10/2010 - Mnichovice

9–10/2010
poplatné ve volném prodeji 40 haléřů, roční
předplatné 4,50 Kč, na půl roku 2,25 Kčs.)
Ročník 1969 má přílohu o městském znaku
a pečetích Mnichovic.
Od roku 1970 řídí redakční radu odpovědný
redaktor Jaroslav Pečenka. Do čísel, která
vycházejí jednou měsíčně, je zařazena rubrika
„Kronika naší obce“, kde se blahopřeje
novomanželům, novorozeným, jsou zde i soustrasti
k úmrtí a blahopřání k životním jubileím.
Cena je upravena na 50 haléřů. Ročník 1972a
1973 a 1974 přinesl rozšíření obsahu čísel na
6-8 stran a přílohu „Kronikář“, zpracovanou
„Vlastivědným kroužkem OB“. Příloha obsahovala
několik statí z historie Mnichovic.
V jubilejním roce 1974 je v příloze ŽM
„Kronika městečka Mnichovic“, zpracovaná
knihovníkem J.Jelínkem. Je zde historie od
první zmínky v historii až po rok 1921.
V dalších ročnících se drží rozsah čísel na 6
až 8 stran. Uváděny jsou informace z různých
oblastí života v obci – kultury, sportu, přírody,
zájmových organizací. S velkým zájmem se
setkává společenská kronika, která zveřejňuje
Mnichovická
pošta
V době mobilů a zasílání zpráv pomocí
SMS se asi málokdo zamyslí nad tím, jak
se dříve předávaly informace. Možná, že si
mnozí myslí, napsal se dopis, vsunul se do
obálky a nalepila známka, vhodil do poštovní
schránky a pošto snaž se, aby zásilka došla
na určené místo, třeba až do Austrálie. Před
minulým stoletím a možná ještě dříve tomu
tak nebylo. Písemné zprávy a ústní vzkazy
byly již v dávných dobách doručovány po
poslech. Také v Mnichovicích v minulosti byl
tzv. právní posel, který přinášel a odnášel
úřední spisy s poštou pro obyvatele do
poštovní stanice v tehdejších Dnespekách
(dnešní Nespeky). Jinak další poštovní stanice
byla v Českém Brodě. Poslové konali
úřední cesty na Komorní Hrádek, do krajského
města Kouřimi a do Prahy. Pro případ
právního řízení ve Vídni, byl vyslán posel
z řad obecních starších.
Pošta v Nespekách patřila mezi nejstarší
pošty v Čechách, připomíná se již v roce
1564. Nacházela se na významné poštovní
spojnici mezi Prahou a Lincem. Roku 1887
byla zde pošta zrušena a změněna na poštovnu,
která zanikla v roce 1919.
Od roku 1850 byla pošta dopravována
i po železnici. V těchto letech byla zřízena
pošta v Říčanech, která odebírala zásilky
pro Mnichovice v Českém Brodě, kam byly
dopraveny železnicí. Do Říčan pro poštu
chodil každý druhý den posel. V letech 1854
u jmen jubilantů i věk a číslo popisné. Bohaté
informace o kulturním a společenském dění
v Mnichovicích podává Střediskové kulturní
zařízení (SKZ).
Konec 80-tých let a léta 90-tá přinášejí krizi
ve vydávání časopisu. Úroveň poklesla. Ročník
1990 nemá úroveň čísel předešlých ročníků.
Příspěvků je málo a čísla vycházejí nepravidelně.
Nejkritičtější stav je v letech 1992 a1993.
V číslech převažují inzeráty.
Od prosince 1996, kdy převzal řízení časopisu
B. Černohlávek, se projevuje zlepšení
obsahu čísel. Zásluhou vedení města a místostarosty
Ing. J. Rabocha nastává opravdové
zlepšení a to od ročníku 2000. Rozsah čísel
je až 10 stran. Nedostatkem podle čtenářů je,
že podle zákona o ochraně osobních údajů se
nesmí v rubrice Společenská kronika uvádět
věk jubilantů a číslo popisné bydliště a u narozených
jména rodičů. Pro jubilanty se tak blahopřání
stává nezajímavým. Od červnového
čísla roku 2001 má ŽM barevné fotografie.
Ročník 2002 přináší oživení v obsahu:
básně A. Marečka, příspěvky V. Škvorové
vykonával tuto službu Fr. Držka, který za
donášku dostával od obce 7 zlatých 51
krejcarů ročně a od občanů za každý dopis
5 krejcarů. Do Nespek chodil jen v nejnutnějších
případech a od uvedeného roku (1854)
do Říčan chodil denně.
Vzhledem k rostoucímu poštovnímu provozu
ve zdejší lokalitě, vypsalo Ředitelství
pošt v Praze 27. 7. 1868 konkurz na místo
poštmistra v Mnichovicích. Uchazeči měli
podat do tří dnů písemné nabídky se všemi
náležitostmi i s nabídnutím místnosti pro
poštu a složit kauci 200 zlatých. Uchazeč
měl uvést, s kterým nejbližším poštovním
úřadem bude budoucí poštmistr ve styku.
O místo poštmistra podal žádost Antonín
Cirmon, majitel domu v Mnichovicích čp.
32, který ho nabídl pro vykonávání poštovní
služby. V žádosti požádal o jednoho poštovního
posla pro doručování pošty z Říčan.
Z Mnichovic by vyšel v 16 hod., z Říčan by
odešel po vykonání všech poštovních prací
v 18 hod. a do Mnichovic by se vrátil ve 20
hod. Poštovní ředitelství v Praze vyhovělo
žádosti Antonína Cirmona a 12. 11. 1868
mu propůjčilo místo poštmistra a povolilo mu
vyučování o poštovní manipulaci u poštovního
úřadu v Říčanech.
Starosta Cirmon však posílal na vyučování
svoji manželku, která se chtěla též podrobit
zkoušce, což nebylo přípustné podle
sdělení ředitelství pošt. Jmenovaný se po
delších jednáních musel vyučování v Říčanech
účastnit sám a potom byl připuštěn
ke zkoušce. Manželka Františka Cirmonová
podala také žádost, zda by se mohla účastnit
vyučování u poštovního úřadu v Říčanech,
a K. Dražila, rubrika Vzpomeňte s námi - k aktuálním
výročím. Dvojčíslem prosinec 2002
– leden 2003 končí působení B. Černohlávka
jako odpovědného redaktora. V lednu 2003
je ustavena nová redakční rada. Vedoucím
je Ing. I. Drbohlav, odpovědnou redaktorkou
J. Šimerová. Změnil se vzhled i obsah čísel.
Jsou stanoveny pravidelné rubriky a členové
redakční rady, kteří za jejich obsah odpovídají.
Od r. 2005 je redaktorkou Linda Skoumalová.
V prosinci 2006 dochází ke změně v redakční
radě ŽM, odchází šéfredaktorka Linda
Skoumalová a vedoucí redakční rady Lenka
Klechová. Od roku 2007 pracuje nová redakční
rada a šéfredaktorem je stanoven RNDr. Jiří
Mareš, který vede redakci dodnes.
Chcete-li vidět, jak se měnila čísla Života
Mnichovic a jaký byl jejich obsah, navštivte
výstavku o Životě Mnichovic ve výstavní
síni informačního centra.
Výstavka je otevřena od 15. 11. 2010.
Karel Dražil
kronikář města
její žádosti bylo vyhověno a 3. 1. 1870 složila
zkoušku pro samostatné vedení pošty v Mnichovicích.
Poštovní ředitelství rozhodlo 14. 3.
1870, že poštovní úřad v Mnichovicích může
být otevřen od 1. dubna 1870 a bude ve spojení
s poštovním úřadem v Říčanech. Dopisy
z poštovních schránek se budou vybírat i mimo
služební hodiny, když to bude nutné.
V obci byla jediná schránka na poštovním
úřadě. Pro okolní obce se pošta přinášela,
ale neodnášela. V roce 1872 byl přibrán
další posel (prvním byl Antonín Slunéčko
a druhým Václav Santorcl). Z okolních obcí
si pro poštu na zdejší úřad chodili poslové
z Hrusic, Mirošovic, Struhařova a Myšlína.
Pro Struhařov byl poslem Antonín Sedláček,
který pocházel z Mnichovic. S poštou přicházel
nejdříve ke starostovi, kde mu byly dopisy
srovnány podle chalup nebo mu bylo řečeno,
komu přišel dopis, protože neuměl číst ani
psát. Po propuštění z této služby se živil
žebrotou (v Mnichovicích mu bylo povoleno
žebrání v úterý a pátek). Roku 1872 byly
zrušeny cesty poslů do Říčan a zásilky byly
dopravovány vlakem do železniční stanice
Mnichovice-Strančice. Poštovní posel chodil
do Strančic dvakrát denně za poplatek 25
krejcarů. V té době poštovní posel František
Jiroušek při velkém spěchu zapomněl poštovní
pytel asi s 20 tisíci korunami na lavici
v čekárně ve Strančicích a přišel na to, až
když dorazil na zdejší poštu. Celou cestu do
Strančic proběhl, jako kdyby závodil a s úlevou
si oddechl, když pytel s penězi byl na
lavici tak, jak jej opustil.
Při poštovním úřadu byla v roce 1887 zřízena
telegrafní stanice a jako výpravčí
21