Stáhnout - ČVUT v Praze, Fakulta architektury

klauzury ústavu průmyslového designu: přehlídka šperků / vázy – prohlídka, ateliér mariana karla; svítidla – ateliér alexiuse appla;
vodní dýmka – zadání snídaně v trávě –ateliér jana fišera
4
stadiony a velkorozponové haly. Půjde o zkoumání mezní geometrie konstrukcí při použití
materiálů různých vlastností, o hledání estetického a přitom efektivního návrhu
pro zvolený účel a materiál a o schopnosti tento návrh velmi rychle a jednoduše staticky
ověřit. Semináře by byly zavedeny nejprve experimentálně pro cca 20 studentů
a pokud by se experiment osvědčil, následovala by modifikace výuky pro všech 250
studentů formou přednášek a cvičení.
Jak berete ohled na skutečnost rozdělení studia na bakalářské a magisterské?
Bakalářské studium je jakési trivium, posluchač by si v něm měl osvojit stavební řemeslo
a konstrukční principy. Měl by být schopen navrhnout efektivní nosnou konstrukci
a tento návrh ověřit zpětnou vazbou, kterou je korektní, i když zjednodušené
statické posouzení.
A magisterský stupeň?
To už je mistrovská škola. Tady je prostor jak pro konstrukční experiment, tak pro výraznější
specializaci. Ohromnou příležitost vedle zaměření na nové materiály a technologie
vidím i v oblasti konstrukcí historických staveb: pro ty má naše fakulta díky
vynikající práci a zahraničnímu renomé řady svých pedagogů nadstandardní synergické
možnosti. Tyto oblasti skýtají i velice zajímavý rozvojový potenciál pro budoucí
uplatnění absolventů.
A doktorské studium? Kterým směrem hodláte napřít svou energii?
Doktorské studium je špičkou studia. V Ústavu nosných konstrukcí bych je chtěl alespoň
v nejbližším období směřovat do dvou hlavních oblastí: do architektonické tvorby
strukturálně optimalizovaných konstrukcí čili konstrukcí, jejichž tvar a estetika
vycházejí z přirozených stavebně mechanických vlastností použitého konstrukčního
materiálu – ať již jde o hlínu, dřevo, ocel, beton nebo třeba konopná lana… A potom
studium revitalizace a rekonstrukce historických nosných konstrukcí.
Dá se předpokládát, že při vedení ústavu využijete i svých kontaktů na MIT…
Pro doktorské studium se možnost spolupráce s MIT již velmi zřetelně rýsuje, s prof.
Ochsendorfem jsem se dohodl na přímé spolupráci mezi našimi pracovišti a na výměně
doktorandů, což by mohlo být pro naše studenty velmi přínosné.
Dovolte se zastavit ještě u jednoho tématu. A tím je matematika. Jedno z frekventovaných
diskusních témat na fakultě. Máte představu, jak přistoupíte k řešení
problému neúspěšných studentů v tomto předmětu? A mimochodem jak se
díváte na návrhy matematiku na fakultě úplně zrušit?
Tímto tématem jsme se intenzivně zabývali jak na půdě našeho ústavu, tak na několika
jednáních s paní proděkankou Šestákovou a s panem děkanem Zavřelem. A díky
skutečně energickému přístupu pana děkana proběhla závěrečná schůzka na toto
téma i za účasti docentů matematiky z jiných fakult ČVUT. Na schůzce byla situace ve
výuce matematiky detailně analyzována a jako závěr vznikla doporučení, která nyní do
výuky matematiky zapracováváme.
Mohl byste předestřít alespoň základní prvky řešení?
Na prvním místě to je zařazení vyrovnávacího kurzu středoškolské matematiky. Jedním
z jednoznačných závěrů analýzy totiž bylo zjištění nedostatečnosti středoškolské
přípravy řady studentů. (Viz též Pražská technika č. 3/13 – pozn. red.)
Na druhém místě to je zařazení volitelného semináře vyšší matematiky pro zájemce
o prohloubení studia v návaznosti na CAD, stavební fyziku a na další obory, které jsou
založené na exaktních vědách. Druhým závěrem analýzy totiž bylo konstatování, že
stávající výuka matematiky představuje elementární základ vysokoškolské matematiky,
tedy základ dále již neredukovatelný. Přičemž pro studenty, kteří se zabývají CAD
a stavební fyzikou vážněji, je potřebná rozsáhlejší matematická průprava.
A za třetí to je změna formy zakončení předmětu z klasifikovaného zápočtu na řádnou
zkoušku, takže student má šanci oficiálních oprav i možnost posunout zkoušku