REVITALIZACE ANTROPOGENNÄ POSTIŽENà KRAJINY V ...
REVITALIZACE ANTROPOGENNÄ POSTIŽENà KRAJINY V ...
REVITALIZACE ANTROPOGENNÄ POSTIŽENà KRAJINY V ...
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
O rozvoj rekultivace v severních Čechách se významně zasloužil Ing. Stanislav Štýs,<br />
DrSc., bývalý pracovník Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě, který jako první<br />
zpracovával metodické postupy rekultivačních prací v Podkrušnohoří a zároveň se podílel na<br />
jejich realizaci. Významně přispěl ke vzniku České rekultivační školy, která stále zaujímá<br />
významné postavení v obnově krajiny po těžbě uhlí ve Středoevropském prostoru.<br />
2.3 Rekultivace pozemků po těžbě nerostných surovin na příkladu<br />
severních Čech<br />
V regionu severních Čech, v Severočeské hnědouhelné pánvi těží 2 subjekty – Mostecká<br />
uhelná společnost a Severočeské doly Chomutov a v Sokolovské pánvi Sokolovská uhelná. U<br />
všech těchto subjektů dominuje těžba hnědého uhlí povrchovým, velkolomovým způsobem.<br />
Předkládaná publikace si vytkla za cíl nastínit problematiku rekultivace z pohledu<br />
zahlazování hornické činnosti a obnovy území po těžbě v severních Čechách.<br />
Vychází z celé řady podkladů, zejména z prací Štýse (1981 až 2005), z metodik pro praxi<br />
„Rekultivace území devastovaných báňskou činností v oblasti Severočeského hnědouhelného<br />
revíru“ (VUMOP, SDCH, MUS 1999), ale i z výsledků FŽP z řešení výzkumného záměru<br />
MŠMT „Výzkum antropogenních zátěží v Severočeském regionu“ (2000-2004), projektů<br />
„Zkušeností z využití antropogenně postižené krajiny ke strategii rozvoje venkova (1J 056/05-<br />
2, 2005-2007)“ a zejména ze současně řešeného projektu WD-44-07-1 „Modelové řešení<br />
revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří“. Dále<br />
vychází ze zkušeností jednotlivých těžebních firem a jejich pracovníků.<br />
Vývoj ploch zapojených do rekultivace za SHP od r. 1950 do současnosti je uveden<br />
v tabulce 2.1.<br />
Tabulka 2.1: Orientační údaje o vývoji rekultivačních prací v SHP (1950-2007 v ha)<br />
Rok 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005 2006 2007<br />
Dokončené rekultivace 0 350 1 100 3 000 6 400 7 346 9 558 10 337 10 759<br />
Rozpracované 20 595 2 465 4 139 2 809 5 368 5 288 5 221 5 430<br />
V rekultivačním procesu 20 945 3 565 7 139 9 209 12 714 14 846 15 558 16 189<br />
(údaje po r. 2000 získané z SDCH, MUS a PKÚ)<br />
Z uvedeného přehledu je patrno, že významný pokrok v rekultivaci území je dosahován po<br />
r. 2000. Dokončené rekultivace v r. 2007 dosáhly v SHP (od r. 1950) objem 10 759 ha,<br />
rozpracováno bylo 5 430 ha. Přehled o struktuře dokončených rekultivací je uveden v tabulce<br />
2.2.<br />
Tabulka 2.2: Přehled o struktuře rekultivací dokončených v období 1950 – 2007 v ha<br />
v Severočeském hnědouhelném revíru (SHR)<br />
Druh rekultivace<br />
Ostatní<br />
Zemědělská Lesnická Hydrická rekultivace Celkem (ha)<br />
Podnik<br />
vč. parkové<br />
SDCH 1 450 1 637 136 333 3 556<br />
MUS 1 522 3 012 138 1 641 6 313<br />
PKÚ 349 303 8 230 890<br />
SHR celkem ha 3 321 4 952 282 2 204 10 759<br />
% 30,9 46,0 2,6 20,5 100<br />
Vysvětl.: SDCH – Severočeské doly Chomutov<br />
MUS – Mostecká uhelná společnost<br />
PKÚ – Palivový kombinát Ústí nad Labem<br />
25