REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V ...

1.2 Antropogenní zátěž krajiny v Podkrušnohoří
Již koncem 19.století se začíná v Rakousku – Uhersku významně rozvíjet průmysl na
severu Čech. Zakládání nových podniků bylo umožněno tím, že zde byla naleziště hnědého
uhlí. Postupně se vybudovala železnice, docházelo k rozvoji sídel a zvyšoval se zde
významně počet obyvatel. Rozvoj průmyslu zde pokračoval po celé 20. století. Postupně se
budoval chemický průmysl, koncentrovaný v dalším období do Spolku pro chemickou a hutní
výrobu v Ústí n.L. a litvínovského podniku Chemopetrol. Ve 20.století hrály významnou roli
i podniky Válcovny trub a železa (VTŽ) Chomutov a celá řada menších sklářských podniků,
postupně zkoncentrovaných do podniku Glavunion Teplice.
S těžbou uhlí v zájmové oblasti bylo spojeno i jeho využívání na energii. Šlo o podniky
zajištující teplo – např. Severočeské teplárny Komořany, Dalkia Trmice. Největší podíl
hnědého uhlí je však využíván na výrobu elektrické energie, kdy bylo vystavěno 6 elektráren
vázaných na Severočeskou hnědouhelnou pánev s výkonem 3,62 tis. MW.
Krajina v Podkrušnohoří byla a je typickým průmyslovým regionem, se všemi
negativními dopady na prostředí – zejména emisní i imisní zátěže, které byly příčinou
zařazení oblasti do tzv. „černého trojúhelníku“(Podkrušnohoří, Slezsko, Sasko). Antropogenní
zátěž je charakterizována na vývoji průměrných ročních koncentrací SO 2 , NO x a průměrných
ročních koncentrací prachu (viz. grafy 1.1, 1.2, 1.3).
Graf. 1.1: Charakteristika antropogenní zátěže – průměrné roční koncentrace SO 2
Chomutovsko–ústecké oblasti
(Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem)
Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje limitní hodnotu pro ochranu zdraví, platnou v roce 2004
11