Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
fakulty a ústav<br />
energetiky nepřímou formou: stát platí a garantuje<br />
velmi nákladnou jadernou bezpečnost,<br />
likvidaci jaderných havárií (například bloku A1<br />
v Jaslovských Bohunicích, nyní naštěstí na<br />
Slovensku), hledání a stavbu jaderných úložišť<br />
a další věci.<br />
Energetickou soběstačnost České republiky<br />
v případě nouze umožňují pouze velké zásoby<br />
uhlí, které máme na našem území a z kterého<br />
se dá vyprodukovat i plyn či benzin (viz naše<br />
historie v 20. století), dále pak voda, vítr, slunce<br />
a biomasa. I když máme uran, nikdy nebudeme<br />
mít možnost vyrábět jaderné palivo; pokus<br />
o rusko-americký hybrid (JE Temelín) byl z hlediska<br />
naší energetické nezávislosti neúspěšný<br />
a výsledkem je naše 100 % jaderná závislost<br />
na Rusku.<br />
Energetická soběstačnost České republiky<br />
může být zajištěna pouze za předpokladu<br />
úspor energie a elektrické energie především<br />
(pro veškerou spotřební elektroniku či automobilový<br />
průmysl je toto samozřejmostí, nové výrobky<br />
musí být stále energeticky úspornější).<br />
Energetickou soběstačnost České republiky<br />
může zajistit pouze uhlí (za předpokladu nejmodernějších<br />
kogeneračních a CO 2 konzervujících<br />
technologií) a obnovitelné zdroje energie,<br />
při současném zvyšování bezpečnosti a prodlužování<br />
doby života našich existujících jaderných<br />
elektráren.<br />
Proto je ve strategickém zájmu České republiky<br />
energetická politika, kterou prosazuje Evropská<br />
unie orientující se na úspory se silnou<br />
podporou obnovitelných zdrojů energie. Je lépe<br />
dát přes 200 miliard do nových technologií,<br />
podpory úspor energie, do obnovitelných zdrojů,<br />
do vědy a výzkumu na vysokých školách či<br />
AV, než je dát do stavby dalších 2 GW zastaralé<br />
elektrárny.<br />
Rok 2007 byl rokem, kdy fotovoltatická přeměna<br />
sluneční energie (dále jen fotovoltaika)<br />
přešla z oblasti převážně výzkumné do oblasti<br />
silně expandující průmyslové hromadné výroby,<br />
alespoň v některých průmyslově vyspělých zemích<br />
jako Německo, Japonsko či Kalifornie. Exponenciální<br />
růst (tempo růstu každoročně okolo<br />
40 %) již začíná být vidět, především pro ty,<br />
co často navštěvují Německo. Nejenom samé<br />
„větrníky” ale i statisíce fotovoltaických instalací<br />
na vesnicích i v Berlíně a dnes samozřejmě<br />
i v Čechách.<br />
Jejich výkon přesáhl již výkon našeho 1 GW<br />
bloku v Temelíně (to je špičkový výkon, vhodný<br />
například pro posouzení aplikací jako je klimatizace<br />
budov, která je v době, kdy slunce nejvíce<br />
svítí, nejvíce potřeba). Když bychom chtěli<br />
vyrobit stejně GWhodin jako Temelín, potřebujeme<br />
ovšem výkon cca 5x větší – slunce nesvítí<br />
na určitém místě celých 24 hodin).<br />
Důležité je, že se jedná o plně udržitelný růst,<br />
růst výroby čisté energie, že energetická návratnost<br />
již odzkoušených, průmyslově vyráběných<br />
slunečních článků je 1 – 3 roky (a dále se<br />
zkracuje) při životnosti přes 25 let, podrobný<br />
rozbor je ukázán níže. Cena vyrobené elektrické<br />
energie neustále klesá, dlouhodobé sledování<br />
od roku 1976 ukazuje, že s každým zdvojnásobením<br />
produkce (měřené ve „Watt peak”,<br />
tj. výkon, který sluneční článek dává při osvětlení<br />
zhruba odpovídajícímu letnímu dni) cena<br />
poklesne o 20 %.<br />
To ovšem neznamená, že vše již je objeveno<br />
a že další rozvoj fotovoltaiky bude spočívat<br />
pouze v technickém vylepšování. Nástup nanotechnologií<br />
sebou přináší nové objevy a technologické<br />
možnosti, firmy jako kalifornská Nanosolar<br />
jsou v centru zájmu finančních investorů,<br />
nanotechnologie přinesou urychlení celého<br />
vývoje fotovoltaiky.”<br />
Výzkum v oblastí nových materiálů pro fotovoltaiku<br />
pokračuje dál a hledání optimálních<br />
variant materiálů s vysokou účinností<br />
konverze sluneční (včetně tepelné) energie<br />
a nízkou cenou je stále otevřenou záležitostí<br />
a vzdělávací a výzkumná pracoviště naší univerzity<br />
jistě nezůstanou stranou. Výsledky<br />
výzkumu a přednášky RNDr. Milana Vaněčka<br />
byly a budou významnou motivací k podávání<br />
nových projektů na výzkum materiálů<br />
pro fotovoltaiku.<br />
Prof. Koichi Shimakawa „O fyzice pro<br />
chemiky”<br />
V týdnu mezi 2. až 8. březnem přednášel na<br />
Fakultě chemicko-technologické hostující<br />
profesor KOICHI SHIMAKAWA z Gifu University<br />
v Japonsku.<br />
Týdenní přednáškový cyklus s názvem „Physics<br />
for Chemists II” byl také jedním ze<br />
souboru přednášek tentokráte zahraničních<br />
odborníků, pořádaných v rámci projektu na<br />
podporu odborného vzdělávání a rozvoje<br />
vědecko-výzkumného týmu Centra materiálového<br />
výzkumu.<br />
Profesor Koichi Shimakawa patří mezi nejúspěšnější<br />
a nejuznávanější vědce v oblasti<br />
studia a výzkumu chalkogenidových skel<br />
a dalších polovodivých materiálů. Fyzice<br />
pevných látek se věnuje již více než 40 let.<br />
Mezi jeho nejuznávanější práce patří studium<br />
optických a elektrických vlastností v chalkogenidových<br />
sklech a dalších anorganických<br />
materiálech i tenkých vrstvách např.<br />
ZnO (oxidu zinečnatého).<br />
Na základě detailních a rozsáhlých experimentálních<br />
výsledků vyvinul profesor Shimakawa<br />
teorii vysvětlující změnu optických<br />
a elektrických vlastností chalkogenidových<br />
skel, které jsou vyvolané expozicí laserem<br />
a při níž dochází k přeuspořádání struktur<br />
v matrici chalkogenidového skla. Prof. Shimakawa<br />
je osobností mimořádných kvalit<br />
jak odborných, tak lidských. V poslední<br />
době vydal i dvě významné knihy z oboru<br />
své působení, první s názvem „Advances in<br />
Amorphous Semiconductors” a druhá, která<br />
právě vychází a má titul „Amorphous<br />
Chalcogenide Semiconductors and Related<br />
Materials”. Posluchači jeho přednášek tak<br />
měli k dispozici velmi aktuální literaturu<br />
pro své další studium.<br />
Jednalo se již o druhé hostování Prof. Koichi<br />
Shimakawy na naší univerzitě. O nových<br />
trendech v optice a působení světelného<br />
záření na nekrystalické polovodiče a nových<br />
aplikačních možnostech těchto materiálů<br />
přednášel v Pardubicích již v roce<br />
2007.<br />
„Profesor Koichi Shimakwa s námi spolupracuje<br />
nejen jako pedagogicky, ale i vědecky. V časopise<br />
Physica Status Solidi C v roce 2009<br />
jsme společně uveřejnili práci Optické vlastnosti<br />
vodivých vrstev ZnO a nyní s námi významně<br />
spolupracuje na přípravě nového projektu<br />
v rámci Operačního programu Vzdělávání pro<br />
konkurenceschopnost, výzva 2.3 na FChT – Výzkumný<br />
tým pro pokročilé a nekrystalické<br />
materiály.”<br />
prof. Ing. Tomáš Wágner, CSc.,<br />
Katedra obecné a anorganické chemie FChT<br />
odborný garant projektu TEAM CMV<br />
19
Change language