STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE - Treewalker, sro

STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE 19. – 20. ledna 2011, Mělník
Hmyz Nejpočetnější skupinou vázanou na dřevo starých stromů je
xylobiontní hmyz. Vysoké procento přitom tvoří druhy vzácné a ohroţené. Nejvíce
ohroţených je asi 350 druhů existenčně vázaných na rozkládající se dřevo. Aţ
polovina z nich je ohroţena vyhynutím (někteří krasci, tesaříci, roháči a roháčci,
páchník, pestřenky, potemníci, atd.). Jejich výskyt se omezuje prakticky jen na
některé přírodní rezervace a na náhradní biotopy, jakými jsou obory, hrázové
porosty rybníků, historické parky, zámecké zahrady a aleje (Míchal et al. 1999).
Ptáci Na hmyz se nabalují další potravně závislí ţivočichové, jiní
vyuţívají vhodných biotopů pro úkryt, hnízdění, přezimování apod. Mezi početnou
skupinu vyuţívající staré stromy zejména kvůli hnízdění a potravě patří ptáci
(strakapoud, datel, ţluna, sýkora, lejsek, brhlík lesní, holub doupňák, puštík
obecný, sýček obecný). Do kategorií ohroţených aţ kriticky ohroţených druhů
vázaných na staré stromy kvůli hnízdění spadá 27 druhů ptáků (např. čáp černý,
jestřáb lesní, ostříţ lesní, ţluva hajní, atd.). Hlavní doba hnízdění je od Obr. 6 Sírovec ţlutooranţový (Laetiprus
dubna do června, některé druhy však začínají hnízdit mnohem dříve, např.
krkavec, výr a další sovy jiţ od února; jiné zase o něco později, jako např.
jiřičky v září aţ říjnu.
sulphureus)
Obr. 7 Netopýr zimující v dutině staré
Savci V našich podmínkách se vyskytuje 11 druhů
netopýrů vázaných na dutiny stromů, z toho je pět ohroţeno
vyhynutím (netopýr Brandtův, černý, parkový stromový a velkouchý).
Z ostatních savců, kteří vyuţívají dutin ve stromech, lze uvést např.
kunu lesní, veverku obecnou plšíka lískového, myšici křovinnou,
plcha velkého, ale i mnoho jiných savců, kteří hledají dočasný úkryt,
kupř. lišku obecnou. Jejich těsná vazba na ekosystémy starých
stromů však není známa.
Rostliny Z rostlin byla nejtěsnější vazba na odumřelé dřevo
prokázána u mechorostů. Specializují se na kůru a stojící nebo leţící
odumřelé dřevo v různých stupních rozkladu. Epixylické mechorosty
tvoří velkou část v předběţných verzích Seznamů ohroţených
mechorostů České republiky (12 druhů ohroţených játrovek, 10
druhů ohroţených mechů) (Váňa 1993, 1995).
lípy
Ať uţ jsou vazby na staré stromy velmi těsné nebo jen
náhodné, ať se jedná o organismy kriticky ohroţené, nebo běţně se vyskytující, v kaţdém případě je zcela
zjevné, ţe staré stromy jsou z hlediska biodiverzity nesmírně bohatými ekosystémy. Význam starých stromů
dále roste s jejich počtem. Skupiny stromů, nebo dokonce jejich porosty, poskytují mnohem vyšší stabilitu
prostředí a větší počet specifických nik. Jsou také mnohem odolnější vůči vnějším vlivům (Read, 2000).
Nicméně i jednotlivě se vyskytující starý strom můţe mít pro organismy vázané na tento typ prostředí
nenahraditelný význam.
V praxi není vůbec nutné a ani moţné, aby arborista, který se chystá strom ošetřit, byl schopen
obsáhnout podrobné znalosti v oblasti entomologie, ornitologie, botaniky či mykologie. Bohatě postačí si
uvědomit, ţe strom se svým okolím funguje jako sloţitý ekosystém a snahou tedy je narušit jej v nejmenší
moţné míře za současného zajištění provozní bezpečnosti, nebo záchrana stromu před hrozícím kolapsem.
19