Vojenská psychologie - eReading

Psychologie v armádě má tedy v podstatě tyto obecné cíle:podněcovat vojáky,• aby objevovali vlastní silné stránky i slabosti,• aby se naučili využívat silných stránek osobnosti jak v práci, tak v mezilidskýchvztazích,• aby se chovali zdatně, efektivně a sebevědomě,• aby se prosazovali v uctivém soužití s druhými.Není tajemstvím, že psychologická příprava se u našich útvarů děje sporadickya neodborně. Doba se ale mění a postupně se objevují nové skutečnosti,které si přímo vynucují znovuzavedení a fungování této přípravy.Mezi základní bychom mohli zařadit:1. Zvyšující se složitost situace v armádě. Složitost vyplývá z probíhajícíprofesionalizace, ze změn charakteru současného boje a z nových úkolůarmády.2. Požadavky na psychologickou přípravu vojáka jsou často složitější, nežaby se daly plnit jen na základě empirie – zkušeností z vojenského výcviku.Např. jde o zvyšování odolnosti vojáků proti fyzickému a psychickémustrádání v bojových podmínkách nebo v zajetí.3. Regulování a formování jednotlivých složek osobnosti vojáka: temperament(výbušnost, vztahovačnost), charakter (cílevědomost, píle, vytrvalost),vůle, postoje (k práci, nadřízeným i podřízeným, k rodině), motivace.4. Příprava vojáků na bezkonfliktní odchod z AČR, začlenění se do civilníhoživota včetně přípravy na návrat z mírových misí.Funkce a pracovní náplň vojskového psychologav Armádě České republikyVojskový psycholog je zodpovědný zejména za (funkční náplň):a) provádění psychologických vyšetření,b) provádění psychodiagnostické a psychoterapeutické práce, psychologickéhoporadenství,c) samostatný výběr a zpracování dílčích výsledků psychologických vyšetření,administrace testů při vedení skupinových vyšetření,d) poskytování a zabezpečení servisu všem příslušníkům praporu (brigády)ve své odborné kompetenci,13