Gustáv Slamečka - ČD Cargo, as
Gustáv Slamečka - ČD Cargo, as
Gustáv Slamečka - ČD Cargo, as
- TAGS
- cargo
- www.cdcargo.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
PŘEDSTAVUJEME / INTRODUCING<br />
34 REVUE PRO DOPRAVU A LOGISTIKU<br />
Železnice v USA /<br />
Railways in America<br />
K historii USA patří nákladní vlak stejně<br />
jako indiáni a kovbojové<br />
Freight trains are <strong>as</strong> much a part of<br />
US history <strong>as</strong> cowboys and Indians<br />
TEXT / TEXT BY LUKÁŠ SOUKUP FOTO / PHOTO BY AUTOR / AUTHOR<br />
Železniční doprava a Spojené státy jsou<br />
stále pro mnoho lidí dva pojmy, které<br />
spolu nejdou příliš dohromady. Osobní dálková<br />
doprava je v Severní Americe skutečně<br />
popelkou, ovšem v nákladní dopravě je<br />
situace úplně jiná. Zatímco ještě na konci<br />
50. let byl podíl železnice na přepravě<br />
nákladů v Evropě a USA shodný, tj. necelých<br />
50%, na přelomu tisíciletí převezla<br />
železnice v USA 38% nákladů, kdežto v tehdejších<br />
zemích EU to bylo jen pouhých 8%<br />
z celkových dopravních výkonů v tkm.<br />
Takto rozdílný vývoj už nelze odbýt<br />
jen poukazem na útlum těžkého průmyslu<br />
a zvyšující se konkurenceschopnost silniční<br />
dopravy. Je zde řada nezpochybnitelných<br />
vnějších vlivů a rozdílů mezi USA<br />
a Evropou, počínaje geografi ckou rozlehlostí,<br />
strukturou průmyslu, zahraničního<br />
obchodu atd. Nicméně zásadní vliv leží v železnicích<br />
samotných. Výchozím předpokladem<br />
je přístup státu k železnicím. V Evropě<br />
převládal pohled na železnici jako na veřejnou<br />
službu, která musí zůstat plně v rukou<br />
jednotlivých států, s hlavním důrazem na<br />
zajištění osobní dopravy.<br />
Na druhé straně Atlantiku pak díky ponechání<br />
železnic v maximální míře v rukou<br />
soukromých společností se mohly soukromí<br />
majitelé plně orientovat na nákladní<br />
dopravu a na minimalizaci vl<strong>as</strong>tních nákladů.<br />
Tento postup vedl ke vzniku jednoho<br />
z nejefektivnějších a nejvýkonnějších<br />
dopravních systémů, jaké vůbec v souč<strong>as</strong>nosti<br />
ve světě existují. Proto nebude<br />
od věci si připomenout některá základní<br />
fakta o nedávném vývoji železnic ve Spojených<br />
státech.<br />
V USA jsou počátky budování železnic<br />
spjaty prakticky výhradně se soukromými<br />
investory. V období, kdy železnice měla takřka<br />
monopolní postavení na přepravním trhu<br />
osobní i nákladní dopravy, se vyvinul poměrně<br />
značný systém regulací, upravujících<br />
třeba tarify a rozsah poskytovaných služeb.<br />
Nicméně od 30. let se postupně začíná zvyšovat<br />
konkurence ostatních druhů dopravy,<br />
především silniční. Dokončení základní sítě<br />
dálnic (Interstate system), soukromé vl<strong>as</strong>tnictví<br />
automobilů a zavedení prvních proudových<br />
letadel do komerční osobní dopravy<br />
v 50. letech znamenaly prudký úpadek zájmu<br />
o železniční osobní dopravu. Tento<br />
trend nemohly zvrátit ani státní subvence<br />
do osobní železniční dopravy.<br />
Nejtěžší období pro železnici pak přišlo<br />
začátkem 70. let. Železniční společnosti<br />
byly nuceny provozovat vysoce ztrátové<br />
spoje i tratě a zisky z nákladní dopravy nestačily<br />
pokrývat tyto ztráty. Mnoho společností<br />
se ocitlo na pokraji bankrotu. Prvním krokem<br />
k ozdravení železniční dopravy proto<br />
bylo vytvoření samostatné společnosti pro<br />
osobní dopravu – Amtrak vznikl v roce 1971<br />
jako běžná obchodní společnost ve vl<strong>as</strong>tnictví<br />
státu, první krok učinil tehdejší prezident<br />
Richard Nixon, který 30. října 1970 podepsal<br />
zákon Rail P<strong>as</strong>senger Service Act, na<br />
jehož základě Amtrak vzniknul.<br />
Amtrak přebral přibližně polovinu do té<br />
doby provozovaných dálkových spojů, zbytek<br />
byl zcela zrušen. Nadále je provozuje<br />
s podporou federálních dotací. Železniční<br />
dálková doprava v podání Amtraku má nicméně<br />
zanedbatelný význam z hlediska dopravní<br />
soustavy USA.<br />
INTRODUCING / PŘEDSTAVUJEME<br />
Railway transport and the United States<br />
are still considered by many <strong>as</strong> two<br />
concepts that do not really go together very<br />
well. True, long-distance p<strong>as</strong>senger rail<br />
transport may be the Cinderella of North<br />
America, but the situation in freight transport<br />
is completely different. While in the<br />
late 1950s the share of cargo moved by rail<br />
w<strong>as</strong> roughly equal in Europe and the US at<br />
a little less than 50 percent, by the end of<br />
the millennium 38 percent of total transport<br />
volumes, me<strong>as</strong>ured in tonne-kilometres<br />
(tkm), were moved by rail in the US against<br />
only 8 percent in the EU.<br />
The discrepancy can hardly be blamed<br />
solely on scaled-down heavy industry<br />
and growing competition from road haulage.<br />
There exist a number of incontestable<br />
external infl uences and differences<br />
between the US and Europe, including the<br />
size of territory, industrial structure, foreign<br />
trade etc. Still, the main difference lies<br />
in the railways themselves. Much depends<br />
on the government’s attitude towards railways.<br />
Most of Europe h<strong>as</strong> treated the railway<br />
<strong>as</strong> a public service, which must be fully<br />
controlled by the government and provide<br />
chiefl y for p<strong>as</strong>senger transport.<br />
On the other side of the Atlantic, however,<br />
most railways remained in private<br />
hands, with many owners fully concentrating<br />
on freight transport and on minimising<br />
costs. This approach h<strong>as</strong> led to the introduction<br />
of one of the world’s most effi cient<br />
haulage systems. It might therefore be useful<br />
to highlight some b<strong>as</strong>ic facts and fi gures<br />
concerning the recent development of<br />
US railways.<br />
REVUE FOR TRANSPORT AND LOGISTICS 35