Zofia Bałdyga, Poslední cestopisy

zofia
bałdyga
Každý den je neděle,
neděle je nejkrutější.
strana 31
Poezie
poslední
cestopisy
Fra

zofia bałdyga (1987 ve Varšavě),
básnířka, bohemistka a překladatelka současné české
a slovenské poezie do polštiny. Od roku 2018 žije v Praze.
Básně píše polsky a česky. Vydala čtyři básnické
knihy v polském jazyce. Sbírka Poslední cestopisy je její
první sbírkou napsanou česky.

Éditions Fra

Zofia Bałdyga

Poslední cestopisy

Zofia Bałdyga
Poslední cestopisy
Redaktor Tomáš Gabriel
Design Nusle(.org)
Vydalo Éditions Fra, Šafaříkova 15,
120 00 Praha 2, Fra.cz,
roku 2023 jako svou 210. publikaci
Vytiskla Tiskárna Protisk,
České Budějovice
Vydání první
aa048
Kniha byla vydána za finanční podpory
paní Hany Michalikové.
© Éditions Fra, 2023
© Zofia Bałdyga, 2023
Author photo ©
Jan M. Heller, 2020
Design © Nusle, 2023
isbn 978-80-7521-182-8

Obsah
9
10
11
13
14
15
16
17
18
19
21
23
24
25
26
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
Přechodná bydliště
procesy a postupy
rodinný dům se zahradou
domácí práce
výchozí bod
handmade
rodinná sešlost
Vaše shromáždění je nelegální
záznam: nespavost
malá stabilizace
noční hudba
hnízdění
popínavé zátiší
noční směna
každé ráno ve stejné řece
den, kdy se opakovala noc
Mosty a lávky
noční spoj
sen o vzniku básně
udělal bych s tebou rozhovor
výletní sezona
denní sen
to-do list
řeka si bere, co její jest
Říkala, že domov je tam
in & out
Pravidelně podvádím své rodné město
Fra

41
42
43
44
45
47
48
49
50
52
53
55
56
57
58
59
60
Poslední cestopisy
poslední cestopisy (prolog)
autoportrét s kritickým pohledem
prohlídka města
Zahrada utíká do lesa se nadechnout
záznam: hyperventilace
návštěva zvláštní zóny
Náš příběh má teplotu lidského těla
denní světlo mi předá vzkaz
poslední cestopisy
záznam: 32
poslední cestopisy (II)
poslední cestopisy (III)
zvuková stopa / hraniční přechod
putování soukromého měsíce
zátiší s portrétem
cesta domů
poslední cestopisy (IV)

Přechodná bydliště

procesy a postupy 9
Své budoucnosti jsme si už vymysleli,
teď svým blízkým přestavuji minulost.
Nové cesty přerušují pravěké tahy.
Ke svému loňskému výročí si přeji přístav
a nějakou autoritu. Brala bych i pojízdnou.
Vchod i východ jsou tytéž dveře,
jen některé druhy chodí pozpátku.
Pojď se mnou otevřít ten kruh.
A kdyby ses ztratila, zůstaň stát
uprostřed řeči, které nerozumí tví příbuzní.

10
rodinný dům se zahradou
V zahradě stojí barák, který nám všem patří.
Ve vedlejší budově sídlí továrna na kyslík.
Mívají tam rozsvíceno do noci. Prý ještě stále
petrolejky.
U francouzského okna to fouká do stran.
Pojďme se rozdělit
o všechny asymetrické zbytky.
Věci lhostejně trvají v novém světle, v mezích
vlastních obrysů. Obrysy nerezaví.
Pozorovatel se stává spoluautorem,
pak o něco zakopne.
Byli jsme tomu přítomni,
soustředili se na tělesné detaily,
na všechna známá skupenství.
V zahradě bydlí politicky nekorektní světci.
Každý se sem dostal jinou cestou.

domácí práce 11
1.
Tvoje teplo pochází ze zahrady. Nadouvá se
ve větru. Půjčuje si tvar.
Prohlížím se v čerstvém vzduchu. Pojď, přivoň
si k tomu životu,
k nepravidelným kusům barev na dvorku. Šedá dusí
zelenou.
Stará houpačka krčí rameny. Vzduch tomu přihlíží.
Sentimentální hodnota zůstává stranou. Krása
couvá.
Odpoutávají se ode mě části těla, které považuji
za vlastní.
Zní to jako bolení. Stejně jsme všichni kříženci,
na tvaru nezáleží.
2.
Tvoje teplo mi nepatří, nepatří mi roční doby,
i když se tady už zabydlely.
Jsem ráda, že vedle sebe mám nečlověčí bytost,
i když vím, že za mnou neskočí do nicoty.
Tady na tom oteklém, promodralém ostrově.
Na ostrově uvnitř lastury.
Země se nám dívá do oken. Probouzím se ve svém
rodišti a křičím.
Chci domů, já chci domů. Kde mají planety svoje
doma?
Kam se vejdou všechny ty otazníky? Ještě by mě
zajímalo,
jestli se párují na celý život a jakou mají teplotu.

12
3.
Přichází pořádek a srovnává zahradu se zemí.
Klidně si pěstuj kytky, stejně je nezachráníš před smrtí.
Pohřbívá ho v lese, ve mělké jámě. Nezmůžu nic
než urovnávat přihrádky, zachycovat vzácné
okamžiky mezi letem a pádem.
Od pondělí do pátku obnovuji cizí rituály, stavím
vzorové domy bez osobních stop.

výchozí bod 13
1.
Říkat domov místu, kde jsme se narodili,
jako kdyby začátek znamenal bezpečí.
V tomto kraji to takhle děláme,
takhle to tady dělají.
Jako kdyby půjčování prostoru
od těch, kdo sem přišli před námi,
bylo to nejkrásnější, co nás tady čeká.
Tichu se učíme až později.
A ještě otázky – komu patří láska?
Komu patří voda?
2.
Prosincová rána nebývají štědrá.
Šetřit vodu a lásku nestačí.
V těle je pořád ještě prostor.
Vnitřní orgány zvědavé na domov
a jiné praskliny.
Dovnitř proniká
nemilosrdné podnebí,
kterému říkáme mírné,
aby se k nám nechovalo ještě hůř.
Moje babička vypíná televizi
pokaždé, když se v ní někdo líbá,
a nikdy mi neřekla,
copak pro ni znamená štěstí.

14
handmade
Jsou věci, které si musejí zapamatovat ruce.
Výčet ztrát a nálezů se musí vepsat do dlaní.
Nesmí padnout na zem.
Jednoduchý příběh, snadné rozuzlení.
Každá generace v této části světa začíná od nuly –
kapesní atlas manuálních prací musí zatím stačit.
V tomto domě se neztrácejí ani jehly. Ani nesmělé
dlaně,
které je nejistě drží. Dekorativní hodnota je
nežádoucí účinek.
Spolu jsme nic takového nedělaly, třeba proto,
že jsme spolu nedělaly vůbec nic. Jen ty nádechy,
územní plán symetrického vyčerpání.
Teď by to mohlo být jinak, teď jsme v básni.
Dáš si něco na závěr? Ty zákopy tu byly před námi.
Zákopy a tác předkrmů.

rodinná sešlost 15
Roztřepené konečky vlasů chytají oheň z domácího
ohniště.
Prý se tam stále smí kouřit (a to nejen na chodbě).
Vyprávěj mi o pocitu bezpečí
o imunologických reakcích zdravého těla
o dokrvených periferiích a o šťastném dětství.
Rodinná porada složená z bytostí, které pravidelně
krvácejí, připravuje definice už teď.
Dnes se výjimečně sejdeme potmě.

16
*
Vaše shromáždění je nelegální. Všechny řeky této sychravé
hemisféry mi ústí do krevního řečiště. Jdu demonstrovat
do malé slepé uličky. Vymýšlím si jazyky,
hladím cizí hlasy, hluboké alty, poslíčky. Nosí vlnité
dopisy za vysokou zeď. Učím je vyslovovat svoje jméno.
Dobrý večer, jsem rodinný příslušník, máte mě
tady na seznamu.
Protiřečí mi ploché odpovědi. V noci nemůžu spát;
probouzí mě sterilní, vyžehlený vzduch. Všechno, co
jsem si odnesla z návštěvní místnosti, od stolu s pořadovým
číslem 4. Cítím, jak mě jejich laboratorně
pěstovaný stát chrání, měří mi tep pod krajkovou
manžetou. Inkluzivně se usmívá a píská si hymnu.
Potkáváme se uprostřed refrénu. On je ta věta, kterou
nevyslovím. Já jsem ten rytmus, který hraješ,
skládáš na mě skladbu, než se sbalím a zrychlím.

záznam: nespavost 17
Ten den jsem si uvědomila kynoucí noc. Přelila se
mi přes obličej.
Zdálo se mi, že stavím zeď, teď ji už pár dnů
bourám.
Náš konflikt má zvláštní intimitu. Noc dýchá
a počítá.
Slyším plakat dítě, i když tady žádné není.
Sleduje mě akustický stín
olizující obtížně dostupné části mého těla.
Ke dnům je dům lhostejný.
Děj se odehrává v několika ložnicích, bydlí tam
nespavost a zadržený dech.
Tady jsem spolkla zanícený planetární systém.
Tu část nás, která není kost a kůže.
Nehodím se k tomu světlu. Spolkla jsem bezkrevný
planetární systém, ale ztratil se mi klíč:
I k obrazům můžeš tancovat. Zabydluji se v rutině,
v krku mám k smrti unavené planety,
které si už ani nemají co říct. Předávají si tělní
tekutiny. Dům je čekací židle.
Jsme zabalení do neprůhledného ticha
a nedomyšlených následků.
Něco se přihodí, nic nezahyne. Ráno se nekoná.
Nekoná se s hromy a blesky.

18
malá stabilizace
1.
Roční doba si žádá světlý příběh o někom,
kdo se poučil a nic více nechtěl.
O někom, kdo chodil podle rovných čar.
Otevíral a zavíral ty správné dveře
a přiměřeně velká okna.
Pastelová nuda až do smrti nebo do jiného navždy,
které mu slíbil někdo jiný,
pravděpodobně opačného pohlaví.
2.
Je navždy totéž co klidná smrt?
Zdálo se mi o rovných čarách,
které do sebe divoce narážejí.
3.
Roční doba si žádá oběť.
Jarní vášeň je chladná, má neurčitou barvu.
Psát o tom, jak voní, by bylo příliš intimní.
Miluji své bližní na dálku, říkám,
když už konečně usneš. Neurčití oni sahají na
kliku,
oni nám to dělají, oni taky nevědí, jak je navždy
dlouhé.

noční hudba 19
Soumrak setrvává, nikdo se ani nezasměje.
Někdo se k někomu stěhuje, někdo někoho živí,
někdo druhý přirůstá k někomu třetímu.
Krmíme jeden druhého sledem vět a krajin,
s chutí a upřímností, která spíš lichotí, než uráží.
Pouhé výčty můžou být značně zneklidňující.
Až se nám narodí dvojčata, pojmenujeme je osa
a střed.
Podle lékařské zprávy je všechno v pořádku.
I rozostřené obrysy pokoje pro hosty v poledním
slunci.
Za soumraku se půjčují úsměvy, platí se slovy.
Žádáš mě, abych ti dávala těžší hádanky.
Já nejsem žádná holka, ale žena.
Vyčerpané, neprodyšné ticho usíná bezedným
spánkem,
nejsou k tomu titulky ani poznámky pod čarou.
Tato místnost je dopis někomu třetímu.
Objemný, neuspořádaný. Z okna je vidět ulice,
kde se pohybují jen děti a ženy, odrazy a stíny.
Nikdo nedbá na časovou posloupnost.

20
Ráno ji rozpustí. Něčí prsty porůstají cizí kůží,
nesměle zkoušejí,
jestli se průměrné srdce vejde do průměrného
mozku.
Kroužíme kolem prázdného místa.

hnízdění 21
V horní části stránky se sbírá bouře.
Čteš mi nahlas zdřevěnělé čárky a pomlčky
rozhozené v nekonečném bílém prostoru za zdí.
Za zdí si ptáci stavějí dobře prokrvené věže,
na kterých si někdo jiný založí hnízdo.
Někdo, kdo se dokáže vrátit.
U schodiště se mi ztratilo semínko,
v ložnici nám vyrostl strom.
Pod stromem, před očima.
Stojí na hlídce, kořeny ničí dřevěné parkety.
Oči pozorují příběhy z hlediska kompozice.
Praskliny značí směr prohlídky.
Všechny tkáně mluví najednou.
Cizími slovy. Přijímám je za vlastní.
Jednou mi někdo půjčí domov, i s významy.
Papír a tužku si přinesu.
Kámen se mnou tu hru nechce hrát.
Kámen je skutečný. Semínko bylo skutečné.
Život se v našich končinách vaří z vody.
Každý pátek chodím naproti zalívat cizí štěstí.
Jako mravenec. Nebo spíš cvrček.

001
002
003
004
005
006
007
008
009
010
011
012
013
014
015
016
017
018
019
020
021
022
023
024
025
026
027
028
029
030
031
032
033
034
035
036
037
038
039
040
041
042
043
044
045
Éditions Fra
Thomas Ernest Hulme, Modlitba
za úsměv luny
Richard Caddel, Slova straky
The Magpie Words
Imagisté
Vítr z Narragansettu
One Stop Stories
Vladimír Sadek, Židovská mystika
Kang Čol-hwan, Pierre Rigoulot,
Pchjongjangská akvária
Joyce Mansour, Výkřiky
Eugénio de Andrade, Svrchovanost
José Ángel Valente, V kořenech světla
ryby
Alena Nádvorníková, Anebo ne
Ou bien non
Helen Lawsonová, Odvaha za úsvitu
Courage at Daybreak
Raúl Rivero, Důkazy spojení
Antologie nové české literatury 1995–2004
Elizabeth Bishopová, Umění ztrácet
Ernest F. Fenollosa, Ezra Pound, Čínský
písemný znak jako básnické médium
Petr Mikeš, Jen slova/Just Words
Petr Borkovec, Vnitrozemí
Roland Barthes, Světlá komora
Tomáš Pospiszyl, Srovnávací studie
Ernst Jandl, Friederike Mayröckerová,
Experimentální hry
Petr Král, Arco a jiné prózy
Jurij Odarčenko, Verše do alba
Muhammad Šukrí, Nahý chleba
Jan Jařab, Šíleně pomalá revoluce
Antologie současné lotyšské poezie
Guillermo Rosales, Boarding home
Catherine Ébert-Zeminová, Bludný kruh
Jano Pavlík
Viola Fischerová, Předkonec
Blanca Varela, Křídla na konci všeho
Erich Fried, Milostné básně
Shitao, Malířské rozpravy Mnicha
Okurky
Petr Měrka, Telekristus a Mentál
Zápisky z mrtvého ostrova
Bytosti schopné zemřít
Jonáš Hájek, Suť
Viola Fischerová, Písečné dítě
Yasmina Reza, Zoufalství
Richard Caddel, Psaní v temnotě
Writing in the Dark
Polona Glavanová, Noc v Evropě
Andrés Sánchez Robayna, V těle světa
Michal Witkowski, Chlípnice
Jerzy Pilch, U strážnýho anděla
Emanuel Mandler, Poslední Branibor
a jiné příběhy
046
047
048
049
050
051
052
053
054
055
056
057
058
059
060
061
062
063
064
065
066
067
068
069
070
071
072
073
074
075
076
077
078
080
081
083
085
086
088
090
091
092
093
094
095
096
097
098
099
František Kautman, Alternativy
Giuseppe Culicchia, Kolo, kolo mlýnský
Orhan Pamuk, Nový život
László Darvasi, Nejsmutnější kapela
na světě
Yasmina Reza, Adam Haberberg
Dorota Masłowska, Královnina šavle
Jean-Claude Izzo, Totální chaos
Zafer Şenocak, V novém světě
Guy Viarre, Bílé předání
Sławomir Mrožek, Kohout, Lišák a já
John Berger, O pohledu
Fotostrojka
Georges Didi-Huberman,
Ninfa moderna
Jakub Řehák, Světla mezi prkny
Petr Borkovec, Berlínský sešit
Zápisky ze Saint-Nazaire
Szilárd Borbély, Berlin-Hamlet
Václav Durych, Černé tečky
Ladislav Šerý, Laserová romance 2
Vladimír Sadek, Židovská mystika
Fra Blank. Reader
Cena Jindřicha Chalupeckého 2006
Martin Kubát, Je večer, vypusťte čerta!
Atík Rahímí, Tisíc domů snu a hrůzy
Carlos Victoria, Stíny na pláži
Dario Fo, Polomyšín
Médium kurátor
Karel Císař, Věci, o kterých s nikým
ne mluvím
Ladislav Šerý, Laserová romance 3
Václav Benda, Noční kádrový dotazník
a jiné boje
C. B. Levensonová, Buddhismus
David Voda, Sněhy a další
Viola Fischerová, Domek na vinici
Chez Erik. Kuchařka Fra
Carlos A. Aguilera, Teorie o čínské duši
Róbert Gál, Na křídlech/Agnomie
Bohumil Nuska, Malé příběhy
Tahar Ben Jelloun, Poslední přítel
Antonio Gamoneda, Tohle světlo
Jonáš Hájek, Vlastivěda
Dorota Masłowská, Dva ubohý
Rumuni, co uměj polsky
Tašo Andjelkovski, Mirny
Lidia Amejko, Známé příběhy
Liāna Langa, Sešit antén
Vilém Flusser, Za filosofii fotografie
Sylva Fischerová, Pasáž
Ernesto Santana, El Carnaval y
los Muertos
Kamil Bouška, Oheň po slavnosti
Karel Urianek, Beránek
Petr Měrka, Fantasmagorie televize

100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
Fernando Vallejo, Madona zabijáků
Viktor Špaček, Co drží Nizozemí
Serhij Žadan, Big Mac
Andrzej Bart, Továrna na mucholapky
Krisztina Tóthová, Čárový kód
Gertruda Steinová, Mluvit a naslouchat
Pier Paolo Passolini, Zuřivý vzdor
Antologie současné polské poezie
Jean-Claude Izzo, Chourmo
Frédéric Beigbeder, Povídky psané
pod vlivem extáze
Viola Fischerová, Hrana
Ahmel Echevarría, Días de
Entrenamiento
Ondřej Horák, Mrtvá schránka
Michal Witkowski, Královna Barbara
Roland Barthes, Říše znaků
Martin Kubát, Čistka
Martha Acosta Alvarez, La periferia
Sławomir Mrożek, Ti, co mě nesou
Veronika Bendová, Nonstop Eufrat
Ivana Myšková, Nícení
Ondřej Buddeus, rorýsy
Petr Borkovec, Milostné básně
Roland Barthes o Rolandu Barthesovi
Cédric Demangeot, Slota
Jakub Řehák, Past na Brigitu
Jean-Philippe Toussaint, Koupelna
Guillermo Cabrera Infante, Tři
truchliví tygři
tento chléb přežvykovat, psacími
písmeny
Jana Šrámková, Zázemí
Jan Frolík, Útěcha z ornitologie
Martina Blažeková, Lom
Šest slovenských básníků
Juliana Sokolová, My house will have
a roof/Môj dom bude mať strechu
Wanda Heinrichová, Jehla sestupuje
Frank Correa, Larga es la noche
Petr Borkovec, Herbář k čemusi
horšímu
Ángel Santiesteban Prats, El verano
en que Dios dormía
Kateřina Rudčenková, Chůze po dunách
Ondřej Lipár, Komponent
Samanta Schweblin, Ptáci v ústech
Alena Kotzmannová
Rafani
Petr Borkovec, Zlodějíček
Kristina Láníková, Pomlčka v těle
Krisztina Tóthová, Akvárium
Sylwia Chutnik, Kapesní atlas žen
Álvaro Enrigue, Podchlazení
Abel Arcos, 9550: una posible
interpretación del azul
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
193
195
196
197
Luboš Svoboda, Vypadáme, že máváme
Petr Maděra, Filtrační papíry
Lukáš Horák, Amensch
Kde i mrtví pochodují
Petr Král, Město je náš les
Alžběta Michalová, Zřetelně nevyprávíš
nil, úvod
Alda Merini, Nepřibližuj se ke mně,
poezie
Miloslav Topinka, Probouzení
Ladislav Šerý, Nikdy nebylo líp
Pomlčky v těle
Petr Borkovec, Wernisch
Nicanor Parra, Jiné básně
Jurij Andruchovyč, Moskoviada
Adéla Knapová, Nemožnost nuly
Julio Jiménez, Un mundo tan blanco
Zuzana Lazarová, Železná košile
Nonardo Perea, Los amores ejemplares
Kamil Bouška, Hemisféry
Hroby v povětří. Poezie Bukoviny
Bernard Noël, Výřezy z těla
Adéla Knapová, Slabikář
Robert Krumphanzl, Sen s výčitkami
Jakub Řehák, Dny plné usínání
Abel Fernández-Larrea, Shlemiel
Petr Borkovec, Lido di Dante
Petr Borkovec, Rozvláčná vyjádření
radosti
Zuzana Fuksová, Cítím se jako
Ulrike Meinhof
Kamil Bouška, Inventura
Miroslav Olšovský, Tahiti v hlavě
Alexej Cvetkov, Král utopenců
Gérard Dubey, Sociální pouto v éře
virtuality
Tamás Jónás, Tatitatitati
Veronika Bendová, Vytěženej kraj
Adéla Knapová, Předvoj
José Alberto Velázquez, Cierra los ojos,
no respires
Clemens J. Setz, Láska za časů
Mahlstadtského dítěte
Kristina Láníková, Úvahy nad zájmeny
Petr Borkovec, Petříček Sellier
& Petříček Bellot
Karel Milota, Hora
Tašo Andjelkovski, nid
Jakub Řehák, Obyvatelé
Bytosti schopné zemřít (2. vydání)
Jonáš Hájek, Výlet do Schengenu
Můj jediný čtenář
Tomáš Gabriel, Údolí pokusu
o výsadbu bříz
Hana Kosáková, Ediční návrh
Martin Poch, Strana

198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
Marzanna Bogumiła Kielarová,
Zatopený estuár
Veronika Bendová, Vytěženej kraj
(2. vydání)
Pavel Klusák, Uvnitř banánu
Martha Luisa Hernández, La puta
y el hurón
Petr Borkovec, Sebrat klacek
Elsa Aids, Přípravy na všechno
Petr Borkovec, Lido di Dante (3. vydání)
Vladislav Chodasevič, Porcelánový věnec
David Voda, Automat na plyšáky
Cédric Demangeot, Útržky Sněhurčina
kožichu
Ondřej Horák, Pohlavní styky
Martina Blažeková, Prologomény
Zofia Bałdyga, Poslední cestopisy
Petr Borkovec, Petříček Sellier
& Petříček Bellot (2. vydání)
Gertruda Steinová, Mluvit a naslouchat
(2. vydání)
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
Rodrigue Marques de Souza, Oslnění
Elsa Aids, Lazarská v zimě a jiné básně
Ricardo Alberto Pérez, Arácnidos
Andrés Sánchez Robayna,
Tím velkým mořem
Petr Borkovec, Sebrat klacek (2. vydání)
Marosa di Giorgio, Divoké papíry
Robert Lax, Hudba světla /Hudba tmy
Lubomír Tichý, Fialová miska
Lynn Cruz, Crónica Azul
Jakub Řehák, Poezie ve věku vnějškovosti
Jean-Philippe Toussaint, Flashdisk
Raúl Flores Iriarte, Después de la noche
Alia Trabucco Zerán, Odpočet
Adéla Knapová, Zbabělé zápisky
z ukrajinské války
Kristina Láníková, Puma M
Cédric Demangeot, Neklid
Miroslav Olšovský, Psaní mi za rukou
běhá jak pes
Ljubov Jakymčuková, Meruňky Donbasu
Éditions Fra
Šafaříkova 15, Praha 2
Fb.me/EditionsFra
Fra.cz

Nové
Kdoví, třeba
přivolám
hezké
vzpomínky.
Je to knížka ohlédnutí, uhranutí a vzpomínky, nostalgická
a naspodu hořká, píše se na přebalu básnické sbírky jednoho
českého básníka, socialisty. Čas pokročil a my znovu
sčítáme ztráty. Jakou chuť má nostalgie v zemi ubytoven
a skladů? A jakými slovy můžeme mluvit o štěstí?
Elsa Aids Lazarská v zimě a jiné básně
Brož. vazba, 76 s., dpc 179, Fra 2023,
isbn 9788075212146

Zofia Bałdyga je v jazyce přítomna tak jako v prostoru,
tedy nahodile. Vždy má vztah k místu, ten
však není určený státními hranicemi, byť by tím
místem byl rodný dům a jazykem mateřština. Její
verše vytrhávají věcný i symbolický kontext ze
světa a shromažďují jej kolem sebe, kolem nás. Je
intimita cizí, nebo naše? Zkouším se ptát, jak si
představuji, že by se mohla ptát Zofia Bałdyga.
tomáš gabriel
dpc 179 Kč
ISBN 978-80-7521-182-8
Author photo ©
Jan M. Heller, 2020
Cover © Nusle, 2023
Fra.cz