Sborník 2009 díl 2. - Fakulta informatiky a managementu - Univerzita ...

Petra Marešová ZNALOSTI JAKO FAKTOR KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKŮ
Pojem znalostní ekonomika je zde zmiňován v několika souvislostech, zvláště pak jako
součást strategického cíle pro další desetiletí. Doslova se zde uvádí, že:
„EU si stanovila nový strategický cíl pro následující desetiletí: stát se nejvíce
konkurenceschopnou, dynamickou a na znalostech založenou ekonomikou na světě,
která bude schopná udržet ekonomický růst s větším množstvím a kvalitou práce a větší
sociální soudržností“ [10].
S rostoucí potřebou znalostí roste i význam znalostního managementu, jakožto nástroje
řízení znalostí v organizacích. Znalostní management je oním nástrojem, který může
podstatnou měrou rozhodnout o blízké budoucnosti českých podniků. Mezi organizace,
které jsou silně závislé na řízení informací a znalostí kolem podnikových procesů, patří
zejména [5]:
• společnosti s velkým výzkumem a vývojem (např. průmysl ICT společnosti
s velkým inženýringem (výrobní a inženýringové stavební firmy),
• společnosti, které jsou závislé na přesných postupech, expertních znalostech a
jejich zdokumentování (farmaceutické, chemické a lékařské společnosti),
• konzultační firmy, auditorské a poradenské společnosti,
• softwarové firmy a systémoví integrátoři,
• pojišťovny a bankovní instituce.
Proto, aby znalostní management mohl v podniku fungovat a přinášel tak
podniku přínosy v podobě vnitřní kvality, flexibility, produktivity a také zisku, musí být
vytvořeno vhodné prostředí. Tím je zejména organizační struktura a znalostní
podniková kultura. Zázemí organizací musí podporovat tvorbu, využívání a především
sdílení znalostí.
Znalostní management je ve formě cílevědomých, systematických a systémových aktivit
relativně novým konceptem. Jeho zavádění se v podnicích potýká s řadou problémů.
Velice obtížné je vyjádřit náklady a přínosy na jeho zavedení. Je známo, že podniky raději
realizují projekty, kde je možno spočítat ukazatele jako je návratnost investice apod.
Zejména přínosy a možnosti jejich měření budou nastíněny v tomto článku.
Současný stav
V minulosti spočívaly mnohé iniciativy v oblasti managementu znalostí v tom, učinit
větší množství znalostí dostupné velkému počtu lidí. Za tím byl předpoklad, že z široké
dostupnosti velkého množství znalostí musí někde vzejít určité efekty. Efektivnost
takovýchto široce založených iniciativ je však nejistá a neměřitelná. Proto dnešní
vůdcové vyžadují vyjasnit specifické cíle znalostních iniciativ. Znalostní projekty se
nyní častěji než dříve soustřeďují na specifické role, skupiny lidí nebo procesy a
formulují se konkrétní očekávaní, pokud jde o výsledky.
Na národní úrovni je možné doložit význam znalostní ekonomiky pomocí vybraných
dokumentů. Mezi ně patří například Programové prohlášení vlády, Strategie
hospodářského růstu, Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku nebo
Strategie vlády ČR v rámci EU. V programovém prohlášení vlády se uvádí:
„Vláda bude v rámci evropského modelu přispívat k rozvoji ČR jako demokratického a
moderního sociálního státu s vyspělou tržní ekonomikou založenou na znalostech,
schopnou zajistit stabilní hospodářský růst, větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst,
37