You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2009<br />
Lípy svobody na náměstí<br />
oslavily 90 let<br />
Tři Lípy svobody byly na svinenském náměstí vysázeny 11. května 1919.<br />
Školní slavnost byla pořádána místním učitelstvem a sokolstvem za účasti<br />
samosprávných úřadů a místních činitelů u příležitosti nově vzniklého<br />
samostatného svobodného státu.<br />
Celé město bylo vyzdobeno prapory v národních barvách, slavnostní průvod<br />
vycházel od sokolovny v nynější Sokolské ulici. Převažovaly národní<br />
kroje a kroje sokolské, vše bylo okrášleno pestrobarevnými živými květy,<br />
náměstí bylo přeplněno místním občany a dalšími hosty.<br />
Na samotné sázení nazdobených lip, dohlížel okresní zahradník J. Pöschl,<br />
řeč držel přednosta okresního soudu Alois Koráb. Korábovu oslavnou báseň<br />
přednesla jeho dcera Věra, žákyně měšťanské školy.<br />
Na závěr slavnosti zapěla školní mládež „Kde domov můj“ a „Nad Tatrou<br />
sa blýská“. Dvě lípy byly vysazeny s největší pravděpodobností u sloupu<br />
sv. Jana, třetí za kašnou směrem k Novému městu.<br />
LÍPY SVOBODY<br />
Alois Koráb<br />
Vás, lípy Svobody, zde zasazujem dnes<br />
na paměť dob, kdy národ ze jha vznes<br />
svou šíji počav život volný žíti -<br />
to věkům příštím máte tlumočiti!<br />
Ten, stromy slovanské náš sdělte vzkaz<br />
potomkům našim: „Dobrou věc a svatou<br />
vždy hájil Čech! A lidstva ve zápas<br />
kdy temný zločin právo deptal patou -<br />
jen za právo Čech zvedal meč i hlas!“<br />
A aj, již křivd je dovršena míra<br />
a zúčtování velký nastal čas! - -<br />
Svět s úctou dnes a s obdivem k nám zírá,<br />
jde jeden světem šírým o nás hlas:<br />
- jen za dobrou a svatou věcí stál<br />
vždy Čech a hrdě, mužně bojoval,<br />
vždy v právo pevná sílila jej víra!…<br />
Ten vzkaz náš jasný k hvězdám všehomíra<br />
vy šumte sladce jednou po letech,<br />
jak za svou Volnost umíral kdys Čech!<br />
Slovanské lípy, něhy šumný skvoste,<br />
zde, v drahé půdě, po věky nám rosťte,<br />
hlásejte budoucnosti, bohda blažší,<br />
nad Volnost Čechu nic že není dražší.<br />
Z historického místopisu…<br />
Kamenný strážce<br />
aneb Co zbylo ze svinenského hradu?<br />
J. Čajan<br />
Zabloudíme-li na tzv. Kozí plácek (Kozinovo náměstí), určitě nás upoutá dominanta<br />
svinenského kostela. Málokdo si ale všimne poněkud atypicky opracovaného<br />
kamene na nároží domu č.p. 153. Je totiž zdánlivě příliš obyčejný a<br />
jeho tvar nám vlastně dnes už nic neříká. Zdání však někdy klame, a to i v tomto<br />
případě. Robustní kamenný odrazník, který dnes chrání nároží domu před příliš<br />
horkokrevnými řidiči, je s velkou pravděpodobností jeden z mála viditelných<br />
pozůstatků svinenského hradu.<br />
O jeho existenci má jistě většina z nás všeobecné povědomí. To je ale vše.<br />
Hrad před více jak pěti sty lety zanikl a nedochovala se ani žádná jeho vyobrazení.<br />
Trochu více informací získali ze starých dokumentů historikové, ale prokazatelných<br />
faktů je stejně jako pramenů poskrovnu. Asi nejstarší zmínka<br />
o svinenské „tvrzi“ (municio) je v jedné kupní smlouvě z roku 1327. Když ale<br />
K ZAMYŠLENÍ<br />
HISTORICKÉ OHLÉDNUTÍ<br />
4<br />
Čtvero osobních období<br />
Z hudebního světa je nám znám soubor čtyř houslových koncertů<br />
Antonia Vivaldiho nazvaný Čtvero ročních dob. Patří k nejznámějším<br />
a nejpřehrávanějším skladbám. Ale slyšeli jste již<br />
někdy o čtvero osobních obdobích?<br />
V přírodě probíhá neustále proces zrodu, zrání, úrody a odpočinku.<br />
Tyto principy platí též pro člověka.Vztahují se nejen na<br />
celý lidský život, ale podle numerologie i na každý lidský rok.<br />
Proti přírodě je rozdíl v tom, kdy nám začíná jaro. První jarní<br />
den pro člověka totiž představují jeho narozeniny. V ten den se<br />
narodíme do svého nového roku a začíná nám jaro, ať jsme se<br />
narodili v lednu nebo v říjnu. Délka ročních období je pak stejná<br />
jako v přírodě.<br />
Osobní jaro je 1. až 3. měsíc po narozeninách.<br />
První dny, případně týdny bychom měli odpočívat a nabírat síly,<br />
jsme přece oslabeni po zimě. Potom můžeme zasévat semínka<br />
toho, co si přejeme, aby vzklíčilo a pilně zaléváme.<br />
Osobní léto je 4. až 6. měsíc po narozeninách.<br />
Měli bychom podporovat zrání svých plodů. Řešit záležitosti,<br />
na které potřebujeme hodně odvahy a energie, protože jsme tělesně<br />
i duševně na vrcholu. Ale při samé práci nezapomínejme<br />
na osobní život, užívejme jej, máme přece léto!<br />
Osobní podzim je 7. až 9. měsíc po narozeninách.<br />
Naše plody by už měly dozrávat a přinášet úrodu.Jak kdo zaseje,<br />
tak také sklidí. Podle kvality svých plodů poznáme, co jsme<br />
zvládli na výbornou a kde máme rezervy. Toto zhodnocení je důležité<br />
pro budoucnost.<br />
Osobní zima je 10. až 12. měsíc po narozeninách.<br />
Úroda je sklizena, nejlepší by bylo někam zalehnout k zimnímu<br />
spánku. Jsme ale lidé a nemůžeme si dovolit čtvrt roku spát. Můžeme<br />
ale zvolnit své životní tempo a rozlišit, co je třeba udělat<br />
hned a co lze odložit na příhodnější dobu. Neměly by se začínat<br />
řešit důležité věci, zvláště poslední týdny před narozeninami.<br />
Nejvíc oslabeni jsme právě těsně před nimi a potřebujem odpočívat.V<br />
zimě je vhodné věci spíše zvolna dokončovat, završovat.<br />
Nové věci si pak nechme na své další jaro, tedy po<br />
narozeninách.<br />
Toto je jistě zajímavý pohled na lidský život z hlediska numerologie.<br />
Zkuste si jej vyzkoušet na sobě. Každému z nás asi nevyjde<br />
vše to, co si přeje, ale važme si každého dne, který nám byl v životě<br />
dopřán.<br />
V. Heidinger<br />
<strong>Sviny</strong> připadly v polovině 14. století Rožmberkům, stal se svinenský hrad<br />
v rámci rožmberského panství druhořadým správním centrem a jeho význam<br />
postupně upadal. Na smlouvu o opatrování sirotčích statků po zemřelém Jindřichovi<br />
z Rožmberka z roku 1412 přivěsili své pečeti purkrabí z většiny rožmberských<br />
hradů, ale purkrabí ze Svinů tu schází. Všeobecně rozšířené tvrzení,<br />
že za zkázu a zánik hradu „vděčíme“ hlavně Žižkovi a husitům, je tedy třeba trochu<br />
poopravit. Husité jen urychlili jeho osud. Ostatně Rožmberkové se takto<br />
macešsky chovali i k jiným svým objektům, například k Hrádku či Pořešínu.<br />
Pobořený hrad se pak stal vítaným zdrojem stavebního materiálu pro stavbu<br />
pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie a jistě také pro mnohé měšťanské<br />
domy. K roku 1541 už jsou <strong>Sviny</strong> v zemských deskách označeny jako<br />
„městečko s pustou tvrzí“ a podle urbáře z konce 16. století bylo několik nových<br />
domů postaveno „na hradě.“ Postupnou domovní zástavbou vzal hrad definitivně<br />
za své a jeho existenci dokládá už jen půdorys čtyř domovních bloků,<br />
ohraničených Kozinovým náměstím, Komenského, Husovou a Jiráskovou ulicí.<br />
Na vedutě z roku 1697, která je i nejstarším dochovaným vyobrazením města,<br />
není už po hradu ani památky. Tolik alespoň stručně k historii.
Change language