Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
fejeton<br />
štině. To mu zakrátko umožnilo, aby uváděl<br />
zoboujazykůdočeskéčtenářskéobcepřeklady<br />
nejnovějších literárních děl.<br />
Dokonce se sám vydal na cestu tvůrčího<br />
psaní. Již však názvy jeho básní či beletristických<br />
děl jako „Marná sláva” či „Ulomená<br />
haluz” svědčí o tom, že spíše než jiskra<br />
chtivého mládí mu byla blízká smutná životní<br />
předtucha. Koneckonců i titul jeho téměř<br />
stěžejního díla o chování „Společenský katechismus”<br />
nevzbuzuje v potenciálním čtenáři<br />
naději, že se na jeho stránkách setká<br />
s vypjatými vášněmi.<br />
Svým sklonem potlačovat i v běžném životě<br />
citovou složku, jako by kopíroval panujícího<br />
císaře Františka Josefa I. Ten snad nikdy, kromě<br />
prvotního milostného vzplanutí ke své<br />
pozdější choti Alžbětě, nedával na veřejnosti<br />
průchod jakýmkoliv emocím. Zato v politické<br />
rovině si oba muži byli na hony vzdálení.<br />
Zatímco první z nich jen s nelibostí snášel<br />
sílící vlastenectví jednotlivých národů rakousko-uherské<br />
monarchie, tak druhý ho<br />
v českém prostředí usilovně spoluvytvářel.<br />
Ne snad plamennými slovy, ale zcela konkrétními<br />
činy, a to i na mezinárodním poli.<br />
Odrazovým můstkem k tomu se mu stalo<br />
rodící se sportovní zápolení. Zcela se ztotožnil<br />
s úsilím francouzského barona Coubertina,<br />
aby došlo k oživení starořecké ideje<br />
jednoty těla a ducha. Stal se uznávaným činovníkem<br />
mezinárodního olympijského<br />
hnutí a od roku 1896 spoluodpovídal za<br />
chod Českého olympijského výboru.<br />
Ze všech sportovních odvětví mu přitom<br />
zůstávala nejbližší turistika. Svědčí o tom i<br />
jím vydaná stejnojmenná publikace, stejně<br />
jako skutečnost, že později stanul v čele<br />
Klubu československých turistů. Dynamikou<br />
prodchnuté sportovní disciplíny tak nadále<br />
zůstávaly mimo jeho hlavní zájmy, byť<br />
byliprvnímpředsedouČeskéamatérské<br />
atletické unie.<br />
Pokusme se proto ozřejmit, co přispívalo<br />
k tomu, že Guth-Jarkovský již od mládí tíhnul<br />
spíše než k bezprostřednímu chování až<br />
k chladné důstojnosti. První podněty mu<br />
dalo samotné rodinné zázemí. Jeho otec ctil<br />
své šlechtické zaměstnavatele a způsoby jejich<br />
vnějšího chování někdy i nevědomky<br />
přebíral. Proto také až s jistým polichocením<br />
přijal skutečnost, když se jeho potomek po<br />
dokončení studií stal vychovatelem<br />
v knížecím domu Schaumburg-Lippe a poznal<br />
tak třeba i zvnitřku zámek v Ratibořicích.<br />
Navíc k jisté formálnosti v chování vedla<br />
Gutha-Jarkovského též celoživotní profesní<br />
dráha, na níž nastoupil v roce 1887. Povolání<br />
gymnaziálního pedagoga ho přímo vybízelo,<br />
aby stále a všude dbal na dodržování dobrých<br />
mravů. V jeho případě ovšem nešlo<br />
o nucenou přetvářku, ale o niterní potřebu<br />
vystupovat vždy korektně a uhlazeně, byť<br />
nezbední studenti i širší okolí v tom někdy<br />
vidělo až nepřirozenou upjatost.<br />
Nicméně se dočkal až nečekaného zadostiučinění.<br />
V neděli 1. června 1919 nastoupil<br />
na šest let do role ceremoniáře kanceláře<br />
prvního československého prezidenta Tomáše<br />
Garrigua Masaryka. Na Pražský hrad<br />
si sebou přinesl úctu k tradicím společenskéobřadnosti,jakmujipředstavovalzaniklý<br />
svět šlechtické výlučnosti. V nových<br />
poměrech se ji snažil doplňovat moderními<br />
prvky, což se odráželo v jeho příručkách<br />
„Slušnost a demokracie” nebo „Mladému<br />
republikánu”. Přesto se v sídle hlavy státu<br />
muselo pod jeho dohledem zejména při oficiálních<br />
akcích dbát na pravidla, která se<br />
utvářela desítky let před vznikem republiky.<br />
Právě svár mezi poraženým světem modré<br />
krve a vítězným plebejstvím byl jednou<br />
z příčin, proč se nevytvořil vztah plné důvěry<br />
mezi ceremoniářem a jeho zaměstnavatelem.<br />
Svědčila o tom třeba skutečnost, že<br />
Guth-Jarkovský zpravidla nedoprovázel T. G.<br />
Masaryka na jeho cestách po vlastech českých<br />
a slovenských. Zato Ladislav Špaček<br />
byl o mnoho let později věrným průvodcem<br />
prvního muže republiky Václava Havla.<br />
Moderoval proto například i jeho setkání se<br />
studenty a pracovníky naší univerzity v roce<br />
2001 a vtisknul jim tím zcela osobitý ráz.<br />
Ani po odchodu ze služeb hlavy státu nebyl<br />
Guth-Jarkovský zcela soukromou osobou.<br />
Právě jako předseda Československého<br />
olympijského výboru zavítal s příchodem<br />
jara 1927 k soutoku Labe s Chrudimkou.<br />
Při přípravě jeho návštěvy se městská rada<br />
oprávněně bála, aby snad během ní nedošlo<br />
k porušení předepsaných pravidel společenského<br />
chování. Tím spíše si oddychla, když<br />
mohla hned 12. května na svém jednání<br />
s povděkem projednat poděkování, které ji<br />
za milé přijetí v Pardubicích poslal obávaný<br />
strážce etikety.<br />
V následujícím období se spoluautor Olympijské<br />
charty začal již vytrácet z veřejného<br />
dění. Pouhých patnáct dní mu nakonec zbývalo,<br />
aby se dožil osmdesáti let. V onom<br />
čase už minulosti patřila monarchie, pod jejímž<br />
dvouhlavým habsburským orlem prožil<br />
více než polovinu svého života. Z mapy států<br />
však zmizelo rovněž Československo,<br />
pro jehož hrdiny navrhl i prezidentem současné<br />
České republiky udělovaný vojenský<br />
řád Bílého lva. V záhlaví jeho úmrtního listu<br />
stojí už sousloví Protektorát Čechy a Morava.<br />
Bylo to totiž 8. ledna 1943, kdy byl<br />
obdivovatel starořecké mytologie převezen<br />
Charónem do světa stínů zemřelých.<br />
PhDr. Miloš Charbuský, CSc.<br />
Ústav veřejné správy a práva FES<br />
NABÍDKA PUBLIKACE<br />
Dějiny vysokého učení v Pardubicích<br />
<strong>Univerzita</strong> v proměnách času 1950 – 2010<br />
<strong>Univerzita</strong> <strong>Pardubice</strong> vydala k 60. výročí vysokého školství v Pardubicích<br />
celobarevnou jubilejní publikaci Mileny Lenderové Dějiny vysokého učení v Pardubicích<br />
<strong>Univerzita</strong> v proměnách času 1950 – 2010.<br />
Publikace obsahující množství dobových fotografií a příloh je k dispozici<br />
v univerzitní prodejně skript a v e-shopu za cenu 110,- Kč.<br />
47
Change language