You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
TRHOVOSVINENSKÉ <strong>LISTY</strong> 2009<br />
Více informací mohou zájemci nalézt v článku Daniela Kováře „Tajemství<br />
svinenského hradu“ (Trhovosvinenské listy, č. 1, 2000) a v zajímavé studii téhož<br />
autora „Zaniklý hrad v Trhových Svinech“ (Jihočeský sborník historický, 76,<br />
2007).<br />
Ale vraťme se k našemu kameni. Pohlédneme-li na něj pozorněji, vidíme,<br />
že jeho hranolovitý tvar se od mohutné spodní části postupně zužuje a na straně<br />
do náměstí je okosen. Zájemcům o historii asi už nemusíme více napovídat.<br />
Tvar kamene velmi nápadně připomíná k r a k o r e c , tedy typický architektonický<br />
prvek gotiky. Při návštěvách různých hradů jej mnozí z nás jistě zahlédli.<br />
Krakorec je kamenný nosný článek vodorovně vysunutý ze zdiva. Jeho<br />
část je silnějším koncem zakotvena ve zdi a druhá vystupuje ze stěny jako nosný<br />
stavební prvek. Většinou podpírá arkýře, ochozy, balkony, pavlače, vysazená<br />
patra domů a podobně. Tvořen byl buď jedním hranolem, ale často býval z důvodu<br />
větší nosnosti složen ze dvou i více hranolů položených na sobě, které<br />
směrem nahoru postupně stále více přečnívají. Původně byly tyto nosné články<br />
dřevěné, jak ostatně naznačuje i starší německé slovo „Kragholz“ (přečnívající<br />
či visuté dřevo), z něhož termín „krakorec“ vznikl. Dnešní němčina používá<br />
spíše označení „Kragstück“ či „Kragträger“. V současnosti se pro tento nosný<br />
prvek často používá i termín „konzola“, takže v dnešní terminologii bychom<br />
krakorec mohli označit za specifický a dříve velmi rozšířený typ velké konzoly.<br />
V gotice byla ale konzola na rozdíl od krakorce spíše jemnějším a drobnějším<br />
architektonickým prvkem, který sloužil nejčastěji jako podpěra výběhů klenebních<br />
žeber.<br />
Na našem „krakorci“ je v dolní části také patrný rovný přechod tmavšího<br />
a světlejšího odstínu kamene. Světlejší část byla pravděpodobně kdysi zakotvena<br />
ve zdi některého z hradních objektů.<br />
Kdy přesně se kámen stal nárožním odrazníkem, není známo. Na fotografiích<br />
z první poloviny minulého století ale už stál na svém současném místě.<br />
S největší pravděpodobností byl nalezen při nějaké stavební činnosti a pak druhotně<br />
využit jako ochrana nároží.<br />
V blízkém okolí můžeme krakorce vidět např. na tvrzi Cuknštejn. Na vnější<br />
zdi této tvrze je malý arkýř s prevetem, nesený třemi krakorci, která nám dává<br />
zcela názornou představu o použití tohoto nosného stavebního prvku.<br />
Kámen je dnes díky svému umístění vlastně jakýmsi posledním strážcem zaniklého<br />
hradu. A protože není z bronzu ani mědi, bude jím snad i nadále.<br />
Text i foto: Mgr. F. Slípka<br />
Při pohledu z různých stran je typický tvar krakorce zcela zřetelný<br />
Schéma uchycení krakorce ve zdi.<br />
Cuknštejn – pozdně gotický arkýř s prevetem (záchodem) nesený třemi přizdobenými<br />
krakorci. Takto mohl být využit i náš kámen.<br />
SVINENSKÝ POUTNÍK<br />
Sedmá část<br />
Soused svinenský<br />
Lid trhosvinenský, stejně jako v celém Doudlebsku, byl velice konzervativní,<br />
nerad se zříkal starých zvyklostí. Mravně se celkem nijak nelišil od ostatního<br />
jihočeského obyvatelstva. Na formování osobnosti měl však velký vliv obchod<br />
s dobytkem, kterým se živila převážná část zdejších obyvatel, a u kterého pomáhala<br />
drobotina, čímž si od svého nejútlejšího věku utvrzovala svou handlířskou<br />
povahu.<br />
O svinenských se tvrdilo, že jsou velcí patrioti, spíše přáli svým než nějakému<br />
přivandrovalci. Jakpak by ne, kořeny rodů byly pevně zarostlé a jejich stáří bylo<br />
mnohdy několik set let. Z generace na generaci se dědily grunty, dědilo se řemeslo.<br />
V létě chodili někteří muži za prací, v zimě se však vraceli ke svým doma hospodařícím<br />
ženám. Ti, kteří zůstali v zahraničí, nebo žili jinde v republice, se do<br />
Trhových Svinů rádi vraceli a udržovali neustálý styk s domovinou.<br />
Již od přelomu století byla zavedená korunová měna. Tady se stále počítalo ve<br />
zlatých, někteří obchodníci měli dokonce udány ve zlatých ceny ve výlohách.<br />
Horko těžko se pak zlaté přepočítávaly při placení na koruny. Poválečné obyvatelstvo<br />
hartusilo na tvrdohlavost předků, kteří prý zapříčinili absenci dráhy ve<br />
městě, a že nebyla místo přestavby starého Hamburku postavená nová měšťanská<br />
škola.<br />
Za války se rozšířil spiritismus, jehož hlavními středisky byly Nesměň a<br />
Ločenice. Pravděpodobně to bylo z obav o své milované ve válečné vřavě, kdy<br />
bylo médium dotazováno na osudy vojáků. Promlouvali duchové, vyprávěly se<br />
věci podivné. Mnohé sedánky zanechávaly poruchy na zdraví. S koncem války<br />
přišlo vystřízlivění a mámení spiritistické vzalo za své.<br />
Město ožívalo o tradičních středečních trzích (na snímcích) převážně s hovězím<br />
chovným dobytkem, jimž se příznačně říkávalo svinenský Boží hod. Hlavní<br />
dobytčí trh se konal po svátku Třech králů, výroční dobytčí a výkladní trhy byly<br />
stanoveny na středu před Velikonocemi a na středu k sv. Františku z Assisi<br />
(4. října) - přímo na svátek, nebo první středu po tomto svátku, výroční výkladní<br />
trhy - trhy se spotřebním zbožím na den Nejsvětější Trojice, na den Nanebevzetí<br />
Panny Marie (15. srpna - hlavní pouť) a na den sv. Barbory<br />
(4. prosince). Obecně se nazývaly jarmarky, místně i poutě.<br />
5
Change language