REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V ...

vyvíjet požadovaným směrem), je nutné přistoupit k rekultivaci. Na plochách, kde je díky
silným stresovým faktorům nebo antropogenním disturbancím (tj. událostem, které odstraní
organismy a otevřou prostor pro kolonizaci jedinci stejného nebo jiného druhu nebo také
ekosystémů, nebo také rušení jakéhokoliv systému, nejčastěji ekosystému) obtížné dosažení
přírodě blízkého stavu ekosystému, je vytvořeno náhradní společenstvo, které nedosahuje
příliš velké ekologické hodnoty, ale je schopné plnit alespoň částečně základní ekologické
funkce (Štýs, 1981). Konkrétní formy a opatření – viz kapitola 2, část rekultivace.
Ekologická revitalizace
Revitalizací rozumíme oživení prostředí, obnovu podmínek pro druhovou různorodost. Od
řízené sukcese se liší zvýšenou intenzitou zásahů. Je to snaha o přetváření prostředí za pomocí
procesů, jež mají za cíl vytváření ekologicky stabilních společenstev a krajin, které jsou trvalé
a vyvíjí se směrem k požadovaným podmínkám (cit. Prokopová, Cudlín, 2008).
Zemědělská revitalizace
Tato nákladnější forma revitalizace je vhodná na rekultivovaném území, kde jsou dobré
podmínky pro vysokou produkci. Používá tradičních zemědělských metod a nástrojů
a spočívá v intenzivní změně prostředí a umělé přípravě podmínek pro pěstování rostlin. Je
rychlá, ale nákladná a navíc může mít krátkou životnost (Whisenant 1999, cit. Prokopová,
Cudlín 2008). Pozitivní výsledky revitalizace byly dosahovány na provozních pokusech FŽP
na Mostecku u jetelotravních směsek (Vráblíková 2007).
Lesní ekosystémy, sady a vinice
Na rekultivovaných plochách může probíhat intenzivnější obnova formou lesnických
a sadovnických druhů rekultivace, které jsou zpravidla nejnáročnější formou obnovy
s relativně nejdelším obdobím pěstební péče.
V souvislosti s výsadbou dřevinných prvků, remízů a plošně rozsáhlejších výsadeb, se
vytváří esteticky hodnotnější území a stromová vegetace pozitivně ovlivňuje toky energie
a vody v krajině.
Výběr vhodných indikátorů a finančně nenáročných metod hodnocení
Volba vhodného indikátoru pro revitalizační akci se liší podle jejích konkrétních cílů.
Může se opírat o inventarizaci rostlinných a živočišných druhů. Úspěšnost revitalizace je
možno hodnotit i podle změn bioty, dále lze využít indikačních druhů rostlin nebo živočichů.
Indikátory by měly být jednoduché, snadno měřitelné a dobře interpretovatelné
a použitelné na velké plochy, schopné indikovat nejen existenci změny, ale také její příčinu.
Indikátory se liší podle konkrétního účelu použití např. jako indikátory biodiverzity při
zemědělské rekultivaci lze navrhnout následující hodnocení:
- ekologické procesy – resilience, funkčnost, hodnocení je založeno na druhové diverzitě
- biologická kontrola – diverzita antagonistů potenciálních škůdců
- ochrana a zvýšení stavu ohrožených druhů.
Jako vhodné indikátory pro hodnocení úspěšnosti revitalizačních akcí doporučujeme ze
zkušeností získaných FŽP při řešení Výzkumného záměru MŠMT „Výzkum antropogenních
zátěží v Severočeském regionu“ řešeného v letech 2000 – 2004 využít následujících metod:
- porovnání ploch rekultivovaných formou zemědělské rekultivace s výsevem
jetelotravních směsek (podle doby ukončení biotechnické fáze ekotechnické etapy
rekultivace) mezi sebou
- porovnat stejnou kulturu (jetelotravní směsky) v různých fázích rekultivace s etapou
postrekultivační, kde již probíhá revitalizace
47