Vojenská psychologie - eReading

v hodnostech rotný, rotmistr atd., kteří mají v některých případech (zřejměvlivem špatné zkušenosti) téměř vrozenou nedůvěru ve slova a slibynadřízených důstojníků. Někdy je velmi těžké získat důvěru velitele jednotky,ale ještě těžší je získat důvěru a náklonnost jeho podřízených. Psychologstále zápolí s odpovědí na otázku, v jaké míře může a musí veliteleinformovat o sociálně nežádoucích jevech i rizicích ve vojenských jednotkácha co je otázkou absolutní důvěry v mlčenlivost a diskrétnost psychologao problémech vojáků. Platí jediná zásada, že důvěru psychologztratí jen jednou. Velitele i podřízených vojáků. To by měl být vykřičníkpro každého vojskového psychologa, protože žádný univerzální recept nadůvěru zatím neexistuje.Jak při působení v mírových posádkách, tak v podmínkách zahraničníchmisí platí, že jakmile se objeví jakýkoliv úkol nevojenského charakteru,má velitel nevysvětlitelnou tendenci hrnout jej na svého poradce –psychologa. V České republice stačí vynaložit mnohem méně energiea vyhranit se vůči nepsychologické práci s tím, že na otázky komunikaces veřejností je tu tiskový mluvčí, na sport sportovní náčelník, na kulturuknihovnice a nástěnky jsou záležitostí prezentace odborné vojenské tematiky– tudíž vojáků na rotách. Na podstatně horší boj se musí připravitkaždý psycholog vyjíždějící do zahraničních misí (zvlášť mírových, v bojovýchmisích není čas na zábavu). Od prvního dne mu na stole leží úkoly,jako je zabezpečení sportovních a relaxačních akcí, komunikace s novinářia televizí, účast v humanitárních akcích apod.Téměř běžnou součástí práce psychologa v misi se stalo vedení útvarovéknihovny a videopůjčovny, což není na druhou stranu tak zatěžující (přestoževelice náročné na čas) a umožňuje to psychologovi nerušený kontakts vojáky na neutrálním území (kancelář psychologa bývá často stigmatizovánajako „ordinace“). Psycholog snadněji řeší vytíženost těmito úkoly,pokud je ve skupině velitele po dobu mise rovněž tiskový mluvčí a kaplan.Pak není důvod, proč by komunikaci s novináři nepřevzal tiskový mluvčía sportovní aktivity neorganizoval kaplan. Všechno závisí na společnédomluvě, ochotě ke spolupráci a efektivní organizaci nepsychologickýchaktivit, kterým však nesmí být nikdy dána časová a prostorová prioritapřed aktivitami psychologickými. To je již otázka profesionality vojskovéhopsychologa a jeho přirozené autority odborníka na lidské problémy.19