Venkovská krajina 2008 - Veronica

ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONIE – VENKOV VE MĚSTĚ
Kateřina Hošková, Pavel Klvač, Vladimíra Králová, Lumír Mlčák
Masarykova
universita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií,
Joštova
10, 602 00 Brno, kateri@seznam.cz, klvac@fss.muni.cz, lumier@post.cz,
v.kralova@email.cz
Abstrakt
Městské zahrádkářské kolonie bývají v environmentálním kontextu pozitivně oceňovány
pro
své ekologické funkce - jako místa zeleně a produkce místních potravin. Blízkost
přírody,
samozásobitelství, ale i identifikace s místem, sousedské vztahy a společné sdílení
věcí,
to vše přibližuje život v městských zahrádkářských koloniích tradičnímu životu na
venkově.
Jak svoji aktuální situaci reflektují samotní zahrádkáři? Do jejich světa jsme se
pokusili
nahlédnout ve vybraných brněnských zahrádkářských koloniích.
Abstract
In the environmental context, urban garden colonies are usually approved of their
ecological
functions: they are places of verdancy and production of local foodstuff. The
proximity
of nature, self-provision as well as the identification with the place, neighbourly
re lationships and sharing things – this all brings life in urban garden colonies closer
to
traditional life in the country. How is the current situation reflected by the gardeners?
We
tried
to take a look inside their world in the selected garden colonies in Brno.
Motto:
Pokud jsem byl jenom vzdáleným a roztržitým divákem na hotové dílo zahrádek,
považoval jsem zahradníky za osoby ducha zvláště poetického a jemného, které pěstují
vůni
květin,
naslouchajíce
zpěvu ptačímu. Nyní, když se dívám na věc z větší blízkosti,
shledávám,
že pravý zahrádkář není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje
hlínu. Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám,
lelkujícím
budižkničemům.
Karel Čapek
Úvod
Zahrady a zahrádkářské kolonie mají na území města Brna dlouhou tradici (Šikula,
1982). Z environmentálního pohledu jsou významným krajinně-ekologickým
fenoménem,
oceňovaným pro celou
řadu svých ekologických funkcí v rámci organismu města (Buček,
2007; Hawken,
Lovins, Lovinsková, 2003). Mimoto představují zahrádkářské kolonie
i zajímavý fenomén sociální a kulturní, jsou součástí paměti města. Pod deklarovaným
záměrem brněnského magistrátu zrušit některé z kolonií v centru města jsme se vydali do
terénu zjistit, jak svoji aktuální situaci vnímají samotní zahrádkáři. Co pro ně zahrádka
a život v kolonii vlastně znamená?
Náš výzkum jsme prováděli v zahrádkářských koloniích v centru Brna. Konkrétně se
jednalo o kolonie na Kraví hoře, Žlutém kopci a Červeném kopci. Během roku
2007 jsme
uskutečnili strukturované rozhovory s třinácti zahrádkáři. Tato základní technika sběru dat
byla doplněna
participantním pozorováním (Hendl, 2005) – např. účastí na demonstračním
pochodu
za zachování zahrádkářských osad v městě Brně (květen 2007) nebo na výstavě
zahradních výpěstků v Brně-Komíně (říjen 2007).