„Stavbyvedoucí v procesu výstavby“

ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra technologie staveb – Stavbyvedoucí v procesu výstavby
v ČSSR před rokem 1990. Máme tedy v ČR vytvořenou rozsáhlou databázi oceňovacích položek,
kterou stavební praxe široce využívá.
TDS by proto měl být dobře obeznámen především se způsobem členění stavební produkce,
protože mu to umožní využívat vytvořenou databázi směrných cen stavebních prací a porovnávat tak
nabídnutou cenu se směrnou cenou. Databáze je uspořádána v desetinném třídění podle Třídníku stavebních
konstrukcí a prací (TSKP), který člení výrobu a výkony stavebních firem tak, aby bylo možno
vytvořit databáze potřebné pro plánování a výrobní přípravu stavby. Subjektem třídění je stavební díl,
který je účelově a funkčně vymezenou částí objektu.
Základní klasifikační schéma kódu má pět číselných znaků, které charakterizují:
1. číslo: skupinu stavebních dílů X
2. číslo: stavební díl X
3. číslo: druh konstrukce dílu X
4. a 5. číslo: technologicko materiálovou charakteristiku dílu XX
Např. střešní konstrukce z prefabrikovaných železobetonových předpjatých vazníků bude označena
kódem 44113. Kde znamená: 44 – vodorovné konstrukce, zastřešení 1 -vazníky, 13 prefabrikovaný
předpjatý železobeton.
Na další podrobnější členění lze použít ještě 3 až 5 číselných znaků (6. až 10. místo).
Skupiny stavebních dílů:
1 – Zemní práce
2 – Zvláštní zakládání, základy, zpevňování hornin
3 – Svislé a kompletní konstrukce
4 – Vodorovné konstrukce
5 – Komunikace
6 – Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní
7 – Řemeslné obory
8 – Trubní vedení
9 – Ostatní konstrukce a práce
V databázi jsou směrné ceny!
Každá položka z databáze má pouze charakter směrné ceny. Cena pro databázi byla vytvořena
jako vážený průměr cen, které vznikly kalkulací skutečných nákladů v těch stavebních firmách, které
v předchozím režimu byly povinny poskytovat své kalkulace zpracovateli databáze, kterým byl Ústav
racionalizace ve stavebnictví. (URS). Směrná cena v databázi tedy zachycuje průměr nákladů, které
jako celek muselo československé stavebnictví vynaložit na jednotku oceňované produkce. Proto mají
např. položky oceňující beton započteny mzdy a náklady na stroje pro ruční a strojní betonáž
v poměru cca 85:15, při porovnání součtu normohodin dělníků a strojohodin čerpadla na beton. Skutečná
cena betonu dopravovaného čerpadlem musí být proto jiná, protože strojohodiny je nutné
započítat podle výkonu předpokládaného čerpadla, případně podle výkonu skupiny zpracovávající
čerstvý beton. Je nutné si uvědomit, že tento charakter směrných cen se nezmění přeceněním jejích
složek podle současné ceny vstupů! Je proto hrubou chybou přebírat do oceňovacích rozpočtů pro
smlouvu o dílo směrné ceny bez jakékoliv úpravy, která by vystihla skutečný způsob, jakým budou
práce prováděny. Se správným oceněním se, bohužel, setkáváme jenom u nabídek pro zahraniční objednatele,
kteří užití neupravených směrných cen pro nabídkové rozpočty rozhodně odmítají. Bohužel,
čeští uživatelé oceňovacích a kalkulačních programů se s tímto stavem spokojují, nepožadují po softwarových
firmách radikální a podstatné změny a tak lze konstatovat, že nabízené programy pracují
velmi dobře, ovšem s téměř nevyhovující datovou základnou.
Dohoda o dalších prvcích ceny
Oceňování stavebních prací mělo v minulosti další prvky, které dříve tvořily pevnou a nikoliv
nevýznamnou složku ceny a jejichž uplatnění v současné době naráží na problém dohody obou smluvních
stran při sjednávání ceny stavebního díla. Je to především složka nákladů, kterou není možné
vztáhnout ke konkrétnímu měřitelnému prvku stavební konstrukce. V minulosti se tato složka nákladů
označovala jako vedlejší rozpočtové náklady (VRN).
2010 © Josef Ladra, Václav Pospíchal 13