohlušující ticho sálající z bílých stěn násdělí od patnáctistupňového mrazua teploučko ve spacáku předčilo i tyneoptimističtější scénáře.Budíček není třeba – slunceprozradilo bílé světlo, které prozářiloprostor malého iglú. Skáčeme rovnoudo lyžařského a kreslíme první obloučkypo neposkvrněných sněhových pláních.Soukromé hory před příjezdemsportovců jsou sladkou odměnoudobrodruhů <strong>Volvo</strong> Ice Campu.HÝČKÁNÍ VE VESMÍRNÉM STYLUPo dvou dnech strávených v horách sevracíme zpět do jara vyzkoušet některéz méně známých wellness procedur.Rakousko je totiž zemí, kde se myšlenkawellness hotelů zrodila, a každým rokemnabízí nové a ještě neobvyklejší kúry, pokterých se prý budeme cítit báječně.Jestli to půjde tímto tempem dál, mámeslušně nakročeno k nesmrtelnosti…V designovém hotelu Mavida v Zellam See, kam jsme naší XC60 doraziliz parkoviště pod lanovkou za pár minut,se po akční noci rozehříváme v příjemnébiosauně s vůní bylinek a teplotou 70 °Ca na doporučení hotelového personáluokoušíme místní specialitu v místnostizvané Blue Box. Vstupujeme do prostoruzaplaveného modrým světlem. Jsou tupouze dvě podivná lehátka. V momentě,kdy na ně uléháme, začnou hřát a jemněvibrují; za chvíli se přidávají i vibrace stěn,tichá hudba a zvuky. Připadám si jakove sci-fi filmu a propadám se hlubokodo jiné dimenze. Po čtyřiceti minutáchprocedura končí. Nevím, jestli se mipodařilo navodit stav hladiny alfa, jakkúra slibovala, ale rozhodně se cítímpříjemně svěží.Nahoře: Královstvíz ledu a sněhu sekaždoročně recykluje.Sezona trvá od lednado dubna.Dole: V Blue Boxuse na speciálníchvyhřátých lehátkáchrelaxuje v hladině alfa.Vlevo: Naprostýstav lehkosti bytí simůžete vyzkoušet vezvukotěsné lázni, nahladině s 26procentnímsolným roztokemsimulujícím prostředíMrtvého moře.13


Vlevo: Autentickoučínskou pagodu, pravéorientální lázněa celoročně vyhřívanéjezero bychom v Alpáchopravdu nehledali.Dole: Do čajovny,ostatně jako po celémhotelu, chodí hosténejčastěji v županech.Jednotlivé wellness lahůdkya možnosti sportovních vyžití v krásnépřírodě se v Alpách perou o vaši přízeňa nerozhodní často trpí. Sport, nebobáječný vodní svět, koupele v alpskémsenu, bylinách či olejové lázni? Neboještě netradičnější masáž pomocírozvibrovaných kovových misek?V jednom z nejstarších wellness hotelůna Turracher Höhe své hosty dokonceškolí, jak se naučit užít si svůj volný časa nestát se v honbě za zážitky štvancem.Možná si myslíte, že výuka, jak odpočívat,se týká pouze workoholiků, ale tady toopravdu není tak snadné. Zvlášť když jevýběr pestrý jako švédská snídaně.Turracher Höhe je oblast mnohemmenší, ale o to malebnější než hlavníturistická centra v alpských velikánech.Malé středisko s téměř rodinnouatmosférou leží zhruba 150 kilometrů najihovýchod od Salcburku. Tady rozhodněna davy nenarazíte. Zdejších 38 kmsjezdovek pokrývá sníh v průměru 158dní v roce, poslední mizí definitivně ažv květnu. Pak nastává čas pro túry, kolaa golf. Park skrývá příjemné horskéstředisko, alpský průsmyk, rozlehláhorská sedla a tři idylická jezerauprostřed pohoří Nockerberge. Místního nazývají „noky“ a pohoří tohotonejstaršího rakouského horskéhopásma jejich tvar skutečně připomíná.Osmdesát let starý rodinný wellnesshotel Hochschober rozmazlováním svýchhostů nakazil i chataře a turistickoucentrálu. V zimě máte na svahuk dispozici nejen tzv. „obývák“, kde semůžete natáhnout i podívat na televizi,na sjezdovce vám dokonce zdarmanabídnou šampaňské a zmrzlinu. Rozvážího místní důchodce Pistenbutler a zasezonu ho prý hosté vypijí pět až šesttisíc lahví! V létě si pak přímo v hotelumůžete půjčit speciální pětiprsté botyz neoprenu, s nimiž budete vnímat mech,lesní půdu a hory s intenzitou chůzenaboso, aniž byste si odřeli či otlačilichodidla. A pokud vás nohy rozbolícestou, na horské chatě Vasttlhütte amSam vám je po lázni z alpských bylinodborně namasírují.KOUPÁNÍ V JEZEŘE MINISTRAZAHRANIČÍZálibu rodiny Leeblových, majitelůHochschobru, v cestování a oblibunetradičních léčivých kúr prozradí už připříjezdu ohromná čínská pagoda nabřehu jezera. Kdo by něco takovéhov Alpách hledal? Však jim také trvaloroky, než našli výborného čínskéhoarchitekta, s jehož pomocí autentickoustavbu vybudovali. Uvnitř si můžetedopřát hodiny jógy, meditací, pravéčajové ceremonie a z nich si pakodskočit do vodní a saunové zónya zaplavat si v jezeře. A to po celýrok, což vám nikde jinde na světěnenabídnou. Svým hostům hotelceloročně ohřívá vodu v části jezerana teplotu třicet stupňů! Takže si tui během těch největších mrazů plavetev teplé lázni. Nevěříme a zkoušíme.Připadám si jako v tropech. Dokonce anipalcem necítím chlad horské ledovkykolem. Jenom je trošku divné, kdyžkousek dál bruslí po jezeře pár lidí.Ostatně, i oni jsou z nás docelapřekvapení. Netuší, že nepatříme meziotužilce a užíváme si vodu ohřátoupomocí technologie, kterou si pan LeeblWellnesslahůdky sev Alpách perouo vaši přízeň .14


Nahoře: Hrad BurgHohenwerfen leží 40kilometrů od Salcburku.Dole: V Zillertalskémúdolí si můžete současněužít zimní i letní sporty.Na ledovci Hintertux selyžuje celoročně.křížem krážem


Firmu ve Wattens poblížInnsbrucku založil v roce 1895spolu se svými dvěma švagryDaniel Swarovski, rodák z Jiřetínapod Bukovkou u Jabloncenad Nisou. Přišel již se svýmnovým patentovaným vynálezem –elektrikou poháněným strojemna řezání křišťálu. Za 2. světové válkypodnik přežil díky výrobě optickýchpřístrojů. Dnes Swarovski vyrábíšperky a bižuterii, speciální tkaniny,oděvní a interiérové doplňky,především svítidla, a spolupracujese špičkovými designéry.Nahoře: Expozice Swarovskive Wattens – novodobý světAlenky za zrcadlem.Uprostřed: Kvalita řadovýchgolfových hřišť i jejichzázemí se vyrovná našimnejlepším resortům.Dole: Rodinné klany neustálevylepšují poskytovanéslužby. Theresa, dceramajitelky hotelu v Zillertalu,je nejmladší sommelierkouv Rakousku.starší nechal patentovat. Vytápěnýprostor nemá umělé dno. Metodafunguje na principu, že se teplá voda držínahoře. Bazén je ohraničen pontony sestěnami sahajícími do hloubky tří metrů,což dostatečně zabraňuje promícháváníjezerní vody. Provoz je samozřejměekologický: v zimě je voda vyhřívána jakocelý hotel dálkovým topením z kotelny,která ekologicky spaluje dřevěný odpadz okolních lesů, a v létě tepelnýmičerpadly.I tady, stejně jako na Kitzsteinhornu,nacházíme českou stopu – jezero totižpatří Karlu Schwarzenbergovi, který zajeho užívání inkasuje od hotelu nájem.WELLNESS NA TALÍŘIMíst s rozsáhlým programem nejenv oblasti relaxace je v Rakouskunespočet. Určitě za to může i fakt, ževelkou část z nich provozují jednotlivérodinné klany po celé generacea poskytované služby neustále vylepšují.Děti původních majitelů studují obory,které zde prakticky využijí. Jako třebav Zillertalu široko daleko svou kuchyníproslavený hotel Theresa. Dcera paníTheresie, půvabná Theresa, se stalanejmladší sommelierkou v Rakousku,která tuto zkoušku absolvovala jakojediná Rakušanka s vyznamenáním. A toje opravdu velký úspěch, na světě je totižmezi sommeliery pouze deset procentžen. Theresin bratr Stefan Egger velíkuchyni coby šéfkuchař. Jeho vynikajícíbiokuchyni je snadné propadnout, zvlášťkdyž v ní aplikuje tajemství stravy, kterouse sám živil při ultramaratonech. Vlastnírecepturou bojoval proti únavě a zazvýšení fyzické vytrvalosti. My k snídanitestujeme teplou obilnou kaši. Hm,pravda, párečky, vajíčka a hlavně místnívynikající sýry chutnají o něco lépe, alerozhodně se po nich necítíme tak svěží.„Z přírody můžeš čerpat, pokud jsi s nív souladu,“ tvrdí Stefan. Přesně ví a takév krátkých kurzech učí, která jídla jsouzdrojem nejen energie, ale předevšímdobré kondice. Společně s ním jsmedokonce připravovali páteční galavečeři.V létě Stefan doprovází hosty na bylinnéstezce, a kdo vlastní lovecký lístek,může s ním vyrazit do jeho revíru, odkudpochází všechna podávaná zvěřina.O své kamzíky, srny a divočáky sedokonce sám stará, každý týdenv jakémkoli ročním období jim osobněservíruje seno a ovoce posypanéčokoládou.ČTRNÁCT KOMNAT DIVŮZe Zillertalu vyrážíme do půl hodinyvzdáleného Wattens. Tyrolské městečkotřicet kilometrů od Innsbrucku ukrývánovodobý svět Alenky za zrcadlem. Jenmísto skla se ve fantazii odrážejí milionykrystalů multimediálního muzeaKřišťálových světů. Ospalí pošmournostídeštivého odpoledne vstupujeme podvodopád, který tryská z úst zelenéhoobra s krystalovýma očima.Tmavomodrá vstupní hala nás aleokamžitě probouzí a vtahuje doneskutečné říše Swarovského křišťálů.Světlo, tma a hudba nás provázejímagickou podzemní expozicí. Užvstupní síň šokuje: vedle 42 metrůdlouhé a 11 metrů vysoké krystalové zdizáří největší kousek křišťálu na světě –300 000karátový krystal v expoziciobklopený díly Salvadora Dalího, JohnaBrekkeho či Andyho Warhola.Procházíme tajemnými komnatami –16


křížem krážemjako třeba mechanickou módnípřehlídkou, tanečním sálem něžnýchpohádkových postav – po skle, kdese pod každým naším krokem ozveprasknutí a pod nohama se objeví dalšía další struktura krystalu. Kdy to asi celépukne a já zahučím někam dolů?napadá mě. Podobné pocity zažívámi v členitém tunelu s výjevy Poseidonovakrálovství, jen ostré hrany čelistí násnestačí zachytit. Sopranistka JessyeNorman rozeznívá ohromné broušenédivadlo naléhavou skladbou a v tutochvíli – v prázdném sále – se odrážív desítkách „zrcadel“. Její hlas se pakrozléhá i křišťálovým lesem světelnépoetické instalace, který se snažíme,už naprosto uhranuti, zachytit. Růžová,rudá, modrá… Nové a nové videovýjevyse objevují na ohromných hranolech.Kaleidoskop třpytu, barev, tvarů a zvukůútočí na všechny smysly a neuniknesnad nikdo, dětmi počínaje a obdivovatelimoderního umění, designu a znalcemódních trendů konče.„Křišťálové světy nebyly na svémpočátku míněny jako trvalé muzeum,původně vznikly jako experiment. Kdyžjsme ve Wattens slavili sté výročí firmy,chtěli jsme vytvořit něco jako oslavu.Byl to experiment ze zvědavosti,“vzpomíná Markus Langes-Swarovski,potomek staré rodinné firmy Swarovski.A opět narážíme – jako již tolikrát tadyv Rakousku – na české kořeny:nejznámější světový výrobce křišťálů,který dnes obléká filmové hvězdy a své„kamínky“ dodává i do největšíchnovinek průmyslového designu, totižpochází z malé české vesnice. ■„Z přírodymůžeš čerpat,pokud jsi s nív souladu.“Stefan Egger, šéfkuchař hoteluTheresa v ZillertaluTIP NA TREK – VORARLBERSKOČistá architektura, drsné horya dobrosrdeční lidé lákají návštěvníkydo rakouského svérázu jménemVorarlbersko. Trek po úzkých strmýchpěšinách na pomezí Rakouskaa Švýcarska v pohoří Rätikon vámdá tušit, co je to závrať, na druhoustranu ale k jeho zdolání nemusítebýt žádní horolezci.Po náročném výstupu se můžeteuvelebit na sluncem vyhřáté kamennéterase horské chaty MannheimerHütte a dopřát si občerstvení z metrdlouhé obložené mísy, nejlépe místníspecialitu Vorarlberger Bergkäse.Krásně odtud uvidíte dno údolísevřené několika vrcholky pohoříRätikon, které tvoří ledovec s jezerem.Jak ledy pod vodou přes léto povolují,sem tam se nějaký kus odtrhne odedna, rozrazí klidnou vodní hladinua rozpadne se. Mezi horami sev dáli rýsuje hladina 44 kilometrůvzdáleného Bodamského jezeraa v září je vidět ještě dál, až na 150 kmvzdálený Ulm.Členitá cesta plná zákrutv prudkém stoupání a vytesanýchtunelů (pozor na krávy) byla pro našiXC60 s motorem o výkonu 175 konízábavou. Za volantem jsme sivychutnávali každou zatáčku, nasedadle spolujezdce bylo občaspotřeba přidržet se stropních madel.Odstředivá síla byla ale to jediné, na cobychom si mohli stěžovat. Verze DRIVepoháněná přední nápravou se chovalanaprosto suverénně a v porovnání sečtyřkolkou nám ušetřila zastávky natankování. Interiér nás hýčkal pohodlíma těmi nejmodernějšími technickýmivymoženostmi.–<strong>Volvo</strong> XC60 2.4D DRIVe s šestistupňovoumanuální převodovkouje na dlouhé výlety do hor ideální.S emisemi CO 2159 g/km máprůměrnou spotřebu 6 l/100 km.17


Legendárníhappeningu finského městaSavonlinna natéma vysídlovánífinského venkova.Sami Rintala a Dagur Eggertsson.Navenek působí velmi křehce a vyzařujez nich pověstný ledový klid Seveřanů. Nedejtevšak na první dojem: jejich projekty spojujejistý druh rebelie. Vzdor proti zaběhnutýmkompromisům konzumního systému, úctak tradičním hodnotám rozdílných kultur.Rebelovéze Severu02 18Text Nicol Gale Fotografie Archiv


témaTito skromní rebelové si získali obdivnejen mezi architekty. Svým apelem,profesní neústupností a preciznědotaženými vizemi dokážou každéhoalespoň na chvíli zastavit a donutitk zamyšlení. S obrovskou dávkou poetikyvás přesvědčí o tom, že je ještě stáleo co usilovat.Čekám v letištní hale na přílet linkyz Osla. Blíží se půlnoc a let je opožděn.Snažím se vzpomenout, kdy jsemzaslechla o Samim Rintalovi poprvé. Snadv Helsinkách před devíti lety, při dlouhýchdebatách s finskými architekty. Ptala jsemse celkem hloupě, koho si mezipraktikujícími architekty nejvíce cení.„Viděla jsi, co dělá Rintala?“ Tehdy mi jehojméno ještě nic neříkalo.STAVBY V POHYBUSkandinávie ho už znala, jeho instalacese nedaly přehlédnout. U finského městaSavonlinna vyzvedl Rintala tři opuštěnéstodoly na deset metrů vysoké dřevěnénohy tak, aby budily zdání pomalé,důstojné chůze. „Je jim smutno a stýskáse jim po farmářích, proto zrušily svéodvěké pouto s půdou a pomalu sevydávají směrem na jih k městům,“vysvětloval s obdivuhodnou samozřejmostíSami. Příběh končil během tradičnízabijačkové oslavy, jejíž choreografiipřipravil tanečník Reijo Kela. Všechnystodoly byly před užaslým venkovskýmpublikem podpáleny. Happening roztočildebaty na téma vysídlování finskéhovenkova s grácií, která by předčila nejlepšímediální agentury.Podobných instalací vzniklo běhemkrátké doby po celém světě několik.Rintala byl se svým tehdejším kolegouze studií Markem Casagrandem zvánk účasti na kulturních festivalech,konferencích a bienále v dalšíchmetropolích od Asie po Ameriku, kdesvými pracemi upozorňovali na aktuálnímístní problémy. Čerství třicátníci zasebou nechávali nesmazatelné stopy.Vydali se na náročnou expedici, kdy jakoprvní lidé v historii projeli autem trasuz Helsinek přes celé Rusko až na ostrovHokkaidó. Třináct tisíc kilometrův nelehkých podmínkách, z toho tisícmimo zpevněné cesty. Během výpravysbírali dokumenty o životě lidí, kteří žijív severských oblastech. Nashromážděnýmateriál byl vystaven v Japonskua publikován ve více než třicetiTisíc mírových vlajek, národní parkKoli, Finsko, 2000. Sami Rintalaa Mark Casagrande. „Z prostěradelpoužívaných v psychiatrickýchléčebnách jsme nechali vyrobit tisícbílých vlajek, vztyčili je na třímetrovéželezné tyče a nainstalovali nasjezdovku v národním parku Koli.Chtěli jsme tím ‚vzdát hold‘ šílenstvípodnikatelů, kteří zde, v jednéz nejkrásnějších lesních oblastíFinska, nechali vykácet starý les.“časopisech. Další společná expedicevedla přes Aljašku, pak se spolupráceobou umělců náhle uzavírá. Casagrandepřijímá místo profesora na tchajwanskéuniverzitě a zakládá studio C-Lab(Casagrande Laboratory).O dva roky později jsem v Oslus údivem sledovala stavební jeřábyv parku. Chvíli mi trvalo, než jsempochopila, že jde o veřejnou houpačku.Dřevěné konstrukce zavěšené z padesátimetrů nad zemí se volně pohupovalya uvnitř seděli lidé s knihami v ruce.Létající knihovna! Který blázen tohlevymyslel? Před informační tabulí jsemúplně zkoprněla: Zadavatel – Finsko--norský kulturní institut, autor – SamiRintala. Zase ten tajemný Fin…V časopisech se objevovaly s čím dálvětší frekvencí jeho realizované stavby.Zájem vzbudil třeba BoxHome, levnýenergeticky úsporný dům, prototypněkolikaúrovňové čtvercové kompozice,zamýšlený jako manifest pro bydlenív centru Osla, hotel postavený na 20 m 2za deset dní v Kirkenes na severu NorskaKonvoj, jezero Saimaa, východní Finsko,2000. Tři ručně vyrobené dřevěné veslice,které jejich majitelé zanechali napospasrozkladu, když se přestěhovali do měst, bylyumístěny v jezeře Saimaa v Rantasalmi vevýchodním Finsku. Horní části lodí vypadajínad hladinou jezera jako obrovské uši, kterése pomalu natáčejí podle směru větru.Rintala a Eggertssonpředkládajírozvojové projektypro území na honyvzdálená odhektické civilizace.19


témaMlýn, Green Art, Finsko, 2007.Sami Rintala a Dagur Eggertsson.Přístřešek pro kajakáře, kde se všechnapotřebná energie získává z řeky. Naprojektu spolupracoval Janne Saario,student architektury v Helsinkách.nebo Lesní observatoř, meditačníodpočívárna – galerie pod širým nebem,vybudovaná až v japonské Kirišimě.PŘÍRODA JAKO GALERIEFin Rintala přesídlil z Helsinek doseverního Norska, kde založil nový ateliérs podobně osobitým IslanďanemDagurem Eggertssonem. Sami volírodinný život v Bodø, druhou kancelářvede Dagur v Oslu. Společně překvapujísvými vizemi výstavby v oblasti sámskéhoosídlení. Žádná samoúčelná gesta – nováobydlí respektují volný pohyb přírodounejstaršího evropského národa, Sámů,jsou koncipována s citem, v kontextupřírodních podmínek a efektivníhovyužívání místních materiálů. Rintalaa Eggertsson předkládají rozvojovéprojekty pro území na hony vzdálená odhektické civilizace. S dávkou nostalgiese snaží přiblížit lidem sámskou filozofiia způsob života prostřednictvímpozorovacích věží, galeriemi v příroděnebo třeba specifickými odpočívárnamipro osamocené cestovatele. S odvahoupřesvědčují investory a nikterak neslevujíz použití dřevěných konstrukcí a lepenýchdesek či šindelů.Uplynulo pár let a nečekaně přicházípříležitost uspořádat v Čechách výstavuarchitektury současné Skandinávie.Kvalitních projektů a realizací je na Severu20spousta. Jak jen obsáhnout všechno,co by stálo za zmínku, pouze jednouvýstavou? Moc se nerozmýšlím: je-li časzačít s představováním současného děnína scéně severské architektury, pak tedyRintala&Eggertsson.Letištní tlampač hlásí přistáníopožděného letadla. V žaludku mi začínárejdit hejno motýlů, to vždycky, když jsemnervozitou bez sebe. No snad nebudoupánové žádní protivové, když dělají takhezké věci, bleskne mi hlavou.Dvojice, která pomalu kráčela protimně, předčila má očekávání. Menší brunets pichlavým pohledem v podivnémsportovním overalu s ještě podivnějšímizavazadly a vysoký blonďák s úsměvemod ucha k uchu. „Omlouvám se za tu vizáž,ale vzal jsem to rovnou z lovu sobů,“vysvětluje vesele Sami Rintala a já mámpocit, že si duchy severských mýtů přibalils sebou. Dagur Eggertsson v apartnímsáčku s notebookem pod paží se jensměje: „Nemůžeme se dočkat, jak sizapracujeme na instalaci výstavy!“Je po půlnoci a expozice už je k údivuautorů připravena. Ve spoluprácis brněnským Domem umění vznikáprojekt Take Nord Shape – cestaenvironmentálních realizací je zdezobrazena jak jinak než v pohybu. Migrujícístádo různě vysokých polokmenů nesefotodokumentaci a příběhy, skutečný lespak ztvárňují zavěšené dýhové pláty.Koncept výstavy vznikl po týmové debatěkurátorů s autory. Ke dvojici Rintala –Eggertsson připojili práce finskéhodesignéra Samuliho Naamanky, který svýminávrhy průmyslového a užitného designudoplňuje celou „cestu“. Tři autoři stejnéhověku, kteří o sobě vědí a svou práci znají.Ale poprvé se setkávají až v Brně. ■Létající knihovny // Oslo—Sami Rintala: „Na jaře roku 2004 jsem bylvyzván, abych vytvořil dočasný projekt profinsko-norský kulturní happening v Oslu. Vybraljsem si park u moře, který leží přímo v centruměsta. Povolení k využití místa se mi podařilozískat pouze s jediným omezením – musímdávat značný pozor na trávu v parku, která jezjara velmi křehká.To mě přivedlo k nápadu zavěsit nad zemdva dřevěné objekty. Tak vznikly lavičky, podnimiž byly umístěny knihy. Mým cílem bylo, abymírně houpavý pohyb, drobná změna prostředía dobrá kniha pomohly návštěvníkům-čtenářůmužít si chvíli migrace – stejně jako ptáci.Knihovny visely v parku dva týdny a bylyneustále v provozu. Přes noc byly objektyvyzvednuty do výše pěti metrů nad zem.Pro projekt jsem nedostal žádnou finančnípodporu. Kontaktoval jsem místní výrobcemateriálů, zda by neměli zájem věnovat tentodar k veřejně prospěšnému účelu, a z finskýcha norských vydavatelství jsem obdržel několiktisíc knih. Dřevěné objekty zhotovili v malétovárně na střešní konstrukce bezplatně – prodobrý pocit, že se podílejí na smysluplné věci.“Vytvořil jsemmigrující ptáky,kteří si zde,v parku udělalimezipřistání.


SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNYKAM CHODÍ SLUNCE, TAM NECHODÍ SLOŽENKYJEDINÝM ZDROJEM ENERGIE, KTERÝ UMÍ VYROBIT TEPLO I ELEKTŘINU,ENERGII DOSTUPNOU VŽDY A VŠUDE, A NAVÍC ZDARMA, JE SLUNCE.Nyní se všem nabízí možnost využít této energie, a to za pomoci fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaickáelektrárna využívá vyspělých technologií původně určených pro výrobu elektřiny ve vesmíru. Nejdůležitější částíjsou křemíkové moduly, které jsou vlastním výrobcem elektřiny. Ty produkují stejnosměrné napětí a proud,který je konvertován v měniči na střídavý proud. Poté je možné elektřinu běžně využívat v domácnosti. Vlastníkelektrárny se může rozhodnout, zda bude vyrobenou elektřinu dodávat do sítě distribuční společnosti, nebovyužije tzv. Zeleného bonusu a bude jí spotřebovávat pro svoji potřebu. Distribuční společnost je povinnaelektřinu vykupovat, pokud ji výrobce nabídne k prodeji. Investor má státem garantovaný výkup elektřiny zazvýhodněnou cenu po dobu 20 let. V případě prodeje elektřiny do sítě u instalace do 30 kW obdrží 12,25 Kča u instalace nad 30 kW obdrží 12,15 Kč, které vlastník elektrárny získá od místní distribuční společnosti. Přispotřebě v domácnosti u instalace do 30 kW je účtováno 11,28 Kč a u instalace nad 30 kW je účtováno 11,18Kč. V praxi to tedy znamená, že za spotřebovanou solární elektřinu v domě obdrží částku 11,28 Kč/kWh nebo11,18 Kč/kWh a současně uspoří za kWh, kterou by musel nakoupit ze sítě. Výkupní cena vám poroste každýrok o 2–4 %.Využijte a čerpejtez výhod a slev, kterézískáte členstvímv klubu NELUMBO.Obrate se na odborníkyZkušeným dodavatelem fotovoltaických systémů je společnost NELUMBO s.r.o. která na českém trhu působí již9 let. Jen v loňském roce zrealizovala přes 100 solárních systémů po celé ČR.Hlavní výhodou jejich systémů je vysoká funkčnost – elektrárna pracuje i bez přímého slunečního záření.Systémy je možné postupně rozšiřovat dle možností investora. Vzhledem k vysoké kvalitě používanýchkomponentů je poskytovaná záruka až 25 let. Samozřejmostí je kompletní záruční i pozáruční servis pro celouČR. Systém je dodáván kompletně, tedy i s vyřízením potřebné dokumentace, včetně vyřízení podkladů prodistribuční společnost a licenci. Fotovoltaická elektrárna je moderní a progresivní technologie, která chráníživotní prostředí, nedělá žádný hluk a žádným způsobem neovlivňuje své okolí. Je jediným zdrojem energie, kterýje dostupný vždy a všude i bez přímého slunečního záření. Fotovoltaika přináší nejen úsporu, ale také zajištěnípravidelného přijmu z prodeje elektřiny. Vzhledem k výkupním cenám přinese investorovi několikanásobnounávratnost vložené investice, a navíc zhodnocuje vaši nemovitost. A co je nejdůležitější, uspoří několik desítektun emisí, zejména CO 2 . Tím snižujeme i zatížení životního prostředí pro další generace.Pražská 585, 43001 Chomutovtel.: +420 733 558 223, +420 474 333 905e-mail: obchod@nelumbo.czwww.nelumbo.czSlunce na tvé cestěPři zadání hesla 2010 – datový přenos zdarma.


adrenalinIdyla jako z reklamyna žvýkačky. Mořskávoda má ale mnohopodob a jezdci simusejí umět poradittřeba i s nenadálýmsedmimetrovýmvýbuchem pěny.02 22


Rukama řídíte draka nadhlavou, trupem a nohamaudáváte směr prknu podvámi. Za správného větrupak létáte v obřích skocícha točíte se nad vodou jakoastronaut v kosmické lodi.Nejprogresivnější sportsoučasnosti – kiteboarding –je založen na souhře vodya větru. Jak dokazujíodvážní jezdci s prknya drakem, energie obojíhotvoří někdy přímovýbušnou kombinaci.Radostmezi živlyText David HorákFotografie Petra Doležalová a Libor Špaček03 23


adrenalinPředpověď ohlašuje čtyřmetrové vlny,což znamená jediné: šestimetrovámonstra v místech, kde je jinak jen pokolena vody. Do draka se má opírat vítro síle pěti až šesti stupňů Bft (dleBeaufortovy škály), což stačí na přeskakování i šestmetrů vysokých, lámajících se valů. Podle všeho sechystá slibný závěr jedné kiterské dovolené.NA HRANICI MOŽNOSTÍTa předpověď vyšla. Parta Čechů s draky měla tenkrátpřed sebou poslední dva dny na One Eye. Vlny a vítr,které se přihnaly na Mauricius z bouře u jižního pólu, jimna těch pár dnů nedají zapomenout.Už z auta je vidět, jak se ke břehu valí lavina zalavinou. K pláži míří čeští kiteři. Minulé dva týdny strávilizavěšeni na dracích, a než nastoupí do letadla, chtějí ses ostrovem rozloučit na pořádných vlnách. Typředpokládají na Manawě, kam se ovšem dostanetejedině na člunu. Obsluha v půjčovně ale v reakci natakový nápad jen vytřeští oči. „Dnes ne!“ stačí vyhrknout.Nakonec je námořník dopraví do laguny, těsněpřed korálový útes Death reef na One Eye. Mladí mužistartují draky a z dáli k nim doléhá rachot lámajících sevln. „Velký respekt je na místě a srdce zrychluje svoufrekvenci,“ popisuje stav rozrušení dobrodruh, který siříká Switch. Krotitelé draků nejprve s lehkostípřeskakují metrovou pěnu, kterou k nim vyslalrozbouřený oceán. Na další vlnu už hledí s pozvednutouhlavou, ale s vydatnou pomocí kitu ji také překonávají.Jeden z kiterů dopadá a už vidí lámající se čtyřmetrovouvlnu. V dané situaci využívá plného výkonu draka a opětpřekážku přelétne s dostatečnou rezervou. Přeletět„šestku“, která se začíná lámat daleko v moři, by se alenemuselo povést. „Mohl bych se rozplácnout o vodnístěnu,“ vyhodnocuje situaci a ujíždí plnou rychlostí podlámajícím se hřebenem vlny, která jezdce pouští na širýoceán.KDE KONČÍ ADRENALIN A ZAČÍNÁ OSUD?Rozbouřený oceán mění poklidný charakter sportua kiterům vyčleňují podkategorii waveriderů – jezdcůna vlnách. Vlny jsou tak velké, že statní muži na jejichvrcholcích tvoří jen malé tečky a kity některých z nichzůstávají někde v úrovni a v případě největších vln i podúrovní valu. Teď je ta pravá chvíle ukázat, co kdo umí.Největší odvážlivci potvrzují svou pověst a pozdějisklízejí uznání živě i zprostředkovaně po internetu.Jeden z riderů podle reakcí na akční snímky „moc vidětnebyl, protože vymetal ta největší monstra“.„Velký respekt je namístě a srdce zrychlujesvou frekvenci.“Odvážlivci se nejprve mají před masou vody napozoru a jen si „osahávají“ místo zlomu. To se ovšems rostoucí velikostí vln stěhuje dál do oceánu. Měnící sepodmínky si v přístupu k vlnám žádají i jiné načasování,pakliže se na ně chcete vyhoupnout. To se vymstiloLuckymanovi, načež zbytek týmu měl co dělat, aby jejještě zachránil. „Další zastávkou by byl až Madagaskar,“přemítali zpětně rideři, kam až jejich kamarád mohldoplachtit, kdyby ho bývali nechytili.Jenže této partě záhy otrne a vůči živlu si dovoluječím dál víc. Riding na takovýchto vlnách jezdcipřirovnávají ke snowboardingu ve freeride styluv prudkých svazích třeba Malé Fatry. Kroužíte dlouhéoblouky v lámající se vlně a nehledě na draka nadvámi můžete zamířit i do jejího tunelu. Alespoň riderpřezdívaný „Khi“ to udělal: nechal rotující vodní stěnu,aby mu rozčísla pěšinku, a pak zas raději honemvyjel ven.Divoká mořská voda má ale mnoho podob a jezdcisi musejí poradit třeba i s nenadálým sedmimetrovýmvýbuchem pěny.„Lefkada je proti tomu jak jihočeský rybníček,“nevycházejí z údivu příslušníci komunity, dychtivěprohlížející nové fotky z extrémního zážitku spřízněnýchakčních jezdců.NEJDŘÍV MODŘINY, POTOM OBDIVKiteboarding se postupně stává více a více stylovějšíma pro efektní pohyb s drakem nestačí pouze jezdit. Kdochce zapůsobit a vůbec si tento vodní sport užít, učí setriky. I když pády do vody teoreticky nebolí tak jako ty nasouši, základní dovednosti a kondici natrénujete nejlépes pevnou půdou pod nohama. Draka nahrazuje hrazdauvázaná k větvi. Na tu za zády zprvu možná aninedosáhnete, natož abyste ji správně přechytávali –jenže bez tohoto klíčového úkonu zvaného handlepassse neobejdete. Instruktor vám ale poradí – dozvíte seod něj například, že přehmat uděláte snáz na hrazděpřitažené co nejblíž bokům.Umění je také správně načasovat mocný odrazz hrany – v určité fázi výuky vás lekce „pod větví“ naučízvládnout speciální švih nohama. Když tohle nacvičíte,jdou už končetiny nahoru skoro samy.Než se ale zapíšete do kurzu, pomýšlejte nastrečink. Až protažené šlachy a rutina na větvi vámotevírají cestu ke „kariéře“ zdatného kitera. Jak se24


Machři startují přímoze souše.S každým osvojenýmtrikem se vám odkryjedalší, jejich variantya kombinace.O disciplíny není nouze—Lidé zapojení do byznysu kolemkiteboardingu (nebo téžkitesurfingu) rádi poukazují na to,že je to jeden z nejrychleji sevyvíjejících (vodních) sportů. V praxise to projevuje hlavně vydělovánímnových druhů a poddruhůkiteboardingu.FreestyleFreestyle má v kiteboardingupředevším podobu skákánía předvádění triků ve vzduchu.Ale i ten se dělí na dalších disciplínya styly:Unhooked – ježdění a skákáníbez použití trapézu – vyháknete sez něj a nějakou dobu držíte drakapouze v rukou. To vám umožňujeprovádět spoustu triků, při kterých sipodáváte za zády ovládací hrazdu.Wakestyle je způsob skákánívelmi podobný kouskům nawakeboardu (člunem taženémprkně). Do vzduchu se vymrštíteostrým zahraněním, jímž napnetešňůry draka.Hangtime označuje soutěžnídisciplínu, při níž jde o co nejdelšídobu strávenou ve vzduchu. Rekorddrží Jesse Richman, který na soutěžiBig Air Windjam 2007 předvedl skoktrvající 22 sekund.Wave riding„Ježdění na vlnách“ je extrémnípodobou kiteboardingu. Spočíváv jízdě ve vlnách vysokých až několikmetrů, většinou u korálových útesů,kde se vlny lámou. Jezdci sepohybují co nejblíže lámajícímu sehřebeni. Pro wave riding se používajíjednosměrná prkna podobná svýmtvarem prknům pro surfing.Speed ridingDisciplína zaměřená na rychlost.Rozhoduje většinou průměrnárychlost na 500 metrů dlouhémúseku. Tato forma kiteboardinguvyžaduje velmi specifické podmínky,jako je silný, velmi stabilní vítra hladká vodní hladina. Současnýoficiální rekord drží AlexandreCaizergues s rychlostí 88,7 km/h.Neoficiálním světovým rekordem94,2 km/h na 500metrové dráze sevšak od 26. ledna 2008 může pyšnitTilmann Heinig; ve stejný den dosáhli maximální okamžité rychlosti(měřené s pomocí GPS) 102 km/h.Momentálně se nejvíce prosazujerace. Jedná se o jachtařskoudisciplínu, kdy jezdec soupeří sevšemi závodníky naráz a objíždívytyčenou trasu, nejčastěji tzv.karusel (trojúhelník).25


adrenalinMauricius skýtápříhodné podmínkynováčkům i zkušenýmkiterům.budete vypracovávat, zjistíte, že s každým prvkem, kterýsi osvojíte, se vám odkryje další sada triků, jejich varianta kombinací.Kiteři z nich na webu sestavili schéma podobnépavoukovi znázorňujícímu strukturu vedení velkéspolečnosti. A protože tento přehled obsahuje i celývýčet odborných pojmů, je dosti obtížné si je byť jenprojít. Jakékoli hrátky s drakem je třeba nacvičit, což váspřijde na mnoho pádů. Ještě že se příslušníci komunitydokážou vzájemně hecovat – a to třeba i na dálku. Ještěvětší motivaci než nějaké vybroušené větičky alepředstavují přihlížející dívky na pláži.Aby cesta k obdivu bolela co nejméně, doporučujíinstruktoři startovat k prvním pokusům na vodě jen přisprávném větru. A tím rozhodně není vichr vanoucírychlostí 20 m/s. Jak už za vás vyzkoušeli ostatní, platíúměra, že čím je vítr slabší, tím méně si ublížíte. Prozačátek jsou podmínky, kdy tak akorát držíte výšku,optimální.BEZ PRŮKAZU NENÍ DRAKPokud chcete začít, nevyhnete se škole kiteboardingu.Základní kurz zvládnete za víkend. Začíná pěknědidakticky teorií o větru a řešení krizových situací,pokračuje úvodem do základních pojmů a až druhýden se dostanete na vodu, přičemž tah může místonevyzpytatelného draka obstarávat i lano cvičnéhonavijáku. Naučíte se startovat a přistávat a případněi stoupat proti větru. Cena: 5 500 Kč.Mezinárodní organizace kiteboardingu (IKO –International Kiteboarding Organization) zavedlajednotný systém průkazů vydávaných školenýmiinstruktory. Průkaz IKO vypovídá o schopnostech svéhomajitele a jen na jeho základě vám půjčovny po celémsvětě vydají příslušné vybavení. ■Podrobnosti najdete na internetových stránkáchikointl.com a mushow.cz.26Lokality na draka—Natrénovat kiteboarding můžetena 3. Novomlýnské nádrži, na plážiMushow Kitebeach, vybudovanéspeciálně pro tento adrenalinovýsport. Najdete tu veškeré vybavení,potřebné zázemí a komunitu, kterákiteboardingem přímo žije. Večermůžete zamířit do vinných sklípkův nedalekém Pavlově.Zajezdit si můžete i na Orlicképřehradě nebo na Lipně. Když je tudost prostoru a větru pro jachty, takproč ne pro draka?Nejbližší z velmi dobrýchpřímořských destinací je Řecko.V Raches ve středním Řecku potkátekromě místních už jen minimumturistů. Revír je vhodný předevšímpro příznivce freestylu, kteří se rádisvezou na rovné vodě. Tu tadyzabezpečuje asi 200 m dlouhýpísečný val.Kiteři přišli na to, že díkyzdejšímu příhodně vanoucímu větrusi při jízdě těsně za tímto valemmůžete plácnout rukous přihlížejícími obdivovateli.Ze známějších ostrovů můžetečasto očekávat vítr třeba na Lefkadě.Nekonečné pláže na jižním pobřežíJihoafrické republiky jsou místem,kde je na vítr spolehnutí. Kitesurfingje tu ještě poměrně nový, ale tatowakeboarderská velmoc má pro nějpochopení. Vyzkoušejte zálivJeffrey’s bay.Mauricius skýtá příhodné podmínkynováčkům i zkušeným kiterům.Navíc, ideální období na kiteboardingtady trvá od března do listopadu.Manawa přitahuje velkými vlnami.Oblast je specifická tím, že tzv. wavespot (místo, kde se lámou vlny) jevzdálený 1,5 km od břehu. To kroměnutnosti půjčit si člun znamená, žekaždá chyba vás může přijít draho.Pokud vám kite zmizí pod vlnou,uplave vám board nebo prasknešňůra, proud vás odnáší na širý oceán.Jinou vhodnou oblastí naMauriciu je One Eye. Chytnete-lidostatečně vysokou vlnu, nezbudevám, než si užívat jízdy, dokud vásnepropustí ze svého stále selámajícího hřebene. Nedaleko odtudje také ideální místo pro tréninkfreestylu; laguna schovaná podhorou Le Morne láká mělkou, teplouvodou a superhladkou hladinou.Další místa ideální kombinace vodya pravděpodobného větru najdeteale i na Baltu – na polskémpoloostrově Hel nebo v Německunedaleko města Gahlkow.V Rakousku je pro kitery příhodnéjezero Neusiedler See.


POSKYTNEME VÁM OSOBNÍ RADYV Paradis Hotel & Golf Club 5* nyní 4 noci ZDARMAvč. polopenze při zaplacení 10 nocí. Platí do 30. 9. 2010.ZÁjEZD NA KlÍč – odlet kdykoliv, libovolná délkaSpecializovaná cestovní kancelář od roku 1995Praha, Na Příkopě 9/11, tel.: (+420) 224 234 964, 724 065 778, 724 730 003Brno, Vídeňská 55, tel.: (+420) 543 524 443, 724 065 777, 724 730 002, 724 730 004Bratislava, Vajnorská 8/A, tel.: +421 255 642 392, +421 915 647 333, +421 948 040 574E-mail: travel@mauritius.cz, travel@seychely.cz a travel@polynesie.cz


Pure design //ze Skandinávie// Číslo 1:Friedrich Nietzsche kdysi řekl: „Uvnitř každéhočlověka je dítě, které si chce hrát.“ Konverzačníhoupačka od Anne Linde (která ji osobně předvádína naší fotografii) tohle staré motto přesně naplňuje.Spojuje jednoduchý a atraktivní design s bezstarostnýmpřístupem k odpočinku, a coby kombinace lenoškya houpacího křesla pojme dva lidi. Vypadá skvělev každém moderním interiéru.Anne, Dánka narozená v Åalborgu, získala za tentojedinečný kousek v roce 2002 prestižní cenu PeteraWalkera za inovaci v nábytkovém designu. Houpačkunavrhla během svého studia designu na Manchesterskéuniverzitě ve Velké Británii. „Uvědomila jsem si, že lidéjsou tak zaměstnáni svou prací a dětmi, že se jim vytrácíčas pro rozhovory,“ vysvětluje Anne. „Chtěla jsem vytvořitprostor pro páry, takže když si do něj sednete, ohýbanédřevo působí jako stěny a zajišťuje pocit soukromí.A navíc, když na houpačku usedáte ve dvou, vyžaduje tospolupráci – to umocňuje pocit, že děláte věci společně.“V současné době provozuje Anne spolu sešvédskou interiérovou designérkou Monikou Sandströmúspěšnou skandinávskou designovou firmu. Pořád aledoufá, že se jí jednou podaří dostat Konverzační houpačkudo sériové výroby. „Přišlo mi přes dvě stě e-mailůod lidí z celého světa, kteří by si ji rádi koupili,“ říká Anne.„Je to krásný solitér – zajímavý objekt a zároveň kusnábytku, který mohou využít jak dospělí, tak děti.“ ■Další designérské návrhy od Anne najdetena www.lindelinde.dk.Konverzační houpačkaSpojení lenošky a houpacíhokřesla od Anne Linde vracírelaxaci její zábavnou stránku.02 28


STRAP02Pozor,PŘEDSTAVENÍzačíná Je tohle nejlepší


S60 Special STRAPTextBill DunnFotografieRick Guest<strong>Volvo</strong> pro řidiče? Nadešel časzjistit, co nová S60 dokáže…03


STRAPDESIGN–„Díky širokým ramenům a bokůmdělá dojem silničního predátora,připraveného vystartovat. Na bok jsmeimplementovali dvojitou vlnu, kterástoupá přes přední blatník, pak mírněklesá, aby dokreslila užší pas,a opět stoupá nad zadní kola.“–Örjan Sterner, design exteriéru32


S60 Special STRAPZrodilo se ve Švédsku, kde v zimě vládne dvacethodin denně temnota. Když ale nové <strong>Volvo</strong> S60 vjededo zářivého kalifornského slunce, vypadá, jako by proně bylo stvořené. Fotografujeme ho na leteckézákladně Moffett Field, v největší celodřevěné stavběsvěta – obrovském „hangáru 2“, postaveném provojenské vzducholodě. V momentě, kdy se mamutí,třicet sedm metrů široké dveře s ohlušujícím skřípěnímmnoha tun kovu pomalu otevřou do své největší,sedmašedesátimetrové šíře, pronikne dovnitř světloa S60 svým lakem Vibrant Cooper slunce zachytía odrazí oslnivým způsobem. Prostě září.Naživo působí auto kompaktním dojmem, není naněm ani stopa přezdobenosti, což je jasný odkazšvédského designového dědictví. Odvážný klínovitýtvar zahrnuje dvojitou vlnu nad oběma koly. Vypadá,jako by dychtilo po dynamické jízdě. „Úkol zněl:postavit nejsportovnější <strong>Volvo</strong> všech dob,“ říká ředitelprojektu S60 Thomas Ahlborg. A produktový manažerHans Nilsson dodává: „Řídit tohle auto je zábava.Budete ho vnímat všemi smysly: od zrakových vjemůz exteriérového designu přes sluchové, když uslyšítenastartovat motor, až po samotný zážitek z jízdy.“Dost řečí, je načase podrobit S60 zkoušce. Pokudmá být tohle nejlepší „řidičské“ auto od Volva, napadlonás, že bude skvělé, když jej pro LIV otestuje nejlepšíšvédský řidič. <strong>Volvo</strong> by samozřejmě nesvěřilomnohamilionový prototyp jen tak někomu: ovšem jetu Samuel Hübinette – mistr precizního řízení,dvojnásobný šampion amerického seriálu Formula DDrifting, bývalý jezdec okruhových cestovních vozůa instruktor závodní jízdy. Učí také americké policejnía vojenské složky bezpečné a únikové jízdě a je tobývalý testovací řidič Volva. A také Švéd. Pokud má být33


s60 specialněkdo vpuštěn za tento volant, je to právě on. A toi navzdory své závodnické přezdívce „Šílený Švéd“.Máme štěstí – Samuel žije v Kalifornii a jepřipraven vyrazit, už má dokonce klíčky v ruce. Kdyžpřichází k autu, jeho první reakce jsou nadšené –pozitivní přístup, typický pro jeho adoptivní kalifornskýdomov, převáží nad odměřenou švédskou náturou.Nebo že by to bylo liniemi S60? „Vypadá opravduzábavně a sportovně,“ hodnotí Samuel. „Je kompaktní.Pěkné křivky, kam se podíváte. Působí jako opravdovéřidičské auto, je vzrušující. Vzbuzuje ve vás touhunasednout a vyrazit.“Samuel si přisouvá sedadlo po závodnicku blížk volantu tak, aby s rameny zapřenými do koženésportovní sedačky mohl položit zápěstí na horní částvěnce volantu. „<strong>Volvo</strong> se svými pohodlnými sedadlyproslavilo už dávno. Pozice za volantem se mi líbí.Pokud budete chtít s tímhle autem absolvovat delšícestu, nebude to problém. Já ale raději jezdím pořádněrychle kratší trasy než dlouhé cesty spořádaně.“A tak jsme to udělali. Breckenridge Roadv Kalifornii je jednou z nejopuštěnějších točitýchhorských silnic na světě. Třicet kilometrů asfaltovýchzatáček s prudkými srázy po obou stranách – skutečnědrsná trasa pro řízení. Po několika zahřívacích jízdách,aby auto dostal do ruky, mě po ní Samuel provezeopravdu velmi svižně. Na vrcholku vystupujemea užíváme si fantastický výhled a ticho, zatímcoventilátory nového Volva S60 T6 ochlazují motor napřijatelnou úroveň. Je mi trochu špatně, protože jsemse snažil zaznamenávat si poznámky, zatímco Samueldoslova letěl s autem do kopce. Byla to velmi rychlájízda, ale Samuel má auto neustále pod kontrolou,a když zpětně poslouchám nahrávky z diktafonu, znípři líčení svých pocitů z auta stejně klidně jako pilotskandinávských aerolinek.„Bezpochyby pořádně přeladili podvozek,“ chválí sipřes tlumený, ale přesto dobře slyšitelný řev motoru T6.34


STRAPVYBAVENÍ–„Pokud bych měl vybrat jednu věc,která by charakterizovala tohle auto, jsouto řidičské rukavice. Vší silou jsemprosazoval vzhled s odhalenými klouby.Vyjadřuje to styl a zábavu při jízdě.“–Anders Sachs, barvy a materiálySamuelovy sluneční brýle jsou takéod Volva. Další doplňky najdete nawww.volvocars.com/collection.Tato a předchozí stránka:Švédský mistr precizníhořízení Samuel Hübinetteprohání nové <strong>Volvo</strong> S60po dně vyschlého jezeraEl Mirage v Kalifornii.


s60 S60 special Special36


STRAPA jedeeeeeeeeeeeeeeeeeem!37


s60 special„Je zkrátka o hodně líp propojený se silnicí.“ Projíždímepod plynem ostrou pravou. „A taky má dobré řízení…Cítím ve volantu docela slušnou zpětnou vazbu, vímpřesně, co vůz s předními koly dělá.“„Řídit tohle auto je mnohem větší zábava. Přesněvnímáte, co dělá každá ze čtyř pneumatik, a to pomáháprojet každou zatáčku bezpečně a rychle, což se milíbí. Vůz dobře zvládá velké hrboly a pořád nabízíslušnou kombinaci výkonu a komfortu. Řídím teďve sportovním režimu, který mi poskytuje trochu víczpětné vazby. Je skvělé, že si můžete přepínat mezirežimy Comfort, Sport a Advanced – vybrat si, cozrovna ten den potřebujete.“„Když projíždíte zatáčku, při pohledu vpřed zjistíte,že kapota je rovnoběžně s vozovkou. Podvozek sedočkal přitvrzení, aby se všechny pneumatiky pevněudržely na silnici. Líbí se mi, že se auto tolik nenaklání.Ve Volvu skutečně udělali s odladěním podvozkuvýrazné pokroky – má tužší odpružení i tlumiče a cítími silnější stabilizátory, které zabraňují nadměrnémunaklonění karoserie a drží gumy přilepené k asfaltui v prudkých zatáčkách. Přispívá to k příjemně přímémuřízení – není ani příliš agresivní, ani moc pomalé. Mámz něj solidní pocit. Má dobrou odezvu i zpětnou vazbu.“Dobrý dojem v Samuelovi zanechávají i brzdy.„Jsou velmi účinné, a přitom ne kousavé. Když na něale potřebujete opravdu šlápnout, rozhodně vásnezklamou. Na tohle auto namontovali pořádně velkébrzdy, vydrží i zátěž, kterou jim někteří řidiči připraví –třeba až ho vezmou na Nürburgring. Myslím, že s novouS60 by tam bylo moře zábavy.“Samuel se ve Volvech vyzná. Už jako osmiletýautomobilový nadšenec driftoval se stokoňovýmVolvem 244 po zasněžených pláních. Vyrůstal nadalekém severu švédského Laponska, v okreseJokkmokk s 5 305 obyvateli. Na 19 477 čtverečníchkilometrech toho nebylo moc k zažehnutípředstavivosti malého kluka, ale Samuel se díval natestovací jezdce, kteří se v městečku zastavovali nakávu, s obdivem zíral na jejich úžasné stroje a snilo tom, že se stane jedním z nich.Jít za svým snem je někdy jednodušší, nežsi myslíte. Samuel se doslechl, že <strong>Volvo</strong> chystáv Jokkmokku zimní testování, a šel k telefonu. „Prostějsem zavolal na hlavní ústřednu do Göteborgu, kde midali číslo na šéfa testovačů. Ten mi prostě oznámil:„Přijímáme nové lidi, tak přijďte.“38


STRAPZADNÍ SVĚTLA–„Absolutně překvapivá. Někteřív nich vidí tvar hokejových holí, jinístylizované orlí hlavy. Výraz jsme jimdodali dvěma úzkými pozičními proužky,podobnými jako u Volva XC60. Dávajíautu jasnou, nezaměnitelnoupodobu zejména v noci.“–Örjan Sterner, design exteriéru39


s60 specialSEDADLA–„Sportovní sedadla montujemedo všech modelů. Dokonce i vzadunajdete sportovní sedačky. Vlastně jsmelepším zahloubením bočních sedačekumožnili lepší podporu i prostřednímucestujícímu. Sedadla jsou tedy sportovnější,ale zároveň také pohodlnější – a něcotakového hned tak nenajdete.“–Jonathan Disley, interiéry40


STRAPPo čtyřech letech, kdy pracoval jako zimnítestovací jezdec, se v roce 1995 přestěhoval kezkušebnímu okruhu Volva do Hälleredu jako testovačna plný úvazek. Účastnil se testovacího programumodelu S40 a pracoval na legendárních modelech850 a 850 Turbo. Než se v roce 2001 odstěhovaldo Ameriky, stačil ještě otestovat S80 a předchozígeneraci S60.Samuel věří, že jeho domovina mu pomohla státse řidičem, jakým je dnes. „Jokkmokk je sedm měsícův roce pokrytý sněhem a ledem. Lidé si myslí, že kdyžjedete s autem smykem, ztratili jste kontrolu. Není topravda – já ho mám pod kontrolou stále.“mohl být sníh. Ve skutečnosti je to 9,7 kilometrudlouhé vyprahlé dno – starodávný povrch, kterýposloužil při natáčení filmů jako Smrtonosná zbraňnebo Terminátor 2: Den zúčtování. Také se už padesátlet používá pro měřené rychlostní jízdy, z čehož teďmáme trochu obavu, protože je tu šance, že se MikeNewman z anglického Manchesteru právě dnes budepokoušet vytvořit rychlostní rekord slepého řidiče. Mikese ale nakonec neukazuje, takže Samuel může jets S60 naplno, blízko její maximální rychlosti.„Líbí se mi odezva na plyn,“ pochvaluje si, kdyžse řítíme po takřka monolitickém povrchu. „Není tamžádná prodleva. Poskytuje řidiči dobrou zpětnou vazbu,dělá přesně to, co chcete. Pořád táhne, a to jedemepřes 200 km/h. Tak schválně, co tahle T6 dokážev zatáčce… a je tu turbo!“Když přimhouříte oči, plochý bílý povrch vyschléhosolného jezera El Mirage v Mohavské poušti by klidně41


STRAPVOLVO CONNECT–„Všechny palubní systémy ovládátedotykovou obrazovkou a rolovacímtlačítkem na volantu, nebo hlasovými příkazy,kterými zadáváte adresy do navigace.Nejdůležitější je, abyste pořád mohlibezpečně řídit auto. Náš systém má stylovývzhled, ovlivněný starými radiopřijímači.Všechny funkce by měly být prokaždého naprosto intuitivní.“–Per Krook, infotainment<strong>Volvo</strong> S60 vylepšujebezpečnost i zábavnoujízdu pomocí systémuCorner Traction Control.Naproti: Kvůli tomutosnímku jsme uzavřeli tunelCaldecott v Oaklandu.02


s60 specialDěkujeme Airship Ventures, www.airshipventures.com.Chci se zeptat, v jaké zatáčce, ale to už Samuelvede S60 do utaženého oblouku a vzápětí ji prudcestáčí na druhou stranu, jako kdybychom projíždělivysokorychlostní šikanou. Systém Corner TractionControl reaguje okamžitě a vůz celý manévr zvládádokonale, přičemž Samuelovo řidičské umění spíšuhlazuje, než aby ho nějak omezoval.Focení a zábava končí, když slunce – překvapivěrychle – zapadá za hory. Čtyřicetistupňové vedro sevytrácí a rázem máme husí kůži, jsou 3 °C. Zatímcobalíme, Samuel mi vypráví, že do Ameriky původněpřišel jako závodní instruktor. Měl práci v uznávanézávodní škole Skipa Barbera. Když se v roce 2003začalo do Ameriky dostávat nové sportovní odvětví,drifting, půjčil si výkonný vůz a zapsal se do zkušebníchjízd. Byl první z 52 zapsaných závodníků. „Byla tozřejmě nejriskantnější věc, jakou jsem kdy udělal.Kdybych býval trefil zeď, znamenalo by to konec méhoamerického snu.“ Místo toho se ale stal jednímz nejvyhlášenějších drifterů, vyhrál první pohár FormuleD v roce 2004 a pak ještě o dva roky později.Vracíme se s S60 pomalu z pouště zpátky docivilizace. „Zdá se, že žiju svůj sen,“ uvažuje Samuel.„Nemám na mysli ‚americký sen‘, myslím sen každéhochlapa! Dostanu se k řízení takovýchto aut – a nikdomi nenadává, když jedu moc rychle!“Jak Samuel řídí, se můžete podívat nawww.toxicdrift.com.Technické údaje* Výkon Max. rychlost CO2 Spotřeba Zrychlení (s)koní km/h g/km l/100 km 0–100 km/h(man/auto) (man/auto) (man/auto) (man/auto)2.0T 203 235/230 184/188 7,9/8,0 7,7/8,2T6 AWD 304 –/250 –/231 –/9,9 –/6,5D3 163 220/215 137/154 5,2/5,8 9,2/9,2D5 205 235/230 139/166 5,3/6,3 7,8/7,8D5 AWD 205 –/225 –/179 –/6,8 –/8,1* Všechny hodnoty jsou předběžné. Technická data se mohou změnit, aktuální informace najdete na www.volvocars.com.Na stránkách www.volvocars.cz si můžete zajistit testovací jízdu nového Volva S60.Film LIVu o Samuelově testování najdete na www.volvocars.cz.Poznámka: Některé záběry ukazují S60 s příplatkovým designovým balíčkem a osmnáctipalcovými koly Freja.43


STRAP02Poznejte vývojový tým zbrusunové S60 – všichni do jednoho jsouZAPÁLENIPRO VĚCS60 specialTexTexTeTeTexTexTeTexTexTexTexTexTexTeTexTexTexTexTexTexTexTexTexTeTexeTexexTeT xTe t AlfAlfAlfAlfAlfAlfAlfAlfAlAlfAlfAlfAlfAlfAlfAlflfAlAlfAlAlfAlfAlfAlfAlfAlfAlfAlA fA fA fA redredredredredredredredredredredredredredredredredredreredredredededededredrededrededrere RiRiRiRiRiRiRiRiRiRiRiRiRiRiRiRiR nalnalnalnalnalnalnalnalnanalnalnalnalnalnalalnalnalnalnanalalnanananalndidididididididididididididididididididididid FotFotFotFotFotFotFotFotFotFotFotFotFotFoFotFotFotFotFotFotFotFotFotFotFotFototFotFotototFototototo ogrogrogrogrogrogrogrogrogrogogrgrogrogrgogrogrogrogrogrogrogrgogrogrgogrgrogrgogrogrogrogrogrogrg afiafafiafafiafiafafafiafiafiafifafiafiafiafiafiafiafafiafafafiafiafiafiafafifiafafifafiafafififa e DylDylDylDylDylDylDylDylyDylDylDylDylylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylDylyDyDylylDylDy anananananananananananananananananananananananananananananananaColColColColColCoColColoColCoColColColColColCoColC lColColColColColColColCololColColColC lColC lColColoColCoCoColoCoColCoColCoCoCoCo larlarlarlarlarlarlarlararlarlarlararlarlarlarlarlarlarlarlarlarlarlalarlararlarlararlarlalararlarararalard


Stefan Sällqvist // Vývoj jízdní dynamiky—„Úkolem našeho týmu bylo vyvinoutpodvozek, který dokáže převéstdynamický design S60 do pocituopravdového uspokojení a kontroly nadvozem. Jízdním vlastnostem dominujeobratnost a zpětná vazba, řízení je přesnéa živé – cítíte, jak se auto kolem vássemkne. Věřte mi, nová S60 jezdí jakodosud žádné jiné <strong>Volvo</strong>.“„Zkoumali, ladili a testovali jsmekaždou součástku, která může mít i tennejmenší vliv na dynamické chování auta.Hbitost jsme zlepšili tužšími silentbloky,pružinami, stabilizátory, tlumiči i systémemřízení, který je pevnější a přímější.“„Finální jemné doladění podvozkuprobíhalo už v reálných podmínkách:testování ve vysokých rychlostech jsmeprováděli na německých dálnicích,zkoušeli jsme staré betonové dálnicev Kalifornii a zimní testy se odehrávaly nazamrzlých jezerech severního Švédska.Většina práce na podvozku ale probíhalav Anglii na starých silnicích vybudovanýchŘímany, se všemi jejich nerovnostmi,jejichž povrch mnohdy připomíná valchuna praní. A to je velká výzva pro každýpodvozek!“Šasi ale nepracuje jen samo o sobě:za zády má řadu elektronických systémů,které vyostřují jízdní zážitek o dalšístupeň. Nový systém Corner TractionControl (CTC, podpora trakce v zatáčkách)zajišťuje pomocí vektorového rozdělenítočivého momentu ještě plynulejší projetízatáčky – vnitřní poháněné kolo jepřibrzďováno a to vnější zároveň dostáváporci výkonu navíc. Zatáčku takprojedete „utaženěji“, aniž bystepociťovali nějaké výraznější sklonyk nedotáčivosti. Ze zatáčky můžete jetpod plynem, a přitom neztratíte nicz přilnavosti k silnici. Jednoduše řečeno,tento systém vám pomáhá udržet nazakroucených silnicích, kruhovýchobjezdech i na mokrém povrchu vašizvolenou stopu. CTC je obrovskou pomocítaké tehdy, když potřebujete rychle vyjetz úzké vedlejší silnice a hbitě se zařaditdo svižného provozu na hlavní silnici.„Svou práci miluji. Rychlosta kontrola jsou moje skutečné vášně.Mám to v krvi – můj otec byl motokrosovýzávodník, a když jsem poprvé jel namotorce, byly mi tři roky. To všechnovkládám do své práce – společně sestrojařským titulem.“„Do tohoto auta jsme vložili spoustuvášně, charakteru a emocí. Když udělátenějakou malou změnu a pak sednete zavolant, výsledek cítíte celým svým tělema po tváři se vám rozlije úsměv – v tuchvíli víte, že jste to trefili. Slova alenemůžou jízdní vlastnosti nové S60dostatečně vystihnout. Tím autem seprostě musíte projet, abyste to pochopili.A nejlepší bude vybrat si úzkou, klikatouvenkovskou silničku, kde každá dalšízatáčka přináší novou výzvu. Právě tamnová S60 přichází do svého živlua pořádně předvede svou mrštnost.“StefanSällqvislqtstěžcemasskovanýným mtestovacímprorotottypemS60vklopenézatáčáčcerychloostníhookruhutesttovacíhoareeáluVolvav Hälleredu.„Vášeň, charaktera emoce: tohle auto jezdíjako dosud žádné <strong>Volvo</strong>!“45


„Pokud milujete rychloujízdu a rozbíjení věcí, jetohle fantastická práce!“UlrikaHedéndén,testovacířidičdičkaS60,pózuózujeve své„kanceceláři“ – nazkušebnítratitiVolvave šéšvédskdskémHällereduedu.46


S60 specialUlrika Hedén // Testovací jezdkyně—„Mám tříletou dceru, takže mimo práciřídím jako normální máma. Nejlepší je,že tady můžu jezdit stejně jako předjejím narozením.“Pro Ulriku toto „jezdit“ znamenájezdit hodně rychle. Prověřovala S60na německých dálnicích a také ve své„kanceláři“, na testovacích tratích Volvave švédském Hälleredu. „Pokudmilujete rychlou jízdu a rozbíjení věcí,“říká, „je to ta nejlepší práce. A já milujuřízení.“Stát se testovacím jezdcem naHälleredu znamená pokročilý řidičskýtrénink ve speciální <strong>Volvo</strong> akademiia také získání licence k jízdě nazkušebním okruhu.Rychlá jízda je ovšem jen jednouz dovedností Ulričiny profese. Tou dalšíje schopnost přesně popsat a nahlásitchování auta a navrhnout potenciálnívylepšení vývojovému oddělení Volva.„Mám za úkol ověřovat parametry jakovýdrž, komfort, výkon a spolehlivost naspeciálně navržených tratích,postavených k dosažení co nejlepšíchvýsledků,“ říká Ulrika. „Vývojářům pakhlásím jakékoli neobvyklé chovánípohonného systému, podvozku,řízení, systémů aktivní bezpečnosti,chlazení, brzd – vlastně víceméněcelého auta.“ Díky tomu bude S60 jezdittak dobře a poskytovat tolik řidičskéhopotěšení, kolik je vůbec možné.Než nová S60 přijde do prodeje,najedou s ní zkušební jezdci ekvivalent25 okruhů kolem zeměkoule. Vy natestovací jízdu takovou vzdálenosturčitě potřebovat nebudete. A pokudchcete tohle auto protáhnout po tratinebo dálnici bez rychlostního omezení,budete si ho nejdřív muset koupit.47


Örjan Sterner // Design exteriéru—„Zadání znělo: postavit dosudnejdynamičtější, nejsportovnější <strong>Volvo</strong> –takže to byla obrovská výzva. Je topřesně ten druh auta, ve kterém bychsám chtěl jezdit. Není to žádná voňavka,je sebevědomé a asertivní a svýmdesignem – zejména pak nízkoumaskou a velkým logem <strong>Volvo</strong> – říká:‚Jsem tady a připraven.‘ Hodně jsme sezaměřili na postoj auta, na to, jak sedína svých kolech.“„Úkolem designérů je vyjádřittvarem osobnost a charakter auta.Od prvních skic k finální prezentacihliněného modelu v životní velikostiuplyne téměř rok.“„Konkrétně design tohoto modeluje velmi skandinávský: maximálnějednoduchý, s výraznou formoua liniemi. Severský design nikdynezahrnuje jen estetiku, ale věnuje setaké hlubším otázkám, jakými jsoudopad na životní prostředí nebo starosto lidi okolo vás. Nemyslím, že bystemuseli být Švédi, abyste ‚pochopili‘skandinávský design, nebo ho dokoncevytvářeli. Naše tradice a vše, co násobklopuje – příroda, pobřeží, počasía kultura –, nás tu ale všechny hodněovlivňuje.“„Vždycky jsem se chtěl věnovatvývoji a designu. Vzít návrh a přetvořitho do sériové výroby je fascinující výzva.Jedním z lidí, kteří mě hodně inspirují, jearchitekt Santiago Calatrava, kterýnavrhl budovu ‚Otáčivé torzo‘ v Malmö.Obdivuji jeho schopnost zkombinovattechnické znalosti s estetikou a citempro materiály.“„Svou práci zbožňuji ještě z dalšíhodůvodu – je snadné vysvětlit domadětem, co táta celý den v práci dělá.Učitelka mojí dcery jezdí ve Volvu V70,za které jsem byl také odpovědný.Takže když ji dcera viděla přijíždětv něm do školy, volala na ni: ‚Můj taťkanavrhl vaše auto!‘ Něco takového vásprostě nemůže nepotěšit.“„Konkrétně tenhle design je velmiskandinávský: maximálně jednoduchý,s výraznou formou a liniemi.“Tatostratrana:a: ÖrjanSterneer,inspirirovánšvédskýmpobřežím.Prootějšístrana:AndersSachsvooddědleníVolvapprobarvyamateriály48


„Je to jako móda.Umožňuje vámvyjádřit svouosobnost.“„Jde o vyjadřovací schopnost.Stejně jako v případě módy vám barvya materiály v autě dávají možnostvyjádřit svou osobnost. Sledujemetrendy v módě, designu a architektuře.Zlatá a měděná jsou momentálně ‚in‘,vytvářejí dojem sportovnostia výjimečnosti.“„Barvy a materiály vám taképoskytnou hmatatelný pocit kvality.Pozornost k detailům vytváří prémiovýdojem. Pokud jde o perfektní provedení,náš přístup je precizní. I sebemenšídetail je důležitý. Inspiraci k hliníkovýmprvkům jsem čerpal například z tmavěAnders Sachs // Barvy a materiály—šedé pánve, kterou jsem si koupilv obchodu Crate&Barrel, když jsem bylna autosalonu v Chicagu. Líbila se mijejí barva, povrch, lesk i hloubka. Přivezljsem ji ukázat kolegům zpátky doŠvédska. Bohužel jsme ji pak rozřezalina vzorky, takže jsem v ní nikdy nevařil.“„<strong>Volvo</strong> mělo vždycky dobrý výběrtextilií; ve Švédsku je dlouhá tradicevysoce kvalitních tkanin. Čalouněnívypadá na první pohled střízlivě,klasicky a elegantně, ale když sepodíváte zblízka, najdete asymetrickývzor linek, inspirovaný Paulem Smithem.Je to osvěžující – nejdřív si tohonevšimnete, ale pak je to takové milépřekvapení.“„Jedna z prvních věcí, které jsemudělal, když jsem byl přizván kespolupráci na tomto autě, bylo hledáníikonické image, která by vyjádřila, o čemtohle auto je. Nakonec jsem v jednomčasopise našel reklamu od JohanaLindeberga, což je švédská módníznačka. Na fotce byl zpěvák DepecheMode Dave Gahan na pohovce v nějakétovárně. Jeho oblek měl šmrnc – bylostře střižený a vyjadřoval názor.Jakmile jsem to uviděl, věděl jsem, že toje přesně to, co chci vystihnout.“49


S60 specialJonas Tisell // Detekce chodců—„Náš systém vám pomůže tím, žezachytí nebezpečí, které jste přehlédli,a upozorní vás na něj, nebo dokoncesám brzdí, když na varování nereagujete.Cílem je zamezit nehodám s účastíchodců. Systém používá kamerua radar, které nepřetržitě sledují prostorpřed vozem. Kolizi musí předvídat –nejen tím, že se ‚dívá‘ po lidech, kteříjdou přímo před auto, ale takémonitorováním chování řidiče a chodců.“„Když vycítí nebezpečí, nejdřív řidičevaruje a až teprve potom začíná brzditauto – v případě potřeby i plnou silou.Je natolik efektivní, že do rychlosti 25km/h nehodě zcela zabrání. Při vyššíchrychlostech vás alespoň o těch 25 km/hzpomalí, takže výrazně zmírní náraz.“„Jedna z největších výzev bylapřimět technologii fungovat co nejlépei v hustém provozu a v nejrůznějšímpočasí. Jedná se o inteligentní software,který však jako každá inteligentní bytostpotřebuje trénink. Ten jsme provádělitak, že jsme jezdili po celém světěa sbírali data ze skutečného provozu.Zatím jsme najezdili přes 530 tisíckilometrů. Taková šíře testování jenepostradatelná, narazíte totiž na věci,které by vás normálně vůbec nenapadly.Třeba na Mexičana v tradičním pončua sombreru, jehož silueta se od většinychodců dost podstatně liší. A jakmůžete vědět, že se někdo v mexickémkroji neobjeví zrovna v Göteborgu?Systém tedy musí rozeznat chodcez celého světa a kdekoli. Jakmilechodce rozpozná, musí se rozhodnout –bude řidiče varovat, nebo nebude?Bude brzdit, anebo ne? A pokud bude,musí brzdit bezpečně. V každémmomentě uvnitř probíhají obrovskysložité výpočty.“„Bezpečnost se týká každého, ať užřídí, nebo ne. Ve Volvu jsme na samotnéšpičce bezpečnostních technologií –a já chci hrát svou roli v tom, že se na níudržíme.“City Safety, unikátní novinka Volva,která pomáhá zamezit nebo zmírnitnásledky nehod v pomalém městskémprovozu, je do všech nových modelů<strong>Volvo</strong> S60 montována standardně.50


Jonas Tisells plátnem, nakterém je vidět,jak „mozek“systémurozpoznáváchodce na ulici„Jde o inteligentní software,a jako každá inteligentníbytost potřebuje trénink.“51


Jonathan Disley a Tony Hunter // Design interiérů—„Navrhování interiérů milujeme.Máte dostatek prostoru k vyjádření svéosobnosti a umělecké vize. Spoustaautomobilových designérů se chcesoustředit na vnější tvary, ale jakjednou řekl můj bývalý šéf: ‚Exteriér jejen obal na ty dobré věci uvnitř!‘ Možnási nemusíte všimnout, když se náminteriér auta povede, ale rozhodně vámneunikne, když ho někdo pokazí.“„Interiér S60 vychází z modeluS80, z auta, na které jsme velmi hrdí.Zachycuje skandinávský pocitdomáckosti i na cestách. Naší výzvoubylo vtisknout mu dramatičtějšía sportovnější, na řidiče víceorientovaný styl. Je klidný a vyrovnanýjako lázně, ale zároveň vám dává pocit,že máte všechno pod kontrolou.“„Když jsem přemýšlel o palubnídesce, začal jsem si črtat spirály,“ říkáJonathan. „Můj kolega José Diazde la Vega mi kouknul přes ramenoa poznamenal, že to vypadá jakozávodní trať ve Spa v Belgii. Je to okruhse spoustou překvapení, jsou tamklesání i stoupání, dlouhé rovinkyi prudké zatáčky. V tu chvíli mi todošlo: jedno Spa (to belgické) jsemzkombinoval s druhým (Spa – anglickylázně). Nakonec jsem navrhl linii, kteráse jako okruh táhne okolo celéhointeriéru a vizuálně ho drží pohromadě,zatímco zároveň dodává pocitneustálého pohybu.“„Je to trik, který používá spoustaumělců, od da Vinciho poKandinského,“ dodává Tony. „Vytvořívizuální linii, kterou podvědoměsledujete očima a která držípohromadě ostatní prvky.“„Když jsme navrhovali tohle auto,vždy jsme současně sledovali, jak sevyvíjí design exteriéru – a obráceně.Exteriérový a interiérový tým senavzájem inspirovaly a společněvytvářely dramatickou kombinaci. Témazávodní trati můžete vidět i na karoserii,v liniích, které se vlní přes blatníky nadjednotlivými koly, po celé délce auta.“„Zcela nový je i tříramennýsportovní volant, který má auto užod základní výbavy. Inspiroval sei ikonickou ‚plovoucí‘ středovoukonzolou Volva. Najdete na něm hrdougrafiku ve tvaru V, která rámuje airbag.V znamená samozřejmě <strong>Volvo</strong>. Jdeo to, jak k sobě pasují jednotlivé detaily.Jako když se díváte, jestli vám spolubarevně ladí boty a pásek. Designuvolantu jsme věnovali velkou pozornost,vždyť ho nakonec máte neustálev rukou. Tvarově je velmi propracovaný,nabízí podporu vašim dlaním a palcůma usnadňuje vaši kontrolu nad vozem.A navíc nese to výrazné logo Volva.“ ■Jonathan Disleya TonyHuntersvětlemdemonstrují linie iezávodnodní ítratrati,kteréinspirovaly interiérS60.52


S60 special„Umělci od da Vinciho po Kandinskéhopoužívali vizuální linii, která drželapohromadě ostatní prvky; přesně tosamé jsme udělali v našem interiéru.“53


Robustního vozidlaTP21/P2104 Sugga sev letech 1953 až 1958vyrobilo 720 kusů.AWD54O automobilce <strong>Volvo</strong> nelze tvrdit, že je specialistou na terénníautomobily. Přesto se v její historii objevily modely doslovazrozené pro jízdu mimo silnice. Zkušenosti získané vývojema výrobou těchto speciálů samozřejmě ovlivnily konceptydnešních osobních automobilů <strong>Volvo</strong> s pohonem všech kol.Text Jiří Kaloč Fotografie Archiv


volvoklubNa drsném severu Evropy se rodí drsnílidé, kteří ke svému životu potřebují spolehlivépomocníky, jež obstojí v tvrdých podmínkáchskandinávské zimy. Není proto divu, žeautomobily <strong>Volvo</strong> prosluly vedlebezkonkurenční bezpečnosti také robustnostía dlouhou životností. Je také všeobecněznámo, že pohon všech kol je stále nejlepšípomůckou aktivní bezpečnosti na všechdruzích povrchů. I z tohoto důvodu patří <strong>Volvo</strong>a pohon 4×4 neodmyslitelně k sobě.Crossovery, nebo chcete-li SUV s označenímXC, dnes patří mezi nejprodávanější modelya jsou oporou výrobního programu, oblíbenéjsou ale i silniční automobily s označenímAWD. Tato zkratka, pod níž se skrývají slovaAll Wheel Drive (všechna kola poháněna),se v souvislosti s Volvem používá od polovinydevadesátých let. Málokdo ovšem ví, žečtyřkolky patří k historii švédské automobilkyjiž od druhé světové války.NA ZAČÁTKU BYLA SUGGAZ dějin automobilismu vyplývá, že pohonvšech kol se primárně vyvíjel pro armádníúčely a přes terénní vozidla se postupem časudostal i na silnici. Stejně tomu bylo i v případěŠvédů. Zrod prvního terénního volvas pohonem všech kol lze vystopovat v obdobídruhé světové války, když švédská armádarychle potřebovala univerzální terénníautomobil pro přepravu osob, tzv.Terrängpersonagn. <strong>Volvo</strong> proto na základěmodelové řady PV800 nazývané Sugga(česky prasnice) a s využitím některých dílůz nákladních automobilů postavilo model TPV,kterého se následně vyrobilo přes 200 kusů.Stejně, jako se po druhé světové válce dálevyvíjela řada PV800 (modely PV831a PV832), změnily se i nároky armády, a takbyl v roce 1953 představen Raptgb(Radiopersonterrängbil) 915, což bylo krycíoznačení vojenského TP21, z něhož se pakvyvinula i civilní verze P2104. Robustnívozidlo, k němuž se jméno Sugga hodilotéměř dokonale, poháněl šestiválec o objemu3,645 litru a výkonu 90 koní, kterýprostřednictvím čtyřstupňové převodovkys dvoustupňovou terénní redukcí dodávaltočivý moment na všechna čtyři kola.Vzhledem k pohotovostní hmotnosti 2 800 kga celkové přes tři tuny nebyla dynamikatohoto automobilu nijak úchvatná ani na svoudobu, v terénu se však i díky světlé výšce280 mm a závěrům obou diferenciálůrozhodně neztratil. V letech 1953 až 1958se modelu TP21/P2104 vyrobilo 720 kusůa v současnosti je tento vůz ceněnýmsběratelským kouskem nejen mezi fandyvojenských speciálů. Odhaduje se, že sedodnes zachovalo asi 150 vozidel, i kdyžněkterá v žalostném stavu.<strong>Volvo</strong> TP21 Sugga nahradil od roku1959 model s přitažlivějším názvemLaplander a označením 3314. Z něj se vedruhé polovině šedesátých let vyvinula řadaC303, kterou v roce 1977 doplnila levnějšícivilní verze C202. Pro oba modely sepoužíval nadále název Laplander, ale poprvése objevilo i označení Cross Country.Praktická hranatá karoserie a špičkovéterénní vlastnosti díky originální konstrukcipodvozku nenašly uplatnění pouze v armádě,řada z těchto automobilů úspěšně sloužilav záchranných službách nebo energetickýchspolečnostech. Mnozí si jej opatřili i prosoukromé účely jako expediční automobil.Z celkového počtu osmi tisíc vyrobených vozůjich připadlo na soukromé nebo komerčnívyužití zhruba 25 procent. V roce 1983dokonce <strong>Volvo</strong> C303 slavně zvítězilo vesvé třídě v legendárním pouštním maratonuPaříž-Dakar.OD VISKÓZNÍ SPOJKY PO HALDEXPřelomová změna v přístupu k sériové výroběosobních automobilů s pohonem „na všechnačtyři“ nastala v osmdesátých letech s vývojemnových systémů stálého pohonu všech kol.Vedle nákladnějšího mezinápravovéhodiferenciálu byl pro velkosériovou výrobuvyvinut systém samočinného přiřazovánípohonu druhé nápravy v podobě tzv. pasivníspojky (princip mimochodem pochází již z roku1904), známější pod termínem viskózníspojka. Svůj systém ve spolupráci s firmouGKN vyvinuli také specialisté od Volvaa v roce 1995 jej poprvé pod označením AWDPOHON VŠECHKOL: NEJLEPŠÍPOMŮCKA AKTIVNÍBEZPEČNOSTINA VŠECH DRUZÍCHPOVRCHŮ.I TO JE DŮVOD, PROČVOLVO A POHON 4×4NEODMYSLITELNĚPATŘÍ K SOBĚ.V roce 1983 <strong>Volvo</strong> C303slavně zvítězilo ve svétřídě v legendárnímpouštním maratonuPaříž-Dakar.55


volvoklubXC: LEGENDÁRNÍMODELOVOU ŘADU850 ROZŠÍŘIL POFACELIFTU V ROCE1996 I PRVNÍ MODELOZNAČENÝ NOVÝMNÁZVEM V70 XC –CROSS COUNTRY.osadili do Volva 850. Tato velmi populárnía dnes již téměř legendární modelová řadamá ostatně v historii automobilky několikdalších zásadních prvenství. Jednalo senapříklad o první volvo střední třídy s příčněuloženými řadovými motory a pohonempředních kol a o první sériově vyráběnýautomobil s bočními, popřípadě duálními(SIPS) čelními airbagy. Stále ještě hranatákaroserie, která se stala symbolemšvédských automobilů od řady 240, se alemohla pochlubit skvělým součinitelemaerodynamického odporu vzduchu (cx = 0,32)a přitom obrovským vnitřním prostorem.Ostatně verze kombi měla většízavazadlový prostor než o třídu výše postavenýMercedes třídy E a právě model 850 Estatese stal mimořádně populárním na oboubřezích Atlantského oceánu. Svého času byltento automobil dokonce nasazen v prestižnímmistrovství Velké Británie cestovních vozů(BTCC) a nevedl si zde vůbec špatně.Koncem roku 1996 se modelová řada850 dočkala „faceliftu“ a zároveň bylozměněno označení na S70 (sedan) a V70(kombi). Motory prošly drobnými změnami,nicméně kombinace zážehovéhopřeplňovaného pětiválce 2,4 litru o výkonu192 koní s pohonem všech kol AWDv nabídce zůstala. Tu však poprvé rozšířil takézvýšený model s robustnějšími nárazníkya ochrannými černými plasty okolo celéhovozu, který dostal název V70 XC neboli CrossCountry. Pohonu všech kol se pak dočkalataké sportovní verze R s pětiválcem 2.3 Turbo(250 koní).NEJŠIRŠÍ NABÍDKAV roce 2000 se představilo kombi V70 novégenerace postavené na stejné platformě jakosedan S60. Současně s ním mělo světovoupremiéru na autosalonu v Detroitu nové56Nahoře: Pohon všech koldostaly i nejvýkonnějšímodely nabídky roku2003 – dvojčata S60 Ra V70 R s motoremo výkonu 300 koní.Dole: Druhá generaceXC70 představená v roce2000 přinesla změnuv převodovém ústrojíAWD (Haldex) a novývznětový pětiválec D5.V70 XC. S druhou generací V70 přišla takérevoluce v převodovém ústrojí i systémuAWD. Viskózní spojku nahradila zbrusu nováelektronicky řízená vícelamelová spojkav olejové lázni, vyvinutá speciálně pro <strong>Volvo</strong>specialisty švédské firmy Haldex, respektivejejí divize Haldex Traction Systems sídlícív městečku Landskrona. Nový systém AWDbyl nejdříve k dispozici právě v modelu CrossCountry, který s nástupem XC90 v roce 2002získal označení XC70. Postupem času sevšak rozšířil i do silničních modelů S60 a V70AWD jak v kombinaci se zážehovými pětiválci,tak s nově vyvinutým vznětovým pětiválcemD5 2,5 litru s přímým vstřikováním commonrail,který nahradil dosud používané motoryAudi. Nejvýkonnějším modelem nabídky sev roce 2003 stala dvojčata S60 R a V70 Rpoháněná přeplňovaným pětiválcem 2,5 litruo výkonu 300 koní, vybavená mimo jinébrzdami Brembo a adaptivním tlumenímFour-C. Obě „erka“ uměla zrychlit z klidu na100 km/h za 5,9 sekundy, nejvyšší rychlostbyla elektronicky omezena na 250 km/h.V současné době se <strong>Volvo</strong> může pyšnitjednou z nejširších nabídek automobilůs pohonem všech kol. Disponují systémemAWD s mezinápravovou spojkou Haldexčtvrté generace, která připojí pohon zadníchkol dříve, než dojde k prokluzu kol předních,což předchozí systémy neumožňovaly.Čtyřkolku můžete mít již v S40, V50,oblíbenější je však systém AWD ve většíchmodelech. Již od roku 2002 je v nabídceluxusní až sedmimístné SUV XC90, v roce2007 přišla na trh třetí generace modelovéřady V70 společně s novým terénním kombiXC70 a o rok později rozšířilo řady modelůCross Country kompaktní SUV elegantníchtvarů s označením XC60. Dnes je na startovníčáře nový sedan S60 a systém AWD v jehovýbavě samozřejmě nesmí chybět. ■


CASTROL SLX PROFESSIONAL LONGTECPRO VOLVO A5/B5 0W-30VYROBEN VE SPOLUPRÁCI S VOLVEMJAKO ORIGINÁLNÍ NÁPLN MOTORU‹Castrol SLX Professional Longtec pro <strong>Volvo</strong> A5/B5 0W-30 je odpovědí na zadáníod firmy <strong>Volvo</strong> na motorový olej, který bude optimalizovat výkon jejich nových vozů.Vyroben ve spolupráci s firmou <strong>Volvo</strong> jako originální náplň motoru nových vozidel.


JEDNO<strong>Volvo</strong> V701 35820,5kilometrůhodinyDVA3řidiči4nádrže nafty


Economy driveVýzvy milujeme. Když nám ale <strong>Volvo</strong> dalosuperúspornou V70 1.6D DRIVe, napadlo nás,že jsme možná byli příliš optimističtí. Rozhodli jsmese s ním totiž přejet celé Britské ostrovy na jednunádrž nafty. Dokáže to? A dokážeme to my?Text Sean Vaardal Fotografie Simon Stock59


Economy driveLežím v posteli. Vtom měnapadne: baterka! Takževstanu a přibalím do batohubaterku. Potom, asi o desetminut později – voda. A pak ještě vlhčenéubrousky. Rituály a zvyky před každým velkýmvýletem postupně narůstají a vyvrcholísamozřejmě ve chvíli, kdy už nechcete nicjiného, než se pořádně vyspat. A my se zítrachceme pokusit o nejdelší ze všech tras, jakousi ve Velké Británii vůbec můžete představit:z Land’s Endu v Cornwallu, nejjihozápadnějipoloženého bodu Spojeného království, dotoho nejseverovýchodnějšího, John O’Groatsuve Skotsku. Je to přes 1 350 kilometrů.Mnozí už tuto cestu ušli, ujeli na kolei v motorových prostředcích, protože má svůjmystický půvab. My se ji ale chystáme zdolatpo „volvovsku“. Na jedinou nádrž nafty.Nebo možná ne. Když se dívám z okna naperleťově bílé <strong>Volvo</strong> V70 1.6D DRIVe, stojícív příšeří, začínám mít pochybnosti. Je to velkéauto s turbodieselovou šestnáctistovkou. Jakby nás mohlo odvézt 1 350 km daleko najedinou nádrž? Když o tom tak přemýšlím, jakse vůbec dokáže rozjet? Mámino autíčkoz osmdesátých let byla taky šestnáctistovka –z nuly na sto mu to trvalo čtvrt hodiny a bylohlučnější než DC-10 při startu. Jenže můjspoluřidič Bill Dunn mě ujišťuje, žetechnologie výrazně pokročila a <strong>Volvo</strong>postavilo malý „nafťák“, který je při síle 109koní jak výkonný, tak kultivovaný. Abych vámten pokrok přiblížil: Bentley z roku 1926 mělotaké 110 koní – ovšem potřebovalo k tomumasivní motor o objemu 4 398 cm 3 .60Ráno je tady. Plníme sedmdesátilitrovounádrž na pumpě v Penzance, poslední výspěcivilizace. Kontrolujeme také tlakv pneumatikách, podle Volva nám mírněrobustnějších 262 kPa pomůže optimalizovatspotřebu. Kromě toho jsme ale na zcelasériovém voze neprovedli jedinou změnu.Do takovéhle akce jsme samozřejměneskočili po hlavě. <strong>Volvo</strong> tvrdí, že V70 DRIVemá emise CO 2119 gramů na kilometr a jehoprůměrná spotřeba je 4,9 litru na 100 km.Podle těchto čísel bychom cestu mělizvládnout. V opačném případě nás čekápěkně dlouhá procházka do civilizace.Když přijíždíme na Land’s End, jezahalen v mlze. Tahle geografická zvláštnostpřiláká ročně půl milionu turistů, kteří pakstojí na útesu, zírají do propasti končícíAnglie a nejsou si zcela jisti, co mají vlastněcítit. Navíc je na místě výstavka věnovanástarému populárnímu britskému sci-fi seriálu„Doctor Who“. Parkujeme před značkouoznačující „Land’s End“ (konec země)a kovové hlasy zlých seriálových robotůDaleků, monotónně odříkávající „zničit!“, semísí s křikem racků a rachotem vln naútesech a všemu dodávají absolutně bizarníatmosféru.Aby byla nádrž naprosto plná, dolévámeji až po hrdlo z malého kanystru. Motorvrčí, ale palubní počítač nám říká, že palivodojde po 960 kilometrech – ještě senepřekalibroval na naši průměrnou rychlost,protože zatím žádnou nemáme. Vyrážímea snažíme se ignorovat pocit, že se autemrozléhá tiché, ale neúprosné „jsme ztraceni“.START: LAND’S END50,036°N 5,625°W


UK20.15SLUNCE KLESÁ, NÁLADASTOUPÁ: M5,GLOUCESTERSHIRENad Walesem zapadá slunce; ujelijsme 300 kilometrů a ručička nádržekupodivu stále ještě ukazuje téměřplnou. Řídíme stylem sedmdesátiletýchfarářů, držíme stabilních 65 km/h, alezačíná se to vyplácet, protože průměrklesá pod 4,9 l/100 km. Oba si připohledu na palubní desku nevěřícněprotíráme oči – dojezd se znovupřepočítal a teď ukazuje neuvěřitelných1 900 km! Nedůvěra se brzy měnív široké úsměvy: takhle bychom mohlidojet až do švédské továrny, kde autovyrobili. Pokud by byly silniční výletymetaforou pro život, my ještě nejsmeani v pubertě.18.00SUŠENKY, KÁVA, ČOKOLÁDA:M5, ČERPACÍ STANICE EXETERProtahujeme si nohy a nakupujemenutričně chabé zákusky. Pak už, zalitizlatým slunečním svitem, projíždímekolem „Vrbího muže“ nedalekosomersetského Bridgwateru, dvanáctmetrů vysoké sochy, kterou umělkyněSerena de la Hey upletla z vrbovéhoproutí. Vzbuzuje v nás poněkudpohanské pocity – možná, že ty samépodnítily v roce 2001 žháře, kteříoriginál sochy spálili. Znovuvybudovaná kopie je teď chráněnavodním příkopem.Nahoře: Prázdnásilnice – už jendalších 1 200 km.Zcela nahoře: Vrbímuž, Bridgwater16.45PRVNÍ KROKY: A30, CORNWALLJak jednou řekl čínský filozof Konfucius,i dlouhá cesta začíná prvním krokem (nebojemným zatlačením na plynový pedál).Necháváme za sebou cornwallské autokempya opuštěné cínové doly a začínáme pomaloucestu vzhůru anglickým ostrovem. Říká se,že má tvar chodidla, ale vypadá spíš jakoklaunská bota. S palubním počítačem se dějeněco zvláštního; neustále přepočítává svéúdaje, jak přeměřuje naši průměrnou rychlost,a momentálně nám slibuje, že palivo dojde ažza 1 250 kilometrů. Nedává nám jenomfalešnou naději? V každém případě by to byloještě krutější: dostat se tak blízko svému cília pak se zakuckáním skončit jen 100kilometrů od konce cesty. Beze strachu alepokračujeme dál a slavnostně si slibujeme, žekvůli co nejnižší spotřebě nezapneme aniklimatizaci, ani palubní audiosystém PremiumSound. Brzo se chytáme přirozeného rytmusilnice – rytmu, který se díky shora uvedenýmekonomickým opatřením dá nejlépe popsatjako horký a monotónní.61


UK23.001.00HOLÉ AMBICE: M5, WORCESTERSHIRERozhodujeme se trochu to oživit nějakoumuzikou. A nezaškodilo by ani také na chvílizapnout klimatizaci. A co – možná to trochuuškodí spotřebě, ale už padla noc a pohodlíje klíčem k bezpečné jízdě. Z narychlovypáleného cédéčka si dovolujeme jednupísničku na jeden okres. Na lékořicověčerných asfaltkách Worcestershiru je totedy „Ali Click“ od Briana Ena. S trochouúlevy sledujeme, že se ručička palivoměrukonečně hnula o milimetr pod značku „plná“ –už jsme si začínali myslet, že je rozbitá.Naše <strong>Volvo</strong> V70 1.6D DRIVe násnepřestává překvapovat. Děláme si krátkouzastávku na pumpě ve Strenshamu, alekdyž nám vousatý chlápek, čekající naopravu svého auta, začne vyprávět, že jehokoníčkem je nahé horolezectví, raději se zasrychle vydáváme na cestu.UŽ TAM BUDEME? M6, MIDLANDSDálniční cedule „Neřiďte unavení!“ vyvolávájiž trochu unavený smích. Hra „něco vidíma začíná to na...“ trvá jen krátce. Na „N“odpovídám náklaďáky a nadjezdy, na „D“pak dálnice, déšť a debilní nápad tohlevůbec zkoušet. A pak toho radšinecháváme. Bill usíná a kromě jehopochrupování se rozléhá jen stísněné ticho.62


ECONOMY DRIVE5.45ČAS NA ŠLOFÍKA: M74, GLASGOWTěsně za Glasgowem začíná nad temnýmivěžemi Hamiltonu, zlověstnými strážciSkotska, pomalu svítat. Řídíme už 13 hodina při životě nás teď synteticky drží konzumacesupersilného energetického nápoje s názvem„Neúnavný“. Nejvíc nám chutná příchuť„Inferno“, doplněná pro dokreslení citáty odLorda Byrona na plechovce. Jeho efekt sedá popsat pouze jako znepokojující euforienásledovaná podivným dojezdem, když stékáníž do vnitřností. Pořád nám ale ještě zbývápěkný kus cesty, najíždíme na A9 a pomalušplháme po „krku“ Skotska. Nedaleko Perthunás ale opět dostihuje únava, a tak zajíždímena parkoviště McDonaldu, abychom si nachvíli zdřímli. První věc, kterou spatříme poprobuzení, jsou dva chlapíci oblečení jakmedvídek Ruppert – posléze se však ukazuje,že jde o golfisty, kteří si skočili na ranníMcMuffin…9.10JE NÁDRŽ POLOPRÁZDNÁ, NEBOPOLOPLNÁ? A9, SKOTSKÉ VÝŠINYPři jízdě přes Pitlorchy se naše smyslynaplno probouzejí k životu: neuvěřitelnározloha horských masivů prostě bere dech.Proplétáme se pohořími Grampiana Cairngorm, vychutnáváme si hluboká, vlhkáúdolí, chomáče nízkých mraků, vřesoviště,vysokou zvěř a bublající přítoky řeky Spey.Pořád nás šokuje úspornost V70: palivoměrteď ukazuje něco přes polovinu nádrže.Vpravo: Žádný komfort,ale bylo to potřeba –rychlý „šlofík“ naparkovišti McDonalds.Dole: V noci jsou britskédálnice lékořicově černé.


UK11.00KONEC JE BLÍZKO: A9, ROSSA CROMARTYV70 vyjíždí z Invernessu přes zavěšený mostv Kessocku – napravo se otevírá blyštivěmodrý fjord Moray a A9 se na posledních100 km mění na A99, vedoucí až do JohnO’Groatsu. V tomhle autě už jíme, spímea žijeme celý den, ale přesto není ani o trochuméně pohodlné. Vzdálenosti hltá stejněsnadno jako my sušenky a čokoládu. Byl jsemodsunut na místo spolujezdce, a i když se mihlava motá únavou, dokážu při jízdě přes mostCromarty Firth rozeznat ropné plošiny, tyčícíse jako obří skulptury v zátoce Nigg.Nahoře: Naplocho se zdáVelká Británie delší. Hlavníobrázek: V70 si protahujenohy na A99.


CÍL: JOHNO’GROATS50,036°N 5,625°WECONOMY drive13.15Vpravo: Ujeto 1 358,9 kma víc než čtvrtina nádržepořád zbývá (počítačukazuje 358,9 km,protože jde jen do tisícea pak začíná znova).PŘEMOŽENI SPOKOJENOSTÍA ÚNAVOU: JOHN O’GROATSUjeli jsme 1 358,9 km a V70 má k našemupřekvapení ještě čtvrtinu nádrže plnou. Toznamená neuvěřitelný průměr 3,75 litru na100 kilometrů. Nastal čas najít nejbližšímotýlek a dát si před zpáteční cestoupořádného „šlofíka“. Ještě než se mi konečnězavřou oči, zahlédnu z okna naši V70. Vypadá,že by mohla znovu okamžitě vyrazit.12.30VRCHOLEK SVĚTA: A99, CAITHNESSČím blíž se dostáváte k vrcholu světa, tím nížse zdá být obloha. Ještě kousek přes úpatíkopce a Británie jako by najednou mizela.V dálce jsou vidět Orknejské ostrovyMainland, Hoy a South Ronaldsay, dál tímsamým směrem jsou Shetlandy a pak užNorsko. Dole pod námi ovšem, téměřnepovšimnuto, leží John O’Groats. Vesnicese jmenuje po holandském námořníkoviz 15. století (původním jménem Jan de Groot),který vozil lidi lodí na Orkneje za dvě pence.Není tu ale nic zvláštního, podobně jakov Land’s Endu. Jen tam prostě končí silnice.HODNOCENÍ BILLA DUNNA: V70 1.6D DRIVePřejet napříč Británii na tři čtvrtiny nádrže(51 litrů) je úžasný výkon, ale s V70 1.6DDRIVe je to ještě úžasnější, protože <strong>Volvo</strong>tomu neobětovalo nic z bezpečnosti,komfortu ani kvality. Jo to pořádné,dospělé auto, které stylově odvezlo dvachlapy a jejich bagáž 1 358 kilometrůdaleko – jenom k tomu potřebovalodaleko míň paliva, než jsme zvyklí. A pokudse obáváte (já se obával), že motor 1.6Dnebude na V70 pořádně stačit, můžu vámjen doporučit, abyste ho vyzkoušeli. Toto<strong>Volvo</strong> se rozjíždí svižně, je tiché, nadálnici jede pěkně a nikdy se nezdá být„přepracované“. Dva týdny po tomhlevýletu jsem s ním žil při každodenníchnákupech a vození dětí do školy, a ručičkapalivoměru se stěží hnula. Pokud mátestarost o své účty za palivo a o to, kolikCO 2vypouštíte do ovzduší, ale potřebujeteprostorné, praktické auto, které vási s rodinou odveze kamkoli, vyzkoušejteho. Pokud mě v posledních letech nějaké<strong>Volvo</strong> ohromilo, je to tohle.


SmörgåsbordAkční slevaaž 20 procent naoriginální příslušenstvía stylingové <strong>Volvo</strong>doplňky.Prǐpravte své volvo na léto!Při plánování letní dovolenénezapomeňte ani na svůj vůza objednejte ho včas na speciálníletní servis. <strong>Volvo</strong> pro váspřipravilo letní nabídkus fantastickými cenami!Kontrolu vašeho automobilu,díky níž si užijete léto v pohoděa bezpečí, vám síť participujícíchautorizovaných servisů nabídneza symbolických 300 korun.Dopřejte interiéru svého vozuozdravnou kúru a bude se i vámdýchat lépe. Za pouhých 900korun vám nabízíme dezinfekcivnitřního okruhu klimatizace.Z ventilačních rozvodůodstraníme unikátní metodouběhem čtyřiceti minut veškerébakterie, plísně, a tím i nepříjemnýa zdraví škodlivý zápach. Takovouočistu ocení nejen alergici.Budete-li chtít provéstkompletní údržbu své klimatizace,zahrnující nejen výše zmiňovanoudezinfekci, ale navíc i strojovourecyklaci chladiva s přesnýmnadávkováním jednotlivých aditiva testem těsnosti, pak zaplatítejen 1 900 korun.Rádi sportujete a jezdíte nadlouhé cesty? Pro bezproblémovoupřepravu vašeho sportovníhonáčiní nebo mimořádnéhonákladu jsme přichystali nabídkuoriginálního příslušenství. Nebomůžete svůj vůz prostě jen zkrášlitnejrůznějšími stylingovými <strong>Volvo</strong>doplňky. To vše s akční slevou až20 procent!Uvedené ceny obsahují DPH.Více informací naleznete v letáku,který je vložen v tomto LIVu, a nawww.volvocars.cz.Nový první muž Volva<strong>Volvo</strong> Auto Czech bude mít nového generálního ředitele. Této funkce se ujme FrankVersaevel, který převezme české vedení od Grega Maruszewského. Tento 44letý Belgičanpracuje pro <strong>Volvo</strong> již devatenáct let. Svou kariéru odstartoval na pozici plánování produkcev továrně automobilky v belgickém Gentu, odkud také pochází. Pracoval pro evropskoumarketingovou a prodejní organizaci jako analytik prodeje, později jako specialista distribuce.Zkušenosti sbíral i ve <strong>Volvo</strong> Cars North America na manažerských pozicích v oblasti plánováníprodeje, plánování, objednávek a distribuce pro členské země Severoamerické dohodyo volném obchodu (NAFTA). Ve švédské centrále v Göteborgu zastával funkci ředitele prooptimalizaci obchodu a objemu celosvětových prodejů.O svém stylu práce říká: „Vše závisí na týmové práci a otevřeném, transparentním vztahus našimi obchodními partnery.“ Frank je ženatý a má tři děti. Rád se věnuje sportu, jezdí nahorském kole a hraje tenis, golf a fotbal.Máte-li zájem o více informací, vytočte bezplatnou linku 800 1 <strong>Volvo</strong>, resp. 800 186 586.66


www.volvocars.czAuto Průhonice<strong>Volvo</strong> posílilo dealerskou síťo dalšího strategického partnera.Přímo v sídle importéra VACZotevřelo zcela nový showroomve skandinávském stylu –dealerství Auto Průhonice, a. s.Nahradilo tak současný prodej,který provozoval sám dovozce,a převzalo původní servis AutoKurtz. Pro zákazníky je připravenaNovým poskytovatelem značkového financování obchodních aktivit<strong>Volvo</strong> dealerů se stala společnost UniCredit Leasing. Tato renomovanáleasingová firma má silné finanční zázemí evropské bankovní skupinyUniCredit Group. Její faktoringové, leasingové i pojišťovací produktyponesou oficiální označení <strong>Volvo</strong> Car Financial Services.Sezona <strong>Volvo</strong> MastersAmateur 2010Propadli jste golfu? Zapojte sedo světového šampionátu, kterýpořádá značka <strong>Volvo</strong>. Vloni setéto populární soutěže zúčastnilopadesát tisíc golfistů z šestnáctizemí. O výherci, který budeČesko reprezentovat v Číně najaře příštího roku, se rozhodnena domácích hřištích.Kvalifikační turnaje začnou již7. května v Plzni na Dýšině,celá řada překvapení, která by napodobném místě sotva hledali.Během čekání na servisovanývůz vám tu nabídnou čerstvékoblihy s výbornou kávou. Při nímůžete živě sledovat, co se dějes vaším plechovým miláčkem –v showroomu běží reality showpřímo z centra moderního servisu.www.autopruhonice.com<strong>Volvo</strong> Car Financial Servicespokračovat budou 14. května veSlavkově u Brna a jarní trojlístekzakončí 28. května turnajv Mladé Boleslavi. Finálové klánípak rozhodne o nejlepším hráči18. září na hřišti v MariánskýchLázních.Aktuální informacesledujte na stránkáchwww.volvodirect.cz/vma.// Co se děje ve světě <strong>Volvo</strong>Ridič ˇ – klíčk úsporám<strong>Volvo</strong> Auto Czech se stalo partnerem speciálního dubnovéhoškolení pro flotilové odborníky. Dvoudenní akce, kterou pořádalodborný časopis Flotila ve spolupráci s Centrem bezpečné jízdy,se zaměřila na aktuální problematiku vozových parků a nabídlazúčastněným nejrůznější možnosti řešení. Seminář se dotklfinancování a údržby vozového parku, silničního zákona, alei hospodárné a v současnosti tolik ožehavé agresivity za volantem.Účastníci si mohli vyzkoušet chování nejnovějších automobilův mezních situacích a nechyběla ani revoluční technologie City Safety,která je součástí standardní výbavy Volva XC60.Speciální dárky od VolvaUžijte si léto v novémbezpečném voze za mimořádnězvýhodněnou cenu. Objednáte-lisi do 30. června některýz nových vozů <strong>Volvo</strong> C30, S40,V50, S80, V70, XC70 a XC90,můžete využít cenový bonusv hodnotě až 200 000 Kč!Podrobnosti vám prozradí stránkywww.volvocars.cz.SLEDUJTE ZVÝHODNĚNÉNABÍDKY ZÁNOVNÍCHA SKLADOVÝCH MODELŮS CENOU AŽ O 30 PROCENTNIŽŠÍ. PRO BEZPEČÍVAŠÍ RODINY JE TADYPRAVIDELNÁ NABÍDKANA WWW.VOLVOCARS.CZ.67


VolvistaHokejista století Dominik Hašek šel vždysvou cestou a nikdy neuhnul. Musí být pojeho, ale dokáže se obětovat pro tým. Skloníse před jedinou věcí, před úspěchem. Pro nějudělá vše. Jen hvězdy jeho typu dokážouzazářit jako supernova, ale pouze on dokázal,že ani taková hvězda nemusí vyhořet a užnikdy nevzplanout. Když dnes řekne, žekončí, každého napadne: „Vrátí se a s nímpřijde titul!“ Dokázal to v roce 2008, kdy popěti letech od svého prvního návratu získalsvůj druhý Stanley Cup. A dokázal to i letos,kdy po další roční přestávce táhl k titulu svérodné Pardubice. Znamenají pro něj stejnětolik co Buffalo a Detroit, kde hráls vynikajícími hráči. „Vždycky jsou to lidé,které mám spjaté s určitým místem a kteří minejvíc chybí,“ shrne své cesty po světěs troškou sentimentu v hlase Dominátor, jakse mu výstižně přezdívá.Přestože je zpátky „doma“, několikrát dotýdne se svým Volvem XC90 pendluje meziPardubicemi a Prahou, kde žije manželkas dcerou. V garáži má poměrně slušnouflotilu, ale jen výjimečně přesedá ze svéhooblíbeného SUV. „Žena má V70 a já uždruhou devadesátku. V Americe jsem sizvykl na trucky. Mám lepší přehled a můžulépe reagovat. Sporťák si vezmu jednouza čas, a stejně se vracím k Volvu. Jde mio bezpečnost a pohodlí a aby mě nebolelazáda.“ V pohodovém stylu řízení se odrážíi jeho schopnost odezírat a předvídat, kteroumu mnozí na ledě závidí.Čtrnáctiletá Dominika vyniká po tátovi,který ji prý rád i se spoluhráčkami jejíhovolejbalového týmu vozí v sedmisedadlovédevadesátce na zápasy. Sportem se ale živitnebude. „Hezky zpívá a umanula si, že za dvaroky půjde studovat do Států, což se náms manželkou moc nelíbí,“ přiznává Dominik.V Detroitu už studuje marketing a reklamujejí dvacetiletý bratr Michal. Kdo ví, zdaHaškovi v Čechách nakonec opravduzůstanou, jak si Dominik původně naplánoval.Rodina je pro něj totiž nepostradatelná,stejně jako sport, kterého by se ani na týdennevzdal. Užívá si ho ve všech možnýchformách – hraje volejbal, squash, golf a častovyráží do hor nebo na kola. Ale ani tamnedokáže zvolnit, klidně si dá další trénink,když předtím své nejbližší za celý dendoslova vyždímá. Podobně jako v hokeji jeohromný dříč a potvrzuje pravidlo, že talentnestačí. Recept na úspěch? „Nepřemýšlímo tom. Miluji svou práci, a když člověk něcomiluje, dělá to se vším všudy. Mám z tohoradost a mám kolem sebe spoluhráče, kteříjsou fajn a kteří mě fantasticky podporují.“ ■Už 39 let se otáčí v hokejovébrance. Doleva, doprava,nahoru, dolů, vpřed i vzad.Jeho styl mnozí kritizovali,a dnes ho všichni napodobují.Byl a je jedinečný. Stejnějako jeho osobnost.Text a fotografie Petra Doležalová<strong>Volvo</strong> omnis vita –Otáčím se celý život!02 30


Investujte s rozvahouVOLVO CAR FINANCIAL SERVICES


Cestujte s těmi,kteří Vám rozumíCESTUJTE S TĚMI, KTEŘÍ JSOU V PODNIKÁNÍ STEJNĚ ÚSPĚŠNÍ JAKO VYNenutíme klientům předem sestavenou kombinaci služeb,naopak jsme schopni každý zájezd přizpůsobit vašim individuálnímpřáním a potřebám. Pro masovou turistiku jsou tu jiné CK,Vy si však zasloužíte víc.Na Perštýně 1, Praha 1, T +420 222 220 210, sales@blueskytravel.cz, www.blueskytravel.czRajská 15, Bratislava, T +421 252 622 375, info@blueskytravel.sk, www.blueskytravel.sk

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!