stáhnout - Národní divadlo

přeložil Martin Hilskýrežie Martin ČičvákDesign © Mikuláš Macháček /Studio Najbrt/ 2011přeložil Jiří Stachrežie Daniel ŠpinareditorialeVážení a milí diváci!Duben letošního roku je v činohře zasvěcen přípravě dvou velkých titulůdomácí a zahraniční dramatiky. První premiérou bude 26. květnav Národním divadle Konec masopustu Josefa Topola.Hra, která vznikla před půlstoletím, patří nesporně k moderní českéklasice a zobrazuje svět české vesnice („českého světa”!) v nelehkémobdobí kolektivizace tj. násilného přetrhání vazeb rodových i tradičních,a v paměti svých postav se obrací tehdy k ještě ne příliš vzdálenéokupaci. Tehdy mladý Josef Topol zobrazil metaforicky a přitom neuhýbavěpřed realitou konec jedné epochy, epochy patriarchální, kterývšak probíhá krutě a násilně a s jehož důsledky se v „českém světě“potýkáme dodnes. Hru režíruje Jan Antonín Pitínský, laureát státníceny za kulturu, která mu byla udělena jako jedné z nejvýznamnějšíchpostav našeho divadla posledního dvacetiletí. Získal ji jistě díkysvému setrvalému zájmu o dramatiku domácí, při jejímž inscenovánídosáhl vynikajících výsledků. Těším se, že Konec masopustu bude dalšíz jeho významných inscenací.■ Michal DočekalFoto: P. NeubertDruhou premiérou bude Racek Antona Pavloviče Čechova. Odehraje se 9. června ve Stavovskémdivadle v mé režii. Inscenovat Čechova je, domnívám se, vždy otázka programová. Divadlo by se jímmělo přihlásit k hodnotám a estetice, jež vyznává. Inscenovat kteroukoli z Čechovových her je jakoinscenovat Hamleta. Vždy jde o všechno. V Rackovi také. Jde o lásku, která je povětšinou nenaplněná,a o touhy a ambice, které jsou neuspokojené a možná i neuspokojitelné. Deziluze, kterou mnozíprožíváme, našla v Čechovovi svého básníka. Ale není to báseň smutná, je pravdivá a bolestná.Přeji Vám krásné zážitky v Národním divadle a kromě toho Vám přeji i krásné jaro!Michal Dočekalumělecký šéf činohryJosef Čapek 1916Karel ČapekVěc Makropulosrežie, scénická výprava a světelný designRobert Wilsonhudba Aleš Březina, kostýmy Jacques Reynaudrežijní spolupráce Ann-Christin Rommensvětelný design AJ Weissbardspolupráce na kostýmech Yashi TabassomiWilliamShakespeareZkrocenízlé ženyNick WhitbyKomedie, ve které herci hrají o holý život.Podle filmu Ernsta LubitscheDesign © Mikuláš Macháček /Studio Najbrt/ 2011ear and respected audience!DThis April the National Theatre Drama will be puttingthe finishing touches to new productions of two great, oneCzech and one foreign, dramatic works. The first premiere,of Josef Topol’s The End of the Carnival, will take place on 26May at the National Theatre.The play, written half a century ago, is one of the finestmodern Czech classic dramas. It depicts the world of theCzech village (the“Czech world” itself!) during the turbulenttime of collectivisation, the violent rupturing of both familyand traditional bonds, and in the characters’ memories returnsto the recent Nazi occupation. The young Josef Topolmetaphorically, while at the same time not eschewing reality,portrays the end of one patriarchal epoch, which takesplaces amidst cruelty and violence and whose consequenceswe in the “Czech world” still face today. The play will bedirected by the outstanding Jan Antonín Pitínský, laureateof the State Prize for Culture and one of the most significantfigures of Czech theatre over the past two decades. I amreally pleased that The End of the Carnival will be anothergreat production of his.The next premiere on the horizon is Anton Pavlovich Chekhov’sThe Seagull. It will take place on 9 June at the EstatesTheatre under my direction.Staging Chekhov’s work is, in my opinion, always a programmequestion. By doing so, a theatre should endorsethe values and aesthetics he professes. Staging any ofChekhov’s plays is like staging Hamlet. Everything is alwaysat stake. And this holds true in the case of The Seagull too.It is about love that is mostly unrequited, as well as desiresand ambitions that are unsatisfied, and perhaps even unsatisfiable.The disillusion many of us are experiencing todayhas found its poet in Chekhov. And this poem isn’t sadbut veritable and painful.I wish you splendid experiences at the National Theatre anda beautiful spring too!Michal Dočekal,Artistic Director, National Theatre Drama■ Jiří Štěpnička exceluje nejen v Blackbirdu, ale také v Kupci benátském. Svými výkony zaujal hned dvě poroty – porotu Ceny KB Kobanádi a Ceny Thálie 2010.Foto: D. Zehetner1 editorial