kbely letiště na okraji prahy - Ministerstvo obrany

1918 –1938
34
Rozmach letectva
v letech 1929 až 1938
Rok 1929 byl v čs. letectvu poznamenán řadou organizačních změn. Jednak se zvýšil počet leteckých pluků na plánovaných
šest a došlo k přečíslování letek; některé ze stávajících letek byly také využity při výstavbě nových leteckých
pluků. Další viditelnou změnou byly nové barevné plukovní znaky – například Letecký pluk 1 měl ve znaku bílého lva
na modrém poli o velikosti 50 x 45 cm. Stoupající počty letounů si vynutily jejich označení značkou vyjadřující příslušnost
letounu ke konkrétní letce a jeho rozlišení v ní. Za plukovním znakem směrem k ocasním plochám bylo tedy
letadlo ještě označeno velkým písmenem abecedy, které bylo přiřazeno letce, a u něj číslicí rozlišující letoun v letce,
obojí v bílé barvě. Tento systém plukovních znaků vydržel až do mobilizace v září 1938 a označení letounů písmeny
s číslicemi až do zániku čs. letectva v roce 1939.
V sestavě Leteckého pluku 1 byla ve Kbelích přečíslována 4. letka na 1. letku a 10. letka na 2. letku. Dále byla přečíslována
2. letka v Milovicích na 3. letku a 34. letka v Chebu na 31. letku. Beze změny čísla zůstala 32. letka v Chebu a 61. letka
ve Kbelích. Tři letky – 11., 36. a 38. – převzal k 15. září 1929 nový Letecký pluk 4 a další tři letky – 71., 72. a 81. – byly
k 15. září 1929 předány novému Leteckému pluku 6.
Od roku 1927 měla Československá republika pronajatou část jadranského pobřeží v Boce Kotorské, kterou používala
pro střelby protiletadlového dělostřelectva. Pro vlek cvičných terčů bylo v roce 1929 postaveno devět plovákových
letounů Aero A.29. Každý rok proto Letecký pluk 1 zřizoval tzv. Československý letecký detachement (odloučený útvar)
v Kumboru v Boce Kotorské, který tvořily čtyři letouny Aero A.29 a čtrnáct mužů. Později byla Aera A.29 přestavěna
na kolový podvozek a ve službě je od roku 1935 nahradily plovákové letouny Letov Š.328v.
Výnosem prezidenta republiky (č. j. 2366 pres.) ze 7. března 1930 obdržel Letecký pluk 1 čestný název Letecký pluk 1
T. G. Masaryka. Dne 1. září 1934 doplnila sestavu Leteckého pluku 1 nově postavená 6. letka v Chebu a od Leteckého
pluku 6 převzatá 43. letka ve Kbelích. Ke stejnému datu Letecký pluk 1 také dvě letky předal, a to konkrétně 32. letku
v Chebu a 34. letku v Hradci Králové k Leteckému pluku 4. Od něj naopak již v roce 1933 převzal 66. letku v Milovicích.
Poslední doplněk Leteckého pluku 1 tvořila 91. letka převzatá k 1. lednu 1937 od Leteckého pluku 6 a k 1. září 1937
přečíslovaná na 11. letku. Ve Kbelích působil Letecký pluk 1 až do ledna 1938, kdy si vyměnil posádku s Leteckým
plukem 4 a přestěhoval se do Hradce Králové. Do ledna 1938 tedy ve Kbelích sídlila 1., 2., 11., 43. a 61. letka Leteckého
pluku 1; po tomto datu zde zůstala z jeho sestavy pouze 11. letka, které velel kapitán Jan Červenka.
Ve velení Leteckého pluku 1 se postupně vystřídali plukovník letectva Augustin Charvát (od 1. dubna 1931),
podplukovník letectva Gustav Studený (od 20. září 1931), plukovník letectva Karel Janoušek (od 30. listopadu
1931), plukovník letectva Jaroslav Plass (od 31. prosince 1933) a plukovník letectva Robert Ellner (od 15. února 1936
až do zrušení pluku). Z uvedených velitelů je asi nejznámější RNDr. Karel Janoušek, nositel jednoho z nejvyšších
brit ských vyznamenání KCB (Knight Commander of the Most Honourable Order of the Bath – rytíř – komandér
Nejctihodnějšího lázeňského řádu). Od roku 1933 byl velitelem zemského letectva v Čechách a za mobilizace
v roce 1938 velitelem letectva I. armády. V roce 1939 odešel do Francie, kde velel čs. letectvu, a po jejím zhroucení
do Velké Británie. Zde byl 15. října 1940 jmenován generálním inspektorem čs. letectva a k 14. květnu 1945 povýšen
do britské hodnosti Air Marshall. Po návratu do Československé republiky vykonával funkce podnáčelníka Hlavního
štábu a inspektora protiletadlové ochrany. Po únoru 1948 byl odeslán na zdravotní dovolenou a 17. června 1948
odsouzen na 18 let těžkého žaláře. V roce 1960 byl amnestován. Zemřel 27. října 1971.
Tak, jak stoupal ve Kbelích počet letek, bylo potřeba vybudovat ve vojenské části letiště další hangáry. Proto
byly směrem k obci Kbely postaveny na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století dva železobetonové hangáry
o rozměrech 76 x 25 m. První z nich byl dokončen v roce 1925 a další se ve stejném roce začal stavět. Oba stojí
na letišti dodnes – jsou v místech, kde končí expozice Leteckého muzea Vojenského historického ústavu – a po válce
v nich mimo jiné působily Výzkumný a zkušební letecký ústav, Výzkumné a zkušební středisko 031 a Výzkumný
ústav 030.
Letecký pluk 4 byl ve Kbelích zřízen k 1. listopadu 1928, kdy bylo postaveno jeho velitelství a náhradní peruť.
Znak Leteckého pluku 4 tvořil modrý lev na bílém poli o rozměrech 45 x 40 cm; jednotlivé letouny byly ještě označeny
bílým písmenem a číslicí. První tři letky převzal Letecký pluk 4 teprve 1. října 1929 od Leteckého pluku 1. Jednalo
se o 11., 36. a 38. letku, které byly současně přečíslovány na 14., 40. a 41. letku. V září 1930 byla 14. letka předána
do podřízenosti Leteckého pluku 2 v Olomouci a nově byla k 1. říjnu 1930 postavena 66. letka v Hradci Králové, která
v sestavě Leteckého pluku 4 vydržela do roku 1933, kdy ji převzal Letecký pluk 1. K 15. říjnu 1931 se Letecký pluk 4 přestěhoval
do Hradce Králové a zde u něj byla ke stejnému datu zřízena 15. letka. K dalším změnám u Leteckého pluku 4