STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE - Treewalker, sro

STUDENTSKÁ ARBORISTICKÁ KONFERENCE 19. – 20. ledna 2011, Mělník
Zvláštní případem je redukce na ţivé nebo i zcela odumřelé torzo. Záměrem je zachovat co moţná
nejdéle stojící dřevo (i odumřelé), jako vzácný biotop, na který je vázána řada organismů. Takové torzo však
musí být pravidelně kontrolováno z hlediska provozní bezpečnosti.
U veteránů se na rozdíl od klasických řezů mladších vývojových stádií stromů jiţ nepředpokládá uzavření
rány, a to hlavně z důvodu vitality, přítomnosti hnilob a velikosti řezných ran. Zásah by měl být proveden
takovým způsobem, aby byl co moţná nejméně patrný. Důraz je kladen na estetickou stránku přirozeného
vzhledu. Techniky řezů napodobují přirozené zlomy. (I tyto technologie jsou na rozdíl od veteránů u mladých
stromů
naprosto
nemyslite
lné.)
Péče o staré stromy má dvě důleţité sloţky, kromě péče o vlastní strom je potřeba věnovat pozornost i
stanovišti, na kterém roste. Vhodnými opatřeními lze eliminovat, nebo alespoň minimalizovat jak negativní vlivy
okolí na strom (utuţení půdy, znečištění, orba, změny ve vodním reţimu apod.), tak i moţné nebezpečí úrazu
osob. Vţdy je nutné vycházet z dobré znalosti celé situace a širších vztahů s okolím.
K péči o stanoviště patří i ponechávání odstraněného dřeva a větví na místě. Jeho rozkladem na
hromadách v blízkosti stromů je zajištěn návrat ţivin zpět do půdy. Zároveň se dále zvyšuje biodiverzita.
Hlavní specifika při ošetřování veteránů:
Redukce na ţivé torzo u dubu letního
Obr. 10,11,12 Napodobení přirozených zlomů suchých i ţivých větví
Při návrhu zásahu je nutné brát v úvahu statické poměry stromu,
jeho fyziologickou vitalitu, přirozený proces stárnutí stromu a
souvztaţné organismy, strom tedy posuzujeme jako celý
ekosystém.
Míra zajištění provozní bezpečnosti závisí na charakteru
stanoviště.
Přítomnost stabilních odumírajících i suchých větví je ţádoucí,
tvoří vhodné niky pro různé druhy organismů a z estetického
hlediska dotvářejí přirozený vzhled starého stromu.
V případě potřeby stabilizace starého stromu v posledních
vývojových stádiích se má těţiště stromu postupně v několika
fázích sniţovat. To je principem tzv. postupné obvodové redukce
koruny.
Zásahy musí podporovat sekundární obrost ve spodních partiích
koruny.
Ošetření není nikdy jednorázovou záleţitostí, zásahy je nutné rozdělit do delšího časového úseku
a ke stromu se pravidelně vracet.
Při odlehčování staticky nestabilních částí je moţné speciálně vedeným řezem napodobit
přirozený zlom větve
21