Základní technologické prvky

Základní technologické prvky
Tato prezentace vznikla s podporou materiálů
Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé

Záševek
zmenšení určité plochy části oděvu odšitím, sešitím
nebo prošitím, čímž vznikne:
• odševek - vybrání vypracované na
oděvu odšitím,
• seševek - vybrání provedené sešitím, např.
zástřihu nebo průstřihu dotykovým švem,
• přeševek - vybrání provedené prošitím
zástřihu nebo průstřihu přeplátovaným
švem.
2

Odševek
• rozžehlený
rub
• přežehlený
rub
• s pomocným materiálem a
rozžehlený
rub
• prostřižený a rozžehlený
3

Záhyb
• Záhyb
– záměrné přehnutí dílu vytvořené nejméně dvěma přehyby nebo
ohyby nebo jejich kombinací.
• Přehyb
– místo přehnutí dílu do ostré hrany (přežehlený).
• Ohyb
– místo přehnutí dílu v obloukovitém tvaru (nepřežehlený).
• Záhybová plocha
– celková šíře, o kterou je díl pro vytvoření záhybu rozšířen. Je
skrytá na rubní straně dílu.
4

Záhyb
• Podle tvaru se rozlišují záhyby:
– Jednosměrný
• levosměrný nebo pravosměrný
• přehnutí je na lícní straně,
protizáhyb lícový
– Protizáhyb
• lícový nebo rubový, protilehlé záhyby směřují
buď k sobě nebo od sebe,
– Dvojitý
• tvoří dva stejnoměrné záhyby na sobě.
protizáhyb rubový
5

Záhyb
• Podle druhu:
– klínový - složen do tvaru klínu, jehož
lícové a rubové přehnutí se sbíhá
ve vrcholu záhybu,
– zvonový - nesložený a v horní části přechází
do hladké plochy,
– závalový - vzniká v blízkosti
svislého švu, v jeho horní části,
není – li šev sežehlen ani rozžehlen,
– dílcový přehyb - nevytváří záhyb,
např. přehyb kalhot, přehyb límce.
6

Záhyb
• Podle způsobu úpravy žehlením se rozlišují:
– přežehlený záhyb - je tvořen z přehybů
upravených žehlením, plisováním apod.,
– nepřežehlený záhyb - je vytvořen
z ohybů,
– podžehlený záhyb - lícové přehnutí tvoří ohyb,
rubové přehnutí přehyb,
– nadžehlený záhyb - lícové přehnutí tvoří přehyb, rubové
přehnutí ohyb.
7

Záhyb
• Vypracování záhybů - záhyby se sešívají nejčastěji
hřbetovým nebo přeplátovaným švem.
– rovně, hřbetovým švem z rubní strany,
rub
– do oblouku, hřbetovým švem z rubní strany,
– do tupé špičky, hřbetovým švem z rubní
strany,
rub
rub
8

Záhyb
– rovně nebo do tvaru prošitím jednosměrného
záhybu přeplátovaným švem z lícní strany,
– prošitím protizáhybu z lícní strany
přeplátovaným švem,
líc
– došitím záhybové plochy u rozžehleného
protizáhybu,
líc
rub
– sešitím uvnitř záhybové plochy
u jednosměrného záhybu.
rub
9

Cíp
• Cíp je zakončení plochy oděvu v okolí místa sbíhání se
dvou hraničních krajů.
– Rožek je spojení dvou hraničních nebo náplošných krajů tak, že
tvoří vrchol.
– Kulatinka je spojení dvou hraničních nebo náplošných krajů tak,
že tvoří oblouček.
• Podle tvaru vrcholu cípu se rozlišují
– Okrouhlé (zakulacené) cípy,
– Rožkové cípy.
Vnitřní
Vnější
Vnější a vnitřní
10

Cíp
Vypracování cípů:
• Je mnoho technologií hotovení cípů. Ty závisí na
umístění na oděvu, na druhu materiálu, přístupu
technologa.
• Zohledňuje se:
– Tloušťku materiálu,
– Třepivost materiálu,
– Velikost švových záložek,
– Tvárnost materiálu.
11

Dírka
otvor na oděvu určen k zapínání nebo k ozdobě.
Velikost dírky je určena průměrem a výškou
knoflíku. Dírky se zhotovují vždy na dvojitém nebo
trojitém materiálu.
• Rozlišujeme:
• Důležité faktory:
– Vzhled,
– Trvanlivost,
– Formovatelnost,
– Pružnost.
– Dvojuzávěrková
– Jednouzávěrková
(Kolínková, očková,
lesklá, tažená)
– Výpustková
– Lemovaná
– Švová
12

Dírka
• Konvenční
– je tradiční způsob tvorby knoflíkových dírek.
– Ke zhotovení knoflíkové dírky je potřeba dalšího materiálu – niti,
která zajistí a zapraví její okraj
– Strojové stehy jsou:
• Dvounitný řetízkový – tř. 400, steh č. 404
• Jednonitný řetízkový – tř. 100, steh č. 101
• Dvounitný vázaný – tř. 300, steh č. 304
• Nekonvenční
– málo používaný způsob tvorby knoflíkových dírek. Okraj
knoflíkové dírky je zapraven natavením termoplastického
oděvního materiálu vysokofrekvenčním účinkem elektrického
proudu prostřednictvím tlaku a tepla s využitím dielektrických
vlastností termoplastického materiálu.
13