lebka, kostra hlavy

154 KOST SPÁNKOVÁ
Obr. 184. POŘADÍ A DOBA VZNIKU OSIFIKAČNÍCH JADER,
POŘADÍ A DOBA SPLÝVÁNÍ SAMOSTATNĚ OSIFIKUJÍ-
CÍCH ČÁSTÍ KOSTI SPÁNKOVÉ
T. týden
M. měsíc
F. fetální
R. rok
tympani z canalis facialis do středoušní dutiny (kterou
pak opouští ve fissura petrotympanica).
4. Canaliculus tympanicus - jde ze spodní plochy pyramidy
(z fossula petrosa - viz výše) do středoušní dutiny, kde je v jeho pokračování
sulcus pmmontorii. Tudy nerv vzestupuje do hiatus canalis
nervi petrosi minoris na přední ploše pars petrosa (když se
předtím spojil s vlákny, jež přišla skrze canaliculi caroticotympanici
- viz výše) a jako n. petrosus minor pokračuje skrze hiatus canalis
nervi petrosi minoris do sulcus nervi petrosi minoris ke hrotu pyramidy
a dále skrze synehondrosis sphenopetrosa pod lebeční bázi.
5. Canaliculus mastoideus - začíná na facics inferior pyramidy
(na předním svahu fossa jugularis) a končí ve
fissura tympanomastoidea; obsahuje r. auricularis nervi vagi.
6. Labyrinthus osseus - tvoří v pyramidě kostěné
dutiny, v nichž je uložen labyrinthus membrana-
ceus, blanitý labyrint. Kostěný labyrint se skládá
z prostoru zvaného
vestibulum, ke kterému jsou dorsolaterálně a kraniálnč
připojeny
canales semicirculares, tři polokruhovité kanálky
(ve třech navzájem kolmých rovinách), a
cochlea - hlemýžď, připojený ventromediálně
a kaudálněji. Hlemýžď (vpravo pravotočivý, vlevo
levotočivý) je svou širokou baží přivrácen k mcatus
acusticus internus, jeho vrchol miří vcntrolatcrálně
a mírně dolů; první závit hlemýždě vyklenuje laterálně
promontorium středoušní dutiny.
Ze středního ucha vede
fenestra vestibuli (fenestra ovalis) do vestibula,
fencstra cochleae (fenestra rotunda) do hlemýždě.
Z vestibula vede
canaliculus vestibuli (s výstelkou aqueductus vestibuli)
na zadní plochu pyramidy.
Ze začátku hlemýždě jde
canaliculus cochleae (s výstelkou aqueductus
cochleae) na žádni dolní okraj pyramidy, mediálně
od fossa jugularis (viz Facies inferior partis petrosae,
str. 152).
(Detailni popis labyrintu je podán v kap. Labyrinthus
osseus, 3. díl, str. 617 a dále.)
Osifikace a variace kosti spánkové
Osifikace kosti spánkové
Osifikace kosti spánkové probíhá různě v částech, jež se liší původem
(obr. 184).
Pars petrosa osifikuje z více center, jež se zakládají v původním
chrupavčitém pouzdru statoakustického ústrojí. V 5. fctálním
měsíci splývají tato centra v celek, ve kterém je zabudován labyrint.
Tvar pyramidy není v té době ukončen a rýsuje se ještě tvar
polokruhovitých kanálků. Za embryonálního vývoje vzniká labyrint
z ektodcrmové sluchové plakody a vklesává do mescnchymu
příští pyramidy, kde vytváří systém dutin a kanálků, tzv. hlanitv
labyrint, smyslový orgán sluchu a rovnováhy. Okolo blanitého labyrintu
chondrifikuje mescnchym a uzavírá jej do systému dutin,
které (s určitým zjednodušením) kopírují blanitý labyrint. Dutiny
jsou větší a tím vzniká perilymfatický prostor okolo něho. Povrch
dutin perilymfatického prostoru je pokryt pcrichondricm. V tomto
perichondriu vzniká kostěný labyrint desmogcnní osifikací, kterou
se vytváří vláknitá kost. Kostěný labyrint ledy kopíruje dutiny
v chrupavce. Zbývající pcrichondrium se mění v periost na vnitřním
i zevním povrchu kostěného labyrintu, který je pak postupnou
osifikací pars petrosa obklopen kostí pyramidy. Kostěný labyrint
je možno z pars petrosa vypreparovat, zejména u mladších jedinců,
protože jeho stěny jsou tvořeny vláknitou kostí, odlišnou
od ostatní kosti pyramidy, a protože na zevní ploše labyrintu
uvnitř kostní tkáně pyramidy ještě dlouho po narození persistuje
periost nebo jeho zbytky.
Samostatná cnchondrální jádra se objevují v zadní části proč.
mastoideus.