Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Zpravodaj ÄÃslo 67 duben 2011 - Dokumenty - Univerzita Pardubice
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
fakulty a ústav<br />
Balkanistický podvečer<br />
Společenské a politické změny zahájily na přelomu 80. a 90. let minulého<br />
století všestrannou transformaci také balkánských zemí, kde<br />
byl však tento proces komplikován řadou složitých faktorů. Především<br />
krvavý rozpad federativní Jugoslávie a bosenská válka naznačily,<br />
že v kontextu balkánských zemí není zánik bipolárního světa<br />
vázán pouze na změnu politického systému.<br />
Nové formy nacionalismu, etnocentrismus a idealizované představy<br />
o pojetí národa v nových sociokulturních podmínkách a v neposlední<br />
řadě také měnící se role náboženství potvrzují na jedné straně<br />
geopolitický přesah jihovýchodní Evropy i do naší aktuální reality,<br />
na straně druhé kladou události na Balkáně nejen posledních<br />
dvaceti let rovněž do budoucna řadu otázek klíčového významu.<br />
Na některé z nich se proto pokusil najít odpovědi také balkanistický<br />
podvečer, který se konal 24. listopadu 2010 v Rytířských sálech<br />
pardubického zámku a jehož spoluorganizátory byly Katedra literární<br />
kultury a slavistiky Fakulty filozofické naší univerzity, Východočeské<br />
muzeum v Pardubicích a pražské Nakladatelství Vyšehrad.<br />
V první části programu byla představena kniha „Mezi Vídní a Cařihradem<br />
I./ Utváření balkánských národů”, kterou vydalo na konci<br />
roku 2009 Nakladatelství Vyšehrad a jejímž hlavním autorem je<br />
prof. Jan Rychlík, přední český balkanolog a externí profesor naší<br />
univerzity. Po úvodním slově, kterým dr. Ivo Říha, vedoucí katedry<br />
literární kultury a slavistiky, přivítal přítomné, představil knihu její<br />
odpovědný redaktor Filip Outrata. Vedle konkrétních informací<br />
o knize a jejím vzniku poukázal na dlouholetou tradici edice Historica,<br />
v níž byla práce vydána. Poté se slova ujal prof. Rychlík, aby publikum<br />
seznámil se základní metodologickou koncepcí knihy a aby<br />
na jejím pozadí porovnal základní historické momenty vzniku moderních<br />
národních identit balkánských národů pod Osmanskou<br />
i habsburskou říší.<br />
Prezentace tak otevřela mnohá témata, na něž v perspektivě současného<br />
vývoje navázala druhá část podvečera. V rámci šíře pojaté<br />
odborné rozpravy na téma „Problematika národotvorných procesů<br />
na Balkáně” vystoupil nejprve prof. Jan Rychlík s analýzou příčin,<br />
průběhu a důsledků rozpadu jugoslávské federace v průběhu 90. let<br />
minulého století. Hlavní host večera záměrně vystoupil s příspěvkem<br />
chronologicky přesahujícím časový rámec uvedené knihy. Jan<br />
Rychlík ve svém vystoupení poukázal na provázanost aktuálních<br />
problémů s historickými kontexty, přičemž vleklá jihoslovanská<br />
krize je tohoto sepětí nesporným příkladem.<br />
Na přednášku prof. Rychlíka navázal svým vystoupením doc. Václav<br />
Veber z Ústavu historických věd Fakulty filozofické. Druhý přednášející<br />
se zamyslel nad perspektivami evropské integrace zemí západního<br />
Balkánu, přičemž v historické perspektivě zmínil nejvýznamnější<br />
mezníky tohoto procesu a současně poukázal na možná úskalí,<br />
spjatá nejen s potřebou vyřešit mnohé bilaterální spory mezi<br />
jednotlivými kandidátskými zeměmi v tomto regionu, ale také s nezbytnou<br />
konkretizací další strategie eurointegračního procesu.<br />
Doc. Veber se v rámci svého vystoupení pozastavil také nad otázkou<br />
dynamiky dalšího rozšiřování Evropské unie a poukázal na význam<br />
jeho kontinuálního průběhu jako významného stabilizačního<br />
faktoru v celoevropském měřítku.<br />
Počáteční snahu navázat rozpravou tam, kde výklad prezentované<br />
knihy končí, potvrdilo také třetí panelové vystoupení, s nímž tuto<br />
část podvečerního programu uzavřel dr. Miroslav Kouba. Ve svém<br />
(zleva) doc. PhDr. Václav Veber; prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.,<br />
PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D.<br />
PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D. při svém příspěvku<br />
příspěvku navázal zejména na slova Jana Rychlíka, neboť se zaměřil<br />
na tzv. opožděná národní hnutí, čímž se snažil prokázat, že proces<br />
formování národních a kulturních identit nelze ani na Balkáně chápat<br />
za ukončený. Jeho příspěvek se snažil podat základní typologii<br />
tzv. mladších národních identit, které národotvorný proces aktualizují<br />
také na počátku nového tisíciletí. Na modelových kontextech<br />
je představeno spektrum problémů souvisejících s jazykovým programem<br />
a etnickou identifikací především Makedonců, Černohorců<br />
a bosenských Muslimů/Bosňáků. Závěr této rozpravy byl proto<br />
současně pokusem definovat základní směrování budoucího vývoje<br />
a v souvislosti s tím naznačit případný vznik nových národních<br />
a kulturních identit.<br />
V poslední části navázaly na vyslechnuté příspěvky dotazy z publika,<br />
jež potvrdily především diskusní charakter celého setkání. Milým<br />
zakončením podvečera bylo pozvání vedoucího katedry literární<br />
kultury a slavistiky dr. Ivo Říhy na malé pohoštění a číši vína, které<br />
uzavřely i neformální část programu.<br />
PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D.<br />
Katedra literární kultury a slavistiky FF<br />
26
Change language