ÄÃslo 4 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 4 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
ÄÃslo 4 - VÅ¡eobecná fakultnà nemocnice v Praze
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Úvodník ředitele...............................................................................................................2<br />
Úvodník děkana................................................................................................................2<br />
Závislost na tabáku..........................................................................................................3<br />
„HEM – Closing the gap, grant EU DG SANCO“.........................................................6<br />
Letní úvahy epidemiologicko-hygienické..........................................................................9<br />
Opalování a spálení kůže, víme něco nového?...................................................................10<br />
Nenechat se zaskočit (aneb letní překvapení)................................................................12<br />
Uštknutí jedovatými hady v české a evropské přírodě..................................................13<br />
Cena J. E. Purkyně..........................................................................................................16<br />
Vzdělávat se můžeme v každém věku..............................................................................16<br />
Pozvánka.........................................................................................................................17<br />
Světový kongres stomaterapeutů..................................................................................17<br />
Semináře a stáže pro lékaře...........................................................................................18<br />
Projektový tým Stapro uspěl v soutěži Best Project Management.............................19<br />
Evropa – kolébka vědeckého porodnictví......................................................................20<br />
Jubileum „Jubilejního pavilonu“ ve VFN........................................................................21<br />
Prof. MUDr. Vladimír Pacovský DrSc.- 80 let............................................................23<br />
Významné životní jubileum.............................................................................................24<br />
Životní jubilea.................................................................................................................24<br />
Smuteční oznámení..........................................................................................................26<br />
Nález starého obrazu.....................................................................................................27<br />
Projekt „Zahrada“.........................................................................................................27<br />
Dopisy pacientů................................................................................................................29<br />
Tibetský nový rok...........................................................................................................31<br />
obsah<br />
Informační bulletin všeobecné fakultní <strong>nemocnice</strong><br />
a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy<br />
Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN • Registrace: MK ČR E 13990 • Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová,<br />
Václav Kříž • Jazyková redaktorka: Milena Hodanová • Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN • Grafika<br />
titulní strany: Pavel Šťastný • Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství<br />
VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o.,<br />
Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 • Náklad: 5 000 výtisků
Léto<br />
budiž pochváleno!<br />
Vážené čtenářky, Vážení čtenáři,<br />
astronomické léto přineslo i letní teploty, které<br />
byly střídány chladnějším počasím s občasnými<br />
dešti, tedy počasím pro naše pacienty snesitelnějším,<br />
než velká letní vedra. Naštěstí vichřice<br />
provázející prudké změny počasí nezpůsobily<br />
v nemocnici významnější škody.<br />
Od posledního dne školního roku se ujaly vlády<br />
prázdniny, začaly dovolené jak v nemocnici, tak<br />
i našim pacientům a jejich rodinám. Každoročně<br />
již tradičně je toto období charakterizováno poklesem<br />
zájmu o plánované diagnostické i léčebné<br />
výkony. To umožňuje nemocnici snížit provoz<br />
a provést nezbytné investiční i údržbové práce.<br />
Letos se nám podařilo za podpory státního rozpočtu<br />
zahájit s červencem zásadní rekonstrukci<br />
operačních sálů a JIP nejstarší české chirurgické<br />
kliniky - I. chirurgické kliniky. Zde se sluší poděkovat<br />
za obětavou práci i trpělivost na všech dotčených<br />
klinikách ať již stavbou, tak zejména zajištěním<br />
náhradního provozu I. chirurgické kliniky.<br />
Tato stavba není jediná a doufám, že se podaří<br />
zlepšit prostředí pro pacienty a pracovníky<br />
<strong>nemocnice</strong> na dalších místech našeho areálu. A to<br />
je hlavní z důvodů, proč jsem si vypůjčil z české<br />
klasiky název úvodníku.<br />
Při tom všem probíhá v nemocnici typická dělba<br />
personálu na odpočívající na dovolené a ty, kteří<br />
zajišťujíce nepřetržitý chod <strong>nemocnice</strong> se na<br />
svou dovolenou těší či na ni již jen vzpomínají.<br />
Přeji všem na zasloužené dovolené počasí i zážitky,<br />
jaké si přejete a děkuji všem za zajištění provozu<br />
<strong>nemocnice</strong> i v podmínkách pestrého letního<br />
dění. Našim pacientům přeji snesitelné klimatické<br />
podmínky a hlavně vlídné a vstřícné ošetřující.<br />
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA,<br />
ředitel VFN v <strong>Praze</strong><br />
Foto: Anife Hassan<br />
Léto je tady<br />
<br />
Vážené kolegyně, Vážení kolegové,<br />
čas neúprosně, pravidelně plyne, ale přesto se<br />
nám někdy zdá, že ubíhá stále rychleji. A je tu léto<br />
a vstoupili jsme do druhé poloviny roku 2008.<br />
Druhá polovina roku díky letním měsícům, kdy<br />
prostory naší fakulty a <strong>nemocnice</strong> tak trochu osiří<br />
studenty a zklidní se, mi připadá kratší. Krásné<br />
letní měsíce, kdy máme trochu času na setkání<br />
s přáteli či rodinou, na společně strávené chvíle<br />
ubíhající tak nějak rychleji a zakrátko přijde<br />
září a s ním nástup podzimu – zápisy studentů,<br />
čas opravných termínů a přípravy na další akademický<br />
rok.
V horkých letních dnech můžeme závidět obyvatelům<br />
jižních částí Evropy, kteří v polední přestávce,<br />
nikoliv 30 minut, jak ukládá zákoník práce, tráví<br />
tzv. siestu, kdy je všem zřejmé, že při teplotě okolo<br />
30°C a více ve stínu se nedá mnoho pracovat.<br />
Objevují se i studie, které prokazují lepší pracovní<br />
výkonnost po krátkém spánku v průběhu dne,<br />
možná po obědě. Známe tyto scény, které se uskutečňovaly<br />
celý rok, třeba ze starých českých filmů.<br />
Jen nevím, jestli takovéto studie jsou v Cochrane<br />
databázích a zda jsou „evidence based medicine“.<br />
I bez síly důkazů typu A, B, C či D je třeba<br />
dodržovat dostatečný přísun tekutin, ale také si<br />
trochu odpočinout nebo tzv. vypnout a načerpat<br />
síly, nejen ze slunečního záření, do těla a duše<br />
při různých zálibách – sportu, koupání, čtení, ale<br />
třeba i z nicnedělání.<br />
Přeji Vám všem krásné slunné nejen letní dny,<br />
které nás snad více naladí optimisticky a zahřejí<br />
nás též na duši.<br />
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA,<br />
děkan 1. LF UK<br />
Závislost<br />
na tabáku<br />
MUDr. Eva Králíková, CSc.,<br />
MUDr. Lenka Štěpánková,<br />
Společnost pro léčbu závislosti na tabáku<br />
Společnost pro léčbu závislosti na tabáku<br />
společně s 1. lékařskou fakultou Univerzity<br />
Karlovy a se Všeobecnou fakultní<br />
nemocnicí (sídlem referenčního Centra léčby<br />
závislosti na tabáku pro ČR – při III. interní<br />
klinice) zorganizovala dne 25. června 2008<br />
tiskovou besedu na téma „Léčba závislosti na<br />
tabáku je nejefektivnější ve všech úrovních<br />
zdravotnických zařízení“.<br />
V průběhu setkání byl představen projekt PES-<br />
CE, uskutečněný v zemích EU. Podle výsledků<br />
je vysoce efektivní i vzhledem k vynaloženým<br />
nákladům léčba závislosti na tabáku při každé<br />
návštěvě zdravotního zařízení a angažovat by se<br />
měli nejen ambulantní (kromě všech ostatních)<br />
lékaři, ale i sestry či lékárníci. K dispozici byly<br />
také výsledky průzkumu mezi českými lékaři<br />
a pacienty na téma doporučení léčby závislosti<br />
na tabáku.<br />
Většina kuřáků si přeje přestat kouřit. Není to<br />
ale snadné. Pokud přestávají sami, je úspěšnost<br />
malá, intenzivní léčba ji může až zdesetinásobit.<br />
Taková péče ale nebude nikdy z mnoha důvodů<br />
dostupná pro všechny, ale pouze pro část silně<br />
závislých či komplikovaných případů. Proto je<br />
podstatné využívání krátké intervence v rozsahu<br />
cca 3-5 minut při každém kontaktu s kuřákem<br />
jak od kteréhokoli lékaře, tak i od sestry nebo<br />
lékárníka. Úspěšnost se pak pohybuje mezi 3<br />
– 15 % abstinence po roce.<br />
Význam takového komplexního přístupu<br />
(každý zdravotník se ptá na kouření, doporučuje<br />
přestat a případně poradí jak) potvrdil i evropský<br />
projekt PESCE. Nejen že je tento přístup<br />
účinný, ale je pro poskytovatele zdravotní péče<br />
i ekonomicky vysoce výhodný. Hrazení takové<br />
intervence se vyplácí, i když více zvyšuje úspěšnost<br />
platba za její pokračování než zahájení.<br />
Jaká je současná reálná situace, jsme zjišťovali<br />
mezi pražskými lékaři a pacienty. Vyzpovídali<br />
jsme 123 lékařů a 663 pacientů. Odpovědi<br />
lékařů a pacientů se poněkud lišily: lékaři<br />
se zřejmě dělají lepšími, pacienti jejich rady<br />
zapomenou. Tedy pravda bude zřejmě někde<br />
uprostřed. V tom, že se lékař na kouření ptá,<br />
se ale v podstatě shodli: kladně odpovědělo<br />
91% pacientů a 92% lékařů. To, že jim lékař<br />
doporučil přestat, uvedlo jen 26% kuřáků, ale<br />
66% lékařů. Na doporučení do specializovaného<br />
centra léčby si vzpomnělo jen 8% pacientů,<br />
ale prý je praktikuje 53% lékařů. Že bariérou<br />
<br />
novinky a události
v intervenování je čas, uvedlo 56% pacientů<br />
a 50% lékařů. Mezi pacienty si myslí 75%, že<br />
lékař k tomu není dostatečně vyškolen, mezi<br />
lékaři má tento názor 42 %.<br />
Výsledky projektu PESCE (General Practitioners<br />
and the Economics of Smoking Cessation in<br />
Europe) - Praktičtí lékaři a ekonomika odvykání<br />
kouření v Evropě:<br />
Projekt PESCE probíhal od září 2006 do<br />
května 2008. Tohoto rozsáhlého evropského<br />
projektu se účastnilo celkem 31 partnerů z 27<br />
zemí. Patnáct hlavních partnerů se podílelo na<br />
finanční stránce a sdílelo odpovědnost za jeho<br />
provedení. Dalších 16 spolupracujících partnerů<br />
(mezi nimi i Česká republika) přispívalo svými<br />
odbornými znalostmi a expertízami. Iniciátorem<br />
a koordinátorem projektu byla francouzská<br />
nevládní organizace Tabac & Liberté, tedy<br />
Tabák a svoboda, specializující se na vzdělávání<br />
v oblasti odvykání kouření pro lékaře a další<br />
zdravotnické pracovníky.<br />
Projekt zahrnoval několik pracovních balíčků,<br />
které byly zaměřeny na různé aspekty ekonomiky<br />
odvykání kouření v ordinacích praktických<br />
a dalších ambulantních lékařů. Základním cílem<br />
projektu bylo vyvinout na důkazech založená<br />
doporučení a navrhnout strategie pro jejich<br />
uvedení do praxe:<br />
1. Podpořit častější intervence v léčbě závislosti<br />
na tabáku mezi praktickými lékaři v Evropě<br />
zaměřením na socioekonomické prostředí<br />
jejich praxí.<br />
2. Osvětlit ekonomické přínosy těchto intervencí<br />
pro rozpočet zdravotních systémů v Evropě.<br />
3. Motivovat rozhodující činitele k zásahům<br />
do pracovních podmínek praktických lékařů<br />
prostřednictvím politických rozhodnutí.<br />
Jedním z pilířů projektu byla ekonomická analýza<br />
nákladové efektivity intervence k odvykání<br />
kouření v ordinacích praktických lékařů, tj.<br />
náklady a přínosy opatření ke zvýšení angažovanosti<br />
praktických lékařů v intervencích pro jejich<br />
pacienty-kuřáky. Model pro tyto analýzy vyvinul<br />
prof. David Cohen z Univerzity v Glamorgan,<br />
Wales, UK.<br />
<br />
Většina kuřáků si přeje přestat kouřit.<br />
Opakovaně je prokázáno, že intervence praktických<br />
lékařů jsou účinným způsobem, jak<br />
snížit počet kuřáků mezi jejich pacienty. PESCE<br />
projekt se zabývá skutečností, že praktičtí lékaři<br />
nepomáhají svým pacientům přestat kouřit tak<br />
často a v takovém rozsahu, jak bychom na základě<br />
faktů předpokládali.<br />
Ekonomický model Prevent byl použit k odhadu<br />
zdravotních a ekonomických efektů redukce<br />
počtu kuřáků v každé zemi, která poskytla<br />
požadovaná data. Tento model zahrnuje úspory<br />
zdravotního systému za 4 hlavní onemocnění,<br />
která jsou důsledkem kouření, tj. rakovinu plic,<br />
CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc),<br />
koronární onemocnění a cévní mozkové příhody.<br />
Dále by to byly úspory ze sníženého počtu požárů,<br />
počty úmrtí, kterým bylo zabráněno a hodnota<br />
snížení počtu pracovních absencí z důvodu<br />
nemocnosti spojené s kouřením.<br />
Model pro deset zemí ukázal velké zdravotní<br />
i ekonomické přínosy ve všech případech, viz<br />
následující dvě tabulky, které ukazují snížení<br />
počtu úmrtí na 4 sledované choroby (rakovina<br />
plic, CHOPN, CMP, koronární onemocnění)<br />
a dále finanční úspory zdravotních systémů,<br />
které by byly dosaženy snížením nemocnosti na<br />
tyto 4 choroby.
Roční redukce úmrtí na 4 onemocnění spojená s kouřením v 10 evropských zemích<br />
Redukce počtu kuřáků o 3% může přinést následující snížení počtu úmrtí<br />
2010 2020 2030<br />
Rakousko 10 64 103<br />
Francie 41 314 470<br />
Německo 83 718 1,110<br />
Holandsko 20 158 269<br />
Švýcarsko 2 5 7<br />
Irsko 4 41 73<br />
Polsko 81 488 706<br />
Portugalsko 6 35 63<br />
Rumunsko 6 44 78<br />
Velká Británie 182 848 1,233<br />
Celkem 435 2,715 4,112<br />
Roční snížení nákladů zdravotního systému na léčbu 4 specifických onemocnění*<br />
v 10 evropských státech<br />
Snížení počtu kuřáků o 3% může přinést následující roční úspory<br />
2010 2020 2030<br />
Rakousko 2.049.000 € 9.393.000 € 13.412.000 €<br />
Francie 2.921.000 € 18.412.000 € 33.234.000 €<br />
Německo 714.000 € 4.044.000 € 7.082.000 €<br />
Holandsko 1.325.000 € 10.392.000 € 19.673.000 €<br />
Švýcarsko 132.000 € 1.560.000 € 2.218.000 €<br />
Irsko 259.000 € 2.173.000 € 4.478.000 €<br />
Polsko 3.628.000 € 22.721.000 € 37.950.000 €<br />
Portugalsko 339.000 € 3.687.000 € 7.466.000 €<br />
Rumunsko 565.000 € 2.419.000 € 3.686.000 €<br />
Velká Británie 6.470.000 € 27.255.000 € 37.141.000 €<br />
Celkem v 10 zemích 18.398.000 € 102.056.000 € 166.340.000 €<br />
Tato část projektu konstatovala, že jak zdravotní,<br />
tak ekonomické přínosy jsou zásadní. Navíc jsou<br />
jen minimálním odhadem vzhledem k tomu,<br />
že zde nebyly započítány další známé přínosy<br />
snížení počtu kuřáků, jako je redukce mnoha<br />
dalších onemocnění spojených s kouřením,<br />
zdravotní přínosy menšího vystavení pasivnímu<br />
kouření, rychlejšího zotavení po chirurgických<br />
zákrocích a tak dále. Politické změny směřující<br />
ke zvýšení angažovanosti praktických a ambulantních<br />
lékařů v oblasti léčby závislosti na<br />
tabáku patří jednoznačně k nejvíce nákladově<br />
efektivním opatřením (cost-effective) v oblasti<br />
veřejného zdraví.
Závěrečná doporučení<br />
Po úvodní fázi specifikace rozhodujících faktorů<br />
se v rámci projektu uskutečnily dvě na<br />
sebe navazující konference. V průběhu setkání<br />
ve Varšavě v prosinci 2007 se expertní komise<br />
zaměřila na formulaci politických doporučení,<br />
následná konference v Barceloně v březnu<br />
tohoto roku byla věnována možnostem zavedení<br />
těchto doporučení do praxe a bariérám tohoto<br />
procesu.<br />
Kouření je jednou z vedoucích příčin nemocnosti<br />
a předčasných úmrtí v současném<br />
světě. I pokud pomineme etický rozměr tohoto<br />
problému, ekonomické analýzy opakovaně<br />
prokázaly – včetně těch, které byly součástí projektu<br />
PESCE - že intervence k odvykání kouření<br />
je i z ekonomického pohledu jedna z nejvíce<br />
efektivních intervencí vzhledem k vynaloženým<br />
nákladům (cost-effective) v rámci současné<br />
medicíny. Této intervence však není zdaleka<br />
dostatečně využíváno, a to ani ve vyspělých<br />
evropských státech.<br />
Cílem tohoto projektu bylo identifikovat důvody<br />
tohoto stavu (nedostatečná znalost možností<br />
léčby, ekonomické podmínky, nedostatek času,<br />
psychologické bariéry na straně lékaře i pacienta<br />
aj.) a zformulovat politická doporučení (viz<br />
výše), jak tyto bariéry překonat. Projekt PESCE<br />
umožnil také navázat či prohloubit mezinárodní<br />
odbornou spolupráci v této oblasti, která výrazně<br />
zvyšuje šanci na zavedení těchto doporučení do<br />
praxe.<br />
Tento projekt obdržel finanční podporu Evropské<br />
komise z programu zdravotnictví pro roky 2003-<br />
2008 (Grantová dohoda č. 200 5319). Podrobné<br />
zprávy o projektu PESCE lze nalézt na webové<br />
stránce: www.tabac-liberte.com.<br />
Kontaktní údaje pro Českou republiku:<br />
Společnost pro léčbu závislosti na tabáku,<br />
Karlovo nám. 32, Praha 2<br />
MUDr. Eva Králíková, CSc.,<br />
eva.kralikova@lf1.cuni.cz<br />
MUDr. Lenka Štěpánková,<br />
lenka.stepankova@lf1.cuni.cz<br />
<br />
„HEM – Closing the<br />
gap, grant EU DG<br />
SANCO“<br />
Odb. as. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.,<br />
Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK<br />
Na tiskové konferenci 10. července 2008<br />
byl představen projekt odstranění<br />
nerovnosti zdraví a snižování předčasné<br />
úmrtnosti. Základní linie pro monitorování<br />
vývoje zdraví sledující rozšiřování EU.<br />
Tříletý projekt číslo 2003121 byl předložen<br />
v rámci Programu veřejného zdraví 2003-<br />
2008, DG Sanco (60% poskytnuto Evropskou<br />
komisí, 40% dodáno polskou vládou - Ministerstvem<br />
vědy a vyššího školství).<br />
Myšlenka projektu vznikla na sympoziích<br />
a seminářích, které byly organizovány v devadesátých<br />
letech v Cancer Epidemiology and<br />
Prevention Division, The Maria Skłodowska-<br />
Curie Memorial, Cancer Center and Institute of<br />
Oncology (Varšava, Polsko), profesorem Witoldem<br />
Zatonskim a jeho spolupracovníky.<br />
Hlavní analýzy a vědecké zprávy byly vytvořeny<br />
týmem z výše uvedené instituce, ve<br />
spolupráci s organizačním výborem, pracovní<br />
skupinou, skupinou expertů a spoluřešitelů,<br />
které se skládají z vědců a odborníků z různých<br />
států. Tato široká síť spolupracovníků byla<br />
základním a integrálním prvkem realizace<br />
projektu.<br />
V projektu se porovnávají jednotlivá kritéria,<br />
především předčasná úmrtnost dospělých,<br />
charakterizovaná jako smrt mezi věkem 20-64<br />
let, z různých příčin. Porovnávají se výsledky<br />
jednotlivých států i skupin: EU15 – státy tzv.<br />
západní Evropy; EU10 – státy nově přistoupivší<br />
nebo kandidátské. Srovnávací zemí je Rusko.<br />
Nerovnosti<br />
Předčasná úmrtnost dospělých dosáhla vrcholu<br />
v roce 1990, kdy činila 731 úmrtí na 100 000<br />
obyvatel u mužů a 284/100 000 u žen. Od té doby<br />
Česká republika zažívá jeden z nejvýrazněj-
ších poklesů předčasných úmrtí v Evropské<br />
unii, u obou pohlaví. Mezi lety 1990 a 2002<br />
poměr míry úmrtnosti mezi Českou republikou<br />
a EU15 poklesl u mužů z 1,7 na 1,5 a z 1,4 na<br />
1,3 u žen. Tento vývoj vedl ke zmenšení rozdílu<br />
předčasné úmrtnosti oproti EU15.<br />
Česká republika má některé z nejnižších mír<br />
předčasné úmrtnosti v zemích EU10. To je<br />
v ostrém kontrastu se situací před politickými<br />
změnami na konci osmdesátých let, kdy úmrtnost<br />
v České republice byla blízká zbytku bývalých<br />
socialistických zemích. Česká republika je,<br />
společně se Slovenskem a Polskem, země EU10,<br />
ve které pokles předčasné úmrtnosti začal ihned<br />
po socio-politických a ekonomických změnách<br />
v roce 1989.<br />
Největším úspěchem ve zlepšení zdraví v České<br />
republice v devadesátých letech byl jeden<br />
z nejstrmějších poklesů míry kardiovaskulární<br />
úmrtnosti v Evropě. Předpokládá se, že tento<br />
pokles, přinejmenším na počátku devadesátých<br />
let, je silně spjat se změnami ve stravování;<br />
dramatickým zvýšením konzumace řepkového<br />
oleje, poklesem ve spotřebě másla a plnotučného<br />
mléka a dalších živočišných tuků. Zároveň<br />
byl zaznamenán významný nárůst odbytu ryb.<br />
Také data z dokumentů CZ-MONICA studie<br />
signalizují pokles sérového cholesterolu. Dalším<br />
důležitým faktorem bylo významné snížení prevalence<br />
kouření u mužů; to je potvrzeno podobně<br />
významným poklesem rakoviny plic u mužů<br />
všech věkových skupin, včetně těch nad 65 let.<br />
Další ukazatele zdraví, jako úmrtnost na úrazy<br />
a úmrtnost související s alkoholem, jsou také<br />
v České republice relativně příznivé. V mnoha<br />
ohledech se nerovnost ve zdraví v České republice<br />
a v zemích EU15 snižuje rychleji, než v dalších<br />
zemích EU10: Jediná země EU10 s lepší<br />
situací, Slovinsko, mělo příznivější zdravotní<br />
podmínky před rokem 1990.<br />
Klíčové body<br />
• Česká republika má jednu z nejvyšších předpokládaných<br />
délek života a druhou nejnižší<br />
míru předčasné úmrtnosti mezi zeměmi EU10<br />
u mužů a u žen;<br />
Na tiskové konferenci 10. července 2008 byl<br />
představen projekt odstranění nerovnosti zdraví<br />
a snižování předčasné úmrtnosti.<br />
Foto: Mgr. Karel Meister<br />
• ČR má jeden z nejrychlejších poklesů úmrtnosti<br />
na kardiovaskulární choroby v Evropě,<br />
asi o polovinu od roku 1990;<br />
• výskyt kouření v České republice, podíl nemocí<br />
souvisejících s tabákem a především rakovina<br />
plic jsou mezi nejnižšími v EU10 u mužů;<br />
• ČR má jednu z nejnižších úmrtností na zranění<br />
mezi zeměmi EU10, zvláště u mužů.<br />
Souhrn HEM projektu<br />
Snížení 'východo-západní nerovnosti ve zdraví'<br />
je dnes jednou z největších výzev pro Evropskou<br />
unii. Stoupající trend ve zdraví dospělých, který<br />
nastal v zemích východní Evropy po druhé světové<br />
válce, se zastavil a potom začal klesat, se všemi<br />
negativními důsledky pro populace těchto zemí.<br />
V letech 1960-1990 průměrná předpokládaná<br />
délka života ve věku 20-ti let u mužů klesla<br />
a u žen se držela na stejné úrovni, na rozdíl od<br />
velké většiny rozvinutých zemí světa. Předčasná<br />
úmrtnost dospělých (smrt mezi 20-64 roky života),<br />
zvláště u mužů, včetně úmrtí na kardiovaskulární<br />
nemoci, rakovinu plic a zranění, dosáhla<br />
jedné z nejvyšších na světě. Rozdíly mezi trendy<br />
předčasné úmrtnosti dospělých v západní Evropě<br />
a v bývalých socialistických zemích vedly<br />
k nerovnosti ve zdraví, dosahujících alarmujících<br />
proporcí. Pokles ve zdraví a jeho nepříznivé<br />
ekonomické důsledky byly jedním z důležitých<br />
faktorů stagnace ekonomiky těchto zemí.
Nicméně ne všechny zprávy z východní Evropy<br />
jsou na tom tak špatně. V některých z bývalých<br />
socialistických zemí, zvláště pak ve<br />
skupině zemí, které leží ve střední a východní<br />
Evropě (Polsko, Česká a Slovenská republika,<br />
Maďarsko, Slovinsko), se zdravotní trendy<br />
začaly měnit těsně po převratu (po téměř dvě<br />
dekády).<br />
<br />
Fascinující fenomén v těchto zemích<br />
je dramatický pokles nemocnosti<br />
a úmrtnosti na kardiovaskulární<br />
choroby.<br />
Průměrná délka života začala rychle růst ve<br />
všech těchto zemích, zvyšujíce se během období<br />
let 1990-2002 v průměru o 3,5 roku u mužů<br />
a o 2,8 roku u žen. Fascinující fenomén v těchto<br />
zemích je dramatický pokles nemocnosti<br />
a úmrtnosti na kardiovaskulární choroby.<br />
Tento trend byl zaznamenán u mužů i žen všech<br />
věkových skupin dospělých. Rychlost poklesu<br />
patří mezi nejrychlejší pozorované v Evropě,<br />
ale příčiny tohoto nápadného zvratu nejsou zcela<br />
jasné. Zdá se, že nejdůležitějšími činiteli jsou<br />
změny stravování zapříčiněné zavedením tržního<br />
hospodářství a změny v cenách různých výrobků<br />
potravinářského průmyslu. Nejvýznamnějším<br />
faktorem by mohla být zvýšená spotřeba polynenasycených<br />
mastných kyselin, jako kyseliny<br />
alfa-linolenové, která zaplnila nedostatek omega-<br />
3 mastných kyselin.<br />
Ve druhé polovině devadesátých let se pokles<br />
zdraví zastavil také ve zbývajících 5 členských<br />
státech EU ze střední a východní Evropy (Bulharsko,<br />
Estonsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko),<br />
ačkoliv ukazatele zdraví tam ještě nevykazují<br />
trvalé zlepšení. Ve srovnání s EU15 v období<br />
1990-2002 jsou rozdíly ve zdraví buď setrvalé<br />
(hlavně u žen), nebo se rozdíl dále mírně prohlubuje<br />
(hlavně u mužů).<br />
Další důležité fenomény charakterizují nerovnost<br />
ve zdraví:<br />
• Fatální zranění jsou zodpovědná za téměř<br />
polovinu předčasné úmrtnosti dospělých u mužů<br />
v Baltských státech (Estonsko, Lotyšsko a Litva).<br />
Na rozdíl od zbytku nových členských<br />
států EU, kde byl v poslední dekádě pozorován<br />
sestupný trend podobný trendu EU15, v Baltských<br />
státech setrvávají smrtelná poranění na<br />
velmi vysokém stupni. Naše analýza signalizuje,<br />
že bezprostřední příčinou vedoucí k velmi vysokému<br />
počtu smrtelných zranění je alkohol.<br />
• Alkohol, diskutovaný v západní Evropě<br />
jako faktor s potenciálem pro ochranu zdraví<br />
(zvláště ve středozemních zemích), má ve<br />
východní Evropě obecně záporný dopad na<br />
zdraví. Zdá se, že výše zmíněná velmi vysoká<br />
míra neúmyslných a úmyslných smrtelných<br />
poranění významně souvisí s konzumací<br />
alkoholu. Podobně vysoký výskyt cirhózy<br />
jater a dalších s alkoholem souvisejících<br />
nemocí (např. některé nádory) patří k nejvyšším<br />
v Evropě – dosahujíce zvláště vysoké<br />
úrovně v Maďarsku a Rumunsku, ale také na<br />
Slovensku a Slovinsku. Dva faktory mohou<br />
způsobovat horší dopad konzumace alkoholu<br />
ve východních částech Evropské unie ve srovnání<br />
s částmi západními: První je tzv. vzorec<br />
pití a druhým faktorem je složení produktu.<br />
• Tabák je hlavní příčinou předčasné smrti ve<br />
všech částech EU, ale s tabákem související<br />
úmrtnost u mužů je nyní vyšší na východě.<br />
U žen je obrázek více různorodý: na východě<br />
jsou země s nejnižší úmrtností související<br />
s tabákem v EU (Litva a Rumunsko) i země<br />
s nejvyšší úmrtností související s tabákem<br />
(Maďarsko). Omezování spotřeby tabáku ve<br />
východní části Evropské unie má podobný<br />
rozsah jako v EU15, nicméně je pozorována<br />
časová prodleva. V EU10 nastal v poslední<br />
dekádě velký pokrok v této oblasti, částečně<br />
kvůli politickým změnám nutným pro přistoupení<br />
k Evropské unii.<br />
Zdravotní zlepšení ve střední a východní Evropě<br />
právě začíná a cesta ke snížení nerovnosti<br />
mezi východem a západem je ještě dlouhá.<br />
Dramatické „přírodní experimenty“, které se<br />
odehrávají v tomto regionu, se dotýkají celého<br />
kontinentu a klíčová role evropských odborníků<br />
na veřejné zdravotnictví tkví v jejich<br />
vysvětlování a iniciaci zásahů na tomto poli.
Letní úvahy<br />
epidemiologickohygienické<br />
MUDr. Ivana Holcátová, CSc., Ústav<br />
hygieny a epidemiologie VFN a 1. LF UK<br />
Léto s sebou přináší příjemné dny volna,<br />
ale i řadu problémů. Kdo by neslyšel<br />
o problémech zažívacích při cestách do<br />
exotických částí světa? Je třeba si však položit<br />
otázku, co je exotickou částí světa. Z hlediska<br />
střevních a zažívacích obtíží bychom se asi měli<br />
držet zásady, že od Milána na jih není vhodné<br />
pít vodu z vodovodu, dávat si led do nápojů<br />
pravděpodobně není nejlepší nápad a zmrzlinu<br />
si dopřát opatrně, pokud možno v relativním<br />
dosahu toalety. Pokud opustíme Evropu směrem<br />
na východ, i na čištění zubů je vhodnější<br />
používat vodu balenou, kterou jsme nakoupili<br />
zavřenou v obchodě. Nikdy vodu nekupujte<br />
od pouličních prodavačů, její původ je více<br />
než nejistý.<br />
Ani tak se nemusíte vyhnout problémům. Ovoce<br />
jen to, které se loupe (i před tím nezaškodí ho<br />
omýt), zelenina tepelně upravená nebo oloupaná<br />
– tedy pokud si ji loupe každý sám.<br />
Asi tohle všechno víte, ale opakování je matka<br />
moudrosti, že. Představa, že nám zdravotníkům<br />
se nic nestane, není právě nejvhodnější.<br />
O pobývání na slunci se snad ani není třeba příliš<br />
šířit. Ne přes poledne, používat ochranné opalovací<br />
přípravky, po opalování naopak přípravky<br />
po opalování (třeba Panthenol) a hlavně: hodně<br />
pít! Celé naše tělo se vysušuje, je třeba doplnit<br />
tekutiny. Nepříjemné reakce na nedostatek tekutin<br />
se v horkých letních dnech dostaví mnohem<br />
dříve. O nebezpečnosti nadměrného slunění<br />
se už popsaly stohy papíru, tak jen na to nezapomenout.<br />
Zatím stále zapomínáme, protože<br />
každým rokem přibývá nádorů kůže a dokonce<br />
i melanomů.<br />
Velmi nepříjemnou skutečností je přibývání<br />
alergií. Nejen solárních dermatitid, které<br />
dokáží pěkně zkazit dovolenou, i další, zvláště<br />
kontaktní alergie se mohou objevit nečekaně<br />
a vyděsit nás.<br />
Módním hitem je malování hennou na tělo. Henna<br />
je sice přírodní látka, jenže nejvýznamnější<br />
alergeny jsou rovněž přírodní povahy. Pokud se<br />
navíc do henny přidává barva pro její zvýraznění,<br />
nepříznivé účinky se mohou potencovat. Zvláště<br />
černá henna může vyvolat relativně bouřlivou<br />
lokální reakci, v závislosti na velikosti malby.<br />
Navíc, pokud skutečně dojde k senzitizaci,<br />
problémy mohou přetrvávat dlouhodobě. Černá<br />
barva, která se do henny přidává, je chemicky<br />
stejná, jako např. černá barva na vlasy. V praxi<br />
to znamená, že při prokazatelné alergii nemůže<br />
takový člověk pracovat v kadeřnictví, ale taky si<br />
nemůže barvit vlasy na černo.<br />
Léto je rovněž obdobím sportů, v posledním<br />
období se jim říká outdoorové a řada z nich patří<br />
mezi ty adrenalinové. Než se do něčeho takového<br />
pustíte, uvažujte chvíli s chladnou hlavou (což<br />
ve 40 o C jde obtížně). Ve věkové kategorii 20<br />
– 44 let umírá až 60 % mužů v důsledku úrazu
a ve stejné věkové kategorii téměř 75 % všech<br />
úrazů vzniká pod vlivem alkoholu. Tedy u mužů,<br />
ženy jsou malinko opatrnější, asi 78 % všech<br />
úrazů mladých žen (20 – 44 let) má na svědomí<br />
alkohol.<br />
Takový hezký letní večer láká ke grilování,<br />
k tomu nějaké vínečko nebo pivko, po horkém<br />
dni obzvláště chutné. Pivo totiž obsahuje<br />
vyvážené množství minerálů, které potřebujeme<br />
doplnit, protože jsme je vypotili. Jenže pozor na<br />
množství, pozitivní efekt se může projevit jen při<br />
pravidelné konzumaci malých dávek alkoholu.<br />
Tedy denně večer před spaním jedna sklenka vína<br />
může být prospěšná. Jednou týdně láhev rumu<br />
má jednoznačně zhoubný vliv na naše zdraví.<br />
Zvláště dámy by si měly dát pozor. Alkohol je<br />
pro ně nebezpečnější než pro muže (i příroda je<br />
sexistická!). V průběhu devadesátých let u nás<br />
přibývalo žen, které zemřely na cirhózu jater.<br />
Grilování na otevřeném ohni je velice nevhodný<br />
způsob úpravy masa, tedy pokud grilujete v létě<br />
denně nebo téměř každý den. Raději grilujte na<br />
rozpáleném kameni nebo alespoň maso zabalte<br />
do alobalu, aby nedošlo k přímému kontaktu<br />
s ohněm. Ještě lepší bude, když k masu přidáte<br />
tak dvojnásobek zeleniny, syrové nebo grilované,<br />
to je jedno.<br />
Přes to všechno – hezké letní dny!<br />
Opalování<br />
a spálení kůže,<br />
víme něco nového?<br />
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA,<br />
Dermatovenerologická klinika VFN<br />
a 1. LF UK<br />
Již mnoho let se hovoří o nepříznivých<br />
účincích slunečního záření na kůži, přesto<br />
je dovolená u moře a intenzivní slunění<br />
velmi oblíbeným koníčkem mnoha Čechů.<br />
Hlavním cílem bývá, samozřejmě kromě odpočinku,<br />
získání čokoládově hnědého odstínu<br />
kůže. Bohužel stále platí, že neexistuje zdravé<br />
opalování a dokonce se často uvádí, že intenzita<br />
10<br />
opálení ukazuje míru poškození kůže. Hlavními<br />
nepříznivými účinky slunění jsou spálení kůže,<br />
vznik oxidačního stresu a vyvolání imunosuprese<br />
působením ultrafialového (UV) záření.<br />
Spálení – zčervenání kůže považuje mnoho<br />
lidí za zcela přirozenou součást slunění, za první<br />
krok při opalování a vůbec si neuvědomují, že<br />
spálení kůže je jeden z nejvýznamnějších faktorů,<br />
který se podílí se na předčasném stárnutí kůže<br />
i na vzniku kožních nádorů. Spálení je možné<br />
zabránit používáním opalovacích přípravků<br />
s ochrannými faktory, tak zvanými sanskríny.<br />
UVB filtry nazývané SPF (sun protection factor)<br />
jsou nově číslovány pouze do hodnoty 50+, což<br />
označuje nejvyšší možnou ochranu. Hlavním<br />
důvodem této změny jsou již minimální rozdíly<br />
mezi faktory 60, 80 nebo 100. Pro požadovanou<br />
ochranu je nutné pečlivé a dokonalé rozetření<br />
dostatečného množství opalovacího krému po<br />
celém kožním povrchu. Rozdíly mezi účinností<br />
deklarovanou výrobcem a praktickým výsledkem<br />
při opalování jsou často způsobeny právě aplikací<br />
malého množství přípravku. Uvádí se, že<br />
lidé používají pouze pětinu či třetinu množství<br />
používaného k testování v laboratořích. Výšku<br />
ochranného faktoru je nutné volit podle kožního<br />
fototypu a délky doby, kterou na slunci chceme<br />
strávit. Významnou roli však hraje také místo,<br />
kde dovolenou trávíme. Čím blíže k rovníku, tím<br />
vyšší ochranný faktor a stejný poměr platí i pro<br />
zvyšující se nadmořskou výšku.<br />
Pokud již ke spálení kůže dojde, je nutné ji<br />
pečlivě ošetřit. Pocit pálení zmírní chladivé<br />
obklady, účinné jsou také kosmetické přípravky<br />
určené k ošetření kůže po opalování. Při výraznějším<br />
spálení je vhodné si koupit přípravky<br />
s panthenolem, který má zklidňující účinky.<br />
Těžké spálení kůže někdy vyžaduje i lékařské<br />
ošetření.<br />
Vždy však platí zásada, že dokud nedojde ke<br />
zhojení spálení, nesmí být kůže znovu vystavena<br />
přímému slunečnímu záření!! I při pobytu ve<br />
stínu musí být postižené partie chráněny opalovacími<br />
přípravky s nejvyššími ochrannými<br />
faktory, protože jinak mohou vznikat nehezké<br />
hyperpigmentace, které se obtížně odstraňují.
I při pobytu ve stínu je vhodné chránit se<br />
opalovacím krémem.<br />
UVA i UVB záření vyvolávají při působení na<br />
kůži vznik volných radikálů a oxidační stres.<br />
Kůže má přirozené obranné mechanismy, kterými<br />
dokáže omezené množství trvale vznikajících<br />
volných radikálů likvidovat. Jakmile však<br />
jejich tvorba překročí určitou mez, například<br />
při intenzivním slunění, ochranná kapacita již<br />
nestačí a dochází k hromadění mutací s následným<br />
poškozením epidermálních buněk i vazivových<br />
vláken. Hlavním příznakem je tak zvaný<br />
photoaging, předčasné stárnutí kůže vyvolané<br />
působením slunečního záření i následný vznik<br />
všech typů kožních nádorů.<br />
Na rozvoji oxidačního stresu se podílí zejména<br />
UVA záření, které je hlavní složkou slunečního<br />
záření a také umělého záření v soláriích. Proto nelze<br />
považovat ani opalování v soláriích za bezpečné<br />
a neškodné. Alespoň částečnou ochranu poskytují<br />
opalovací přípravky s UVA filtry splňujícími australskou<br />
normu, což znamená, že filtrují více než<br />
90% UVA záření dopadajícího na kůži.<br />
Použití opalovacích prostředků s vysokými UVB<br />
a UVA filtry tak dokáže zabránit nechtěnému spálení<br />
kůže i omezit vznik volných radikálů v kůži.<br />
Kůže by se po každém opalování měla následně<br />
ošetřit přípravky po opalování, které většinou<br />
obsahují zklidňující složky i antioxidanty.<br />
Sluneční záření má mnoho biologických účinků<br />
a dalším velmi významným, který se projevuje<br />
při opalování, je potlačení imunitních reakcí<br />
v kůži. UVA i UVB záření vyvolávají imunosupresi<br />
nejen v místě vlastního dopadu záření,<br />
ale i na vzdálenějších partiích kůže. Omezit<br />
imunosupresivní účinky UV záření dokáží zčásti<br />
pouze účinné UVA filtry, UVB filtry bohužel tuto<br />
schopnost nemají.<br />
Opalovací přípravky s ochrannými faktory byly<br />
primárně určeny k ochraně kůže před spálením<br />
s cílem současně zabránit poškození kůže i vzniku<br />
kožních nádorů, zejména melanomu. S rozvojem<br />
jejich používání se však ukazuje, že splněna<br />
byla pouze první část. Výskyt kožních nádorů<br />
se stále zvyšuje a paradoxně za to zčásti mohou<br />
také ochranné opalovací krémy. Vysoká účinnost<br />
ochranných faktorů umožňuje i lidem s velmi<br />
světlou kůží delší pobyt na slunci, protože zabrání<br />
spálení kůže. Nedokáží však již zcela zabránit<br />
vzniku oxidačního stresu ani imunosupresi. Proto<br />
ani používání nejvyšších ochranných faktorů<br />
neznamená možnost neomezeně dlouhého pobytu<br />
na přímém slunci, zejména v poledních hodinách.<br />
Stále větší důraz se klade na nezbytnost používání<br />
opalovacích přípravků s ochrannými faktory<br />
při každém pobytu na slunci, to znamená,<br />
nejen při cíleném opalování, ale i při práci na<br />
zahradě, při víkendových procházkách nebo při<br />
sportovních akcích. Každodenní ochrana všech<br />
kožních partií nechráněných oděvem by měla být<br />
samozřejmostí alespoň v jarním a letním období<br />
a na to bohužel většina lidí stále zapomíná.<br />
UV záření není jediným faktorem, který se podílí<br />
na vzniku kožních nádorů, je však jediným,<br />
který jsme schopni ovlivnit. Není nutné před<br />
slunečními paprsky v panice utíkat, je ale<br />
vhodné kůži před přímým působením UV<br />
záření intenzivně chránit omezením pobytu<br />
na přímém slunci a používáním ochranných<br />
faktorů i při běžných aktivitách.<br />
Je nutné dodržovat pitný režim, ale nic se nemá<br />
přehánět J<br />
11
Nenechat se<br />
zaskočit (aneb<br />
letní překvapení)<br />
MUDr. Jaroslava Říhová, Ústav<br />
tělovýchovného lékařství VFN a 1. LF UK<br />
Byla jsem požádána, abych napsala<br />
pár slov o letních sportech. Zdánlivě<br />
paradoxně chci svůj sloupek věnovat<br />
omrzlinám. Stále více lidí tráví svou dovolenou<br />
v odlehlých končinách světa a vyhledávají dobrodružství<br />
i relaxaci v horách. Dvě třetiny mých<br />
úspěšně vyléčených případů omrzlin mělo svůj<br />
začátek právě v létě, v evropských a asijských<br />
velehorách.<br />
Každá omrzlina je neúspěchem. Je záporným<br />
vyústěním pobytu v chladném prostředí bez<br />
dostatečné ochrany. Některým omrzlinám<br />
nemůžeme zcela zabránit (pád do ledovcové<br />
trhliny, pozdní záchrana, ztráta orientace v terénu<br />
atd., kdy roli hraje časový faktor).<br />
Zopakujme si, jak můžeme omrzlinám předcházet:<br />
1. dobrou výstrojí, kvalitním oblečením, obuví,<br />
mít v záloze suché rukavice, ponožky. Někdy<br />
pomůže k zahřátí a tepelné izolaci obyčejný<br />
mikrotenový sáček, navlečený po výměně<br />
ponožek za suché, jako izolační mikrovrstva<br />
2. dostatečnou výživou a pitným režimem<br />
(téměř vždy je zanedbáno)<br />
Omrzliny jsou specifickým poškozením tkání<br />
chladem. Stav před zahájením léčby.<br />
12<br />
3. správnou taktikou výstupu a pohybu,<br />
aklimatizací. Obětovat cíl, pokud si mohu<br />
uchránit zdraví<br />
Vypadá to jako vyjmenování banalit, ale dost<br />
lidí jezdí do velehor, aniž je seznámeno s riziky<br />
náhlých příhod a jejich léčbou (viz úmrtí ve<br />
Vysokých Tatrách). U všech případů omrzlin,<br />
které jsem léčila, hrálo roli porušení některého<br />
z výše uvedených pravidel.<br />
Omrzliny jsou specifickým poškozením tkání<br />
chladem. Na jejich léčbu se různí názory lékařů<br />
dle profese. V českém jazyce prakticky v odborné<br />
literatuře neexistoval článek, zabývající se<br />
komplexní léčbou omrzlin. Praktikům chybějí<br />
zkušenosti k ošetřování těchto případů (roli hraje<br />
i časová a finanční náročnost léčby), chirurgové<br />
mají tendenci k rychlému řešení (sestříhání<br />
puchýřů, jen převazy či časná amputace).<br />
Stav po ukončení léčby.<br />
Přitom je třeba pamatovat na to, že léčba omrzlin<br />
musí být vždy dlouhodobá a vyžaduje trpělivost<br />
lékaře i pacienta. Pro dobrý výsledek je nejdůležitější<br />
její včasné zahájení, ještě v terénu<br />
poučeným laikem, který je vybaven znalostmi<br />
a potřebnými léky. S výhodou lze použít přípravky<br />
pro systémovou enzymoterapii, které poskytují<br />
efekt protiotokový, protizánětlivý, antiagregační,<br />
fibrinolytický a tím i analgetický. Léčebná opatření<br />
se částečně liší podle místa zásahu (terén, horská<br />
chata, <strong>nemocnice</strong>, ambulantní léčba).<br />
Systémová opatření a léčba:<br />
1. omezení dalších ztrát, zahřátí (v terénu použití<br />
alufólie)
2. doplnění tekutin s cílem hemodiluce<br />
3. zlepšení krevního průtoku p.o. či i.v. dle místa<br />
zásahu, pentoxyphyllin (Trental, Agapurin),<br />
enzymy (Wobenzym, streptokinasa, urokinasa,<br />
u těžkých případů i intraarteriálně), alfa<br />
–sympatolytika (Deprazolin)<br />
4. prevence trombotizace či rozrušení již vzniklých<br />
trombů ACP, NSA, heparin, proteolytické enzymy<br />
(Wobenzym, streptokinasa, urokinasa)<br />
5. protiotoková léčba (Wobenzym, Reparil,<br />
polohování)<br />
6. prevence a léčba systémové infekce – antibiotika<br />
7. oxygenoterapie ( HBO)<br />
8. TAT- přeočkování proti tetanu<br />
Lokální léčba:<br />
• nerozehřívat, pokud hrozí opětné zmrznutí<br />
tkáně<br />
• dezinfekce a sterilní krytí<br />
• dlouhodobá léčba má mnoho společného<br />
s ošetřováním chronických ran (vlhké krytí,<br />
koupele v měsíčku spojené s rehabilitací)<br />
• psychická podpora nemocného<br />
Celková doba léčby se pohybuje v řádu měsíců,<br />
z mé zkušenosti v řádu 6 – ti, 9 – ti měsíců. V diferenciální<br />
diagnostice, v určení tíže postižení a tím<br />
i prognóze hraje významnou roli použití třífázové<br />
scintigrafie kostí (např. k vyloučení osteomyelitidy,<br />
k určení délky a rozsahu léčby).<br />
Základní lékové skupiny (ve shodě se zahraničními<br />
autory) užívané v léčbě omrzlin jsou: Acylpyrin,<br />
NSA, vasodilatační léky, prostaglandiny,<br />
enzymy, heparin, hemodiluce, dextran, analgetika,<br />
antibiotika, oxygenoterapie, péče o chronickou<br />
ránu, dezinfekce. Z uvedeného vyplývá, že<br />
léčba musí být komplexní a dlouhodobá.<br />
Omrznu-li mimo ČR, jedu co nejrychleji domů,<br />
se základní léčbou, v cizině z výše uvedených<br />
důvodů nemůže být poskytnuta komplexní<br />
léčba. Dokládají to také mé zkušenosti. Pro<br />
první pomoc v terénu doporučuji ACP<br />
a Wobenzym, léky dostupné bez receptu, které<br />
může mít každý s sebou. Je nutné přihlédnout<br />
ke kontraindikacím.<br />
Nadále platí, že nejlépe je omrzlinám předcházet.<br />
Odkaz na podrobnější prameny: www.<br />
horska.medicina.cz (bulletin 2007), uvedeny<br />
i kasuistiky.<br />
Uštknutí<br />
jedovatými hady<br />
v české a evropské<br />
přírodě<br />
MUDr. Jiří Valenta,<br />
Klinika anesteziologie, resuscitace<br />
a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK<br />
Vcelé Evropě se ve volné přírodě nevyskytuje<br />
z jedovatých hadů pouze zmije<br />
obecná Vipera berus, jak se mnozí<br />
domnívají, ale i dalších několik zmijí s nižší či<br />
vyšší závažností intoxikace po jejich uštknutí<br />
a jeden druh jedovaté užovky.<br />
Relativně nebezpečná zmije růžkatá Vipera<br />
ammodytes se vyskytuje v jižním Rakousku,<br />
Maďarsku, Rumunsku, severozápadní Itálii<br />
a na Balkáně včetně Řecka, řeckých ostrovů<br />
a severního Turecka. Další, méně nebezpečné<br />
druhy, zmije skvrnitá (západní, jurská) V. aspis,<br />
V. latastei, V. nikolskii, zmije španělská V. seoanei,<br />
zmije stepní V. ursinii, zmije Wagnerova<br />
V. wagneri obývají převážně jižní, jihovýchodní<br />
a jihozápadní Evropu.<br />
Pro ČR epidemiologicky nejzávažnější zmije<br />
obecná V. berus žije volně téměř po celé Evropě,<br />
západně od Anglie a Skotska (s výjimkou Irska<br />
kde se nevyskytuje) po asijské ruské pobřeží na<br />
východě; severním okrajem rozšíření je Norsko,<br />
Švédsko a Finsko krom nejsevernějších částí,<br />
jižním pak střední Francie, severní Itálie a jadranské<br />
pobřeží do severní Albánie, Makedonie<br />
a severního Řecka.<br />
V České republice se zmije obecná nejhojněji<br />
vyskytuje v horách a podhorských oblastech<br />
severozápadní a severní části republiky od Aše<br />
po Trutnov, dále v Brdech, na Šumavě, Třeboňsku,<br />
Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách a Beskydách.<br />
Ostrůvkovitě může být nalézána kdekoliv<br />
13
včetně blízkosti zástavby. I když v posledních<br />
letech, patrně zlepšením ekologie potravního<br />
řetězce, se zdá být její výskyt hojnější, zůstává stále<br />
ohroženým a přísně chráněným živočichem.<br />
Na řeckých ostrovech a v Turecku je možné<br />
potkat další nebezpečné zástupce jedovatých<br />
hadů: zmiji mílóskou (Schweizerovu) Macrovipera<br />
schweizeri na ostrovech Kimolós, Mílós,<br />
Polinós, Siphnós, zmiji levantskou Macrovipera<br />
lebetina a zmiji tureckou Vipera xanthina, které<br />
obývají mimo jiné Kypr a Turecko.<br />
Výčet evropských jedovatých hadů končí<br />
středozemní jedovatou užovkou, šírohlavcem<br />
ještěrčím Malpolon monspessulanus.<br />
Malpolon monspessulanus (šírohlavec ještěrčí),<br />
Foto: Velenský<br />
Kousnutí jedovatým hadem nemusí být a není<br />
vždy nutně provázeno projevy intoxikace<br />
jedem. Asi v 50% případů had po kousnutí jed<br />
do rány nevpustí (angl. „dry bite“) a nebo pouze<br />
ve velmi malém množství. Řada kousnutí se tedy<br />
obejde bez příznaků, nebo jen s reakcí lokální.<br />
Uštknutí většinou zmijí probíhá pod podobným<br />
obrazem. Po plném zákusu čelisti se na<br />
postiženém místě objeví dvě drobné ranky, někdy<br />
lehce krvácející, posléze se zarudlým nebo bledým<br />
lemem. Nedokonalý zákus zmije může mít<br />
za následek jednu vkusovou ranku nebo pouze<br />
škrábnutí jedovým zubem. Není-li vkus nalezen,<br />
což je vzhledem k velikosti zubů a občasné<br />
minimální lokální reakci možné, není tím vždy<br />
vyloučena možnost celkové intoxikace.<br />
Známkou alespoň minimální aplikace jedu<br />
bývá lokální otok většinou doprovázený zduřením<br />
příslušných lymfatických uzlin. Maxi-<br />
14<br />
ma dosahuje obvykle do 48 hodin, v těžkých<br />
případech se rozšiřuje z postižené končetiny<br />
i na trup. Většinou je doprovázen bolestí, někdy<br />
je však bolestivost překvapivě malá. Může mít<br />
hemoragický charakter a je provázen změnami<br />
barvy kůže postiženého místa, zarudnutím či<br />
vyblednutím, později odbarvením modřin do<br />
barvy zelenavé a žlutavé. Puchýře, významnější<br />
místní krvácení nebo nekrózy jed většiny evropských<br />
zmijí netvoří. V ojedinělých případech se<br />
mohou objevit infekční komplikace, flegmonózní<br />
postižení v místě vkusu a okolí. Ústup lokálních<br />
příznaků lze očekávat nejdříve za 3-4 dny po<br />
uštknutí, v těžších případech za týden i déle.<br />
Značná část uštknutí zmijí obecnou a ostatními<br />
méně nebezpečnými evropskými zmijemi<br />
proběhne pouze pod obrazem lokálního<br />
postižení nebo lehké celkové alterace.<br />
Prvními příznaky celkové intoxikace bývají<br />
nevolnost, zvracení, nadměrné pocení, zvýšená<br />
teplota a žízeň. Zvracení může nastat již několik<br />
minut po uštknutí. Bývá doprovázeno bolestmi<br />
břicha, průjmy, výjimečně s krvácením. Tyto<br />
příznaky ukazují na střední až závažnější míru<br />
intoxikace a mohou přetrvávat i 48 hodin po<br />
uštknutí. V méně než 10% případů se jako těžké<br />
postižení může objevit angioneurotický edém<br />
s maximem v oblasti rtů, jazyka a tváře; nedá se<br />
zde vyloučit podíl anafylaxe. Vzácné dechové<br />
obtíže jsou pravděpodobně rovněž způsobovány<br />
v převážné míře alergoidními bronchospasmy.<br />
Těžké intoxikace a uštknutí nebezpečnějšími<br />
zmijemi (zmije růžkatá, levantská, mílóská,<br />
turecká) se mohou častěji projevit poklesem<br />
systémového tlaku, zrychlením srdeční činnosti,<br />
oběhovým kolapsem až šokem; nelze vyloučit ani<br />
poruchy vědomí. Krvácení při uštknutí většinou<br />
evropských zmijí je raritní, naopak u hadů rodu<br />
Macrovipera (zmije levantská, mílóská, turecká)<br />
bývají poruchy krevní srážlivost součástí<br />
intoxikace.<br />
Po uštknutí šírohlavcem ještěrčím je rána<br />
bolestivá, otok mnohdy velký následovaný zduřením<br />
mízních uzlin. Změny na kůži se špatně<br />
hojí. Na postižené končetině se mohou projevit<br />
neurotoxické příznaky: brnění až přechodné
Vipera berus – samec (zmije obecná). Foto<br />
Velenský.<br />
a lehčí poruchy hybnosti. Incidence vzniku<br />
celkových projevů intoxikace po kousnutí je<br />
nízká, pouze okolo 15 %. Důvodem je umístění<br />
jedových zubů užovky v zadní části horní čelisti.<br />
Po úvodní nevolnosti a zvracení může následovat<br />
postižení hlavových nervů přítomným neurotoxinem<br />
s poklesem víček a neostrým viděním, při<br />
vzácných závažných intoxikacích až pocit svalové<br />
slabosti, včetně svalů dýchacích a polykacích.<br />
Projevy odeznívají obvykle do 48 hodin.<br />
Nejúčinnější první pomocí po kousnutí<br />
evropským jedovatým hadem je psychické<br />
zklidnění a pohybový klid postiženého včetně<br />
znehybnění končetiny, nejlépe fixací na dlahu<br />
volnou bandáží. Jakékoliv další manipulace<br />
s postiženým místem, jako rozřezávání, vysávání<br />
výplachy apod. jsou neúčinné a pro zasaženou<br />
tkáň škodlivé. Nedoporučuje se zaškrcení končetiny,<br />
v případě uvedených hadů ani tlaková<br />
imobilizační bandáž dle Sutherlanda. Dalším<br />
bodem je povolání zdravotnické pomoci (v ČR<br />
- RZP 155) nebo transport do zdravotnického<br />
zařízení.<br />
Kontakt s RZP lze doporučit ve všech případech,<br />
u dospělých hlavně pro možný vznik těžké alergické<br />
reakce (jed zmije obecné má zkříženou<br />
imunitní reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu<br />
např. včel, při alergii na bodnutí lze očekávat<br />
i reakci po kousnutí zmijí). Povolání RZP při<br />
kousnutí dětí, nebo jejich rychlý transport do<br />
zdravotnického zařízení je nutnou samozřejmostí.<br />
U alergických dětí je možno okamžitě<br />
aplikovat laické formy kortikosteroidů, např.<br />
hydrokortisonové čípky. Tradované podávání<br />
alkoholu nebo kávy je škodlivé.<br />
Často kladenou otázkou je: 1. Jak zabezpečit<br />
postiženého, není-li dostupná pomoc a 2. Zda<br />
je vhodné mít u sebe antisérum.<br />
Odpovědi znějí: 1. S pacientem nakládat stejně<br />
jako při vzniku jakékoliv jiné akutní choroby<br />
(infarktu myokardu, zlomení končetiny apod.), tj.<br />
zvolit nevhodnější a nejšetrnější možný způsob<br />
dopravy do zdravotnického zařízení. Krom prudké<br />
a někdy smrtící alergické reakce u evropských<br />
zmijí nehrozí běžně nebezpečí z prodlení a příznaky<br />
intoxikace se většinou rozvíjejí desítky<br />
minut až hodiny.<br />
2. Laické podání antiséra se nedoporučuje.<br />
Dostupné koňské antisérum je nutno přísně indikovat<br />
vzhledem k jeho alergizujícím vlastnostem,<br />
laické podání může zapříčinit těžké poškození<br />
až smrt v anafylaktickém šoku (stav se v ČR<br />
změní po dovozu antisér ovčích, která alergizují<br />
minimálně nebo vůbec, nicméně i zde nebude<br />
indikováno preventivní podání).<br />
První pomoc v přítomnosti vybaveného<br />
zdravotníka lze rozšířit obecně o rychlé podání<br />
kortikosteroidů z důvodů prevence rozvoje alergické<br />
reakce (pozdější podání postrádá smyslu),<br />
a podání sedativa nebo analgetika (bez složky<br />
kyseliny acetysalicylové pro útlum krevních<br />
destiček) při neklidu a bolesti. Při hypotenzi<br />
a dostatečné výbavě lze doporučit časnou infúzní<br />
léčbu, zvláště pro ochranu ledvin. Alergická reakce<br />
je léčena podle běžných zásad a závažnosti<br />
(kortikosteroidy, antihistaminika, adrenalin).<br />
Nemocniční symptomatická léčba a indikace<br />
podání antiséra jsou mimo rámec tohoto článku.<br />
Pro hlubší pohled do problematiky intoxikace<br />
hadími jedy doporučuji knihu: Jiří Valenta,<br />
Jedovatí hadi – intoxikace, terapie, Galén Praha<br />
2008.<br />
Uštknutí jedovatým hadem v evropské přírodě<br />
není rozhodně závažnou problematikou pro<br />
cestovatele a turisty, jak je mnohdy prezentováno.<br />
Řada lovců hadů a přírodovědců řeší<br />
15
kousnutí hadem, včetně následujících celkových<br />
projevů intoxikace, jedno až dvoudenním klidem<br />
ve stanu či pensionu bez dalších negativních<br />
následků, což je sice mnohdy možné, ale není<br />
doporučitelné.<br />
Epidemiologicky a medicínsky pro lékaře<br />
a zdravotnická zařízení není, až na jednotlivé<br />
výjimky, uštknutí evropskými hady významným<br />
problémem. Není tedy nutné, alespoň<br />
v rozsahu Evropy, mytizovat kousnutí hadem<br />
a chápat je jako zásadně život ohrožující stav.<br />
Nicméně je třeba toto zranění nepodcenit a řešit<br />
je racionálně, jako kterékoliv jiné poranění<br />
v přírodě s možnými následky poškození zdraví<br />
člověka.<br />
Cena J. E. Purkyně<br />
Jubilejní 50. Purkyňův den, který uspořádalo<br />
předsednictvo České lékařské společnosti J.<br />
E. Purkyně spolu se Spolkem lékařů v Ústí n.<br />
L., se uskutečnil dne 18. června 2008 již tradičně<br />
v Saturnově sále zámku Libochovice.<br />
prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc.<br />
Letošní Cenu J. E. Purkyně převzala<br />
prof. MUDr. Terezie Fučíková, DrSc., emeritní<br />
přednostka Ústavu klinické imunologie 1. LF UK<br />
a VFN v <strong>Praze</strong>, za vynikající výsledky v rozvoji<br />
alergologie a klinické imunologie.<br />
Mezi poctami, které předsednictvo ČLS JEP<br />
svým členům uděluje, zaujímá toto ocenění<br />
nejvyšší místo. Je symbolem uznání mimořádných<br />
zásluh oceněného o rozvoj oboru a jeho<br />
celoživotní vědecké tvorby.<br />
Profesorka Fučíková ve svém vystoupení zmínila,<br />
že klinická imunologie dnes přestává být doménou<br />
„královny“ interny, ale proniká i do jiných odvětví,<br />
včetně reprodukční medicíny. „Ocenění nepatří<br />
jenom mně, ale také České společnosti alergologie<br />
a klinické imunologie a předsednictvu ČLS JEP<br />
i všem mým blízkým a vzdálenějším spolupracovníkům“,<br />
z nichž za všechny uvedla prof. C. Johna<br />
a MUDr. J. Svobodu. „Chci jim všem vyslovit<br />
nesmírný dík.“ řekla laureátka.<br />
Vyzdvihla také podíl Akademie věd ČR na tomto<br />
úspěchu. „Nakonec bych ráda poděkovala Pánu<br />
Bohu, že mi dal na toto všechno sílu, a vám všem<br />
- mým spolupracovníkům, že jste to se mnou<br />
vydrželi,“ dodala s úsměvem.<br />
(red)<br />
Vzdělávat se<br />
můžeme v každém<br />
věku<br />
16<br />
Anna Chrzová, hlavní sestra<br />
Úseku ošetřovatelské péče<br />
Chválíme sestry z naší <strong>nemocnice</strong>, které<br />
vzdělávání nevzaly na lehkou váhu a<br />
prohlubují svoje vzdělání na konferencích,<br />
seminářích, prezentují svou práci na řadě<br />
významných mezinárodních kongresech.<br />
Veliké uznání zaslouží sestry, které při svém velice<br />
náročném povolání začaly studovat vysokou<br />
školu a v letošním roce završily studium promocí,<br />
která se konala dne 2. července 2008.<br />
Přejeme všem novým bakalářkám hodně úspěchu<br />
v další práci:
Gregorovičová Milada vrchní sestra KARIM<br />
Janáčková Viola staniční sestra II. interní klinika<br />
Kábrtová Eva sestra specialistka III. interní klinika<br />
Králová Hana vrchní sestra Oční klinika<br />
Kubešová Jana sestra specialistka KARIM<br />
Landerová Jana staniční sestra Klinika nefrologie<br />
Linhartová Božena staniční sestra I. interní klinika<br />
Maťha Rudolf staniční sestra IV. interní klinika<br />
Murdychová Eva staniční sestra I. interní klinika<br />
Moravcová Karolina vrchní sestra I. interní klinika<br />
Řehořová Iva staniční sestra I. interní klinika<br />
Součková Marie staniční sestra I. chirurgická klinika<br />
Škochová Dagmar vrchní sestra I. chirurgická klinika<br />
Pozvánka<br />
na akreditovaný certifikovaný<br />
kurz pro zdravotní sestry<br />
v gastroenterologii<br />
a hepatologii.<br />
Akreditace MZČR, udělena dne 31.7. 2006, pod<br />
č. j. 2570/2006.<br />
Cíl programu:<br />
Příprava středních zdravotnických pracovníků<br />
na ambulantních i nemocničních odděleních<br />
gastroenterologie se zvláštním zřetelem na<br />
endoskopii (diagnostickou i terapeutickou), na<br />
bioptické metody, zobrazovací metody a funkční<br />
vyšetření trávicího traktu.<br />
Výuka:<br />
1. semestr – teoretická a praktická část, předpokládaný<br />
termín zahájení: listopad 2008. Teoretická<br />
část: 22 hod. celkem, přednášky ve čtvrtek<br />
od 14, 00 hod. - do16, 00 hod. (začátek: listopad<br />
- únor a leden - únor 2009). Praktická část: 5<br />
pracovních dní (v dopoledních hodinách).<br />
2. semestr – teoretická a praktická část, předpokládaný<br />
termín zahájení: březen 2009. Teoretická<br />
část:16 hod. celkem, přednášky ve čtvrtek<br />
od 14, 00 hod. – do 16, 00 hod. (začátek: březen<br />
- červen 2009). Praktická část: pět pracovních<br />
dní (v dopoledních hodinách).<br />
Vstupní požadavky pro účastníky kurzu: ÚSO<br />
– SZŠ a ukončení adaptačního procesu.<br />
Kurz se bude konat na IV. interní klinice VFN<br />
a 1. LF UK, Praha 2, posluchárna 1. patro, pod<br />
odborným vedením prim. MUDr. Karla Lukáše,<br />
CSc. Rozvrh praktické výuky bude upřesněn při<br />
zahájení kurzu.<br />
Cena kurzu: 2 500,- Kč<br />
Počet kreditů pro zápočet k vydání osvědčení za<br />
absolvování celého kurzu je 26 kreditních bodů.<br />
Přihlášky zasílejte na adresu:<br />
Všeobecná fakultní <strong>nemocnice</strong> v <strong>Praze</strong><br />
odbor vzdělávání, k rukám pí. Málkové<br />
Na Bojišti 1, 128 00 Praha 2<br />
nebo na e-mail: sona.malkova@vfn.cz<br />
tel.: 224 964 627<br />
Světový kongres<br />
stomaterapeutů<br />
Veronika Zachová, I. chirurgická klinika<br />
VFN a 1. LF UK<br />
Ve dnech 15.-19. června 2008 se konal<br />
Světový kongres stomasester v Ljubljaně.<br />
Hlavní město Slovinska je proslaveným<br />
kongresovým centrem. Cílem bývá<br />
zejména Cankarjev dom. Na kongres se sem<br />
17
sjelo na 1500 účastníků z různých zemí světa.<br />
Nepřehlédnutelnou část tvořila skupina českých<br />
a slovenských stomasester. Měla jsem příležitost<br />
společně s nimi poznat novinky v oblasti péče<br />
o stomiky a rovněž možnost se podělit o vlastní<br />
zkušenosti s dosud zkoušenými alternativami jako<br />
je tvarovatelná podložka dvoudílného stomického<br />
systému nebo výpusť sáčků s kontrolovatelným<br />
ventilem či sáčků od firem, které je možno po<br />
snadné manipulaci spláchnout do toalety. Řada<br />
novinek čeká na své uvedení na náš trh.<br />
Cestování do Slovinska s kolegyněmi<br />
z nemocnic celé naší republiky mě<br />
přesvědčilo nejen o tom, že české sestry<br />
mají co sdělit světu, dokáží se pohybovat<br />
nejen v oboru, ale i v anglicky<br />
mluvícím prostředí.<br />
Kromě prezentací firem proběhla řada přednášek<br />
týkajících se práce sester v náročných<br />
oblastech například Afriky, diskutovala se<br />
problematika motivace sester a spokojenosti<br />
v profesní oblasti. Skutečností, kterou si ne vždy<br />
uvědomujeme je fakt, že podobné vnímání svého<br />
povolání a faktorů, které nám práci znesnadňují,<br />
mají sestry po celém světě.<br />
Významní proktologové využili času např. pro<br />
vyjádření se k novinkám při diagnostice a léčbě<br />
inkontinence. Nemá příliš významu hovořit<br />
o celém programu, bylo pamatováno na aspekty<br />
všech potřeb stomiků, sféru nejen tělesného, psychického,<br />
ale i sociálního prostředí stomiků.<br />
Kromě vystavovatelů jednotlivých světových<br />
firem produkujících stomické pomůcky, pomůcky<br />
pro klienty trpící inkontinencí i kožními<br />
defekty, bylo možné projít rozsáhlou expozici<br />
posterů zejména na téma hojení ran. Cestování<br />
do Slovinska s kolegyněmi z nemocnic celé<br />
naší republiky mě přesvědčilo nejen o tom,<br />
že české sestry mají co sdělit světu, dokáží<br />
se pohybovat nejen v oboru, ale i v anglicky<br />
mluvícím prostředí. A dovolte mi ještě „malou<br />
reklamu“, když zdůrazním, že Slovinsko je neobvyklým<br />
místem nejen pro milovníky památek,<br />
ale i přírodních krás.<br />
18<br />
Semináře a stáže<br />
pro lékaře<br />
Monika Granja, Výbor dobré vůle<br />
– Nadace Olgy Havlové<br />
Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové<br />
zprostředkovává semináře a stáže<br />
pro lékaře s atestací ve věku 30-45 let.<br />
Semináře a stáže financuje The Association<br />
of AAF, která se ve spolupráci s americkými<br />
univerzitami a odbornými pracovišti zaměřuje<br />
na postgraduální vzdělávání lékařů.<br />
Program týdenních seminářů s názvem<br />
Salz-burg Medical Seminars International je<br />
nejrozsáhlejší postgraduální vzdělávací program<br />
pro lékaře do 45 let v Evropě. Týdenní<br />
semináře se konají v Rakouském Salzburgu<br />
a v letech 1993 až 2006 se jich zúčastnilo<br />
více než 7 000 lékařů. Na seminářích přednáší<br />
řada špičkových odborníků z různých oborů<br />
z USA a Rakouska. Na semináře navazuje<br />
program postgraduálního vzdělávání přímo<br />
na klinikách v Rakousku – Open Medical<br />
Institute Internships.<br />
Cílem vzdělávacího programu je zprostředkovat<br />
nejnovější poznatky z různých<br />
lékařských oborů, umožnit výměnu<br />
odborných znalostí a zkušeností.<br />
Cílem vzdělávacího programu je zprostředkovat<br />
nejnovější poznatky z různých lékařských oborů,<br />
umožnit výměnu odborných znalostí a zkušeností.<br />
Organizátoři hradí účastníkům náklady<br />
související s účastí na semináři či internshipu,<br />
účastník sám si uhradí jen cestu do Rakouska.<br />
Podmínkou účasti je ochota šířit dále získané<br />
vědomosti a předpokladem účasti je dobrá znalost<br />
angličtiny.<br />
Nabídka seminářů na rok 2009 bude vyhlášena<br />
již v září tohoto roku, kapacita seminářů je omezená.<br />
Internshipy se domlouvají individuálně.<br />
Více informací o seminářích a podmínky účasti<br />
najděte na webových stránkách Výboru dobré<br />
vůle – Nadace Olgy Havlové: www.vdv.cz.
8. česko - slovenská konference<br />
INMED 2008<br />
Informační systémy - nástroj efektivního zdravotnictví<br />
Pardubice, 6. - 7. 11. 2008<br />
Hlavní témata:<br />
Financování zdravotní péče Krajské zdravotnictví<br />
eHealth<br />
Akreditace a národní ukazatelé<br />
Partner konference:<br />
Sun Microsystems Czech<br />
Mediální partneři:<br />
Medical Tribune<br />
Sestra a lekár v praxi<br />
Zdravotnícke Noviny<br />
www.inmed.eu<br />
Pořadatel konference:<br />
Stapro<br />
Univerzita Pardubice<br />
Projektový tým<br />
Stapro uspěl v soutěži<br />
Best Project<br />
Management<br />
Tým projektového manažera Ing. Jaroslava<br />
Brože ze společnosti STAPRO získal<br />
cenu Sympatie poroty v soutěži Best<br />
Project Management za projekt Implementace<br />
řešení pro onkologii ve Všeobecné fakultní<br />
nemocnici v <strong>Praze</strong>. Na tomto projektu porota<br />
ocenila využití technik projektového řízení při<br />
zavádění informačního systému v komplikovaném<br />
prostředí léčebného procesu s vysokými<br />
nároky na výstupní kvalitu a schopnost řídit<br />
a uspokojit požadavky špičkového pracoviště<br />
VFN Praha.<br />
Další týmy, které získaly tuto cenu Sympatie<br />
poroty, byly tým projektového manažera<br />
Ing. Martina Halámky (Krajský úřad Pardubického<br />
kraje) za projekt Internetizace v Pardubickém<br />
kraji a tým projektového manažera Ing. Pavla<br />
Kalivody (Krajský úřad Pardubického kraje) za<br />
projekt Vytvoření systému projektového řízení<br />
pro zajištění přípravy a realizace projektů spolufinancovaných<br />
z evropských fondů.<br />
Porota se kromě velkých a komplexních projektů<br />
snažila ocenit i projekty, které byly svým<br />
rozsahem daleko menší a tudíž méně náročné.<br />
19
Z přihlášených projektů porota vybrala ty projekty,<br />
u kterých projektoví manažeři museli i přes<br />
nízkou komplexicitu projektu projevit notnou<br />
dávku vysoké profesionality, odvahy a kreativity,<br />
byli nuceni úspěšně řešit neobvyklé situace<br />
a čelit nečekaným výzvám.<br />
Více o soutěži Best Project Management<br />
Soutěž Best Project Management je výroční<br />
soutěž, kterou organizuje nezávislé sdružení<br />
TUESDAY Business Network a jejíž cílem je<br />
nalézt a ocenit nejlepší projektový management<br />
ICT projektů i organizačních a procesních projektů<br />
v oblasti komerčního sektoru a v oblasti státní<br />
správy v České a Slovenské republice a zároveň<br />
vyvolat širší zájem odborné i laické veřejnosti<br />
o profesi projektového manažera a o project<br />
management obecně. Porota hodnotí projektový<br />
management ICT projektů a organizačních<br />
a procesních projektů podle rozsahu, průběhu<br />
řízení a realizace, úspěšnosti, originálnosti řízení<br />
a dalších kritérií. Soutěže obdobného typu jsou<br />
pořádány také v zahraničí.<br />
Evropa – kolébka<br />
vědeckého<br />
porodnictví<br />
Zpráva o výstavě<br />
Vříjnu minulého roku byla v bruselském<br />
Evropském parlamentu uspořádána<br />
výstava „Europe as the cradl of scientific<br />
obstetrics“. Po vypracování českého scénáře byla<br />
6. června 2008 v Muzeu Českého ráje v Turnově<br />
uspořádána i její česká verze pod názvem<br />
„Evropa – kolébka světového porodnictví“.<br />
Její základ tvořily dvoj- a trojrozměrné exponáty,<br />
užité na výstavě v Bruselu. Větší výstavní<br />
prostory umožnily obohatit výstavu o další<br />
exponáty a zpřístupnit je z více stran a zárověň<br />
více akcentovat české prostředí.<br />
Jsou tu vystavovány historické lékařské<br />
nástroje, učební pomůcky pro porodní asistentky<br />
i mediky, první vědecké lékařské přístroje,<br />
fyzikální přístroje, anatomické preparáty,<br />
20<br />
modely, měřící nástroje a tehdejší publikace.<br />
Na propagační plakát byla využita mědirytina<br />
těhotné z díla A. Spigelia, završitele Vesaliovy<br />
školy, který jako anatom působil i na Moravě. Na<br />
monitoru byl návštěvníkům demonstrován videozáznam<br />
porodu, fertilizace in vitro a ultrazvukové<br />
záznamy. Při zahájení a během prohlídky<br />
zaznívala scénická hudba skladatele Pravoslava<br />
Kohouta, kterou pro tuto příležitost složil.<br />
Na realizaci výstavy se podílel kolektiv pracovníků<br />
Národního muzea, 1. lékařské fakulty UK<br />
a Národní lékařské knihovny Zdravotnického<br />
muzea a FTVS UK pod záštitou Doc. MUDr. J.<br />
Zvěřiny, CSc.<br />
Na zahájení výstavy promluvil Doc. J. Zvěřina,<br />
CSc., za lékařskou fakultu prof. MUDr. A.<br />
Doležal, DrSc., za Národní muzeum RNDr. V.<br />
Kuželka. Výstavu otevřela ředitelka Muzea Českého<br />
ráje PhDr. Vladimíra Jakouběová.<br />
Zahájení se zúčastnilo mnoho místních občanů,<br />
včetně řady lékařů a zdravotníků. Výhodou<br />
bylo, že zahájení připadlo na Muzejní noc.<br />
Průvodcem přítomných se stal prof. A. Doležal,<br />
DrSc. Jeho výklad a celá výstava byly velmi<br />
kladně přijaté. Akce probíhá v době největší
letní návštěvnosti, bude trvat do 21. 9. 2008.<br />
S dalšími adaptacemi výstavy se počítá pro<br />
jižní Čechy.<br />
Dějiny porodnictví jsou obecně málo známé,<br />
i když dokumentují jedno z nejvýznamnějších civilizačních<br />
vítezství. Nahlédneme-li do dějin lidstva,<br />
zhrozíme se, kolik energie, času, zkušeností a umu<br />
bylo vynakládáno na vzájemné zabíjení. U dějin<br />
porodnictví se setkáváme s pravým opakem,<br />
konkrétní líčení bojů o život, tápání a porážek,<br />
naplňuje laické čtení hrůzou a zděšením. Samotný<br />
porod je namnoze velmi krutý přírodní proces<br />
a dějiny porodnictví nejsou rozhodně procházkou<br />
po upraveném francouzském parku. Porodníkům,<br />
na rozdíl od masových válečných vrahů se nestaví<br />
oslavné jezdecké pomníky. Porod byl vždy velmi<br />
labilním biologickým pochodem, u kterého neustále<br />
číhala smrt matky a dítěte. I archeologické<br />
nálezy dokládají, že v něm nikdy neexistoval<br />
„zlatý věk“. Přestavba zaostalého babictví do<br />
klasického porodnictví měla řadu etap.<br />
Pokrok v porodnictví byl umožněn až rozvojem<br />
přírodních a technických věd a celkovou<br />
společenskou atmosférou v renesanci. Klíčový<br />
význam měl vznik vědecké anatomie. Důležitým<br />
opatřením bylo vydělení a osamostatnění oboru<br />
porodnictví z chirurgie, systematické sledování<br />
rodiček v ústavech s vysokou koncentrací<br />
porodů, zavedení výuky a zkoušek pro porodní<br />
asistentky, chirurgy a lékaře.<br />
Samotná vědecká přestavba porodnictví v XVIII.<br />
století spadá do počátků osvícenství. Kolébkou<br />
porodnictví je Francie. Evropští porodníci byli<br />
v medicíně mezi prvními, kteří začali budovat<br />
obor na vědeckém fyzikálním základě. Na jeho<br />
vzniku se podíleli příslušníci všech tehdy vyspělých<br />
evropských národů, tvořících „republiku<br />
vzdělanců“. Je třeba zdůraznit, že tato mírová<br />
spolupráce porodníků existovala v době, kdy<br />
evropské státy mezi sebou neustále válčily a je<br />
tím inspirující i do dnešních dní. Vytvoření klasického<br />
porodnictví se stalo základnou, na které<br />
bylo možno od 19. století dále obor rozvíjet.<br />
Patofyziologie, mikrobiologie, endokrinologie,<br />
ontogenetická prevence etc. České země, tvořící<br />
geometrický střed Evropy, byly v době vzniku<br />
porodnické vědy ovlivňovány vídeňskou školou,<br />
která zprostředkovávala poznatky francouzské<br />
i britské. Významnými českými osobnostmi byli<br />
v teorii Prochaska a J. E. Purkyně, v porodnictví<br />
J. Mělič. V prvé polovině 19. století Antonín<br />
Jungmann koncentroval nebývalé množství<br />
ústavních porodů a vytvořil „Pražskou školu“<br />
s četnými žáky tehdejší Evropy. VFN je přímým<br />
dědicem tohoto odkazu.<br />
Za realizační tým výstavy:<br />
prof. MUDr. A. Doležal, DrSc.,<br />
RNDr. V. Kuželka a Doc. MUDr. M. Špáta, CSc.<br />
Jubileum<br />
„Jubilejního<br />
pavilonu“ ve VFN<br />
Doc. MUDr. Otakar Brázda<br />
„Nový pavillon císaře Františka Josefa pro<br />
německé kliniky ve všeobecné nemocnici pražské<br />
byl slavnostním spůsobem dne 1. února otevřen.<br />
Slavnosti přítomni byli v zastoupení ministra<br />
vnitra odborný přednosta Stadler z Wolfersgrünu<br />
a sekční rada Kelle, dále zástupcové<br />
místodržitelství pro království České, zástupcové<br />
německé a české university Karlo-Ferdinandovy,<br />
a mnozí jiní. Byly prosloveny četné řeči.<br />
V novém pavillonu umístěny jsou klinika a oddělení<br />
oční prof. Dra Czermáka, klinika vnitřní<br />
prof. Dra Jaksche a gynaekologická prof. Dra<br />
Saengra. Kliniky jsou vesměs moderně, účelně<br />
a možno říci s přepychem zařízeny. Po skončení<br />
slavnosti prohlíželi zástupcové ministerstev ty<br />
místnosti českých klinik, jež se právě z místností<br />
opuštěných německými klinikami pro potřebu<br />
klinik českých adaptují.“<br />
Tolik Časopis lékařů českých - únor 1900.<br />
Když se v posledních desetiletích 18. století<br />
stále výrazněji jevila nutnost zřídit<br />
v <strong>Praze</strong> centrální zdravotnický ústav,<br />
bylo rozhodnuto přebudovat pro tyto účely<br />
dosavadní ústav šlechtičen na Dobytčím trhu<br />
– tak se tehdy nazývalo dnešní Karlovo náměstí.<br />
Tato budova, oficielně nazývaná U svatých Andělů<br />
21
a v hovorové řeči Pražanů jednoduše Štift – zkrácením<br />
slova Damenstift – byla postavena v roce<br />
1705. Pro účely zdravotní péče musela stavba projít<br />
mnoha úpravami, přestavbami a dostavbami.<br />
Tato stavební činnost provází ostatně nemocnici<br />
po celou dobu její existence.<br />
Jednou z mnoha vybudovaných staveb, kterou<br />
chceme dnes připomenout, je takzvaný Jubilejní<br />
pavilon, který byl postaven v roce 1898, tedy<br />
právě před 110ti lety. Název „Jubilejní“ dostala<br />
stavba díky roku svého vzniku, který byl rokem<br />
padesátiletého panování císaře Františka Josefa<br />
I. Stavební plány byly vypracovány ve Vídni<br />
na ministerstvu vnitra a práce zahájeny v roce<br />
1896. Pod vedením stavitele V. Nekvasila byly<br />
dokončeny dva roky poté.<br />
Pavilon byl umístěn ve svažitém terénu nad<br />
Benátskou ulicí a byl koncipován jako pětipodlažní.<br />
Oční klinice připadlo přízemí, nad ní<br />
byly umístěny kliniky interní a gynekologická.<br />
Poloha budovy ve svahu umožnila některým<br />
sklepním prostorům přímé denní osvětlení. Své<br />
místo tam nalezly místnosti pro zaměstnance,<br />
chemické a bakteriologické laboratoře, prostory<br />
pro speciální léčebné metody a další. Na stavbě<br />
ani na jejím vybavení se nešetřilo, o budově se<br />
záhy hovořilo jako o vzorovém pavilonu.<br />
Slavnostní otevření, původně plánované na rok<br />
dostavby 1898 se nekonalo. Všechny oslavy<br />
císařského jubilea byly zrušeny po zavraždění<br />
císařovny Alžběty.<br />
Zahájení provozu pavilonu s nezbytnými<br />
projevy slavnostních řečníků bylo stanoveno<br />
na 1. února 1900. Zprávu o této události nacházíme<br />
v únorovém čísle Časopisu lékařů českých<br />
– viz výše. Z poslední věty této zprávy můžeme<br />
mezi řádky číst jisté zklamání – ne-li trpkost, že<br />
české kliniky přebírají uvolněné málo vyhovující<br />
prostory. Ty ani po úpravách nemohly dosáhnout<br />
úrovně nově postavené moderní budovy. Navíc<br />
nákladná stavba vyčerpala nemocniční fond<br />
a zabrzdila tak stavební rozvoj <strong>nemocnice</strong>.<br />
22
Přednostové tří uvedených klinik byli však na<br />
své moderní sídlo oprávněně pyšní a ještě v roce<br />
otevření pavilonu společně sepsali a vlastním<br />
nákladem vydali o pavilonu Františka Josefa<br />
knihu, doplněnou podrobnou obrazovou dokumentací,<br />
7 plány a 48 fotografiemi.<br />
Prof. MUDr.<br />
Vladimír Pacovský<br />
DrSc.- 80 let<br />
Koncem června proběhla v posluchárně<br />
a v Charvátově sále III. interní<br />
kliniky oslava významného jubilea<br />
prof. Pacovského. Za účasti mnoha hostů byly<br />
připomenuty zásluhy pana profesora o kliniku,<br />
fakultu, nemocnici i univerzitu, o českou internu,<br />
gerontologii a ošetřovatelství. Z rukou děkana<br />
fakulty prof. Zimy, ředitele <strong>nemocnice</strong> Dr. Břízy<br />
a z rukou prorektora prof. Škrhy obdržel pan<br />
profesor významná ocenění své práce.<br />
Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. se<br />
narodil 22. 7. 1928 v <strong>Praze</strong>, maturoval v roce<br />
1947 v Ústí nad Labem na reálném gymnasiu.<br />
Promoval 15. prosince 1952 na lékařské fakultě<br />
UK v <strong>Praze</strong> a nastoupil na III. interní kliniku<br />
VFN a 1. LF UK, kde pracuje dosud.<br />
Kandidátskou práci na téma „Štítná žláza a ledviny“<br />
obhájil ve 30 letech v roce 1958 (vyšla jako<br />
monografie v Thomayerově sbírce). Byla to jedna<br />
z prvních obhajob kandidatury na FVL UK.<br />
Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. přijímá<br />
gratulaci od ředitele VFN MUDr. Břízy.<br />
Docentem se stal 1. 7. 1963 po obhájení habilitační<br />
práce „Metabolické tubulární syndromy“.<br />
V roce 1966 vyšla i anglicky. K 1. 1. 1969 byl<br />
jmenován profesorem vnitřního lékařství. Dále<br />
se stal členem korespondentem a akademikem<br />
ČSAV a předsedou kolegia lékařských věd ČSAV<br />
v letech 1987-89.<br />
Od 1. 10. 1970 do 1.10. 1990 byl přednostou<br />
III. interní kliniky a od roku 1985 byl děkanem<br />
FVL UK a ve funkci byl akademickým senátem<br />
potvrzen až do 30.9.1990 – tedy do konce<br />
řádného funkčního období. Od 1. září 1980 byl<br />
5 let prorektorem Karlovy Univerzity.<br />
Byl dlouho předsedou Internistické společnosti<br />
ČLS JEP, je autorem moderní učebnice<br />
vnitřního lékařství a mimo je jiné se zasloužil<br />
o realizaci tzv. diferencované péče. Významně<br />
ovlivnil vznik gerontologie a geriatrie jako<br />
samostatného oboru u nás a podobně se rovněž<br />
zasloužil o realizaci vysokoškolského studia<br />
ošetřovatelství u nás a o vznik tzv. univerzity<br />
3. věku.<br />
Dne 31. 3. 2003 odešel pan profesor do důchodu.<br />
Na klinice je však každý týden. Účastní<br />
s velkých vizit. Stále něco píše. Nedávno např.<br />
Úvod do Medicíny. Nevydrží nic nedělat. Letos<br />
s primářem MUDr. Suchardou vydali další<br />
hezkou knížku o terminologii medicíny. Za celý<br />
svůj život publikoval stovky článků a kolem 20<br />
monografií.<br />
Pan profesor má mnoho žáků - patří k nim celá<br />
současná III. interní klinika a mimo kliniku například<br />
prof. Horký, prof. Kolbel, doc. Neuwirth,<br />
doc. Musilová, prof. Aschermann, doc. Hrba,<br />
doc. Staňková, prof. Haškovcová, či doc. Šimek.<br />
Všichni jsme jeho žáky i v oblasti řízení.<br />
Pan profesor je velký manažer a možná se jeho<br />
manažerské schopnosti dones trochu promítají<br />
do toho, jak je vedena klinika, fakulta a možná<br />
v něčem i univerzita.<br />
Přejeme panu profesorovi do dalších let hodně<br />
zdraví a dalších tvůrčích úspěchů.<br />
Za kolektiv kliniky<br />
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.,<br />
přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK<br />
23
Významné životní<br />
jubileum<br />
Koncem června 2008 oslavila významné<br />
životní jubileum as. MUDr. Hana<br />
Vrbová, CSc. z III. interní kliniky VFN<br />
a 1. LF UK. Promovala v roce 1952 na FVL UK<br />
v <strong>Praze</strong>. Nastoupila nejprve do <strong>nemocnice</strong> v Jindřichově<br />
Hradci, kde složila atestaci 1. stupně<br />
z vnitřního lékařství a pracovala krátce i jako<br />
obvodní lékař v Kardašově Řečici.<br />
sledovala s jakými diagnózami se medik při výuce<br />
setká a sledovala motivaci studentů, což vedlo<br />
až k realizaci povinně volitelného předmětu prvního<br />
ročníku, kde studenty poprvé seznamovala<br />
s klinickou medicínou.<br />
Paní asistentka po roce 1990 spoluzaložila Etickou<br />
komisi VFN a 1. LF. Dlouhá léta byla i její<br />
předsedkyní, položila tak základ novým moderním<br />
normám etiky vědy, které u nás vznikaly.<br />
K dalším zásluhám paní asistentky patří podrobné<br />
sepsání bibliografie profesora Charváta a její<br />
publikování ve Sborníku lékařském. Paní asistentka<br />
je stále publikačně aktivní – každoročně<br />
přednese a publikuje na odborných fórech několik<br />
sdělení. V posledním roce např. s tématikou<br />
biopsychosociální problematiky starších lidí,<br />
etiky ekonomiky ve veřejných službách, profesní<br />
kariéry 3. věku či ochrany starších občanů.<br />
Přejeme paní asistence do dalších let hlavně<br />
hodně zdraví a nadále vysokou aktivitu.<br />
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.,<br />
přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK<br />
životní jubilea<br />
as. MUDr. Hana Vrbová, CSc. z III. interní<br />
kliniky VFN a 1. LF UK.<br />
Dne 1. října 1956 nastoupila na III. interní kliniku<br />
jako vědecký aspirant a jejím školitelem byl<br />
osobně profesor Charvát. V roce 1962 obhájila<br />
kandidátskou práci s názvem „Thyreoadrenální<br />
vztahy“ V roce 1962 složila 2. atestaci a v roce<br />
1963 se stala odbornou asistentkou. Na III.<br />
interní klinice pracovala až do roku 1997. Za<br />
paní asistentkou jsou desítky let zdravotnické<br />
a pedagogické práce v naší nemocnici.<br />
Její činnost vyvrcholila ve 3 oblastech:<br />
Snad nikdo v našem areálu se tak podrobně<br />
nezabýval pedagogikou medicíny. V řadě prací<br />
24<br />
Významná životní jubilea červen 2008<br />
prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. – přednostka<br />
Kliniky nemocí z povolání 1. LF a VFN.<br />
V roce 1978 absolvovala Fakultu všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou dizertační<br />
práci obhájila v roce 1990. Docentkou pro obor<br />
nemoci z povolání byla jmenována v roce 1996.<br />
V roce 2005 byla jmenována profesorkou pro<br />
obor vnitřní nemoci.<br />
prof. MUDr. Jan Schützner, CSc. – z III.<br />
chirurgické kliniky 1. LF a FN Motol. Fakultu<br />
všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong> absolvoval<br />
v roce 1978. V roce 1986 obhájil kandidátskou<br />
dizertační práci. Docentem pro obor chirurgie<br />
byl jmenován v roce 1996. Profesorem pro obor<br />
chirurgie byl jmenován v roce 2006.<br />
prof. Dr. Hassan Farghali, DrSc. – z Farmakologického<br />
ústavu 1. LF a VFN. V roce 1964<br />
absolvoval Farmaceutickou fakultu Univerzity
Cairo. Kandidátem lékařských věd se stal v roce<br />
1973. Docentem pro obor farmakologie byl jmenován<br />
v roce 1993. Doktorskou dizertační práci<br />
obhájil v roce 1996. V roce 1998 byl jmenován<br />
profesorem pro obor farmakologie.<br />
prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. – z Ústavu<br />
hygieny a epidemiologie 1. LF a VFN. V roce<br />
1965 ukončila studia na Matematicko-fyzikální<br />
fakultě UK v <strong>Praze</strong>. V roce 1978 obhájila kandidátskou<br />
dizertační práci. Docentkou pro obor<br />
matematika, směr pravděpodobnost a matematická<br />
statistika byla jmenována v roce 1992. V roce<br />
1999 byla jmenována profesorkou pro obor matematika,<br />
směr pravděpodobnost a matematická<br />
statistika. V roce 1999 jí byla udělena vědecká<br />
hodnost doktorky fyzikálně-matematických věd<br />
pro obor matematická informatika a teoretická<br />
kybernetika.<br />
doc. MUDr. Pavel Pešata, CSc. – ze Stomatologické<br />
kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong> absolvoval v roce 1962.<br />
V roce 1980 obhájil kandidátskou dizertační<br />
práci. Docentem pro obor stomatologie byl<br />
jmenován v roce 1989.<br />
doc. MUDr. Jitka Čejková, DrSc. – z Ústavu<br />
dědičných metabolických poruch 1. LF a VFN.<br />
Lékařskou fakultu UK v <strong>Praze</strong> absolvovala v roce<br />
1961. Kandidátskou dizertační práci obhájila<br />
v roce 1968. Doktorskou dizertační práci obhájila<br />
v roce 1993. Docentkou pro obor histologie<br />
a embryologie byla jmenována v roce 1994.<br />
doc. MUDr. Milan Krajíček, DrSc. – z II.<br />
chirurgické kliniky 1. LF a VFN. Fakultu<br />
všeobecného lékařství dokončil v roce 1959.<br />
Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce<br />
1964. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován<br />
v roce 2001, v témže roce obhájil doktorskou<br />
dizertační práci.<br />
Životní jubilea červenec 2008<br />
doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D. – ze Stomatologické<br />
kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong>, obor stomatologie<br />
absolvovala v roce 1982. Doktorskou dizertační<br />
práci obhájila v roce 2004. Docentkou pro obor<br />
stomatologie byla jmenována v roce 2007.<br />
prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc. - přednosta<br />
Neurochirurgické kliniky 1. LF a ÚVN. Fakultu<br />
všeobecného lékařství UK v Plzni absolvoval<br />
v roce 1978. V roce 1987 obhájil kandidátskou<br />
dizertační práci. Docentem pro obor chirurgie byl<br />
jmenován v roce 1993. Doktorskou dizertační<br />
práci obhájil v roce 1996. V roce 2002 byl jmenován<br />
profesorem pro obor neurochirurgie.<br />
prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. – z Psychiatrické<br />
kliniky 1. LF a VFN. V roce 1978<br />
absolvovala Fakultu všeobecného lékařství<br />
UK v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou dizertační práci<br />
obhájila v roce 1985. V roce 2003 byla jmenována<br />
docentkou pro obor psychiatrie. V květnu<br />
letošního roku byla jmenována profesorkou pro<br />
obor psychiatrie.<br />
doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. – z Kliniky<br />
dětského a dorostového lékařství 1. LF<br />
a VFN. V roce 1978 absolvovala Fakultu všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou<br />
dizertační práci obhájila v roce 1986. V roce<br />
2002 byla jmenována docentkou pro obor<br />
pediatrie.<br />
prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. – z I. interní<br />
kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong> dokončil v roce 1966.<br />
V roce 1986 obhájil kandidátskou dizertační<br />
práci. Docentem pro obor vnitřní lékařství byl<br />
jmenován v roce 1988. Doktorskou dizertační<br />
práci obhájil v roce 2000. V roce 2002 byl jmenován<br />
profesorem pro obor vnitřní lékařství.<br />
prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc. - přednosta<br />
Ortopedické kliniky 1. LF a FN Motol. Fakultu<br />
všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong> absolvoval<br />
v roce 1966. Kandidátskou dizertační práci obhájil<br />
v roce 1982. Docentem pro obor ortopedie byl<br />
jmenován v roce 1989. Doktorskou dizertační<br />
práci obhájil v roce 1991. Profesorem pro obor<br />
ortopedie byl jmenován v roce 1992.<br />
prof. MUDr. Jitka Kobilková, DrSc. – z Gynekologicko-porodnické<br />
kliniky 1. LF a VFN.<br />
V roce 1952 promovala na Lékařské fakultě UK<br />
v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou dizertační práci obhájila<br />
v roce 1965. Docentkou pro obor gynekologie<br />
a porodnictví byla jmenována v roce 1968.<br />
25
V roce 1975 obhájila doktorskou dizertační práci.<br />
Profesorkou pro obor gynekologie a porodnictví<br />
byla jmenována v roce 1977.<br />
prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. – z III.<br />
interní kliniky 1. LF a VFN. V roce 1952 promoval<br />
na Lékařské fakultě UK v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou<br />
dizertační práci obhájil v roce 1959.<br />
Docentem pro obor patologie a terapie nemocí<br />
vnitřních byl jmenován v roce 1963. Vědecká<br />
hodnost doktora lékařských věd mu byla udělena<br />
v roce 1966. V roce 1969 byl jmenován<br />
profesorem pro obor vnitřní lékařství. Od roku<br />
1985 – 1990 byl jmenován děkanem Fakulty<br />
všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong>.<br />
Životní jubilea srpen 2008<br />
doc. MUDr. Debora Karetová, CSc. – z II.<br />
interní kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného<br />
lékařství UK v <strong>Praze</strong> absolvovala v roce 1983.<br />
V roce 2001 obhájila kandidátskou dizertační<br />
práci. Docentkou pro obor vnitřní nemoci byla<br />
jmenována v roce 2006.<br />
prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. - přednostka<br />
Geriatrické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1977<br />
absolvovala Fakultu všeobecného lékařství UK<br />
v <strong>Praze</strong>. Kandidátskou dizertační práci obhájila<br />
v roce 1981. Docentkou pro obor vnitřní nemoci<br />
byla jmenována v roce 1996. V roce 2001<br />
byla jmenována profesorkou pro obor sociální<br />
lékařství.<br />
prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. – přednosta<br />
Ústavu patologické fyziologie 1. LF. Studium<br />
na Fakultě všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong><br />
ukončil v roce 1966. Kandidátskou dizertační<br />
práci obhájil v roce 1974. Docentem pro obor<br />
patologická fyziologie byl jmenován v roce 1990.<br />
V roce 1991 obhájil doktorskou dizertační práci.<br />
Profesorem pro obor patologická fyziologie byl<br />
jmenován v roce 1994.<br />
doc. MUDr. Vladimír Visokai, Ph.D. - přednosta<br />
Chirurgické kliniky 1. LF a Fakultní Thomayerovy<br />
<strong>nemocnice</strong>. V roce 1969 absolvoval<br />
Fakultu všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong>.<br />
Dizertační práci obhájil v roce 2005 a získal titul<br />
Ph.D. Docentem pro obor chirurgie byl jmenován<br />
v roce 2007.<br />
26<br />
doc. MUDr. Jan Handzel, CSc. – ze Stomatologické<br />
kliniky 1. LF a VFN. Studium na Fakultě<br />
všeobecného lékařství UK v <strong>Praze</strong> absolvoval<br />
v roce 1961. Kandidátskou dizertační práci obhájil<br />
v roce 1982. Docentem pro obor stomatologie<br />
byl jmenován v roce 1984.<br />
doc. MUDr. Andrej Souček, CSc. – z Ústavu<br />
imunologie a mikrobiologie 1. LF a VFN.<br />
Fakultu všeobecného lékařství absolvoval v roce<br />
1958. Kandidátem lékařských věd byl jmenován<br />
v roce 1966. Docentem pro obor mikrobiologie<br />
byl jmenován v roce 1990.<br />
prof. MUDr. Karel Teršíp, DrSc. – z II. chirurgické<br />
kliniky 1. LF a VFN. V roce 1958 dokončil<br />
Fakultu všeobecného lékařství. Kandidátskou<br />
dizertační práci obhájil v roce 1984. Docentem<br />
pro obor chirurgie byl jmenován v roce 1990.<br />
Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1991.<br />
V roce 1993 byl jmenován profesorem pro obor<br />
chirurgie.<br />
Smuteční oznámení<br />
Univerzita Karlova v <strong>Praze</strong>, 1. lékařská<br />
fakulta s hlubokým zármutkem oznamuje,<br />
že dne 13. července 2008 zemřel<br />
po těžké nemoci ve věku nedožitých 90 let<br />
prof. MUDr. Tomáš Trávníček, CSc.<br />
Profesor Tomáš Trávníček se narodil 21. prosince<br />
1918 v Benešově. Na lékařskou fakultu Univerzity<br />
Karlovy nastoupil v roce 1937, po uzavření<br />
českých vysokých škol v roce 1939 byl až do<br />
roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen.<br />
Po návratu se během<br />
okupace zapojil do protinacistického odboje. Po<br />
promoci v roce 1947 působil na Fyziologickém<br />
ústavu, od roku 1963 byl dlouholetým přednostou<br />
Ústavu patologické fyziologie. V roce 1955<br />
se stal docentem, profesorem byl jmenován<br />
v roce 1965.<br />
Profesor Trávníček zastával během svého<br />
působení na Fakultě všeobecného lékařství a na<br />
Univerzitě Karlově několik významných funkcí.<br />
Byl proděkanem, v letech 1955 až 1961 děkanem,<br />
v roce 1961 prorektorem univerzity.
Výzkumně se profesor Trávníček zabýval<br />
především oblastí experimentální hematologie<br />
(červenou krvetvorbou, strukturou a funkcí<br />
hemoglobinu). Inicioval založení Společnosti<br />
pro patologickou a klinickou fyziologii ČLS JEP<br />
a byl jejím prvním předsedou. Ovlivnil koncepci<br />
patologické fyziologie jako oboru v tehdejším<br />
Československu.<br />
Kromě vědeckých publikací byl profesor Trávníček<br />
hlavním autorem skript a učebnic patologické<br />
fyziologie, ale spoluautorsky působil i při tvorbě<br />
učebnic středoškolských.<br />
Profesor Trávníček byl mimo jiné vyznamenán<br />
Československým válečným křížem a Československou<br />
vojenskou medailí Za zásluhy<br />
1. stupně.<br />
V profesoru Trávníčkovi odchází člověk zosobňující<br />
vývoj české společnosti a medicíny ve<br />
20. století.<br />
Čest jeho památce.<br />
Nález starého<br />
obrazu<br />
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.,<br />
přednosta III. interní kliniky<br />
VFN a 1. LF UK<br />
Na III. interní klinice VFN a 1. LF UK<br />
v budově tzv. Divizní <strong>nemocnice</strong> byl<br />
za skříní nalezen svinutý a poškozený<br />
starý obraz. O posudek byla požádána dr. Olga<br />
Macková z Národní galerie:<br />
„Obraz, olej na plátně, je nepochybně rodinnou<br />
podobiznou. Uprostřed žena s rozevřenou knihou,<br />
vlevo dívenka v bílých šatech se stuhou<br />
ve vlasech, vpravo z profilu tmavovlasý muž<br />
v černém obleku s bílým tuhým límečkem.<br />
Signatura nenalezena, ale plátno je při okrajích<br />
ořezáno.<br />
Autorem je nepochybně kvalitní profesionální<br />
portrétista, snad pražský, snad německý. Více<br />
příbuznosti spatřuji s mnichovskou než s vídeňskou<br />
malbou. Pozadí je temné a právě princip<br />
temnosvitu po vzoru barokních mistrů je pěstován<br />
nejvíce v mnichovské škole. Obraz datuji do<br />
doby mezi roky 1900-1915. Datovacím vodítkem<br />
je tu dobové oblečení portretovaných.<br />
Stav obrazu je torzální. Malba je na mnoha<br />
místech sedřena až na plátno. Kupodivu těžká<br />
poškození se vyhnula partiím obličejů. Restaurování<br />
díla by bylo velmi nákladné.“<br />
Dnes si nejen pracovníci <strong>nemocnice</strong> a fakulty<br />
ale i např. politici u nás i ve světě dávají do<br />
pracovny obvykle rodinné fotografie. Uvedený<br />
obraz je pravděpodobně dokladem starého zvyku,<br />
kdy v minulosti takto sloužily u přednostů<br />
klinik rodinné obrazy malované. Výše uvedené<br />
letopočty ukazují, že obraz byl pravděpodobně<br />
do budovy kliniky přenesen z jiné budovy, resp.<br />
kliniky fakultní <strong>nemocnice</strong>. V letech před první<br />
světovou válkou byla v naší budově ještě vojenská<br />
<strong>nemocnice</strong>. Obraz je zcela jistě civilní a jde<br />
pravděpodobně o přednostu nejspíše některé<br />
německé kliniky s rodinou.<br />
Projekt „Zahrada“<br />
MUDr. Jana Poradovská,<br />
Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK<br />
Grantový projekt s názvem „Zahrada -<br />
chráněné dílny a integrační centrum“<br />
je spolufinancován Evropským sociálním<br />
fondem, státním rozpočtem České republiky a roz-<br />
27
počtem hlavního města Prahy. Tento projekt je realizovaný<br />
ve VFN v <strong>Praze</strong> a je zaměřen primárně na<br />
začleňování znevýhodněných osob s cílem zlepšit<br />
postavení cílové skupiny na trhu práce.<br />
Aktivity projektu jsou orientovány na pracovní<br />
a sociální rehabilitaci cílové skupiny. Profesionální<br />
a intenzivní trénink pracovních a sociálních dovedností,<br />
cílené specifické vzdělávání má napravit<br />
handicap vyloučených osob tak, aby mohly „fungovat“<br />
v přirozeném prostředí, byly integrovány do<br />
společnosti a nebyly vyloučeny z trhu práce.<br />
Cílovou skupinou, pro kterou je projekt určen,<br />
jsou klienti Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF<br />
UK, aktuálně hospitalizovaní, ale zejména klienti<br />
v ambulantní péči. Jedná se o osoby vyloučené<br />
nebo znevýhodněné na trhu práce a dlouhodobě<br />
nezaměstnané pacienty se změněnou pracovní<br />
schopností nebo v invalidním důchodu.<br />
Postřehy z pozice lékaře<br />
Ze zaměstnanců chráněných dílen (CHD) jsou 3<br />
dlouhodobě moji ambulantní pacienti, minimálně<br />
dalších 5 zaměstnaných klientů jsem ošetřovala<br />
během hospitalizací na Psychiatrické klinice, takže<br />
jejich osudy znám podrobněji. Všeobecně lze konstatovat,<br />
že u všech zaměstnaných klientů se během<br />
docházení do CHD stabilizoval psychický stav do<br />
té míry, že se snížila potřeba hospitalizací, jedním<br />
z důvodů je fakt, že vzhledem k dennodennímu<br />
kontaktu se zařízením (prostřednictvím terapeutů)<br />
se dají brzo rozpoznat známky počínající recidivy<br />
psych. onemocnění a dá se včas a efektivně<br />
zasáhnout (což se nám několikrát v praxi potvrdilo<br />
– symptomy se brzo podchytily, stačila krátká PN<br />
a nedošlo k recidivě vyžadující hospitalizaci).<br />
Dalším pro klienty/pacienty pozitivním aspektem<br />
je řád…pravidelnost…povinnost, které<br />
práce v CHD vnáší do jejich životů. Práce může<br />
být částečně motivovaná i výdělkem, ale více<br />
pocitem užitečnosti, potřebnosti, spolupatřičnosti,<br />
který během nemoci z důvodu oslabení<br />
nebo postupné ztráty mnoha dovedností, klienti<br />
ve společnosti ztrácí.<br />
28<br />
Zpětné vazby od mých ambulantních pacientů<br />
jsou pozitivní, všichni jsou s prací i kolektivem<br />
spokojeni, do CHD chodí rádi a všichni mají<br />
zájem pokračovat. Velmi kladné ohlasy mám i od<br />
rodin pacientů. Objektivně se zlepšilo všeobecné<br />
fungování nemocných v rodinách, mají program<br />
i pravidelnou přiměřenou fyzickou aktivitu,<br />
čímž se snižuje spotřeba kávy a cigaret, následně<br />
zlepšuje spánek, pobytem v kolektivu a trvalými<br />
stimuly se zlepšuje jejich schopnost komunikace<br />
- informace od jejich blízkých.<br />
Dle objektivních referencí terapeutů během roku<br />
pozorovatelně sílily kolektivní společenské vazby<br />
mezi klienty, vzájemná spolupatřičnost – zážitek<br />
„kolektivu a kolegiality“, zodpovědnější přístup,<br />
vzniklo několik kamarádství (což je u mnohdy<br />
reziduálně paranoidně nastavených klientů, vyhýbajících<br />
se sociálním kontaktům, velké plus).<br />
Velmi dobré zkušenosti mám s terapeuty, kteří<br />
jsou vstřícní, dokážou flexibilně reagovat<br />
a postarat se v CHD (hlavně v odpoledním programu)<br />
i o málo kompenzovaného pacienta.<br />
Odpolední program pro hospitalizované pacienty<br />
(mluvím za oddělení, na kterém pracuji) využíváme<br />
pravidelně, pacientky ho navštěvují rády. Ty,<br />
které nebaví ruční práce nebo malování (dáno<br />
i úrovní vzdělání a tíží poruchy) cvičí v posilovně<br />
(nejoblíbenější činnost), mnohé využívají internet<br />
k vyřizování sociálně-ekonomických záležitostí<br />
(např. v období, kdy nemají samostatné vycházky<br />
a dejme tomu se nemůžou obrátit o pomoc na svou<br />
rodinu), vyhledávají si tam možnosti brigád, bydlení,<br />
kontakty na následnou psychoterapeutickou<br />
péči, čímž se postupně i aktivizují a (ještě v podpůrném<br />
prostředí, ale už samostatně) přebírají<br />
postupně na sebe zodpovědnost za svou budoucí<br />
extramurální existenci.<br />
Odpolední program v CHD není povinný - tím<br />
neznechucuje pacientky, i když samozřejmě neustále<br />
informovat a motivovat měnící se klientelu<br />
uzavřeného ženského oddělení je nutné. Mají možnost<br />
volby programu, volby délky pobytu v CHD<br />
za odpoledne, možnost pohybové aktivity, možnost<br />
využít služeb internetu - toto vše pomáhá jemným<br />
způsobem strukturovat nemocným čas, potlačovat<br />
tendenci k pasivitě a hlavně pacientovi bez
samostatných vycházek nabízí možnost aktivně,<br />
a přitom již ne vyloženě režimově/skupinově, prožít<br />
odpoledne i mimo oddělení.<br />
Výhodou je možnost využívat těchto služeb<br />
během celého odpoledne (13 – 17), vše lze tudíž<br />
dobře přizpůsobit individuálním potřebám a možnostem<br />
našich pacientek, což spolu se vstřícným<br />
přístupem ze strany terapeutů, jejich dohledem nad<br />
klientelou a naší (míněno personálu z oddělení)<br />
bezproblémovou komunikací s terapeuty pozitivně<br />
přispívá a ovlivňuje terapeutický postup.<br />
Fungování a repertoár služeb CHD se stal<br />
součástí spektra rehabilitačních aktivit, které<br />
Psychiatrická klinika nabízí, vžil se do povědomí<br />
hospitalizovaných i ambulantních pacientů<br />
(spontánně se na odpolední program vracejí<br />
propuštěné pacientky), osvědčil se jako součást<br />
léčebné péče, máme dotazníky - objektivizovanou<br />
spokojenost klientů… A co se týče budoucnosti<br />
projektu, nejít dál by znamenalo krok zpět.<br />
dopisy pacientů<br />
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN<br />
Vážený pane řiditeli,<br />
moc ráda bych touto formou poděkovala celému<br />
oddělení „Kardiochirurgickému a anesteziologickému“<br />
za péči, která mi byla poskytnuta<br />
při operaci srdce po komplikovaném infarktu,<br />
a za profesionální a lidský přístup všech zdravotních<br />
sester a lékařů, včetně pana primáře,<br />
kteří se o mne po celou dobu mého pobytu<br />
starali. Budu velmi potěšena pokud jim toto<br />
mé poděkování bude prostřednictvím Vaší<br />
osoby sděleno.<br />
Moc děkuji!<br />
Vlasta Elefantová<br />
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN<br />
Vážený pane doktore,<br />
chtěla bych Vám poslat dobrou zprávu o mém<br />
pobytu u vás v nemocnici na Klinice nefrologie<br />
VFN a 1. LF UK. Ještě nikdy jsem se nesetkala<br />
s tak výborným týmem všech lidí co tam pracují.<br />
A to je mi 83 let! Vše perfektní od lékařů, čistoty,<br />
stravy, od všech sester, opravdu Vám moc<br />
za vše děkuji a gratuluji! Kéž by to bylo všude<br />
tak krásné!<br />
Díky moc<br />
Vladana Živkovová<br />
Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta<br />
Neurologické kliniky VFN<br />
Vážený pane profesore,<br />
dovolte mi, abych Vám poděkovala za péči,<br />
kterou Vaši lékaři a sestry na JIP A věnovali ve<br />
dnech 9. až 14. července 2008 mému manželovi<br />
Doc. PhDr. Pavlu Machoninovi, DrSc. Péče<br />
všech pracovníků byla vysoce profesionální<br />
a přitom velmi lidská. Pomohla mně i mojí rodině<br />
smířit se se zármutkem z neodvratného konce<br />
jeho života. Jsme Vám za to všichni vděčni.<br />
Děkuji Vám za sebe i za obě dcery Mgr. Jitku<br />
Hříbkovou a PhDr. Alenu Potůčkovou a jejich<br />
rodiny a prosím Vás, abyste tlumočil naše díky<br />
pracovníkům JIP A.<br />
PhDr. Olga Machoninová<br />
MUDr. Jan Bříza, Csc., MBA, ředitel VFN<br />
Vážený pane řediteli,<br />
Jelikož jsem dost častá stěžovatelka v případech,<br />
kdy někde něco nefunguje jak má, rozhodla jsem<br />
se tentokrát, že napíši pochvalný dopis. A situace<br />
na rehabilitační klinice na Albertově si velkou<br />
pochvalu zaslouží. Navštěvuji instituci od dubna<br />
letošního roku. Zahájila jsem vyšetřením u paní<br />
MUDr. Terezy Gueye, velice milé a příjemné<br />
dámy, plné pochopení pro pacienta a lidského<br />
přístupu, pokračovala jsem rehabilitací u paní<br />
M. Tiché, která bohužel odešla do delší pracovní<br />
neschopnosti a posléze u paní Kaštánkové. Ač<br />
těhotná, cvičila se mnou velmi obětavě a myslím,<br />
že výsledek se dostavil. Málokde jsem se setkala<br />
s tak lidským přístupem k pacientovi jako na<br />
KRL Albertov, a to na všech úrovních, kartotékou<br />
počínaje. Vysoce, ale opravdu hodně vysoce oceňuji<br />
také to, že se zde dodržují dohodnuté časové<br />
termíny, nečeká se, „až přijdu na řadu“, jako ve<br />
většině zdravotnických zařízení, ale téměř přesně<br />
na minutu se vchází do ordinace. A to je pro pacienta<br />
také velmi povzbuzující a příjemné.<br />
29
Proto Vás, vážený pane řediteli, chci požádat<br />
o ocenění těchto lidí, skutečně si to zaslouží.<br />
Domnívám se, že tak, jak to šlape na Albertově, by<br />
to mělo šlapat všude. Bohužel mně tento ústav připadá<br />
jako světlá výjimka našeho zdravotnictví.<br />
Omlouvám se, že jsem Vás zdržela, ale jsem<br />
tak nadmíru spokojená, že jsem Vám to musela<br />
napsat.<br />
S pozdravem a přáním, abyste takových dopisů<br />
dostával co nejvíce, aby Albertov nebyl výjimkou.<br />
Olga Ledinská<br />
Gynekologicko porodnická klinika VFN a 1.<br />
LF UK<br />
Vážený pane primáři,<br />
před pěti týdny nás pustily s Markétkou od vás<br />
z porodnice, je úžasná, a chci Vám za ni všem<br />
moc poděkovat!<br />
Neumím ani zformulovat, jak moc jsem s ní<br />
ted šťastná a za co Vám všem vděčím. Velice si<br />
Vaší práce vážím a nikdy jsem se nesetkala s tak<br />
dobrou nemocnicí jako je ta Apolinářská. Práce<br />
všech lékařů i sester je opravdu obdivuhodná,<br />
jak po stránce profesionální, tak po stránce lidské<br />
a podáváte neskutečné výkony, všichni.<br />
Máte pod sebou opravdu výborný tým lidí, pane<br />
primáři - a mám na mysli lékaře i sestry. Paní<br />
doktorka Dokoupilová, která působí jako zjevení<br />
(velice příjemné vystupování, které člověk v tak<br />
těžké životní situaci opravdu potřebuje, aby to<br />
psychicky zvládl, a zároven lékařka s velkým L),<br />
pan doktor Sebroň (před jeho včasnými diagnózami<br />
smekám), pan doktor Ruffert nebo Švihovec<br />
(oba velice příjemní lidé a vzorní profesionálové)<br />
a jiní; nerada bych vynechala sestry, jejich práci<br />
bych taky v životě nechtěla dělat a které byly<br />
úžasné a působily na mě jako “zjevení z jiné<br />
planety " zejména sestřičky z ARA!<br />
Když se člověku stane, že porodí tak předčasně<br />
(Markétka byla 26. týden a s vyhlídkou, že to je mé<br />
první a zároveň poslední dítě), dělá psychika strašně<br />
moc. Nemyslím si o sobě, že jsem hromádka<br />
neštěstí a už mi život pár "zajímavých" překážek<br />
nachystal, přesto to byla neskutečná zkouška<br />
nervů a nic v životě nemůže být horší, než strach<br />
30<br />
o vlastní dítě. Je opravdu nesmírně důležité, jak se<br />
s Vámi v té chvíli zachází a na jaké lidi narazíte...<br />
Musím říct, že jsem odloučení od dcerky snášela<br />
mnohem lépe díky tomu, že jsem věděla, v jak<br />
dobrých rukou je a že ji mají opravdu rádi. Je pro<br />
mámu úžasné pozorovat sestry, jak si s dětmi povídají,<br />
jak je hladí, jak to s nimi prožívají a vědět,<br />
že je tam nenecháváte samotné v inkubátoru, ale<br />
že mají kolem sebe výborné náhradní matky.<br />
Probrečela jsem u vás nejednu noc (opravdu to<br />
není lehké), ale jakmile jsem vstoupila na ARO,<br />
zcela absurdně se strach změnil, věděla jsem,<br />
že je malá v těch nejlepších rukách a že se k ní<br />
chovají výborně, a to je pro každou mámu balzám<br />
na nervy. Když jsme ji s manželem poprvé viděli,<br />
brečeli jsme ..., ale ne proto, ze by byla ošklivá<br />
nebo malá (to přiznávám až dneska, když listuji<br />
fotkama, tenkrát mi taková nepřišla), ale radostí,<br />
že je živá a připadala nám nádherná... Zážitek<br />
z prvního chování taky neumím ani popsat...<br />
Neberu to, co jste pro nás dělali, jako samozřejmost<br />
a jsem Vám všem za to nesmírně vděčná.<br />
Ve Varech jsem se s takovým přístupem nikdy<br />
nesetkala - lékařka na pohotovosti (když mi odtekla<br />
plodová voda) mi sdělila, že dcera nemá šanci<br />
prežít a jestli chci mít pocit, že jsem pro ni udělala<br />
maximum, mám jet do Plzně - kam mě s odteklou<br />
plodovou vodou a slovy "Do hodiny ať jste<br />
tam!" poslala osobním autem, které řídil o všem<br />
informovaný vyděšený manžel. Na jízdu 170km<br />
rychlostí, kdy jsem plakala strachy o dítě i o to,<br />
že nás smete první náklaďák, nikdy nezapomenu.<br />
Teprve v Plzni jsme narazili na doktora, který<br />
se zachoval profesionálně a převezl mě sanitou<br />
(s lékařem a magneziem) k Vám do Prahy.<br />
Takže vím, že ne všude se člověk s přístupem,<br />
který je Vám vlastní, setká. A jsem si jistá, že<br />
nikde nejsou tak výborné sestry a tak kvalitní<br />
lékaři jako u vás. Jste opravdu jedinečná <strong>nemocnice</strong><br />
a vděčím Vám za život svůj (onkologický<br />
tým) i svého dítěte (neonatologické týmy). Nikdy<br />
Vám to nezapomenu.<br />
Ještě jednou děkuji, za sebe i za Markétku!<br />
S pozdravem a přáním krásného dne<br />
Hana Svúbová
Tibetský nový rok<br />
MUDr. Pavel Doubek, Psychiatrická<br />
klinika VFN a 1. LF UK<br />
Navštívit Tibet a konkrétně jeho hlavní město<br />
Lhasu v době oslav tibetského nového<br />
roku, se dá přirovnat k podobně dobrému<br />
nápadu, jako je navštívit o velikonocích Vatikán.<br />
Na vlastní kůži jsme si ověřili, že cestování do<br />
Tibetu a z Tibetu není jednoduché. Když pomineme<br />
vyřizování potřebných přesně definovaných<br />
čínských víz (kdy, odkud, kam, jak, s kým a jak<br />
zpět) a speciálního permitu pro vstup do Tibetu,<br />
tak je třeba brát zásadně v úvahu také faktory<br />
počasí, které mohou významně naplánovaný<br />
itinerář ovlivnit.<br />
Letos připadly oslavy tibetského a samozřejmě<br />
také čínského nového roku na počátek<br />
února. Podle čínského kalendáře je rok 2008<br />
rokem krysy a živlem tohoto roku je země. Tento<br />
rok je podle tradičního tibetského kalendáře<br />
rokem myši a živlem je také země.<br />
Na naší cestě do Tibetu jsme začali první<br />
komplikace pociťovat na letišti v nepálském<br />
Kathmandu, kam naše letadlo přiletělo s několikahodinovým<br />
zpožděním a tak jsme nestihli<br />
přípoj do Lhasy. To si vyžádalo neplánovaný<br />
dvoudenní pobyt v Kathmandu, jelikož let do<br />
Lhasy je operován pouze společností Air China<br />
a to 3x v týdnu. Náš nedobrovolný pobyt<br />
v Nepálu se následně prodloužil ještě o další<br />
den, jelikož letiště ve Lhase bylo uzavřeno<br />
z důvodu nepříznivého počasí.<br />
Když jsme tedy po třech dnech čekání nasedli<br />
ve slunném ránu do letadla a odstartovali směr<br />
Lhasa, nepředpokládali jsme, že by naše plány<br />
mohlo ještě něco narušit. Po naprosto úchvatném<br />
přeletu přes hlavní hřeben Himálaje, kdy<br />
jsme jak na dlani viděli většinu nejvyšších hor<br />
planety včetně majestátné Čho-mo-lang-my (Mt.<br />
Everestu), jsme se po necelé hodině přiblížili<br />
k letišti v tibetské Lhase. Bylo stále krásně slunečno<br />
a jen v údolích pod námi jsme rozeznávali<br />
rozpouštějící se chuchvalce ranní mlhy. Těšili<br />
jsme se na přistání.<br />
Po obletu tibetského hlavního města ve značné<br />
výšce nám kapitán letadla sdělil, že přistání není<br />
možné kvůli počasí, jelikož v oblasti Lhasy je<br />
písečná bouře a letiště je uzavřeno. Letadlo<br />
pokračovalo dvouhodinovým letem do města<br />
Čcheng-tu v čínské provincii S´-čchuan. Naše<br />
naděje se pomalu rozplývaly, protože novoroční<br />
oslavy měly začínat již tento den.<br />
Po příletu do Čcheng-tu nás rychle přesadili do<br />
jiného letadla, které opět nabralo kurz Lhasa.<br />
Odevzdaně jsme sledovali průběh letu na elektronické<br />
mapce v letadle. Přemýšleli jsme o tom,<br />
zda je to něčí záměr a nebo osud, že nám není<br />
přáno navštívit Tibet. Konečně jsme přistáli na<br />
jednom z nejvýše položených mezinárodních<br />
letišť na světě (3595 m.n.m.). Únava z cesty<br />
a velký skok v nadmořské výšce způsobily, že<br />
jsme se mátožně přesunuli před až neuvěřitelně<br />
moderní, ale liduprázdný terminál, kde nás po<br />
chvíli naložila naše průvodkyně a odvezla do<br />
55 km vzdáleného města.<br />
Ubytovali jsme se v hotelu v těsné blízkosti<br />
náměstí Barkhor, na kterém stojí jeden z nejposvátnějších<br />
tibetských chrámů Džókhang.<br />
Atmosféra svatého města, den nadcházejícího<br />
nového roku, velké množství poutníků ze<br />
všech koutů Tibetu v tradičních oděvech, věřící<br />
obcházející Barkhor koru (okruh pro poutníky<br />
kolem chrámu Džokhang) padavou chůzí<br />
a všudypřítomná vůně pálených vonných bylin<br />
a dřeva nás zcela pohltila. Několikrát jsme<br />
spolu s věřícími obešli Barkhor koru dokud<br />
slunce úplně nezapadlo a pak jsme se dlouho do<br />
chladné noci procházeli městem, které propuklo<br />
v novoroční veselí.<br />
Další den jsme vyrazili na prohlídku nejslavnějšího<br />
lhaského chrámu Potála, sídla dalajlamů.<br />
V průběhu roku bývá otevřen pro veřejnost na<br />
hodinu denně. Při novoročních oslavách byl<br />
otevřen nepřetržitě po 24 hodin a tak do něj<br />
proudil nekonečný zástup poutníků, kteří se přišli<br />
pomodlit, poklonit a přinést oběť na svatá místa,<br />
z nichž některá je možné navštívit jen jedenkrát<br />
v roce. Velikost a rozloha Potály je ohromující.<br />
Trvalo nám několik hodin než jsme prošli všemi<br />
schodišti, nádvořími, chrámy a svatými místy.<br />
31
Lhaský chrám Potála, sídlo dalajlamů.<br />
Z Potály vedly naše kroky na sever od Lhasy<br />
do kláštera Sera. V tomto klášteře přebývalo<br />
kdysi až 5000 mnichů, dnes je jejich počet<br />
redukován na několik stovek. Klášterní škola<br />
patřila mezi nejvýznamnější v celém Tibetu,<br />
byla rozdělena do tří fakult. Klášter Sera byl<br />
populární také proto, že se zde údajně vyučovaly<br />
techniky „nadnášení“ těla a mniši byli po<br />
tomto výcviku schopni levitace. Podařilo se nám<br />
sledovat část odpolední bohoslužby a projít se<br />
rozlehlým areálem kláštera, který je zasazen na<br />
úpatí vysokého pohoří. Také zde jsme potkávali<br />
mnoho poutníků, kteří přišli s modlitbou a obětí<br />
k novému roku.<br />
Stejně jako v Potále i zde se proto šířila nezaměnitelná<br />
vůně jačího másla (žluklého), které<br />
poutníci přinášejí jako obětinu spolu s drobnými<br />
mincemi a bankovkami. Před západem<br />
slunce jsme se vrátili do Lhasy, která se opět<br />
zahalila do mrazivého hávu. Oslavy nového<br />
roku pokračovaly opět do noci i dávno potom,<br />
32<br />
co se několik unavených bělochů odebralo<br />
k neklidnému spánku ve vysokohorském<br />
prostředí.<br />
Další naše cesta vedla do kláštera Tašilhünpo,<br />
který je tradičním sídlem druhé nejvyšší duchovní<br />
tibetské autority pančhenlamy. V sedmnáctém<br />
století ustanovil pátý dalajlama, že pančhenlama<br />
bude po své smrti rozpoznáván ve svém novém<br />
převtělení a následovníci této linie inkarnací<br />
budou vždy představenými tohoto kláštera.<br />
V areálu kláštera jsou monumentální hrobky<br />
pátého až desátého pančhenlamy vyzdobené<br />
velkým množstvím zlata a drahých kamenů.<br />
Naší další zastávkou bylo Gjance. Městu<br />
vévodí rozlehlá pevnost na skalním ostrohu, ze<br />
které je krásný rozhled do celého širokého okolí.<br />
V těsné blízkosti pevnosti je proslulý klášter<br />
Palkhor-čhöde s krásnou čtyřposchoďovou<br />
stúpou Kumbum. Z Gjance zpět do Lhasy jsme<br />
použili jen několik týdnů nově opravenou cestu<br />
mezi velehorskými štíty Mt. Nojin Kangtsang<br />
(7191 m.n.m.) a Mt. Jangsang Lhamo (6324<br />
m.n.m.), která nás dovedla až do sedla Karo-la<br />
(5045 m.n.m.), kde byl na oba velikány krásný<br />
pohled, ale také jsme zde měli již poměrně výrazné<br />
potíže kvůli velké nadmořské výšce.<br />
Po kratší zastávce jsme v průběhu odpoledne<br />
sestoupili do přijatelnější nadmořské výšky<br />
a vrátili se do Lhasy. Věnovali jsme se nákupu<br />
drobných suvenýrů a připravovali se na odlet<br />
z krásného podivuhodného a magického Tibetu.<br />
Další den ráno, po příjezdu na letiště nám bylo<br />
sděleno, že kvůli písečné bouři není možné<br />
přistání a tedy ani odlet letadla. Byli jsme opět<br />
převezeni zpět do Lhasy, kde jsme museli téměř<br />
dva dny čekat a jen nečinně přihlížet, jak nám<br />
propadají letenky na navazující lety včetně<br />
hlavního letu do Evropy. Při krátkém zlepšení<br />
počasí se nám s velkým štěstím podařilo odletět<br />
přes Kathmandu zpět domů. Plánovaný původní<br />
itinerář cesty zůstal zcela v troskách, ale i to<br />
co z něj zbylo, spolu s atmosférou novoročních<br />
oslav ve Lhase i s dny nuceně trávenými na<br />
různých letištích na cestě do a z Tibetu, se stalo<br />
neobyčejným a neopakovatelným cestovatelským<br />
zážitkem.