Kulturně společenský časopis - Dobrá adresa

Strž(velký recenzní
prostředek)
...a jiné taškařice
Soudě podle řady různých vydání a souborů Charmsova díla,
které k nám dorazilo v překladech (ovšem s 50letým zpožděním,
první kniha Všecko lítá, i co peří nemá/Čto eto bylo
vyšla v Albatrosu v roce 1983), je tento autor u nás natolik znám, že
není třeba jej blíže představovat. Ostatně recenzovaná kniha přináší
i autorův životopis v kostce, takže ani ti nejmladší literární nadšenci
nepřijdou zkrátka, co se biografických mezer v Charmsově
osudu týče.
Naposledy jsme si mohli Čtyřnohou vránu v češtině (rovněž
v překladu O. Mrázka) přečíst před osmi lety v ne tolik reprezentativní,
avšak záslužné edici zahraničních autorů nakladatelství Hynek.
Připomínám to, protože kniha, jež se vám dostane (dostala) do
ruky, je opravdový skvost. Nejen tedy, že doplňuje soubor Čtyřnohá
vrána o další „taškařice“, její půvab tkví v grafické a knihařské
úpravě, jakou si Charmsovo dílo již dlouhou dobu zasluhovalo. Ilustrace
kongeniálně doplňující (chtěl bych říci téměř „prodýchávající“)
text vytvořila Darja Čančíková. Zmíněný už překladatel Ondřej
Mrázek v úvodním slovu slibuje, že díky smíchu „může se člověk povznést
vysoko nad veškerá svinstva, ulehčit duši a na chvíli se vymanit
z démonické šedi všednosti a vyprázdněných rituálů zkamenělých v ubíjející
stereotypy“. S tím jistě můžeme souhlasit. I programem manifestu
skupiny Oberiu („Společnost reálného umění“), kterou Charms
organizoval, bylo uchopovat realitu nezatíženou všedností, vnímanou
pohledem hravého dítěte – což souvisí i s následnou nelítostností,
groteskností, absurditou a černým humorem Charmsových
„taškařic“.
Charms je autorem, kterého čtenář buď miluje, nebo nenávidí,
stejně jako absurdní drama, surrealismus či humor Létajícího cirku
Monty Pythonů (doufám, že nejde jen o subjektivní asociaci).
Nezastupuje svou tvorbou jen strnulou „kulturní“ hodnotu, vyplivnutou
všeobjímajícím proudem literárních dějin, je to dílo živé
a s živým čtenářským publikem, o čemž svědčí nejen – počítám-li
dobře – již čtrnáctá přeložená publikace, ale i ediční a grafická investice
do souboru Čtyřnohá vrána a jiné taškařice, která přináší zlatý
průřez autorovou tvorbou.
Setkáme se opět s postavičkami ušitými a někdy i rozpáranými
(povídka Zrzek) několika málo slovy, nejčastěji charakterizovanými
příznakovými jmény či jen několika opakujícími se vlastnostmi, postavami
z papíru groteskně se skrze autorovu bezostyšnou výpověď
měnícími v loutky, jež jsou stíhány nespavostí a nočními můrami,
které se náhodně potkávají a bloudí v čtvercovém kruhu svých životů
– nebýt těch jmen a typické vodky zajídané šproty či vejci –, univerzálně
lidské a živé, jakoby vystřižené současným surrealistou snícím
kafkovský sen.
V některých kusech, jež se hluboce dotýkají i neřestných stránek
života, naopak ustupuje Charmsův sice nelítostný, ale přece
jen hravý humor do pozadí, do stínu evokace stavů nevolnosti (s.
196, povídka bez názvu, líčící snahy starého pedofila zprznit ztrativší
se děvčátko). V takových črtách postavy ztrácejí svou groteskně
loutkovou povahu a stávají se až příliš realistickými. Podobně i
„taškařice“, v nichž autor až obsesivně líčí vůni/pach nemytého
ženského přirození (s. 153, s. 159). To vše ale zasazeno do hejna
„čtyřnohých vran“, povídek nejsilnějších, anekdotických, hříček
a samozřejmě veršů. Konečně i z dopisů na nás dýchá typická
„charmsovina“, sebeironie, někdy až příliš vřelé city jsou vzápětí
shazovány – jako by o nich psala jedna z postaviček jeho vlastních
povídek.
„...až to přečtete, Váš život už nikdy nebude takový jako předtím“
dodává O. Mrázek v úvodu – pochopitelné nadšení je zde na místě.
Nicméně každá dobrá kniha může (musí!) poznamenat náš pohled
na život. Netroufám si tvrdit, že kniha nakladatelství Argo nebude
muset být v horizontu dalších deseti let znovu vyměněna za čerstvější,
nebo že si Charmsovo dílo nezaslouží v této časové perspektivě
dalšího vydání, ale věřím, že současná publikace v sobě snoubí
jen to nejlepší (autorsky, překladatelsky, graficky a celkovou koncepcí)
a nadlouho bude saturovat čtenářskou poptávku.
Lukáš Krečmer
Daniil Charms: Čtyřnohá vrána a jiné taškařice (Argo, 2007)
38 • 4 • 2007 • www.dobraadresa.cz