REVITALIZACE ANTROPOGENNÄ POSTIŽENà KRAJINY V ...
REVITALIZACE ANTROPOGENNÄ POSTIŽENà KRAJINY V ...
REVITALIZACE ANTROPOGENNÄ POSTIŽENà KRAJINY V ...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
1. Antropogenní zátěž a její charakteristika<br />
1.1 Obecně k zátěži prostředí<br />
Zátěž prostředí způsobují jak faktory přírodní (exogenní a endogenní), tak antropogenní<br />
(viz. schéma 1.1). Problematika člověkem způsobovaných negativních změn v krajině je<br />
aktuální zejména v území, které je předmětem projektu „Modelové řešení revitalizace<br />
průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří“. Zátěž<br />
z Chomutovsko–ústecké oblasti byla podrobně analyzována pomocí konkrétních disparit<br />
přírodních, environmentálních a sociálně ekonomických. (viz. publikace Revitalizace<br />
antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I. část Přírodní a sociálně ekonomické<br />
charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří vyd. UJEP, 2008).<br />
Schéma 1.1: Zátěž prostředí<br />
Faktory působící zátěž prostředí<br />
Podnebí a povětrnostní<br />
podmínky<br />
Půdní faktory<br />
Abiotické<br />
Přírodní<br />
Biota<br />
Biotické<br />
Antropogenní<br />
Průmyslové<br />
škodliviny<br />
Agrotechnické<br />
Rekreační<br />
Cílené zásahy<br />
S antropogenní zátěží krajiny je spojován i termín DETERIORIZACE, který je<br />
vysvětlován jako zhoršení, poškození životního prostředí, takže může být vyjádřením pro<br />
negativní antropogenní činnost v krajině (Terra – země, půda, v širším pojetí krajina).<br />
Deteriorizaci můžeme považovat za proces, jímž je půda (či krajina) zbavována svých<br />
původních, přírodních (přirozených) vlastností. K narušení původních vlastností dochází<br />
v důsledku antropogenní činnosti – zejména:<br />
• těžby nerostných surovin (uhlí, rud, rašeliny, stavebních a keramických surovin),<br />
• rozvojem průmyslu,<br />
• rozvojem urbánního prostoru,<br />
• rekreací.<br />
Na základě výše uvedených deteriorizačních vlivů by měl následovat soubor opatření,<br />
který by přispěl k obnově produkčnosti a funkčnosti krajiny tj. rekultivaci a následně i<br />
revitalizaci krajiny.<br />
Pro bližší specifikaci uvádíme stručnou charakteristiku problému a jeho zobecnění.<br />
V kulturní krajině je vztah mezi přírodními a antropogenními složkami harmonický, je<br />
zachována i její autoregulační schopnost. V průběhu působení stresového faktoru, který se<br />
podílí na zátěži prostředí, dochází zpravidla k destabilizaci funkcí. V krajině se tak setkáváme<br />
s narušením stability přírodních složek, zejména činností člověka, což je označováno<br />
za „narušenou kulturní krajinu“. S ní souvisí narušení harmonického stavu mezi složkami<br />
přírodními a antropogenními, čímž jsou narušeny i přirozené autoregulační schopnosti. I přes<br />
9