Die Schönsten im Umgebindeland Ty nejhezčí v krajině ...

zusammen: beim Umgebindehaus Nummer 215 in Velký Šenov.Doch als die ersten herbeigerufenen Handwerker das desolateHaus sahen, fällten sie ein vernichtendes Urteil: „Hier hilft nureins: abreißen und neu bauen“. Monika Pomahatschová hörtenicht auf sie, krempelte die Ärmel hoch und begann, das Gebäudemit eigenen Kräften wieder herzurichten. Alle Schäden,die ihm zugefügt worden waren, sollten beseitigt werden, z. B.der Betonfußboden mit dem rosafarbenen Linoleum oder diegroßen Löcher, die beim Diebstahl der Fenster zurückblieben.Hilfe bekam sie von ihrem Sohn Jan und seinen Freunden.Auch von Handwerkern, die mehr Verständnis für das Alte hattenals die ersten. Wer heute das Haus betritt, dem fällt sofortdie Stimmigkeit von Äußerem und Innerem auf. Mit demselbenFingerspitzengefühl, mit dem die Hausherrin die Sanierunganging, wählte sie auch die Möbel aus. Das meiste Interieurstammt aus Antiquitätenläden. Seit 2008 wohnt auch Rudolfmit im Umgebindehaus. Mit einem Lächeln, das nur Verliebteneigen ist, verrät er, wie es dazu kam: Er kannte Monika Pomahatschováschon länger. Aber gefunkt hat es erst so richtig, alser nach Velký Šenov zu Besuch kam. Beim Anblick des Hauseswurde ihm klar, dass nicht nur der Holzbau, sondern auch dieFrau, die es so liebevoll hergerichtet hat, etwas ganz Besonderessein mussten. Jeden Winter kommt der Pfarrer, um dasHaus zu segnen. Die Eheleute sind sich einig, dass dieser katholischeBrauch mit einem spürbaren Frieden verbunden ist.na prodej četné objekty. U jednoho z nich se sešlo vše, co chtěla:u podstávkového domu čp. 215 ve Velkém Šenově. Avšakkdyž první přizvaní řemeslníci viděli, v jak dezolátním stavuse dům nachází, vyřkli zničující rozsudek: „Tady pomůže jenjedno: strhnout a postavit znovu.“ Monika Pomahatschová naně však nedala. Vyhrnula si rukávy a začala opravovat budovuvlastními silami. Všechny škody, které stavba utrpěla, měly býtodstraněny, např. betonová podlaha s růžovým linoleem nebovelké díry, které zde zůstaly po krádeži oken. Pomoc nalezlau svého syna Jana a jeho přátel. A také u řemeslníků, jež mělivíce pochopení pro staré věci, nežli ti první. Kdo dnes překročípráh vstupních dveří, okamžitě si všimne, jak spolu ladí vnějšívzhled a interiér. Tentýž cit, s nímž se majitelka pustila do rekonstrukcedomu, uplatnila také při výběru nábytku. Většinavnitřního vybavení pochází ze starožitnictví v okolí. Od roku2008 s ní v malebném podstávkovém domě žije také Rudolf.S úsměvem, který je vlastní pouze zamilovaným, prozrazuje,jak se vše seběhlo. Rudolf znal Moniku Pomahatschovou jiždelší čas. Ale tak úplně správně to zajiskřilo až tehdy, kdyžpřijel do Velkého Šenova na návštěvu. Při pohledu na dům siuvědomil, že nejen krásná dřevěná stavba, ale také žena, kterájí s láskou vtiskla její dnešní podobu, musí být něco zcela mimořádného.Každou zimu přichází pan farář, aby domu požehnal.Oba manželé se shodují, že starodávný katolický zvyk jespojený s citelným klidem a mírem, jež s sebou přináší.144