rodinný dům v jevanech - Architekt

TOP REALIZACERECENZE14LESNÍ VÍLATEXT PAVEL HALÍKCo je to architektura vily v lese, příměstskémlese, na jehož okraji ve skrytu stromů lzezahlédnout tu a tam vilové rezidence. Jsou tove svém prostředí uzavřené, poměrně svébytnésvěty a jejich povahu a kvality začneme objevovatteprve, když se k nim přiblížíme a to ještěpostupně, ne náhle. Mám na mysli nedávnodokončenou vilu v Jevanech, kterou navrhnula postavil architekt David Kraus pro stavebníka,který si vyhledal pozemek a měl jasnoupředstavu o tom, co chce od architekta, jehož sipro stavbu vybral, což v našem prostředí nebýváběžné. Souznění mezi stavebníkema architektem, jejich vzájemná spoluprácejsou zde zjevné na první pohled. Šlo takéo zkušeného, znalého stavebníka, který měljasnou představu o prostředí a místě, v němžchce žít a zdá se, i způsobu života, jaký sev takovém prostředí může rozvíjet.Organická forma – splývání s krajinou. Jdeo dosti rozlehlou přízemní stavbu, na prvnípohled složitě zalamovanou, nenápadně šplhajícípo mírném východozápadním svahu. Korunuje jia zároveň jí dominuje poměrně vysoká, okrovýmdřevem (překližkou) obložená atika, která jetvarovaná několika lomy v půdorysu i v pohledu,což vyvolává matoucí dojem o tvaru stavby.Atika představuje hmotnou substanci stavby,zatímco vlastní obytná, „spodní vrstva“ tmaváa transparentní, kterou ohraničují převážněvelká skleněná okna v celé výšce od podlahyk stropu, se střídá s temně šedými čedičovýmistěnami s výrazným plastickým reliéfem a přesnězařezávanými rohy. Tato nepřerušovaná „obytnávrstva“ tvoří vlastní tělo stavby, živě zalamovanéa rozvinuté na pravoúhlé osnově po dvoustranách dlouhé vnitřní chodby, stoupajícístupňovitě po terénu, která je podélnouorganizační osou a páteří celé dispozice.Vstup do domu se nalézá zhruba uprostředzazubené kamenné severní strany. Zde také stojísamostatné krychlovité těleso garáže.Stropní deska, ohraničená atikou silněpřesahuje půdorys vlastní stavby a tvořízastiňující přístřešek. Půdorys stavby rozehráváživý kontrapunkt mezi nepravidelně zalamovanýmobrysem střechy a pravoúhlým, zubovitěskládaným obytným prostorem. Okolo celéstavby pak obíhá dřevěná platforma, sledujícíroviny podlah. Z platformy, která je vlastněvenkovní součástí interiéru je přímý přístupdovnitř domu. Při hlavní obývací místnosti seplatforma rozšiřuje pod prosklenou střechoujako venkovní součást obývací místnosti a zhrubauprostřed jižní stěny sestupuje po mírném svahuk bazénu a spojuje tak přirozeným způsobembazén s domem.Architektura. Forma, jiná geometrie, povrchy,materiály, transparence, stromy, příroda a krajina.Především je zde jasně vidět, jak architektreagoval na jedinečnost lesnatého místa nasvahu nad ohybem silnice. Pojal stavbu jakoorganickou součást krajinného prostředí, i kdyžji od něj jasně odlišil. Je to vskutku poetickáodpověď na povahu místa. Vysoká masivnízalamovaná atika teplé okrové barvy, spočívajícína tmavé průhledné podnoži, která zde slouží zapodušku a připomíná abstrahovaný obraz ležícílidské bytosti, Giorgonovu Venuši odpočívajícív krajině s výhledem do dálek. Zde pro změnuodpočívá v uzavřeném, do sebe obrácenémmístě lesní samoty. Lesní víla.Architektura – označil jsem ji jakoorganickou, vzhledem k tvaru stavby, který setvořivě přizpůsobuje morfologii krajiny.I když se v ní výrazně ohlašuje jako samostatnýelement, vložený do lesního prostředí. To zde mávšak stejně významnou roli jako stavba sama.V tom má tato lesní vila svým způsobem blízkok některým Wrightovým vilám, zejména pokudjde o bezprostřední vztah interiéru a okolníhokrajinného prostředí. Je dosti vzdálenámodernistické tradici, třebaže je po funkčnía provozní stránce pečlivě domyšlená. Má jistouafi nitu ke skulpturálnímu tvaru (nemá vlastněprůčelí), ale nepodléhá jeho svodům. Pokudbych měl estetiku této stavby s něčím srovnávat,pak má blízko k přístupu Herzoga a de Meurona,kteří dnes přestavují vrcholnou architektonickoukulturu, založenou na hře s geometriemizalamovaných forem a na pozoruhodnýchpovrchových texturách. Jde tu nesporněo stavbu, která, řečeno s Kahnem ví, co chce.Je výpovědí o jistém životním stylu a životnífi losofi i. Myslím, že v dnešní době architektonickátvorba často uniká do formálních výkřiků, jejichžsmyslem je reprezentace, aniž by si byla vědomapodstaty svého určení. Stojíme před opravdovouarchitekturou, jakou může v současné doběnelépe vyjádřit téma rodinného domu.