kbely letiště na okraji prahy - Ministerstvo obrany

1918 –1938
38
S rostoucí německou hrozbou došlo v závěru roku 1933 k vytvoření dalších velitelských stupňů. K 31. prosinci 1933
vzniklo Velitelství zemského letectva v Praze, kterému až do jeho zrušení v roce 1939 velel brigádní generál
Karel Janoušek a podléhal mu Letecký pluk 1. Obdobně bylo ke stejnému datu zřízeno Velitelství zemského letectva
v Brně, Velitelství zemského letectva v Bratislavě a letecká skupina štábu Zemského vojenského velitelství v Košicích.
Ke stejnému datu byla zřízena Letecká brigáda s velitelstvím v Praze, která byla přímo podřízená Ministerstvu národní
obrany. Jí byly podřízeny letecké pluky 4, 5 a 6. V čele Letecké brigády stáli plukovník letectva Jaroslav Skála
(od 31. prosince 1933) a brigádní generál Karel Procházka (od 31. prosince 1934 až do jejího zrušení).
Zcela záměrně byla zatím v této části vynechána výzbroj letek, neboť postupně docházelo k unifikaci a snižování
počtu používaných typů letadel. Na počátku tohoto období měly cvičné a školní letky letouny Letov Š.118,
Letov Š.218 a Praga E.41, stíhací letky letouny Letov Š.31, Avia B.33 a Avia Ba.33 a pozorovací a bombardovací letky
letouny Letov Š.128, Aero Ab.30, Aero A.230, Aero AP.32, Aero Apb.32 a Avia/Fokker F.IX. Na konci existence čs. letectva
v roce 1938 byly u cvičných a školních letek letouny Praga E.39, Praga E.241, Avia Ba.122 a Avia Bš.122, u stíhacích letek
letouny Avia B.534, u pozorovacích letek letouny Letov Š.328, u zvědných letek letouny Aero A.100 a Avia B.71, u lehkých
bombardovacích letek Aero Ab.101 a Avia B.71 a u těžkých bombardovacích letek letouny Aero/Bloch MB.200
a Avia/Fokker F.IX. Tyto typy letounů tvořily páteř čs. letectva a stály připraveny v roce 1938 k obraně republiky.
V roce 1938 se začala ještě více stupňovat agresivita sousedního Německa, proto byla vyhlášena nejprve
21. května 1938 částečná mobilizace a 28. září 1938 všeobecná mobilizace. Ještě předtím však byla vykonána další
opatření. Již 13. září 1938 opustily polní a cvičné letky svá stálá letiště a zaujaly postavení na polních letištích, aby
nebyly zničeny nepřátelským útokem. Následně 18. září 1938 vyhlásil letecký odbor MNO další opatření: některé letky
se přesunuly na jiná letiště a byly vytvořeny další čtyři velitelství perutí a nové letky. Během mobilizace byla mimo jiné
zrušena velitelství leteckých pluků 1, 2 a 3 a devíti perutí. K 30. září 1938 tedy letectvo disponovalo třiadvaceti stíhacími
letkami, sedmi lehkými a šesti těžkými bombardovacími letkami, šestnácti pozorovacími letkami, pěti zvědnými letkami,
šesti kurýrními letkami, osmi cvičnými letkami, dvěma školními letkami a třemi bojovými středisky. Kvůli utajení
byly za částečné mobilizace v květnu 1938 zamalovány na letounech plukovní znaky a do zániku čs. letectva v roce 1939
již nebyly obnoveny. Označení letounu v letkách písmenem a číslicí zůstalo zachováno.
Po podpisu tzv. mnichovské dohody 29. září 1938 se čs. armáda vrátila do mírových posádek, ale také musela opustit
pohraniční území odstoupená Německu. Po stažení do vnitrozemí došlo k další reorganizaci a po 15. březnu 1939
i zrušení čs. armády, včetně letectva.
Pozorovací letouny Aero AP.32 nebo APb.32 z výzbroje Leteckého pluku 4 na letišti v Hradci Králové.