Marosa di Giorgio, Divoké papíry, ukázka

12
4
Když hodně prší, andělé hřadují v zahradě jako malí
druidové, jejich růžové lemy se zlehka prolínají (když
je vidí koně, zděšeně prchají, ale v dálce se zastavují
a s úsměvem se začínají probírat vzpomínkami).
Občas se usazují na stromech jako průzračné slepice,
nebo kladou červeně skvrnité modré vejce, nebo
bílé a malé, které hned schovám. Někdy se vydávají
na cestu do kukuřičného pole a vyzobávají zrnka.
Když hodně prší, andělé létají uvnitř domu, tehdy
je chytám, dávám je do květináčů, džbánů a váz.
A jednoho nosím paní učitelce.