zobrazit/uložit PDF - Národní archiv

nasazených v Praze (dnes zde bohužel není k dohledání – viz kart. 35, inv. č. 804, potvrzení o
předání z 10. ledna 1993). Badateli nicméně mohou pro ilustraci posloužit alespoň autorovy drobné
výpisky z onoho sešitu (inv. č. 26). Místy skromné deníkové údaje mohou částečně doplnit
informace z četných diářů (inv. č. 24).
Některá bílá místa ve Vodáčkově životopisu osvětlují jeho vzpomínky, mezi nimiž vyniká
především mnohastránkový detailní popis mládí v Boskovicích, který má takřka literární aspirace
(inv. č. 27). Podobného charakteru je rovněž text líčící Vodáčkův příchod do Valašského Meziříčí
(inv. č. 28), připomenutí olomouckých typografů (inv. č. 29) či záznamy z cest po Rakousku a
Rumunsku (inv. č. 30, 31). Zvláštní postavení mezi zůstavitelovými vzpomínkami mají nepochybně
rozsáhlé texty popisující život staré boskovické židovské obce a především židovské živnosti (inv.
č. 34, 35). Pro rekonstrukci šíře Vodáčkova společenského i kulturního záběru výborně poslouží
adresář jeho přátel a seznam knih (inv. č. 36, 37).
Jak bylo již výše předznamenáno, dominantní roli mezi archiváliemi fondu hraje
korespondence uložená ve 37 kartonech tvořících II. oddíl. V rodinné korespondenci patří k
nepočetnějším dopisy s matkou Amálií (inv. č. 42, 50), manželkou Emilií (inv. č. 43, 51) a sestřenicí
Marií (inv. č. 49, 56). Dopisy s matkou pozoruhodným způsobem dokumentují vzácný vztah mezi
oběma korespondenty a přibližují okolnosti každodenního života v období první československé
republiky i prvních let druhé světové války. Dopisy s manželkou zaznamenávají především tíživý
život rodiny po Vodáčkově odchodu na nucené nasazení. Korespondence se sestřenicí Marií J.
25
Leonard, žijící ve Spojených státech amerických, zajímavým způsobem porovnává české i americké
soudobé reálie a komentuje světové dění z širšího pohledu.
Komunikace s lidmi prostřednictvím dopisů se stala Vodáčkovi bezpochyby vášní. Svědčí o
tom i počet korespondentů, s nimiž si psal. A protože byl po celý život vždy aktivní v nejrůznějších
oblastech života, neméně bohatá je též jeho dochovaná korespondence. Není možné na tomto místě
připomenout všechny v korespondenci zastoupené významné osobnosti, zmiňme proto alespoň
několik „reprezentantů“ oborů a oblastí, v nichž se Vodáček exponoval především.
Z okruhu politických kolegů či známých nemůžeme opomenout bohatou korespondenci s
Aloisem Kaderkou (inv. č. 205, 603), prvorepublikovým poslancem za ČSL a posléze zakladatelem
a předsedou Československé domkařsko-malozemědělské strany. Z regionálních lidoveckých
kolegů zmiňme především Vojtěcha Medka z Olomouce-Holice (inv. č. 296). Jako člen ČSL a věřící
katolík měl Vodáček vždy blízko k církevní hierarchii, s níž byl rovněž v čilém písemném styku. V
tomto ohledu zmiňme kupříkladu dopisy pražských arcibiskupů Josefa kardinála Berana (inv. č. 78)
a Františka kardinála Tomáška (inv. č. 464, 709) či českobudějovického biskupa Josefa Hloucha
(inv. č. 161). Z Olomouckých nezapomeňme na dómského vikáře Leopolda Dýmala (inv. č. 128).
Díky jednatelství v olomoucké pobočce Spolku českých bibliofilů vešel Vodáček ve styk
snad se všemi místními osobnostmi kulturního života, které byly buď ve spolku přímo
organizovány nebo s ním úzce spolupracovaly. Připomeňme alespoň překladatele a básníka Otto
Františka Bablera (inv. č. 64, 522), knihovníka Bohuslava Smejkala (inv. č. 405), literárního vědce
Josefa Glivického (inv. č. 141, 570), chirurga MUDr. Eduarda Wondráka (inv. č. 502, 721) a v
neposlední řadě kunsthistorika prof. Františka Dvořáka, posléze pedagoga Univerzity Karlovy (inv.
č. 126, 562). Vodáček čile korespondoval rovněž s umělci různých žánrů – mezinárodně uznávaným
dirigentem Zdeňkem Mácalem (inv. č. 278, 639) či akademickým malířem Jiřím Boudou (inv. 89,
539). Svou neopomenutelnou hodnotu má i Vodáčkova korespondence s institucemi, v níž
k nejzajímavějším položkám patří zejména písemnosti týkající se nejrůznějších úrovní vedení ČSL
(inv. č. 735-744, 814-820) a obecně též dopisy z období Vodáčkovy politické aktivity v letech 1948-
1949.
Ve III. oddílu badatel nalezne tematicky roztříděné rukopisy zůstavitelových článků, které
dokumentují Vodáčkovy publicistické aktivity (inv. č. 873-888). Nejpočetněji jsou zastoupeny
příspěvky s tématy bibliofilství, Boskovice a Boskovicko, Olomouc či církev. Soupis všech
dochovaných rukopisů s odkazem na konkrétní inventární čísla nalezne badatel v příloze číslo 1.
Hodnotné materiály obsahuje rovněž IV. oddíl věnovaný Vodáčkovu veřejnému působení.
Bohatě je zde zaznamenána jeho činnost v ČSL – dochovaly se zůstavitelovy zápisky
z nejrůznějších politických schůzí i školení (inv. č. 899-903) a zejména průklepy zápisů ze schůzí
olomouckého KAV ČSL, jejichž autorem byl sám Vodáček (inv. č. 907). Tyto prameny umožňují
vhled do problematiky vývoje ČSL ve středomoravském regionu v klíčových letech 1948-1949. Za
připomenutí též stojí podrobný záznam z přípravné schůze moravských zástupců ČSL konané 21.
srpna 1948 v předvečer jejich kroměřížského jednání (inv. č. 911).
26
Závěrečný V. oddíl doplňuje Vodáčkův osobnostní „portrét“ pestrým materiálem ilustrujícím
jeho zájmy a volnočasové aktivity. Nalezneme zde tři obsáhlá fotografická alba (inv. č. 924-926) i
tematicky utříděné volné fotografie. Prostor je věnován i novinovým výstřižkům článků, přičemž
autorem některých z nich byl sám Vodáček (inv. č. 938). Životopisné údaje mohou doplnit výstřižky
novinových článků o Adolfu Vodáčkovi (inv. č. 939). Jiný pododdíl představuje zůstavitele jako
zaníceného sběratele (grafiky, odznaků, známek či autogramů; inv. č. 950-966) a cestovatele (viz
početné materiály z cest; inv. č. 967-984). Fond obsahuje rovněž pozoruhodné tiskařské štočky
Vodáčkových tisků, mezi jejichž autory patřili kupříkladu Karel Svolinský, Arnošt Hrabal, Ladislav
Rusek či Jana Krejčová (inv. č. 985-997).
Závěrem jen drobné připomenutí, které již jednou výše zaznělo. Třebaže fond Spolek
českých bibliofilů, pobočka Olomouc vznikl vyčleněním daného tématu z fondu Adolf Vodáček, je
nezbytné se při studiu bibliofilské tematiky seznámit s materiály obou fondů obsahově spojených
osobou Adolfa Vodáčka. Obě materie se totiž často významově prolínají a jejich striktní oddělení by
narušilo srozumitelnost kontextu.
V. Záznam o uspořádání archivního fondu a sestavení pomůcky
Osobní fond Adolf Vodáček uspořádal a inventář sepsal archivář Mgr. Jiří Vidlička v období
Strana 13/110