STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE - Treewalker, sro
STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE - Treewalker, sro
STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE - Treewalker, sro
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>STUDENTSKÁ</strong> <strong>ARBORISTICKÁ</strong> <strong>KONFERENCE</strong> 19. – 20. ledna 2011, Mělník<br />
Hmyz Nejpočetnější skupinou vázanou na dřevo starých stromů je<br />
xylobiontní hmyz. Vysoké procento přitom tvoří druhy vzácné a ohroţené. Nejvíce<br />
ohroţených je asi 350 druhů existenčně vázaných na rozkládající se dřevo. Aţ<br />
polovina z nich je ohroţena vyhynutím (někteří krasci, tesaříci, roháči a roháčci,<br />
páchník, pestřenky, potemníci, atd.). Jejich výskyt se omezuje prakticky jen na<br />
některé přírodní rezervace a na náhradní biotopy, jakými jsou obory, hrázové<br />
porosty rybníků, historické parky, zámecké zahrady a aleje (Míchal et al. 1999).<br />
Ptáci Na hmyz se nabalují další potravně závislí ţivočichové, jiní<br />
vyuţívají vhodných biotopů pro úkryt, hnízdění, přezimování apod. Mezi početnou<br />
skupinu vyuţívající staré stromy zejména kvůli hnízdění a potravě patří ptáci<br />
(strakapoud, datel, ţluna, sýkora, lejsek, brhlík lesní, holub doupňák, puštík<br />
obecný, sýček obecný). Do kategorií ohroţených aţ kriticky ohroţených druhů<br />
vázaných na staré stromy kvůli hnízdění spadá 27 druhů ptáků (např. čáp černý,<br />
jestřáb lesní, ostříţ lesní, ţluva hajní, atd.). Hlavní doba hnízdění je od Obr. 6 Sírovec ţlutooranţový (Laetiprus<br />
dubna do června, některé druhy však začínají hnízdit mnohem dříve, např.<br />
krkavec, výr a další sovy jiţ od února; jiné zase o něco později, jako např.<br />
jiřičky v září aţ říjnu.<br />
sulphureus)<br />
Obr. 7 Netopýr zimující v dutině staré<br />
Savci V našich podmínkách se vyskytuje 11 druhů<br />
netopýrů vázaných na dutiny stromů, z toho je pět ohroţeno<br />
vyhynutím (netopýr Brandtův, černý, parkový stromový a velkouchý).<br />
Z ostatních savců, kteří vyuţívají dutin ve stromech, lze uvést např.<br />
kunu lesní, veverku obecnou plšíka lískového, myšici křovinnou,<br />
plcha velkého, ale i mnoho jiných savců, kteří hledají dočasný úkryt,<br />
kupř. lišku obecnou. Jejich těsná vazba na ekosystémy starých<br />
stromů však není známa.<br />
Rostliny Z rostlin byla nejtěsnější vazba na odumřelé dřevo<br />
prokázána u mechorostů. Specializují se na kůru a stojící nebo leţící<br />
odumřelé dřevo v různých stupních rozkladu. Epixylické mechorosty<br />
tvoří velkou část v předběţných verzích Seznamů ohroţených<br />
mechorostů České republiky (12 druhů ohroţených játrovek, 10<br />
druhů ohroţených mechů) (Váňa 1993, 1995).<br />
lípy<br />
Ať uţ jsou vazby na staré stromy velmi těsné nebo jen<br />
náhodné, ať se jedná o organismy kriticky ohroţené, nebo běţně se vyskytující, v kaţdém případě je zcela<br />
zjevné, ţe staré stromy jsou z hlediska biodiverzity nesmírně bohatými ekosystémy. Význam starých stromů<br />
dále roste s jejich počtem. Skupiny stromů, nebo dokonce jejich porosty, poskytují mnohem vyšší stabilitu<br />
prostředí a větší počet specifických nik. Jsou také mnohem odolnější vůči vnějším vlivům (Read, 2000).<br />
Nicméně i jednotlivě se vyskytující starý strom můţe mít pro organismy vázané na tento typ prostředí<br />
nenahraditelný význam.<br />
V praxi není vůbec nutné a ani moţné, aby arborista, který se chystá strom ošetřit, byl schopen<br />
obsáhnout podrobné znalosti v oblasti entomologie, ornitologie, botaniky či mykologie. Bohatě postačí si<br />
uvědomit, ţe strom se svým okolím funguje jako sloţitý ekosystém a snahou tedy je narušit jej v nejmenší<br />
moţné míře za současného zajištění provozní bezpečnosti, nebo záchrana stromu před hrozícím kolapsem.<br />
19