kbely letiště na okraji prahy - Ministerstvo obrany

1938 –1945
82
Téhož dne – tedy 9. května 1945 – se nad kbelským letištěm také objevily dva bombardovací letouny Petljakov Pe-2FT
ze stavu 8. samostatného průzkumného leteckého pluku 8. letecké armády vzdušných sil Rudé armády, které na rozkaz
jejího velitele generálporučíka Vasilije Nikolajeviče Ždanova vzlétly z polního letiště Dolní Benešov na průzkum letišť
Kbely a Letňany. Na palubě jednoho z letounů byl i bývalý příslušník Leteckého pluku 3 a četnických leteckých hlídek
Ministerstva vnitra, nyní šturman (navigátor) 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR, podplukovník letectva František Rypl.
Posádku letounu dále tvořili pilot starší poručík F. I. Michaljev, navigátor kapitán P. M. Chripkov a radista/střelec starší
seržant M. B. Melamed. Navigátorem druhého letounu byl starší poručík A. P. Medjanik. Při průzkumu okolí letišť posádky
obou letounů zaregistrovaly vyvěšené čs. vlajky, a tak po vystřelení smluvené světlice přistály na kbelském letišti,
kde se setkaly se skupinou podplukovníka letectva Karla Fulína. Před polednem oba letouny odlétly západním směrem
a pravděpodobně po průletu nad ruzyňským letištěm, Břevnovem, Malou Stranou a Vltavou se vrátily zpět na letiště
Dolní Benešov.
Dopoledne 10. května 1945 převzal velení kbelského letiště plukovník letectva Ladislav Syka (bývalý velitel Leteckého
pluku 4) a jeho zástupcem se stal podplukovník letectva Karel Fulín. Odpoledne v 15.30 hodin do Kbel přiletěla v doprovodu
sovětského velvyslance Valerije A. Zorina a velitele 2. ukrajinského frontu maršála SSSR Radiona Jakovleviče
Malinovského československá vláda Národní fronty Čechů a Slováků v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem.
Douglas C-47-15-DK (s/n 42-92765, číslo 12) kapitána Karatkova, kterým vláda přicestovala z Košic, přivítali ve Kbelích
členové České národní rady, velitel sovětské 3. gardové tankové armády generálplukovník Pavel S. Rybalko a další
osobnosti politického a kulturního života.
Novým velitelem letectva byl jmenován brigádní generál Alois Vicherek, který před druhou světovou válkou působil
jako přednosta I. oddělení III. (leteckého) odboru MNO. Za mobilizace v září 1938 byl přednostou operační skupiny
Velitelství letectva Hlavního velitelství. V roce 1940 odešel do emigrace a působil ve Francii a Velké Británii, odkud byl
na jaře 1945 převelen do Sovětského svazu. K 1. květnu 1945 byl jmenován velitelem čs. letectva v SSSR a na osvobozeném
území. V rychlém závěru války nestačil oficiálně převzít funkci a 11. května 1945 přiletěl do Prahy, kde jej přivítal
plukovník letectva Josef Hanuš, pozdější náčelník štábu Velitelství letectva. Velitelem čs. letectva byl tedy brigádní
generál Vicherek oficiálně jmenován až 29. května 1945 – šlo vlastně pouze o formální potvrzení jeho funkce, neboť některé
rozkazy vydával již před tímto datem, zřejmě z titulu své předchozí funkce. K 30. červnu 1950 byl z funkce velitele
letectva odvolán a nahrazen Josefem Hanušem.
Podle nařízení brigádního generála Aloise Vicherka (č. j. 1/oper.) z 20. května 1945 měly být na letištích obsazených
k tomuto datu čs. armádou vytvořeny strážní letky. Nařízení bylo mimo jiné určeno i pro velitele letiště Kbely plukovníka
letectva Syku a stanovovalo mu rovněž základní úkoly. Měl jednak provést přípravné práce k zabezpečení nástupu
záloh a jednak postavit strážní letku ke střežení letiště a materiálu. V nařízení bylo výslovně uvedeno, že německý materiál
je válečnou trofejí Rudé armády a nelze na něj uplatňovat nárok – dal se tedy využít pouze po dohodě se sovětskými
vojenskými orgány. Podle citovaného výnosu měl být vytvořen rámec pro hospodářskou a technickou správu,
zabezpečeno ubytování a stravování, případně zajištěn materiál z německých záloh (tj. jen tehdy, pokud si na něj nečinila
nárok Rudá armáda, a při jeho zajištění se mělo postupovat v dohodě s příslušným sovětským velitelem). Dále měl
být shromážděn spojovací materiál a zajištěno spojení s Velitelstvím letectva pro hlášení potřebných dat, zabezpečena
použitelná vozidla a pohonné hmoty, podle možností měla být uvedena do použitelného stavu letištní plocha a soustředěn,
vytříděn a uskladněn ostatní materiál, včetně letadel.
Kromě již zmíněné strážní letky byla k 26. květnu 1945 zřízena Technická správa Kbely v čele s technickým hospodářem
štábním kapitánem letectva Františkem Egertem. Ta měla za úkol v přiděleném okruhu působnosti vyhledávat
sklady leteckého materiálu, soustřeďovat tento materiál na letištích, uložit ho, evidovat a dále s ním nakládat podle
potřeb Velitelství letectva. V působnosti Technické správy Kbely byla letiště Liberec, Kumr (současný název Hradčany),
Hvězdov (u Mimoně), Hodkovice, Zbraslavice, Boží Dar (později Mladá), Čakovice, Pardubice, Havlíčkův Brod, Vysoké
Mýto, Humpolec, Skuteč a příslušné sklady.
Po plukovníkovi letectva Sykovi, který byl ustanoven velitelem letiště Ruzyně, převzal 1. června 1945 velení letiště
Kbely opět podplukovník letectva Fulín. Během května 1945 se z Albrechtiček do Prahy přesunula také 1. čs. smíšená
letecká divize v SSSR. Nejprve přilétl do Letňan (14. května) ubytovací sled a pak v následujících dnech (15. a 16. května)
letouny jednotlivých pluků. V Letňanech přistály stíhací letouny La-5FN, ULa-5 a La-7 od 1. a 2. čs. stíhacího leteckého
pluku. Do Kbel přilétly bitevní letouny Il-2 typ 3 od 3. čs. bitevního leteckého pluku; zůstaly zde však pouze
do 30. května 1945 a pak také přelétly do Letňan. V Letňanech se dne 1. června 1945 uskutečnila přehlídka, které se v doprovodu
ministra národní obrany brigádního generála Ludvíka Svobody zúčastnil prezident republiky dr. Edvard Beneš.
Hlášení mu podávali nový velitel letectva brigádní generál Alois Vicherek a velitel 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR
plukovník letectva Ludvík Budín. Letouny Il-2 typ 3 se po přehlídce vrátily 5. června 1945 zpět do Kbel, ale zde setrvaly
pouze do 14. června 1945 a pak se znovu přemístily do Letňan.