Číslo 1 - Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

16 ze života VFN a 1. LF UK VFN a 1. LF UK ze života 17Nový moderní počítačovýtomograf (angio CT)Dne 19. ledna 2012 uvedla Všeobecná fakultnínemocnice v Praze oficiálně do provozu novéangio CT v rámci projektu „Modernizacea obnova přístrojového vybavení Komplexníhokardiovaskulárního centra VFN v Praze“.VFN získala v rámci 5. výzvyIntegrovaného operačníhoprogramu, oblast intervence3.2 – Služby v oblasti veřejnéhozdraví, podporované aktivity– 3.2a Řízená modernizacea obnova přístrojového vybavení(zdravotnickýchprostředků) národníchsítí zdravotnickýchzařízení včetně technickéhozázemí, více než54 milionů korun na realizaciprojektu „Modernizace a obnovapřístrojového vybaveníKomplexního kardiovaskulárníhocentra VFN v Praze“,reg. č. CZ.1.06/3.2.01/05.06553.Projekt je spolufinancovánEvropskou unií z Evropskéhofondu pro regionální rozvoj.Celkový rozpočet projektupřesahuje 75 mil. Kč a z vlastníchzdrojů hradí Všeobecnáfakultní nemocnice v Praze přes21 mil. Kč. Projekt byl zahájen15. června 2010 a ukončenbude k 30. červnu 2012.Moderní počítačový tomograf(angio CT) za více než 31,5 mil.Kč přináší zásadní inovacido vyšetřovacích postupův řadě diagnóz. Pořízenímpřístroje dojde jednoznačněke zlepšení komplexní péčeo pacienty s kardiovaskulárnímonemocněním.Díky vysoké rychlosti skenovánía výrazně snížené radiačnízátěži, to vše za současné vysokérozlišovací schopnosti, jemožno bezpečně a s minimálnímrizikem vyšetřovat nemocné,kteří byli dříve indikovánik běžným angiografickým výkonůmspojeným s potenciálněvyšší radiační zátěží a s rizikemlokálních komplikací v místěvpichu do cévního systému.Zejména se jedná o nemocnés nejasnými symptomy koronárníaterosklerózy, kde nejsmeběžnými metodami schopni koronárnípostižení vyloučit. Dálepak jde o nemocné s akutnímisymptomy, ale malou pravděpodobnostíkoronárního syndromu.Vysoká rozlišovací schopnostCT angiografu umožňuje vyšetření,která až doposud vyžadovalainvazivní postup.Komplexní kardiovaskulárnícentrum VFN v Prazepředstavuje superspecializovanépracoviště, zajišťujícípéči o pacienty s kardiovaskulárnímonemocněním.Hlavním cílem projektu jezajistit prostřednictvím modernizacea obnovy přístrojovéhovybavení centra dostupnosta kvalitu standardizovanézdravotní péče o pacienty, kteřítrpí chorobami jako např. aterosklerózaa diabetesmellitus. Tyto chorobymají rozhodující dopadna zdraví a délku životaobyvatelstva. Každézlepšení znamená velký celospolečenskýpřínos.Nákupem angio CT, kterébylo pořízeno z finančníchprostředků v rámci projektu,bylo dosaženo 100% úrovněstandardu vybavenostiuvedeného specializovanéhopracoviště.11 milionů na vybaveníIktového centra VFNVšeobecná fakultní nemocnice v Praze získala11 milionů korun na přístrojové vybavení Iktovéhocentra VFN. Realizace projektu bude mít pozitivnídopad na udržení a zvýšení úrovně kvality péčeo pacienty po cévních mozkových příhodácha povede ke zvýšení efektivity poskytovánízdravotní péče prostřednictvím využívanýchtechnologií.Všeobecná fakultní nemocnicev Praze zahájila dne1. ledna 2012 realizaci projektu„Modernizace a obnovapřístrojovéhovybavení pro potřebyIktového centra VFNv Praze“, registračníčíslo CZ.1.06/3.2.01/08.07625.Na realizaci projektu získalaVFN téměř 11 milionů korunv rámci 8. výzvy Integrovanéhooperačního programu, oblastintervence 3.2 – Služby v oblastiveřejného zdraví, podporovanéaktivity – 3.2a Řízenámodernizace a obnova přístrojovéhovybavení (zdravotnickýchprostředků) národních sítízdravotnických zařízení včetnětechnického zázemí.Do projektu, který je spolufinancovánEvropskou uniíz Evropského fondu pro regionálnírozvoj, bude Všeobecnáfakultní nemocnice v Prazeinvestovat z vlastních zdrojůdalších více než 14 milionůkorun.Z finančních prostředkůurčených pro projekt budouza téměř 25 milionů Kčpořízeny multidetektorovýCT, přístroj pro řízenou mírnouhypotermii, biochemický analyzátor,transkraniální ultrazvuk,ultrazvukový přístroj pro vaskulárnívyšetřování kontrastní látkoua dva přístroje pro funkčníterapii horních končetin.Projekt nabízí výjimečnoupříležitost k významné obnověa rozšíření přístrojovéhovybavení Iktového centra VFNv Praze, které v tomto ohledudosáhne srovnatelné úrovněs významnými iktovými centryEvropské unie. Modernizacea obnova přístrojového vybaveníumožní posílení provozu,zvýšení počtu vyšetření a tímzkrácení čekací doby v ambulantnímprovozu.Projekt přispěje ke zdokonalenídiagnostického zázemía obnově zastaralých a poruchovýchpřístrojů za modernía umožní rovněž významnézlepšení léčebných výsledků,rozšíření terapeutických možnostía zdokonalení rehabilitačníchpostupů.Realizace projektu budemít pozitivní dopadna udržení a zvýšeníúrovně kvalitypéče o pacientypo cévních mozkovýchpříhodách v péčiIktového centra VFN v Prazea zároveň povede ke zvýšeníefektivity poskytování zdravotnípéče prostřednictvím využívanýchtechnologií. (PP)

18 ze života VFN a 1. LF UK VFN a 1. LF UK ze života 191. místo v soutěžiBezpečná nemocnice 2011Ve čtvrtém ročníku soutěže Bezpečná nemocnicebyla mezi 17 přihlášenými projekty jako nejlepšívyhodnocena Všeobecná fakultní nemocnicev Praze. Oznámili to společně v neděli22. ledna 2012 v Jihlavě ministr zdravotnictvídoc. MUDr. Leoš Heger, CSc., a hejtmanKraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek.Všeobecná fakultní nemocnicev Praze se do 4. ročníku celostátnísoutěže Bezpečná nemocnice,vyhlašované KrajemVysočina, přihlásila s projektem„Elektronické sledování povinnostízaměstnanců“.Projekt byl odbornou porotouvyhodnocen jako nejlepšív kategorii technicko-provozníchprojektů a zároveň byl vyhodnocenjako nejlepší projektcelkově.Všeobecná fakultní nemocnicev Praze díky tomuzískala, kromě putovní cenysoutěže pod záštitou hejtmanaKraje Vysočina, také finančnípříspěvek ve výši 100 000 Kčna vzdělávací akce.Zaměstnanci VFN, kteří se podíleli na vytvoření systému, převzaliz rukou zástupců firmy Johnson&Johnson šek ve výši 100 000 Kč,určený na odborné vzdělávání personálu nemocnice.Putovní cena soutěže Bezpečnánemocnice, kterou za rok 2011získala za 1. místo Všeobecnáfakultní nemocnice v Praze.VFN v Praze se bezpečnostízaobírá dlouhodobě. Zavedlijsme systém managementubezpečnosti informací (InformationSecurity ManagementSystem), zaměřujeme se takéna elektronizaci systémů:například jako první fakultnínemocnice jsme uvedlido praxe v roce 2010 vedenízdravotnické dokumentacev nemocničním informačnímsystému pouze v elektronicképodobě za použití elektronickéhopodpisu.Na co se projekt„Elektronické sledovánípovinností zaměstnanců“zaměřuje?Jedná se o elektronický systém,kdy jsme do personálníhoinformačního systému zadalipovinnosti zaměstnanců, kteréchceme sledovat, a pomocíaplikace přístupné na intranetuumožňujeme všem zaměstnancůmsledovat stav svýchpovinností a vedoucím zaměstnancůmi stav povinností jejichpodřízených.Současně jsou v případěblížícího se termínu pro splněnínebo jeho uplynutí upozorněnimailem, že mají povinné školenísplnit.Pomocí tohoto systému jsmejednak ubrali trochu administrativyvedoucím zaměstnancůmna všech úrovnícha současně zvýšili povědomívšech zaměstnanců o všechpovinnostech, jež mají splnit.Jak dlouho trvalapříprava projektu?Vytvoření systému trvalopřibližně půl roku, přičemžnejnáročnější je, kromě naprogramovánísamotné aplikace,nastavení konkrétního školenívšem zaměstnancům, kteří homají absolvovat. Stále ještěpracujeme na rozšíření počtuškolení, jež jsou v něm sledována.VFN v Praze sebezpečností zabývádlouhodobě. Máte jižpromyšleno, s čím půjdetedo příštího projektuBezpečná nemocnice?V minulých dvou letech jsmedo soutěže přihlašovali projekty,které byly vytvářeny hlavněv rámci ředitelství a řízení kvalityv celé nemocnici. V dalšíchletech bychom chtěli dát příležitosti projektům, které jsoupřipravovány v rámci jednotlivýchzdravotnických pracovišť.Cena je pro nás předevšímoceněním práce v oblasti zlepšováníkvality a bezpečnostipacientů a zaměstnanců a současněi velkou výzvou pro dalšíročníky. Po vítězství v prvnísekci Technicko-provozní oblastv loňském roce a celkovémvítězství v letošním ročníku jepro nás laťka pro další ročníkynastavena velmi vysoko.Mgr. Dita Svobodová,náměstkyně pro nelékařskázdravotnická povolánía kvalituKurz komunikacepro sestryVšeobecná fakultní nemocnice v Praze již druhýmrokem realizuje v rámci Operačního programuPraha – Adaptabilita (OPPA) projekt „Dalšívzdělávání nelékařského zdravotnického personáluve VFN v Praze“ (č. CZ.2.17/1.1.00/32033).Cílem projektu je zvýšeníkonkurenceschopnosti a kvalifikacenelékařských zdravotnickýchpracovníků ve VFN v Praze,zvýšení kvality poskytovanépéče a zlepšení image nelékařskýchzdravotnických profesí(NZP). Celkovým předpoklademje podpořit 570 osob z řadNZP. Celková výše dotacepředstavuje 2 677 945,10 Kč,aktivity projektu jsou plánoványna 27 měsíců se zakončením31. 8. 2012.Kurz komunikace pro sestryv přímém kontaktu s pacientemvznikl za podpory garantavzdělávání VFN, paní AnnyChrzové, ve snaze zkvalitňovatpéči o pacienty v naší nemocnici,a byl zařazen jako jednaze vzdělávacích klíčových aktivitdo projektové žádosti.Hlavním motivem Kurzukomunikace pro sestry v přímémkontaktu s pacientem jepotřeba zlepšení komunikačníchdovedností nelékařskéhozdravotnického personálu, kterýje v bezprostředním kontaktus pacientem.„Sestra s vysokou odbornoui společenskou prestiží poskytujepacientovi ošetřovatelskoupéči na špičkové úrovni a svýmchováním a jednáním výrazněpřispívá k jeho celkové pohoděa spokojenosti. Pacient vnímásestru jako svého pomocníkaa patrona v nemocničnímprostředí. Důvěřuje jí,“ říkáAnna Chrzová, odborný garantvzdělávání pro nelékařské zdravotnicképracovníky ve VFN.Kurz rozvíjí vzdělávací aktivityvedoucí ke vštípení komunikačníchdovedností, čímž

20 ze života VFN a 1. LF UKMUDr. Filip Burget rozhovor 21posiluje spokojenost klientů s poskytovanou péčí,chováním a komunikačními schopnostmi všech členůzdravotnického týmu.Cílem kurzu je, aby absolventi byli schopni změnymyšlení a také změny standardně chybného rutinníhochování, aby dokázali správně používat komunikačnítechniky. Zvládnutí praktického nácviku řešeníkonfliktních situací pomůže lépe plánovat a realizovatkomplexní péči o nemocné.Kurz je veden neformálním a interaktivním způsobem,což přispívá k tomu, že si absolvent informacelépe pamatuje. Dalším výstupem absolvování kurzuje motivace jednotlivců k výkonu povolání a profesníi osobnostní růst.Hlavním motivem kurzu je potřebazlepšení komunikačních dovednostínelékařského zdravotnickéhopersonálu, který je v bezprostřednímkontaktu s pacientem.První část se věnuje více teoretickému připomenutíznalostí, zahrnuje komunikaci verbální a neverbální,potřeby pacienta a poukazuje i na syndrom vyhoření.Ve druhé části se zabýváme komunikačnímidovednostmi s nácviky, analyzujeme ošetřovatelskéanamnézy, konflikty a postoje v řešení konkrétníchproblémů. Kurz zdůrazňuje nový trend – sestra sestává spojencem v léčbě. Otevírá se prostor i prozdůraznění zásad poskytování zpětné vazby a prvkůmotivace. Oblíbenou částí programu je nácvik relaxačníchtechnik.Kurz poskytuje obecné informace o komunikaci,zpětné vazbě, motivaci a nových trendech, přínosspočívá také v navození podpůrné atmosféry. Účastnícizde mohou otevřeně hovořit a diskutovat o svýchproblémech na pracovišti a mohou si praktickýmnácvikem vyzkoušet nabízené řešení v konkrétníchsituacích. (PP)Základníinformace o kurzuKde probíhá a kdo ho vede?Kurz se koná na Geriatrické klinice VFN a 1. LF UKv Londýnské ulici, Praha 2. Každou skupinu vededvoučlenný tým instruktorů.Jakou má kurz strukturu?Skládá se ze dvou setkání v odstupu 7 až 14 dnía každé z nich zpravidla trvá osm hodin. Maximálnípočet účastníků ve skupině je 15. Obě části kurzu sedoplňují.Jak se do kurzupřihlásit?Zařazení do účasti v kurzu navrhují vrchní sestryklinik, jež jsou o programu rámcově informoványa na poradách se dozvídají výstupy a závěryhodnocení.Co je výsledkem?Záleží na invenci a motivaci účastníků, jak se získanýmiinformacemi naloží. V každém běhu kurzu probíháhodnocení všemi zúčastněnými, po prvním setkáníje převážně motivační a je instruktory využívánok aktualizaci průběhu druhého bloku i k posouzeníaktivity účastníků.Po druhé části kurzu vyplní všichni frekventantianonymní dotazník, jenž je zaměřen na hodnocenílektorů, úspěšnosti a přínosu kurzu pro praxi ošetřovatelskéhopersonálu. Každý úspěšně podpořenýabsolvent kurzu obdrží potvrzení o účasti včetně osmikreditů v rámci systému celoživotního vzdělávání.Co jsme dosud zjistili?Od začátku projektu, tedy od 1. června 2010, jižproběhlo 11 běhů kurzu, s celkovým počtem148 úspěšných absolventů. V rámci zpětné vazbyúčastníci aktivity ve vyplněných hodnotícíchdotaznících hodnotili práci lektorek jako inspirujícía jejich projev jako výborný, na škále 4–5. Zvláštěbyly hodnoceny praktické případy k řešení.V dotazníku je prostor pro vyjádření připomínekvlastními slovy. Opakujícím se požadavkem byl dlouhodobýkurz, který by zahrnoval více setkání, dostatekčasu na praktické nácviky v konkrétních problémovýchsituacích a více interaktivních her.LibyjskápětkaMUDr. Filip Burgetstál na konci minuléhoroku za akcí, kdy bylona I. chirurgickoukliniku VFN a 1. LF UKpřivezeno pět pacientůz Libye, všichnis poraněními z bitevnívřavy z právěukončeného válečnéhokonfliktu v této zemi.Jak to všechno bylo,o tom jsme si s panemdoktorem krátce povídali.Taková všetečná otázka prozačátek: kolik je vám let, panedoktore? Že „už“ 35? Ale nevypadáte…A teď doopravdy. První co mězajímá a co asi bude zajímatkaždého: jak se doktor z Českadostane k takové práci, tj.k zachraňování, respektiveuzdravování lidí postiženýchválečným konfliktem?Na podzim minulého rokupřišla výzva od paní ředitelkyMgr. Juráskové pomocizraněným po právě ukončenémkonfliktu v Libyi. Na jejímzákladě mě oslovil přednostakliniky, profesor Krška, protožedobře věděl, že mám už delšíčas v plánu jet s humanitárníorganizací Lékaři bez hranicdo Pákistánu. Jednoho dnevečer mi zavolal pan profesorKrška domů, jestli bych nezaletěldo Libye vyzvednout tampár pacientů. Že jsem takový„misijní typ“. A já řekl, že tedyano. Sešli jsme se s paní ředitelkoua s panem náměstkemMUDr. Břízou a doladili některédetaily. Akce probíhala podzáštitou projektu MEDEVAC.Právě z něho bylo hrazenoi několik předchozích operacílibyjských a pákistánských dětív motolské nemocnici. V konečnéfázi ještě proběhlo jednánína MZČR, kde jsme se s paníředitelkou setkali se zástupciministerstva vnitra a ministerstvazahraničí a tam se řešilyuž konkrétní detaily.A jaké to byly pro vás konkrétnídetaily?Jel jsem tam tak trochu jakozvěd. Mým úkolem bylo vytipovatpět potenciálních pacientů.Museli být ale v takovém stavu,abychom jim u nás mohli efektivněpomoci, nemohli to býttřeba paraplegici. Už předemjsme dostali od místního doktoraValída asi patnáct technickypoměrně zoufalých dokumentací,ze kterých jsme vybrali pětabonentů. Po příletu na místojsem ale zjistil, že z těch pětipřichází pro nás v úvahu jenomjeden. Doktor Valíd, jak se

22 rozhovor MUDr. Filip Burget MUDr. Filip Burget rozhovor 23MUDr. Filip Burget při operaci jednoho z libyjských pacientů.ukázalo, byl zubařem. Vlastněto ale nijak nevadilo, protožev Libyi teď dělá každý všechno.Choval se velice vstřícněa zásobil mě další hromadoupacientů, myslím, že jich bylotak sedmdesát. Z nich jsme pakpo konzultaci s prof. Krškou vybralisedm mužů, včetně onohojednoho „původního“, čili pětplus dva náhradníci.Jaká kritéria museli vybranípacienti splňovat?Určujícím faktorem bylo válečnétrauma, aby léčba proběhlav rámci úrazové chirurgie. Takémuseli být schopni transportuvsedě, ne na lehátku. A také,řekněme si to upřímně, muselabýt velká naděje v konečnýléčebný úspěch.A jak celá akce pokračovala?Odletěl jsem tam v neděli,na místo jsem se dostalv pondělí a měl jsem 48 hodinna výběr pacientů. S jejichdokumentací jsem se ve čtvrtekvrátil do Prahy, během pátečníhodopoledne jsme na klinicerozhodli o léčbě už konkrétníchpěti pacientů, plus jednoho náhradníka,protože v Libyi člověknikdy neví. Ty jsem pak nahlásildoktoru Valídovi. V pondělí ránoodlétal vojenský speciál, samozřejměnejen pro oněch pětLibyjců, ale se spoustou dalšíchMým úkolem bylo vytipovat pět potenciálníchpacientů. Museli být ale v takovém stavu,abychom jim u nás mohli efektivně pomoci,nemohli to být třeba paraplegici.úkolů od MZV. S ním jsme sepak už všichni společně vrátilido Prahy. Z kbelského letištějsme odvezli pacienty rovnouna naši kliniku a začali se o něstarat.Jak to s nimi vypadá? A jakáto byla vlastně zranění?Všechny máme odoperované,u některých ještě čekáme, jakdopadnou druhotné operace,vyndavání osteosyntetickéhomateriálu a podobně. Zraněníbyla dvakrát střelná, kdy u jednohopacienta zůstala kulkauvnitř a na místě ji nebyli schopnívyndat. Nám se to podařilopoměrně snadno. Druhý pacientměl roztříštěnou holenní kost.Měl už nasazený zevní fixátor,ale bylo potřeba provést korekcizlomeniny, zavést nitrodřeňovýhřeb a defekt kosti vyplnitspongioplastikou. Dále to bylazlomenina v oblasti horníhokonce stehenní kosti v terénupo artrodéze před mnoha lety.Čtvrtý případ byla luxace v oblastizáprstních kůstek a pátýpacient měl komplikované poraněníkolene, defekt na přednímmenisku a přetržený přednízkřížený vaz.To jsou věci, které v Libyioperovat neumí. Už když jsemdělal „kolečko“, setkal jsem ses jedním libyjským doktorem,bylo to ještě za Kaddáfího. Kdyžmě viděl dělat arthroskopii, nabídlmi u nich práci. Neměl jsemtehdy ještě atestaci a nabídkujsem zdvořile odmítl. Z tohoje ale vidět, že oni na takovouoperativu skutečně nemajía všichni, co na to mají peníze,se jezdí léčit do Evropy. Chudís tím bohužel žijí dále.V této souvislosti: oněch pětvybraných pacientů, to jsousynkové bohatých rodičů,nebo vyhráli v „loterii“?Řekl bych, že vyhráli v loterii.Čtyři určitě, u jednoho bylmožná jakýsi lehký lobbing,ale v podstatě celé rozhodnutíleželo onen pátek na našemV rámci projektu MEDEVAC bylo vybráno pět pacientů, jejichž léčba proběhlana I. chirurgické klinice VFN a 1. LF UK.traumatologickém týmu a tenvybíral pacienty bez ohleduna jakékoliv postranní tlaky.Žádné navíc ani nebyly.Celá akce nakonec vypadádobře, jen u jednoho pacientařešíme drobné pooperačníkomplikace.A ještě otázka na závěr, jakvidíte situaci v Libyi dnes?Po všech vašich současnýchzkušenostech?Vzhledem k tématu našehorozhovoru spíš po té medicínskéstránce…V Libyi momentálně panuje bezvládí.Jak mi vysvětlovali kluciz ochranky, kteří měli za seboui práci v Iráku a kteří na místěvykonávají službu pro potřebunaší ambasády, v Iráku bylasituace lépe podchycená zestrany místní policie. Měla totižinformace, ze kterých mohla vycházet.V Libyi proti sobě bojujímístní klany a situace je dostnepřehledná. V podstatě nikdoneví, s kým bojuje.A to se promítá i do medicíny.Bezpečno není ani v nemocnicích,klany si mezi sebou vyřizujíúčty všude. Banda jednohokmenového vůdce klidně vtrhnedo nemocnice a vystřílí na postelíchraněné protivníky. I lékařipreferují pacienty podle toho,ke kterému klanu patří.Ještě jedna věc je tam pozoruhodná,v Libyi nikdo nesmělmít čtyřicet let zbraň, mimoarmády a Kaddáfího gardy,samozřejmě. A teď se najednouvšem zbraně zpřístupnily – a onis nimi neumějí zacházet! Velképrocento „válečných“ poraněníje z toho. Třeba takový, v těchtozemích velmi populární „happyshooting“, oslavné střílenído vzduchu. Kulky dopadajízpátky na střílející a umíte sipředstavit následky, když vámspadne na hlavu kulka letícíz výšky tří kilometrů. V lepšímpřípadě dopadne na dům neboauto, a tak všude vidíte rozbitéstřechy. Prý se už ale naučilistřílet nad moře. Doufejme,že i všechno ostatní se v Libyiobrátí k lepšímu.Velice vám děkuji za rozhovor.S MUDr. Filipem Burgetemsi povídal Václav Kříž.

24 ze společnosti knižní novinky křeslo pro Fausta ze společnosti 25Křest knihStalo se již tradicí, že se v Akademickém klubu 1. lékařské fakulty UKve Faustově domě představují a křtí publikace, které vzešly z pera a přičiněnímautorů 1. lékařské fakulty UK a VFN. Každý křest je důvodem k setkáníosobností nejen ze světa medicíny, ale také z oblasti umění a kultury. Nejinaktomu je i ke konci roku 2011, kdy byly v klubu pokřtěny další nové knihy.V závěru roku 2011 vyšla nová publikace o 1. lékařské fakultě UKpod názvem „1. lékařská fakulta v běhu času“Publikace umožňuje čtenářinahlédnout do historie a současnostijedné ze čtyř nejstaršíchfakult Univerzity Karlovyv Praze. Historie 1. lékařskéfakulty UK je bohatá, prošlavšemi významnými obdobímičeských dějin – husitskýmiválkami, dobou pobělohorskou,převzetím Univerzity Karlovyjezuitským církevním řádem,vznikem Univerzity Karlo-Ferdinandovy,rozdělením fakultyna českou a německou, jejímuzavřením nacistickými okupanty17. listopadu 1939, obnovenímčinnosti v roce 1945,složitými 50. léty, přelomovýmiroky 1968–1969 a sametovourevolucí roku 1989.Současnost 1. lékařskéfakulty UK charakterizuje jednakmoderní přístup ke vzdělávánínové generace lékařů a dalšíchodborníků ve zdravotnictví, aletaké vědecko-výzkumná činnostna vynikající úrovni – fakulta jevýznamným centrem lékařskéhoa biomedicínckého výzkumuv České republice.Knihu lze zakoupit v nakladatelstvíGALÉN, s. r. o., nebona 1. lékařské fakultě UK.Zdraví a přírodní podmínky– geologie a medicínaVe čtvrtek 23. února 2012 byla v Akademickém klubu 1. LF UK pokřtěnanová publikace, jež nese název „Zdraví a přírodní podmínky– geologie a medicína“, autorů prof. MUDr. Vladimíra Bencka,DrSc., doc. MUDr. Jaroslava Nováka, CSc., prof. RNDr. MilošeSuka, DrSc. a dalších deseti spoluautorů z oblasti přírodních věd,medicíny a chemie. Křtu se zúčastnil také primátor hl. m. Prahy,docent Bohuslav Svoboda.Kniha obsahuje populárně-odborné texty, fotografie, mapya grafy, vysvětlující a dokumentující vlivy přírodních podmínek(včetně geologie) na člověka a jeho zdraví. Všímá si i vlivů člověkana stále se zhoršující životní prostředí.Kniha by měla být přínosem pro rozšíření znalostí o rychlea živě se rozvíjejícím oboru medicínská geologie.Knihu vydalo nakladatelství DOLIN, s. r. o.Křeslo pro FaustaFaustův dům, nazývaný též Mladotovský palác,je spjatý s faustovskou legendou, přestože zdedoktor Faust nikdy nebydlel. Ve své době proslulšarlatánstvím a černou magií. Nakonec upsal dušiďáblu, který si odnesl hříšníka do pekel. Jejichcesta měla údajně vést právě stropem tohoto domu.Dnešní Faustův dům je využíván 1. lékařskou fakultouUniverzity Karlovy a do jeho prostor jsou již tradičnězváni vzácní hosté, aby z pomyslného Faustovakřesla pohovořili s posluchači o svém životě.prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc.Profesor Jaromír Hradec pracujena III. interní klinice 1. LF UKa VFN více než třicet let. Téměřcelý profesní život věnovalkardiologii, především echokardiografiia intenzivní koronárnípéči. V oboru ho formovaly mj.pobyty na významných zahraničníchpracovištích (Kardiologickéodd. GeorgetownUniversity ve Washingtonu,kardiovaskulární výzkumnálaboratoř Cedars – SinaiMedical Center v Los Angeles,St. Georges Hospital and MedicalSchool v Londýně).Pan profesor je řadu let členemvýboru České kardiologickéspolečnosti. Jejím předsedoubyl v letech 1999–2005. Dvaroky byl také členem výboruEvropské kardiologické společnosti.Je také nositelem její stříbrnémedaile. Profesor Hradecje nejen skvělým kardiologem,ale i všestranným internistou.prof. MUDr. JaroslavLindner, CSc.Profesor Jaroslav Lindnerpracuje na II. chirurgickéklinice 1. LF UK a VFN od roku1983. Ve své práci se zaměřilpředevším na traumatologiia intenzivní péči, specializovalse v cévní chirurgii a kardiochirugii.Intenzivně se věnujetaké vzdělávání studentůna 1. LF UK. Praxi i vědomostizískal na mnoha zahraničníchstážích (Velká Británie, USA,Itálie, Německo).Profesor Jaroslav Lindnerje členem mnoha odbornýchčeských i zahraničních společností(Česká společnost kardiovaskulárníchirurgie, Českáangiologická společnost,Česká chirurgická společnost,European Society for VascularSurgery, The Society of ThoracicSurgeon aj.).

26 ze společnosti výročí výročí ze společnosti 27životní jubilealeden 2012doc. MUDr. Jiří Hovorka,CSc., je docentem na Neurochirurgickéklinice 1. LF UKa ÚVN v Praze a primářem neurologickéhooddělení v NemocniciNa Františku. V roce 1983absolvoval 2. lékařskou fakultuUniverzity Karlovy v Praze.Kandidátskou dizertační práciobhájil v roce 1991. Roku 2002byl jmenován docentem proobor neurologie. Specializujese na problematiku epileptologie,záchvatových onemocněnía neuropsychiatrického pomezí.doc. MUDr. Pavel Calda,CSc., je docentem na Gynekologicko-porodnickéklinice1. LF UK a VFN v Praze, kde jevedoucím Oddělení ultrazvukovédiagnostiky a Centra fetálnímedicíny. Fakultu všeobecnéholékařství Univerzity Karlovyv Praze absolvoval v roce 1983.V roce 1994 mu byla udělenahodnost kandidáta lékařskýchvěd. Docentem byl jmenovánroku 1998 a profesorem byljmenován 1. února 2012.prof. MUDr. Ludmila Prokešová,CSc., je profesorkouna Ústavu imunologie a mikrobiologie1. LF UK a VFNv Praze. V roce 1965 úspěšněukončila Fakultu všeobecnéholékařství Univerzity Karlovyv Praze. Kandidátskou dizertačnípráci obhájila v roce 1972.Habilitovala v roce 1992. Profesorkoupro obor imunologie jeod roku 2008.prof. MUDr. Miroslav Zeman,DrSc., je profesorem na I. chirurgickéklinice – břišní, hrudnía úrazové chirurgie 1. LF UKa VFN v Praze. V roce 1965 ukončilstudia na Fakultě všeobecnéholékařství Univerzity Karlovyv Praze. Kandidátskou dizertačnípráci obhájil v roce 1977. Roku1979 byl jmenován docentemv oboru chirurgie. Doktorskou dizertačnípráci obhájil v roce 1986a profesorem pro obor chirurgiebyl jmenován roku 1987.únor 2012doc. MUDr. Petr Neužil,CSc., je docentem na II. interníklinice – klinice kardiologiea angiologie 1. LF UK a ÚVNv Praze. V roce 1987 absolvovalFakultu všeobecného lékařstvíUniverzity Karlovy v Praze.Kandidátskou dizertační práciobhájil v roce 2001. Roku 2007byl jmenován docentem proobor vnitřní nemoci.doc. MUDr. Jiří Votava, CSc.,je docentem a emeritnímpřednostou Kliniky rehabilitačníholékařství 1. LF UK a VFNv Praze. Fakultu všeobecnéholékařství Univerzity Karlovyv Praze absolvoval v roce 1966.V roce 1984 mu byla udělenahodnost kandidáta lékařskýchvěd. Docentem byl jmenovánroku 1990. V l. 1992–2004 bylpřednostou Kliniky rehabilitačníholékařství 1. LF UK. V tétofunkci se podílel na zavedeníbakalářského studia ergoterapie(1994) a fyzioterapie (2004)na 1. LF UK.Od r. 1986 byl členem výboruRehabilitační společnostiČLS JEP (nyní Společnosti rehabilitačnía fyzikální medicíny)a od r. 2000 je jejím vědeckýmsekretářem. Od r. 2003 aždosud zastupuje tuto odbornouspolečnost jako delegátv sekci Fyzikální a rehabilitačnímedicíny UEMS (Evropský svazodborných lékařů). Od r. 1990až dosud je národním tajemníkemČR v organizaci RehabilitationInternational (RI), z tohov letech 2000 až 2008 téžzástupcem viceprezidenta RIpro Evropu.prof. MUDr. Evžen Růžička,DrSc., je profesorem a přednostouNeurologické kliniky1. LF UK a VFN Praze. V roce1982 ukončil Fakultu všeobecnéholékařství UniverzityKarlovy v Praze. Kandidátskoudizertační práci obhájilv roce 1992. Docentem proobor neurologie byl jmenovánroku 1996. Vědeckou hodnostDrSc. získal v roce 2001a o dva roky později byl jmenovánprofesorem.prof. MUDr. Richard Plavka,CSc., je profesorem na Gynekologicko-porodnickéklinice1. LF UK a VFN v Praze, primářemNeonatologického oddělenítamtéž. V roce 1982 promovalna Fakultě dětského lékařstvíUniverzity Karlovy v Praze.Kandidátskou dizertační práciobhájil v roce 1998. Roku2002 byl jmenován docentema v roce 2008 profesorem proobor pediatrie.prof. MUDr. Eduard Zvěřina,DrSc., FCMA, je profesoremna Klinice otorinolaryngologiea chirurgie hlavy a krku1. LF UK a FN v Motole. Fakultuvšeobecného lékařství UniverzityKarlovy v Praze absolvovalv roce 1961. V roce 1994 sestal přednostou Neurochirurgickékliniky v ÚVN. Do neurochirurgieu nás zavedlmikrochirurgii, chirurgii lebečníbáze a monitorování funkcí.Vědeckou hodnost doktoralékařských věd získalroce 1982. Docentem byl jmenovánroku 1995 a profesoremv roce 1999.doc. MUDr. Jiří Chomiak,CSc. – docentem na Ortopedickéklinice 1. LF UK a FNNa Bulovce s poliklinikouv Praze. V roce 1982 úspěšněukončil studia na Fakultě všeobecnéholékařství UniverzityKarlovy v Praze. Kandidátskoudizertační práci obhájil v roce2001. Docentem pro oborchirugické obory byl jmenovánroku 2004.doc. MUDr. Jaroslav Čermák,CSc., je docentemna I. chirurgické klinice – břišní,hrudní a úrazové chirurgie1. LF UK a VFN v Praze. Fakultuvšeobecného lékařství UniverzityKarlovy v Praze absolvovalv roce 1961. Vědecká hodnostkandidáta lékařských věd mubyla udělena v roce 1984.Od roku 1990 je docentem proobor chirurgie.březen 2012prof. MUDr. František Antoš,CSc., je profesoremna Chirurgické klinice 1. LF UKa FN Na Bulovce s poliklinikouv Praze. Fakultu všeobecnéholékařství Univerzity Karlovyv Praze úspěšně ukončil v roce1965. Vědecká hodnost kandidátalékařských věd mu bylaudělena v roce 1980. Docentempro obor chirurgie byl jmenovánv roce 1989, profesorempro tentýž obor roku 1997.doc. MUDr. Jaroslava Dušková,CSc., je docentkouna Ústavu patologie 1. LF UKa VFN v Praze. Fakultu všeobecnéholékařství UniverzityKarlovy v Praze absolvovalav roce 1976. Na základě úspěšnéobhajoby dizertační prácejí byla v roce 1989 udělenavědecká hodnost kandidátalékařských věd. Docentkou proobor patologická anatomie bylajmenována roku 1998. V lednu2012 ve vědecké radě 1. LF UKprošla úspěšně jmenovacímřízením na profesorku.

28 ze společnost úmrtí úmrtí ze společnosti 29smutečníoznámeníVšeobecná fakultní nemocnicev Praze a 1. lékařská fakultaUniverzity Karlovy v Prazes hlubokým zármutkemoznamují, že dne 25. prosince2011 zemřel náhle ve věku31 let sekundární lékařa odborný asistentMUDr. Jaromír Křemen, Ph.D.MUDr. Jaromír Křemen, Ph.D.,se narodil 13. července 1980v Praze, maturoval v roce 1998v Praze a studium na UniverzitěKarlově – 1. lékařské fakultě –ukončil v roce 2004. Již jakostudent docházel na 3. interníkliniku a zajímal se o problematikumetabolické péče. Dne1. října 2004 zahájil doktorskéstudium biomedicíny v oborufyziologie a patofyziologie člověkaa současně nastoupil jakosekundární lékař do Všeobecnéfakultní nemocnice v Praze.Dizertační práci „Úlohatukové tkáně při inzulínovérezistenci u kriticky nemocných:vliv prozánětlivých cytokininů“obhájil v říjnu 2008 a získal titulPh.D. Nadále pracoval v souběžnémpracovním poměrujako odborný asistent fakultya sekundární lékař Všeobecnéfakultní nemocnice v Praze.V květnu 2011 složil atestaciz vnitřního lékařství a získalfunkční licenci v oboru umělávýživa a metabolická péče.Za svůj krátký odborný životse MUDr. Křemen stal významnýmčlenem kolektivu metabolickéjednotky 3. interní klinikya významným členem nutričníhotýmu nemocnice. Publikoval řadusdělení z oblasti patofyziologiea kliniky kritických stavů a z oblastimetabolické péče. Byl hlavnímeditorem monografie Enterálnía parenterální výživa, vydanév roce 2010. Vyškolil v intenzivnípéči řadu dalších lékařů a přináročné práci se i významněspolečensky angažoval – nedávnose stal předsedou nemocničníodborové organizace.V MUDr. Jaromíru Křemenoviztrácí 3. interní klinikaVšeobecné fakultní nemocnicea 1. lékařské fakulty UniverzityKarlovy v Praze svého významnéhoa velmi perspektivníhopracovníka.Čest jeho památce!doc. MUDr. Lilla Čechová, CSc.Dne 3. listopadu 2011 odešlado zubařského nebe dlouholetáčlenka akademické obce1. LF UK Praha a proslulá vedoucíoddělení konzervační stomatologiepražské stomatologickékliniky, paní docentka MUDr. LillaČechová, CSc. Zemřela v požehnanémvěku 94 let.V této smutné chvíli se pisatelitěchto řádků vybavuje slavnýlatinský citát Est modus in rebus,certi sunt denique fines, všichniznáme také pravdu o lidskékonečnosti. Přesto však: kdyžk této neodvratitelné situaci dojde,mizí z našich myslí veškerámoudrost a vyrovnanost, v člověkuzůstávají pocity překvapení,ztráty, mnohdy i jakéhosi dluhu.Dovolte mi proto, abych z pozicevděčného žáka a poslézei dlouholetého kolegy vzpomněljejí památky v tomto krátkémčlánku.Paní docentka se narodiladne 1. srpna 1917 v Miškovciv Maďarsku, její otec bylstrojním zámečníkem, pozdějikonstruktérem, maminka bylaprodavačkou, vyrůstala na venkově,ve skromném, vyrovnanéma spokojeném rodinném prostředí.Základní školu absolvovalave Štěpánově nad Svratkou,středoškolská studia ukončilav roce 1936 na reformnímreálném gymnáziu v Tišnově.V letech 1936–1939 studovalana lékařské fakultě Masarykovyuniverzity v Brně. Po uzavřeníčeských vysokých škol pracovalajako zubní instrumentářka,později jako laborantkav nemocnici ve Zlíně. Ke studiumedicíny se vrátila v srpnu 1945,promovala 2. května 1946. Ihnedpo promoci nastoupila do dvouletéhospecializačního kurzuna I. stomatologickou klinikuv Praze.Po získání odborné kvalifikacepřesídlila na severní Moravu,do pohraničních oblastí kolemměsta Opavy, ošetřovalaškolní děti v první pojízdné zubníordinaci, zřízené v Československérepublice. Od 1. 8. 1948do konce téhož roku byla sekundárnílékařkou na chirurgickémoddělení nemocnice v Chomutově.V letech 1949–1951 pracovalajako odborná zubní lékařkana ortodontickém odděleníOkresního ústavu národníhozdraví v Hybernské ulici v Praze1. V roce 1952 nastoupilana I. stomatologickou klinikuFVL UK v Praze jako odbornáasistentka oddělení záchovnéstomatologie. V čele oddělení,jako vedoucí lékařka, stála v letech1976–1982, dne 1. 9. 1982odešla do důchodu, na klinicevšak ještě dále pracovalave zkráceném úvazku vědeckéhopracovníka až do roku 1991.Vědeckou hodnost kandidátalékařských věd získala v roce1964 po obhajobě dizertačnípráce „Vliv pracovních postupůna jakost silikátové výplně“,z oboru stomatologie se habilitovalav roce 1977, atestaceze stomatologie I. a II. stupnězískala v letech 1956 a 1968.Během svého odbornéhoživota publikovala docentka Čechová55 odborných prací klinicko-experimentálníhocharakteruv domácích i zahraničníchperiodikách, byla spoluautorkouknihy „Handbuch der Desinfectionund Sterilisation“, kterouvydalo nakladatelství Volk undGesundheit v Berlíně. Publikacese setkala s výrazným mezinárodnímohlasem. V anglickéverzi nakladatelství Karolinumvyšla její monografie „Abrasezubů u minulých a dnešníchobyvatel Čech“. Během svéodborné kariéry podala několikzlepšovacích návrhů, jež usnadnilyvýukové procesy i pracovníproces na oddělení. Je autorkoudvou patentů – v roce 1964 jíbyl patentován model hlavya chrupu pro výuku stomatologiea v roce 1974 obdržela autorskéosvědčení na dezinfekčníroztok Desident.Docentka Čechová byla člověkemnadprůměrného nadánía dynamiky, byla dokonalouodbornicí, navíc pedagogem skutečněvášnivým, obdivuhodným.Přednášela studentům ráda,zábavně a srozumitelně, základníprincipy dovedla vysvětlit jednoduše,stimulovala své žáky k přemýšlení,vedla je k soustavnémustudiu. Její odborné a pedagogickéschopnosti koloroval jejívztah k umění, hudbě a k historii.Toto nadání uplatňovala aktivnímčlenstvím v řadě odborných institucí,byla členkou Antropologickéspolečnosti a Bioklimatologickéspolečnosti při ČSAV, takřkado posledních chvil svého životase podílela na výuce a společenskýchakcích Univerzity třetíhověku na 1. LF UK v Praze.Byla milou společnicí,člověkem vlídným a laskavým,kolegyní v tom nejlepším smyslutohoto slova. Milovali ji pacienti,její žáci, kolegové a četní přáteléz kruhů lékařských, vědeckýchi uměleckých. Zemřela tišea klidně, obklopena láskoua úctou klinických kolegů. Budemeji postrádat jako vzácnéhočlověka a neobyčejnou lékařku.Hluboce se v těchto chvílíchskláníme před její památkou!V úctě a s krásnýmivzpomínkamiprof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.,přednosta Stomatologické klinikyVFN a 1. LF UK

30 napsali jste nám dopisy dopisy napsali jste nám 31Poděkování pacientů VFNNejlepším oceněním zdravotníků je spokojenost našich pacientů. Poděkováníze strany pacientů, slova chvály a uznání potěší každého, kdo v rámci svéhooboru přispěl k uzdravení pacienta, vyřešení jeho obtíží a k jeho spokojenémunávratu domů.prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.přednosta Radiodiagnostickékliniky VFN a 1. LF UKVážený pane přednosto,před týdnem jsem navštívila Vaše centrumV. Polaka v Praze na Karlově náměstía podstoupila mamografické vyšetření.Byla jsem opravdu mile překvapenáesteticky velmi příjemným prostředím,ochotou personálu, klidem a řádem. Promne jako klientku byl velmi cenný takélidský i profesionální přístup laborantky,pí. Kopecké-Šmandlíkové.Ráda bych vyjádřila vděčnost všem,kteří se podíleli na zřízení tohoto centra,i těm, kteří na ně přispívají a v něm působí.Přeji Vám mnoho důvodů k radostiv tak závažném a zodpovědném poslání.Pavla ŠustkováMgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, ředitelka Všeobecnéfakultní nemocnice v PrazePoděkováníNa onkologii pracuji již více než 40 let.Za tu dobu jsem se setkal s řadou lidskýchosudů a často stál i u jejich konce.Vím, že je nezbytné chovat se pokudmožno ryze profesionálně a emoce sesnažit potlačit. Jen tak je možno vydržetnesmírný psychický tlak.Někdy to však nejde. Stanovenídiagnózy u vlastní matky – karcinomsestupného tračníku, přineslo šokujícízjištění pro celou rodinu. Věk 90 let a výraznékomorbidity vedly naše rozhodnutíustoupit od specifické léčby a nahraditji pouze terapií symptomatickou s cílemudržení dobré kvality života.Když však nádor prorostl do žaludku,nastalo období výrazných potíží. Maminkabyla hospitalizována zprvu na Onkologickéklinice, poté na I. chirurgické klinice,nejdéle pak na Jednotce intenzivní péče,vše ve VFN UK Praha 2. K operaci došloz vitální indikace, výkon trval něco přeshodinu a byl velmi rozsáhlý (nádor, střevo,slezina, bránice, založení kolostomie).Operace byla úspěšná, naděje na delšípřežití byla však minimální. Přesto matkaotevřela oči a hovořila s námi, ale chuťk životu nebyla již veliká. Po 14 dnech sev noci její srdce zastavilo.Dovolte mi vyjádřit poděkováníoperačnímu týmu v čeles prof. MUDr. Z. Krškou (za osobnínasazení v rozhodovacím procesu,za perfektně provedenou operaci), dálekolektivu lékařů a sester JIP za dokonaloua hluboce lidskou pooperační péči.V neposlední řadě bych rád též poděkovalpracovníkům mateřské Onkologickékliniky, prof. MUDr. Petruželkovi, prim.MUDr. E. Sedláčkové a jejich kolegům,dále všem zdravotním sestrám a ostatnímna našem lůžkovém oddělení.doc. MUDr. Bohuslav KonopásekOnkologická klinika VFN a 1. LF UKMgr. Dita Svobodová,náměstkyně pro nelékařskézdravotnické oborya kvalitu VFNDobrý den,chtěla bych touto cestou ještě jednou mocpoděkovat celému sesterskémupersonálu odděleníORL za jejichnaprostoprofesionální,vstřícnýa srdečný přístupk pacientům.Během 14 dní,které jsem na tomtooddělení strávila, se minaskytla možnost poznatcelý personál a musím říct,že takto sehraný kolektiv sejen tak nevidí.Vážený pane primáři Kaňo,můžete být na své oddělení právem pyšný.Přeji Vám všem krásné Vánoce a v novémroce spoustu stejně spokojenýchpacientů.S pozdravemIrena Skameneprof. MUDr. Alois Martan, DrSc.přednosta Gynekologicko-porodnickékliniky VFN a 1. LF UKVážený pane profesore,dovolte, abych se představila. Jmenujise Alena Gregorová a žiji v Děčíně. Díkydlouhé cestě a několika náhodám se stalo,že jsem jednoho dne stála před historickoubudovou porodnice „U Apolináře“.Slovo „vděk“ nemám v oblibě, ale bylajsem vděčná, že se mě tu ujal dr. Švabík.Nemluvil latinsky a nebyl němý, jakse mi často u lékařů stává. Dr. Švabíkjednal klidně, profesionálně a lidsky.Uklidnil mě, že bude líp, a přidal i to, coje zdarma, tj. úsměv a laskavost. Stal semým pevným bodem a věřím, že mě vrátído společenského života.Za nějaký čas jsem byla přijatana oddělení G4 a znovu jsem se setkalas hezkým přístupem a s profesionály,zvláště na oddělení JIP. Vizity probíhalybez stresu a vždy končily slovy… „Mátenějakou otázku? A strava byla chutná?“Vím, že není vše zalité sluncem, krizistřídá recese a tomu musíte čelit a řešitmnoho každodenních problémů. Rádabych Vám vyslovila obdiv, úctu, vážím siVaší práce a schopností.Přeji Vám, pane profesore, pevné zdraví,které nám, nemocným, vracíte.S úctou A. GregorováŘeditelka VFNMgr. Dana Jurásková Ph.D.,MBAVážená paní ředitelko,dovolte mi touto cestou poděkovat všemlékařům a celému kolektivu pracovníkůFoniatrické kliniky, pod vedenímdoc. MUDr. Dlouhé, CSc. za vzornoua příkladnou péči, kterou mi věnovali běhemhospitalizace na lůžkovém oddělení.Velké díky patří logopedce Mgr. Mercelovéza profesionální přístup k pacientovi,vstřícnost a obětavost. Děkuji zároveňMUDr. Černé.Chtěl bych vám všem popřát hodně zdravía životního optimismu.S pozdravemPetr BlafkaMUDr. Jan LangerVedoucí lékař všeobecné ambulanceKDDLDobrý den,ráda bych Vám jako vedoucímu lékařiambulance zaslala poděkování za přístupMUDr. Jana Hřídela. Byli jsme se synem,kterému je 13 měsíců, na pohotovostikvůli neustálému zvracení a obavě z možnédehydratace. Přístup pana doktoraHřídela byl fantastický, k nám, rodičům,i k našemu chlapečkovi. Musím říci, žei přes to, jak jsme byli vystrašení, nás pandoktor uklidnil, vše nám vysvětlil, s malýmse pořád krásně bavil, no zkrátka,znovu musím zopakovat – úžasné!Kéž by všichni lékaři ve všech nemocnicícha ordinacích měli stejný přístupk pacientům a k jejich blízkým.Přeji Vám i panu doktorovi krásný dena ještě jednou děkuji.S pozdravemRadka Saint Germainprof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.,přednostaPsychiatrické kliniky VFNa 1. LF UKVážený pane přednosto,ráda bych touto formou poděkovala vašíPsychiatrické klinice a jejím pracovníkůmv čele s prof. MUDr. Papežovouza organizaci vícerodinné terapie, kteráskončila minulý týden. Moje dcera sepotýká s mentální anorexií a nyní je v péčivaší kliniky. Cesta k uzdravení je svízelnáa trnitá. Jsem tedy velmi ráda, že sena vašem pracovišti najdou takoví lidé,kteří se snaží hledat stále nové a dalšímožnosti léčby.Vícerodinná terapie jistě mezi ně patřía ve světě má již své úspěchy. Byla jsemvelmi mile překvapena profesionálníma lidským přístupem všech zaměstnancůkliniky. Jsem přesvědčená, žepřínos je veliký, jak pro děvčata, tak provšechny zúčastněné rodinné příslušníky.Umožnila nám hlouběji se seznámits problematikou onemocnění, vyřešitmnohé problémy, vyměnit si zkušenostis ostatními a najít další sílu v dalším bojis touto chorobou.Mnohokrát děkuji.MUDr. Iva F. s rodinoupříběhypacientůVážení pacienti,návštěvníci, přátelé,jestliže jste ve Všeobecnéfakultní nemocnici v Praze zažiliněco hezkého, byli jsme s Vámiv nelehkých chvílích, v těžkénemoci pomohli k uzdravení,postarali jsme se o Vaše blízkéa byli jste s poskytovanýmislužbami v naší nemocnicispokojeni, budeme velice rádi,když se s námi o své zážitkypodělíte a napíšete nám svůjkrátký příběh.Na základě Vašeho laskavéhosvolení bychom Váš příběhuveřejnili v časopise Nemocnicea umožnili pacientům, lékařům,zdravotním sestrám a ostatnímzaměstnancům nemocnice, abyse mohli Vaším příběhem potěšit.A možná, že i Váš příběhpomůže někomu v boji s vážnýmonemocněním a dá nadějiv uzdravení.Předem Vám děkujeme.Váš příběh nám, prosím, zašletena adresu: redakce@vfn.cz neboredakce.casopisu@vfn.cz

32 cestování z VFN až na konec světa z VFN až na konec světa cestování 33Stojím uprostřed rozsáhlého chrámu Ta Prohmv Kambodži. Je to jeden z vysněných cílůmé cesty po jihovýchodní Asii. Rozhlížím sepo monumentálních kamenných kvádrech,ruinách chrámu, které jsou porostlé neméněpůsobivými stromy, jejichž kořeny pohlcují jehodalší a další části. V tu chvíli jako bych si teprvezačínala uvědomovat, jak a proč jsem se ocitlatak daleko od domova…Asijské putováníNa začátku minulého roku jsemse pevně rozhodla, že svojidovolenou chci prožít dobrodružněa podívat se trochu dálza obzor. Možností jsem mělav hlavě několik, třeba Peru, NovýZéland, severské země… Potomjsem však dostala nabídku,která se neodmítá: připojit seke skupince kamarádů a navštívitv jejich společnosti hned třizemě najednou, Vietnam, Laosa Kambodžu. Rozhodováníbylo jednoduché, na nabídkujsem kývla a od toho okamžikuzačalo plánování, kam všude sev těchto zemích chceme podívat.Nejdříve se nám zdála vymezenádoba tří týdnů poměrně dlouhá,ale jak přibývalo míst, kteráchceme navštívit, o nichž jsmesi něco přečetli nebo která námdoporučili kamarádi, zjistili jsme,že tři týdny nepředstavují právěmnoho času. Nakonec jsme seshodli na předběžném plánucesty s tím, že všechno budemepřizpůsobovat konkrétní situaci,času a místu.V den „D“ se sešla našeosmičlenná skupinka na ruzyňskémletišti a od té chvíle jsmevšichni začali prožívat pocit, žeuž konečně po dlouhém čekáníjedeme vstříc dobrodružství.Přes Moskvu a Hanoj jsmedoletěli do Hue – císařskéhoměsta. Od začátku 19. století aždo konce druhé světové válkybylo sídelním městem poslednívietnamské královské dynastieNguyen. A právě z tohoto obdobípochází velké množství architektonickýcha kulturních památeknejen ve městě, ale také v jehookolí. Patří mezi ně i zbytky královsképevnosti, několik velkolepýchkrálovských hrobek, Oltářnebes, Chrám literatury, pagody…a mnoho dalších. Od roku1993 spadá pod správu mezinárodníorganizace UNESCO.Jednou z královských hrobek,kterou jsme v Hue navštívili, bylahrobka císaře Tu Duca, kterousi císař sám navrhnul. V pohřebnímkomplexu je na 50 staveb,které jsou rozestavěné meziborovicemi za hradbou ve tvaruosmiúhelníku a jsou obklopenykrásnými jezírky s leknínya lotosy. Hrobka je pozoruhodnámimo jiné tím, že ji císař využívaljiž za svého života k odpočinkua relaxaci. Jeho ostatky tam alenakonec uloženy nebyly. Dodnesnení známo, kde je pochován.Na tzv. čestném nádvoří (Nádvořímandarínů) jsou umístěné sochyslonů, koní a maličkých mandarínů,které musely být menší nežsám císař, který měřil pouhých153 centimetrů. Za to měl ale104 manželek a nespočet konkubín.Přesto zemřel bez dědice,byl pravděpodobně neplodnýkvůli prodělaným neštovicím.Význačnými místy v Hue jsouZakázané město a Citadela.Citadela stojí na břehu Řeky vůní,je to jakési město ve městě. Jeobehnaná hradbami, které jsoupřes šest metrů vysoké a desetkilometrů dlouhé. Součástí jeCísařské město, které kdysi měloaž 150 paláců. Podívali jsme senapříklad do Paláce nejvyššíharmonie (tzv. Trůnního paláce),kde se konaly královské audience,korunovace a oslavy. Z těchtodob se zachoval původní královskýtrůn.Známou památkou je pagodaThien Mu, nejstarší dochovanástavba v Hue. Je známá předevšímkvůli tomu, že se zdejšímnich Thich Quang Duc v roce1963 upálil v Saigonu – na protestproti útlaku buddhismu zestrany křesťanského prezidentaDiema. V jednom z pavilonů jevystaveno modré auto značkyAustin, kterým mnich do Saigonupřijel.Ve Vietnamu je poměrně lacino.Za příznivou cenu seženeteubytování, jídlo i tuk-tuky – motorovérikši. Na jídlo jsme chodilido místních malých restaurací.Pro nás, kteří jsme na začátkucesty neuměli moc dobře zacházets hůlkami, bylo i jídlo dobrodružstvím.Ale na konci cestyjsme už všichni ovládali hůlkybravurně. Oblíbeným jídlem sestala polévka Pho-Bo, kterou připravovalinaprosto všude, a dáletaké nudle na všechny způsoby.Další destinací byl Laos. Vnitrozemskýstát, o kterém se mluvíjako o zemi milionu slonů a jehožtéměř 70 % rozlohy zaujímajíhory, náhorní plošiny a deštnépralesy. Protéká jím řeka Mekong,jež je tepnou Laosu. Našecesta začala ve městě Savannakhet,z něho jsme se přesunulido dalšího města, do Paksé(hlavního města Jižního Laosu),naší základny, odkud jsme sevydávali na výlety. Řeka Mekongskrývá pro turisty nejedenzážitek, u hranic s Kambodžoumůžete při troše štěstí obdivovatvzácné říční delfíny, navštívitmůžete plovoucí vesnice, projetse na malých lodičkách, pozorovatrybáře při lovu nebo se jenkoukat na množství vody, kteréřeka odvádí.Významnou památkou Laosujsou ruiny khmerského chrámovéhokomplexu Wat PhuChampassak, vzdáleného asišest kilometrů od řeky Mekong.Chrám byl postaven už v 5. století,ale dochovaly se pouze pozůstatkystaveb z 11. až 13. století.Byl věnován bohu Šivovi a jakovětšina khmerských chrámůje orientován směrem na východ.V roce 2001 byl zapsánna Seznam světového kulturníhodědictví UNESCO.Co jsme si určitě nechtěli nechatv Laosu ujít, to byl celodennívýlet do džungle za krásamimístních vodopádů. Cesta vedlapřes planinu Bolaven, kde sepěstuje především káva, resp.kávové boby. Kávových plantážíjsme po cestě potkali mnoho.Na začátku náš trek do džunglevypadal doslova jako procházkarůžovým sadem, ale průvodcese postaral, aby to byl zážitek,jak se patří. Šplhali jsme v terénu,plném kluzkého bahna, kamenía kořenů, z jednoho prudkéhokopce do ještě prudšího a brodilise přes řeku mezi vodopádyod jednoho krásného k druhémuještě krásnějšímu. Naším cílembyla oblast okolo vodopádu TadFane, který se nachází v národníchráněné oblasti Dong Hua Sao(40 km východně od Paksé).Vodopád padá do sopečnéhokráteru do hloubky asi 120 metrů.Nejedná se ale jen o jedenvodopád, najdeme tu dokoncevodopády dva. Viděli jsme i mnohodalších, mezi kterými vynikalvodopád Yuang, kde padajícívoda vytvořila kruhovou duhu.Třetí zemí, kterou jsmeměli v plánu navštívit, bylaBěhem tří týdnů jsme navštívili hned tři zeměnajednou: Vietnam, Laos a Kambodžu.Kambodža, země neblazeproslulá především vinou řáděníRudých Khmerů. Přesunuli jsmese z Paksé do Siam Reapu, kdejsou turisticky velice vyhledávanéangkorské chrámy, předevšímAngkor Vat (nebo Angkor Wat),který se dostal i na státní vlajkua je po něm pojmenováno i pivo.Prohlídkou chrámů jsme strávilicelý den a stálo to za to. Začalijsme prohlídku u chrámovéhokomplexu Anghor Thom.

34 cestování z VFN až na konec světaMezi několika chrámy jsme objevilii jeden, nazývající se Phimeanakas,na jehož rekonstrukci sepodílela Česká republika.Po prohlídce jiných staveba chrámů jsme se konečnědostali i k chrámu Ta Prohm,mému vysněnému cíli. Tatoimpozantní stavba je ponechánav podobě, v jaké bylanalezena, jako názorná ukázkastřetu přírody s výtvorem lidskécivilizace. Jsou tu provedenypouze záchovné a stabilizačnípráce. Kamenné budovy, brányi polorozbořené věže, to všeje prorostlé kmeny mohutnýchtropických stromů – kapokůa banyanů. Protože jej tropickávegetace postupně pohltilatéměř celý, nazývá se pralesnímchrámem.Jako poslední jsme navštíviliasi nejslavnější chrám – AngkorVat. Uprostřed stojí pět věžírozestavených do tvaru pětkyna hrací kostce. Největší a nejlépezachovalý chrám celé oblastije typickým příkladem khmerskéarchitektury, na stěnách jsourozsáhlé basreliéfy a zobrazenídévatů (nižšího stupně božstva).Skutečně monumentální… Jeto zážitek, na který stojí za to sivyhradit víc než jen jeden den.Další plány nás zavedlyk největšímu jihoasijskémujezeru Tonle Sap, na prohlídkuplovoucí vesnice. Jezero jeřekou Tonlesap spojené s Mekongema v závislosti na průtokuvody v Mekongu a v obdobímonzunových dešťů se zvedáhladina jezera. Jeho hloubka semění od 1 – 2 do 10 – 14 metrů.Lidé žijící v okolí jezera svůj životpřizpůsobili tomuto rytmu a žijív typických stavbách na pilotech.Jak stoupá hladina vody,přesouvají se v domě do hornímístnosti. V období dešťů jezdído školy, do restaurace, do modlitebny(které jsou taktéž na pilotech)na lodičkách. A když vodaopadne, umyjí a uklidní spodnímístnost a k jezeru už zase chodípěšky lovit ryby.Během naší asi dvoudenní návštěvyKambodže jsme se jakoobvykle přesouvali předevšímtuk-tuky. Ale jen tady se nám stalo,že jednomu z dvoumístnýchtuk-tuků došel třikrát za seboubenzin. Vždy se jednalo o stejnýtuk-tuk, stejného řidiče a stejnéčleny našeho spolku. Reakceřidiče byla pokaždé stejná: „Tonení možné, to se stává jednou…dvakrát… maximálně třikrátza deset let!“ Překvapený řidičse nejprve pokoušel tuk-tukpřemluvit, aby se rozjel, pak alezačal obcházet okolní vesnickédomky a shánět trochu benzinu.Nakonec si půjčil kolo a prázdnouláhev od skotské a probenzin dojel.Naše putování se přehouplodo druhé poloviny a my měnímemísto pobytu – Kambodžu,opět za Vietnam – tentokrátmíříme do Saigonu. Přejíždímenočním autobusem s přestupemv Phnom Penu. Jízda tobyla naprosto příšerná. Lehátkabyla dimenzovaná na rozměryasijských obyvatel. Evropan se180 cm a více neměl v lehátkušanci – jak na délku, tak na šířku.V Saigonu, protože v našemspolečenství byli v převazepánové, zajímající se o historii,válku, zbraně a vše s tímspojené, byly logickým cílemtunely Cu Chi, které se nacházejícca 70 kilometrů severozápadněod Ho Či Minova města.Ty začali Vietnamci stavět jižve 40. letech 20. století běhemválky za nezávislost. V 60. letechbyly prodlouženy a ještě vylepšenya jejich síť se postupněrozrostla do délky 250 kilometrů.Má tři úrovně – 6, 9 a 12 metrůpod zemí. Takový tunel mána výšku zhruba osmdesátcentimetrů, přesouvat se jímmusíte v podřepu a koleny sitéměř vrážíte do brady. Vietnamský,o hlavu menší průvodcesi v takovémhle prostředí vedeo poznání lépe. V tunelech vládnetma, vlhko a těžký, nedýchatelnývzduch.Drželi jsme se tématu a navštíviliMuzeum války, které jezaměřené na vietnamsko-americkýkonflikt. Je tam několik různýchexpozic se spoustou zbranípoužívaných během války. Takéje tu pamatováno na novinářea fotografy, kteří zahynuli běhemdokumentace bojů, a na válečnézločiny, jež byly běhemválky spáchány. Asi nejděsivějipůsobily fotografie se zraněnými,zmrzačenými lidskými těly,dospělých i dětí. Vystavena bylai jedna z nejslavnějších fotografiíz vietnamské války – vystrašenáprchající dívka zasaženánapalmem. Je to drsný zážitek,vyžadující chvílemi hodně silnýžaludek.Náš pobyt se pomalu blížilke konci a už nás čekal jen přesundo Nha Trangu, kde jsmesi užili dva dny potápění a objevovánípodmořského světa.Po této krásné tečce následovalznovu přelet do Hanoje a návštěvaHalong Bay (Dračí zátoky).Celá oblast je posetá asi třemitisícovkami ostrůvků a vápencovýchskal a je také zapsána mezipřírodní bohatství UNESCO.Pak už nás čekala jen cestadomů, opět s přestupem v Moskvě.Nastal čas na třídění zážitkůa nově nabytých zkušeností.A také přemýšlení o nové cestě,tentokrát třeba na Filipíny…Petra Pekařová1 234 51| Kambodža: na stěnách chrámůjsou rozsáhlé basreliéfy a zobrazenídévatů (nižšího stupně božstva).2| Laos: Vodopád Tad Fane,„dvojčata“, padá do sopečnéhokráteru, do hloubky asi 120 metrů.Foto: Pavel Šťastný3| Vietnam, Hue: Hrobka císařeTu Duca – přes 50 staveb jerozmístěno mezi borovicemi,některé jsou obklopeny krásnýmijezírky s lekníny a lotosy.4| Kambodža: Chrám Ta Prohm(Pralesní chrám) byl ponechánnapospas tropické vegetaci – jakoukázka střetu přírody s výtvoremlidské civilizace.Foto: Pavel Šťastný5| Typická asijská tržnice,kde seženete úplně všechnood zeleniny, ovoce, masa i oblečení.

Exponát z ukončené výstavy „Saluti aegrorum – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze slaví 220 let“,která se konala na Novoměstské radnici v Praze 2.