Oděv na Krétě a v Mykénách

DĚJINY ODĚVNÍ KULTURYKRÉTA a MYKÉNY

Krétská kultura• Od 3. tisíciletí př. n. l. se zde rozvíjela předřecká kultura dobybronzové, která dosáhla svého největšího rozkvětu v obdobípřibližně 2000-1600 př. n. l. a je dnes označována, podle pověstio legendárním králi Mínóovi, jako „minojská kultura“.• Za dodnes ne zcela vyjasněných okolností došlo kolem roku1400 př. n. l. k náhlému úpadku minojské kultury. Od té dobyostrov nikdy nedosáhl podobného rozmachu a významu kultury.• Tvoří přechod mezi orientálními kulturami a kulturou řeckou.• Z krétské pak kultura mykénská 16.-12. stol.př.n.l., která se šířila por. 1400 př.n.l. do celé egejské oblasti - východní Středomoří,Malá Asie, Kypr, Sýrie, Palestina ...

Kultura odívání• Bohatá říše, která dospěla ke zjemnělé kultuře a rozmařilé,individuální módě plné fantazie.V oděvu se prosazují výrazné orientální vlivy, zejména u žen, ale i umužů.• Oděv je těsný, tvarovaný, šitý,výrazně akcentuje široká ramenaa útlý pas, upravovaný u ženživůtkem. Ženy měly výlučnépostavení. Muži oblečení prostší.

• Oděvní materiály Nejstarší oděvy byly pravděpodobněhotoveny ze zvířecích kůží i kožešin. Ženy se zabývalytkalcovstvím bez ohledu na společenské postavení. Textilietkaly z vlny, které byl na ostrově takový dostatek, že sevyvážela. K barvení se již ve 2. tis. př.n.l. používal pravýpurpur. Kréťané zpracovávali i len. Hotové hedvábnétkaniny dováželi z ostrova Kos, ležícího 170 kmseverovýchodně od Kréty.• Pro oděv je typická pestrost barev. Oděv byl střižený a šitý,stylově velice ovlivněn Orientem. Kréťané si udrželiarchaické náboženství, kde žena hrála velmi důležitou úlohuploditelky. Ženskost postav je mnohem rafinovanější, než upravěkých kultů. Zvláštností oděvu dam na Krétě bylo chodits obnaženými ňadry.

Oděv ženČleněný do dvou částí• živůtek - výrazně těsný, častos dlouhými přiléhavými rukávy, vpředuotevřený a odhalující poprsí• kuželovitá sukně podloženáspodničkou či jinak vyztužená,zdobená volány, lemy, výšivkou,někdy doplněná zástěrkou• Oděv doplněný líčením a šperky.

Pokrývky hlavy-někdy se zdobily i závoji. Klobouky měly tvar turbanu čikomolého kužele, často i výrazně převyšujícího tvář.Účes-náročné promyšlené úpravy budí dojem nedbalé elegance.Dlouhé volně spadající kadeřené vlasy byly na temeni hlavysvázány do uzlu různých tvarů. Bývaly propletené stuhami neboperlami. Ženy chodily prostovlasé i na veřejnosti.

•Významným symbolemostrova je posvátný had.Jeho podobu známeobvykle ve spojení sženou, která jej držela -bohyní, která snadochraňovaladomácnost. Bohyně,ovládající hady -symboly zla, potvrzujídůležitost ženského prvkuv krétské společnosti.Soška pochází z Knóssu,kolem 1600 př.n.l.•Šat bohyně –turban sesymbolem lva, krátkýživůtek odhalující poprsí,sukně s volány a krátkáozdobná zástěrka.

Odívání mužů• bederní rouškazáklad oblečení, prostá,někdy tvarovanádo podoby krátkýchkalhot a upevněnákoženým pasem.• vlasydlouhé, kadeřené,často s helmou• Šperky a stužky.

• Muži nosili oděv prostší než ženy. Šat byl všeobecně velmipestrý.Základem oděvu byl:Bederní pás (rouška) nebo Bederní zástěrkadnes také jako „pás cudnosti“ či „šortky“

• Čapky – ploché široké baretového typu nebo těsněpřiléhající čepičky se silným ohrnutým krajem• Plášť – výjimečně, látkové a kožené proti dešti• Účes vlasy dlouhé kadeřené, učesané do tenkýchdlouhých „provázků“, složité účesy přidržovány čelenkami,jelicemi• Obuv polovysoké, bohatě vyšívané boty s vázanýmikoženými řemínky• Šperky používali jak ženy, tak muži• Parfémy ozdobné nádobky s různými vůněmi: růžová,cypřišová, šalvějová…

Nákresy na zdech minojského paláce KNÓSSOS na Krétě

Nákresy na zdech minojského paláce KNÓSSOS na Krétě

Princ s korunou lilií a per- štukový reliéf z paláce Knóssu,asi 16. stol.př.n.l., Iráklion, Krétskéhistorické muzeum- slavnostní účes s rozpuštěnýmivlasy a turbanem s dlouhýmipery; bederní rouška zdůrazňuještíhlý pas

MykényDobu největšího rozvoje tato kultura zažilazhruba v letech 1600 - 1200 př.n.l. Nejdříve jisilně ovlivňovala krétská kultura, ale tanakonec podlehla mykénské expanzi.Dnes je jasné, že Mykéňané byli vynikajícímistaviteli gigantických staveb. Samozřejměto vede i k té myšlence, že mykénskákultura stála na práci otroků. Každopádnějde o stavby hrubější a jaksi primitivnější nežjsou na Krétě.Lví brána se stala symbolem této země a její minulosti.Tento majestátní vchod je jen jedním z mnoha důkazůzručnosti a dovednosti mykénských architektů. Bylzhotoven trilitickou technikou, dva mohutné dveřnísloupy podpírají obrovský naddveřní překlad, uprostředmaličko přehnutý. Místo aby váhu celého štítu neslpřeklad (jak je obvyklé), byly horní kamenné blokyvytvarovány a umístěny tak, že se nosná tíha rozložilana oba konce překladu, a zatížila tak postranní sloupy.Výsledkem je “odlehčovací trojúhelník” s reliéfnímidekoracemi.

Oděv mykénských ženMykénský oděvní styl prozrazuje skutečnost, že v podstatě převzalkrétské dědictví. Tato doba byla nazvána „módou první krinolíny“.Torzo ženské postavy (bohyně),slonovina z Mykén,15.-13. stol.př.n.l.Zkroucení postavy a řasení sukně působídojmem spíš pozdním a orientálním, aleje z bronzové dobyDvě ženy (bohyně) s dítětem-drobnářezba ze slonoviny nalezenáv Mykénách, bronzová doba, 15.-13.př.n.l.

Oděv mykénských mužůNejen ženský, ale i mužský oděv prozrazuje převzetí krétský původZlatý pohár - lapení býkaNa spodobnění člověka je patrné zvýraznění výšky, svalů, vlasů a pohlaví, zatobřicho skoro nemá

Oděv mykénských válečníkůByl velice ovlivněn válkou. Krátké přepásanékabátce, vysoké boty ovinuté řemínky. Oděvyvelice pestré (sytě žluté, červené, světle modré,bílé…) nebo s pestrými lemy.Pochodující vojáci na hrnci z Mykén,15. stol.př.n.l.- hrnec pochází z konce slávyMykén, patrně z doby trójské válkynebo těsně po.Detail pochodujícíhovojáka na hrnci zMykén, 15. stol. př.n.l.

Doplňky mužů i žen• Šperky dochovalo se velké množství šperků, které tvoří tzv. „pokladniciÁreovu“. Stříbrné čelenky, zlaté šperky, šperky s jaspisy, ametysty, acháty,náušnice, náhrdelníky, náramky, prsteny zdobené rytinami na vloženýchkamenech, jehlice k upoutání účesu i oděvu apod.Žena (kněžka) s hadem- na fresce z mykénské Akropole (druhhada se zatím nepodařilo určit), pozdníbronz, 13. stol.př.n.l.