Evropská vysokorychlostní doprava má budoucnost - edice

V Evropě začal vysokorychlostní provoz v letech 1981 - 1983 ve Francii na trati Paříž– Lyon (410 km). V roce 1989 následovala trasa TGV Atlantik (280 km) a v roce 1993 trasaTGV sever (332 km). Od 10. června 2001, kdy došlo k zahájení provozu na trati TGV keStředozemnímu moři, urazí cestující 740 km dlouhou trať mezi Paříží – Marseille jen za3 hodiny. Na začátku roku 2001 bylo započato s přípravnými pracemi na trati „TGV Est -Européen“, na jejímž prvním úseku bude v roce 2006 redukována jízdní doba z Paříže doŠtrasburku na 2 hodiny 20 minut (ze současných 4 hodin).Ještě během stavby „Direttissima“ z Říma do Florencie vypracovala Itálie dlouhodobýplán kolejové dopravy, který předpokládal vytvoření sítě vysokorychlostních tratí (AltaVelocita) se dvěma velkými osami ve tvaru písmene T:• Milán – Boloňa – Florencie – Řím – Neapol, propojené v trase „Direttissima“• Turín – Milán – Verona – Benátky s odbočkou z Janova do Pianura Padana.Práce na 210 km dlouhé trati z Říma do Neapole se rozběhly v roce 1994, následovalzačátek prací na trati Boloňa – Florencie v roce 1996. Tato trasa prochází horským pásmemApenin s četnými tunely, které se rozprostírají na 70 kilometrů dlouhém úseku z celkových 90km. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2003/2004. Po uvedení tohoto programu dopraxe bude jízdní doba mezi Milánem a Římem činit 2 hodiny 50 minut a mezi Římem aNeapolí 1 hodinu 5 minut. V Německu začal vysokorychlostní provoz v roce 1991 zahájenímprovozu InterCityExpress (vlaků ICE) na nově vybudované trati z Hannoveru do Würzburgu(327 km) a z Mannheimu do Stuttgartu (100 km). Tímto mohla být jízdní doba v severojižnímpropojení zkrácena o dvě hodiny. Trať z Hannoveru do Berlína (263 km) se 170 km dlouhýmúsekem vysokorychlostní trati byla uvedena do provozu na podzim 1998. Na konci roku 2002by měla být na nejdůležitější nově budované německé trati mezi Rýnem a Mohanem, z Kolínanad Rýnem do Frankfurtu nad Mohanem (177 km) zkrácena jízdní doba na 1 hodinu(z dnešních 2 hodin 15 minut).Po velmi dobrém úspěchu první španělské nově vybudované vysokorychlostní trati(Madrid – Sevilla: 471 km, 1992) byl v roce 1996 pověřen provozovatel infrastrukturyŠpanělska GIF stavbou druhé vysokorychlostní trati mezi Madridem a Barcelonou. Tato traťby měla být po jednotlivých úsecích uvedena do provozu v letech 2002 až 2004. Aby si mohl„vlak“ udržet svou pozici v soutěži s „letadlem“ , bude na trati stanovena rychlost 350 km/ h ajízdní doba mezi oběma metropolemi (620 km) bude činit jen 2 hodiny 30 minut místo 6hodin 30 minut. V hlavním plánu pro rok 2000 se počítalo s výstavbou nové dálkové tratiz Madridu do Valencie a Valladolidu, jakožto i s odbočkou trati Madrid – Sevilla z Cordobydo Malagy.S pracemi na rozšiřování kolejové sítě Paříž - Brusel – Kolín nad Rýnem – Amsterdam(PBKA) se pokračuje v Belgii výstavbou trati Löwen – Lutych (62 km), z Antverpk nizozemským hranicím (38 km) a z Lutychu do Aachenu (Cách).V Nizozemí bude trať do Bruselu (96 km nově vybudované trati) spojovat belgickéhranice s Rotterdamem a s letištěm Amsterdam – Schipol a s Amsterdamem; její uvedení doprovozu je plánováno na rok 2005. Tím bude jízdní doba mezi Amsterdamem a Bruselemčinit 1 hodinu 30 minut (doposud 3 hodiny) a mezi Amsterdamem a Paříží 3 hodiny (doposud4 hodiny 25 minut).Další vysokorychlostní spojení je plánováno na ose Amsterdam – Emmerich – Kolínnad Rýnem; v rámci projektu Randstad (propojení řek Rýn a Mohan) budou nasazenyněmeckými drahami DB a nizozemskými drahami NS vícesystémové vlaky ICE.