kbely letiště na okraji prahy - Ministerstvo obrany

stíhací eskadra (NJG 101) a 102. noční stíhací eskadra (NJG 102). Nejprve v prosinci 1944 z letiště Oels (dnes Olešnica
v Polsku) dorazila 2. letka 102. noční stíhací eskadry (2./NJG 102) vyzbrojená letouny Junkers Ju 88, Dornier Do 217
a Messerschmitt Bf 110. Pobyla zde ale pouze do 15. ledna 1945, kdy se přesunula na dánské letiště Kodaň-Kastrup.
Z něj pak naopak přiletěla 1. letka 102. noční stíhací eskadry (1./NJG 102), která byla od 30. ledna 1945 umístěna
na ruzyňském letišti a od 12. února 1945 ve Kbelích. Podřízena byla 2. letecké školní divizi (2. Flieger Schul Division)
v Neurphinu a ve výzbroji měla letouny Junkers Ju 88 a Messerschmitt Bf 110. Rozpuštěna byla 28. března 1945
ve Kbelích. Dále se pravděpodobně na kbelském letišti objevily také letouny od III. skupiny 102. noční stíhací eskadry
(III./NJG 102). Ta sice byla již dříve rozpuštěna na letišti Stubendorf (dnes Kubicko v Polsku), ale údaje z konce války jsou
tak kusé, že rekonstruovat jejich pohyb je dnes obtížné. Počátkem roku 1945 přiletěla z Ingolstadt- Manchingu do Kbel
3. letka 101. noční stíhací eskadry (3./NJG 101), která byla podřízena 4. letecké školní divizi (4. Flieger Schul Division)
v Döberitz-Elsgrund. Ve výzbroji měla letouny Messerschmitt Bf 110, Dornier Do 217 a Junkers Ju 88 a k 15. březnu 1945
zde byla rozpuštěna. V březnu 1945 do Čech dorazila i část II. skupiny 100. noční stíhací eskadry (II./NJG 100) s velitelem
Majorem Paulem Zornerem a vyzbrojená nočními stíhačkami Junkers Ju 88G. Štáb II. skupiny 100. noční stíhací eskadry
(Stab II./NJG 100) byl umístěn na letišti v Ruzyni a její jednotlivé části ve Kbelích, Prostějově, Českých Budějovicích
a Karlových Varech. Počátkem května 1945 byla II. skupina 100. noční stíhací eskadry (II./NJG 100) rozpuštěna.
V samém závěru války přilétly do Kbel rovněž části průzkumných útvarů. S letouny Dornier Do 217M-1
a Junkers Ju 188D-2 přelétla 15. dubna 1945 z ruzyňského letiště do Kbel 4. letka dálkového průzkumu/ noční
[4. (F)/Nacht] podřízená 3. dálkové průzkumné skupině (Fernaufklärungsgruppe 3 – FAGr. 3) v Hradci Králové. Spolu
s ní se ve stejný den z Ruzyně do Kbel přemístila 1. letka (dálková) 122. průzkumné skupiny [1. (F)/122] s velitelem
Hauptmannem Friderichem Dünkelem, která byla rovněž podřízena 3. dálkové průzkumné skupině (Fernaufklärungsgruppe
3 – FAGr. 3) v Hradci Králové a byla vyzbrojena letouny Messerschmitt Me 410A-3 a Junkers Ju 88T-3. Obě letky
pobyly ve Kbelích pouhé čtyři dny a pak se přesunuly do Vysokého Mýta.
Pro dopravu nových letounů z továren na frontu k bojovým útvarům působil od 17. dubna 1944 ve Kbelích štáb
1. eskadry pro přelety letounů Skupiny jihozápad (Stab/Flugzeugüberführungsgeschwader 1/Gruppe Südost) pod velením
Hauptmanna Schulze-Eckela. Dne 24. dubna 1945 se do Kbel přesunula i 3. letka 1. eskadry pro přelety letounů
Skupiny jihozápad (3./Flugzeugüberführungsgeschwader 1/Gruppe Südost), která zabezpečovala přelety letounů
Messerschmitt Bf 109G-10/U-4 na frontu. Messerschmitty vyráběla továrna Diana GmbH v Tišnově, odtud byly dopravovány
vlakem na letiště v Letňanech a Kralupech nad Vltavou, kde byly kompletovány a zalétávány. V dubnu 1945
se ve Kbelích objevily také letouny Heinkel He 177 a Junkers Ju 52/3m, které původně patřily Doplňovací transportní
skupině (Ergänzungs Transportgruppe – Erg. TG) působící na letišti Berlin-Schönwalde. Ta byla oficiálně rozpuštěna
k 22. červenci 1944, proto zůstává nezodpovězenou otázkou, zda se její letouny dostaly do Kbel s jinou jednotkou, která
je převzala, ale v závěrečném chaosu již nepřeznačila.
Kromě leteckých útvarů Luftwaffe byly za okupace ve Kbelích umístěny i některé pozemní útvary a vyšší velitelství.
V dubnu 1944 bylo zformováno Velitelství letiště A (o) 16/XVII Praha-Kbely (Fliegerhorst Kommandantur A (o) 16/XVII
Prag-Gbell), které podléhalo Velitelství letištního obvodu 2/XVII (Flughafen Bereichs 2/XVII). To sídlilo ve Kbelích pravděpodobně
už od října 1941 a do prosince 1944 bylo podřízeno Letecké župě XVII (Luftgau XVII) ve Vídni, pak od prosince 1944
až do února 1945 podléhalo Letecké župě XV (Luftgau XV) v Praze a poté znovu Letecké župě XVII (Luftgau XVII).
Během dubna a května 1945 byla situace v protektorátu již poměrně nepřehledná a vystopovat pohyb jednotlivých
útvarů Luftwaffe je dnes značně obtížné. Obecně lze říci, že veškeré zde umístěné útvary byly určeny převážně
k podpoře skupiny armád Mitte na východní frontě a v omezené míře pak patřily k protivzdušné obraně Říše. Po bezpodmínečné
kapitulaci Německa, podepsané 7. května 1945 v Remeši, začal platit rozkaz nového vůdce velkoadmirála
Dönitze k rychlému stažení německých útvarů k americkým liniím. Vzhledem k nedostatku paliva se to podařilo
pouze menšině leteckých útvarů Luftwaffe, zbývající část nechávala opuštěné a záměrně poškozené letouny na letištích.
Někdy téměř okamžitě po jejich odchodu přicházely na letiště útvary Rudé armády nebo jednotky revolucionářů
– a nejinak tomu bylo i ve Kbelích.
1938 –1945
77