Elektronická verze - Národnà divadlo
Elektronická verze - Národnà divadlo
Elektronická verze - Národnà divadlo
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Národní<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Číslo 10 / Červen 2012 / 129. sezona 2011–2012<br />
32<br />
Constanza<br />
Macras<br />
Světoznámá choreografka po dvou letech<br />
opět na Nové scéně<br />
06<br />
Režisérský tandem SKUTR o Donu Giovannim<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Foto: B. Stöss
Činohra / Drama<br />
Opera<br />
Balet / Ballet<br />
Laterna magika<br />
Umělecký šéf činohry /<br />
Artistic director of the Drama:<br />
Michal Dočekal<br />
Umělecký šéf opery /<br />
Artistic director of the Opera:<br />
Rocc<br />
Umělecký šéf baletu /<br />
Artistic director of the Ballet:<br />
Petr Zuska<br />
Šéf Laterny magiky /<br />
Director of the Laterna magika:<br />
Zdeněk Prokeš<br />
Národní <strong>divadlo</strong> /<br />
The National Theatre<br />
Národní <strong>divadlo</strong> /<br />
The National Theatre<br />
Národní <strong>divadlo</strong> /<br />
The National Theatre<br />
Repertoár na nové scéně /<br />
REPERTOIRE on the new stage<br />
William Shakespeare<br />
Král Lear<br />
Režie / Stage direction: Jan Nebeský<br />
Premiéry / Premieres: 10. & 11. 11. 2011<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong> /<br />
The Estates Theatre<br />
Jan Drbohlav, Josef Hazlík<br />
Deváté srdce<br />
Režie / Stage direction: Juraj Herz<br />
Premiéra / Premiere: 25. 11. 2011<br />
Lucy Prebble<br />
Enron<br />
Režie / Stage direction:<br />
Michal Dočekal<br />
České premiéry / Czech premieres:<br />
16. & 17. 2. 2012<br />
P. C. de Beaumarchais – L. Da Ponte –<br />
W. A. Mozart<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba<br />
Režie / Stage direction:<br />
Michal Dočekal<br />
Premiéry / Premieres: 27. 4. a 8. 5. 2012<br />
Nová scéna /<br />
The New Stage<br />
Petr Zelenka<br />
Ohrožené druhy<br />
Režie / Stage direction: Petr Zelenka<br />
Česká premiéra / Czech premiere:<br />
24. 11. 2011<br />
Karel Steigerwald<br />
Má vzdálená vlast<br />
Režie / Stage direction:<br />
Ivan Rajmont<br />
Česká premiéra / Czech premiere:<br />
17. 2. 2012<br />
Eugène Ionesco<br />
Nosorožec<br />
Režie / Stage direction:<br />
Gábor Tompa<br />
Premiéra / Premiere: 30. 5. 2012<br />
Divadlo Kolowrat /<br />
The Kolowrat Theatre<br />
Martin Františák<br />
Karla<br />
Režie / Stage direction: Jan Kačer<br />
Premiéra / Premiere: 18. 5. 2012<br />
Mezinárodní divadelní<br />
Projekt / international<br />
Theatre Project<br />
Nouzový vchod / Emergency Entrance<br />
Můj soused, můj nepřítel<br />
Režie / Stage direction:<br />
Viktorie Čermáková<br />
Premiéra / Premiere: 21. 9. 2011<br />
Ateliér Národního divadla / Atelier<br />
of the National Theatre<br />
Antonín Dvořák<br />
Jakobín / The Jacobin<br />
Dirigent / Conductor: Tomáš Netopil<br />
Režie / Stage direction: Jiří Heřman<br />
Premiéry / Premieres: 8. & 9. 10. 2011<br />
Marko Ivanović<br />
Čarokraj / Enchantia<br />
Dirigent / Conductor: Marko Ivanović<br />
Režie / Stage direction: Petr Forman<br />
Premiéry / Premieres: 14. & 15. 1. 2012<br />
Benjamin Britten<br />
Gloriana<br />
Dirigent / Conductor: Zbyněk Müller<br />
Režie / Stage direction: Jiří Heřman<br />
Premiéry / Premieres: 3. & 4. 3. 2012<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong> /<br />
The Estates Theatre<br />
Wolfgang Amadeus Mozart<br />
Don Giovanni<br />
Dirigent / Conductor: Tomáš Netopil<br />
Režie / Stage direction:<br />
SKUTR<br />
Premiéry / Premieres: 9. & 10. 6. 2012<br />
Státní opera /<br />
State Opera<br />
Carl Maria von Weber, Gustav Mahler<br />
Tři Pintové / The Three Pintos<br />
Dirigent / Conductor:<br />
Heiko Mathias Förster<br />
Režie / Stage direction: Jiří Nekvasil<br />
Premiéra / Premiere: 12.1.2012<br />
Ambroise Thomas<br />
Mignon (koncertní uvedení opery)<br />
Dirigent / Conductor: Tomáš Brauner<br />
Premiéra / Premiere: 1. & 4. 4. 2012<br />
Pietro Mascagni, Ruggiero Leoncavallo<br />
Sedlák kavalír, Komedianti /<br />
Cavalleria rusticana, I pagliacci<br />
Dirigent / Conductor: Hilary Griffiths<br />
Režie / Stage direction: Inga Levant<br />
Premiéry / Premieres: 14. & 17. 6. 2012<br />
Petr Iljič Čajkovskij<br />
Šípková Růženka /<br />
Sleeping Beauty<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Javier Torres podle / after M. Petipa<br />
Česká premiéra / Czech premiere:<br />
29. 3. 2012<br />
Nová scéna /<br />
The New Stage<br />
Moonshine<br />
Večer choreografií Christophera<br />
Bruce / An evening of Christopher<br />
Bruce’s choreographies<br />
Dance at the Crossroads<br />
Hudba / Music: The Waterboys<br />
Moonshine<br />
Hudba / Music: Bob Dylan<br />
Rooster<br />
Hudba / Music: Rolling Stones<br />
Česká premiéra / Czech premiere:<br />
16. 11. 2011<br />
Státní opera /<br />
State Opera<br />
Ludwig Minkus<br />
Don Quijote<br />
Režie / Stage direction:<br />
Jaroslav Slavický<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Jaroslav Slavický, Kateřina Slavická<br />
a Hana Vláčilová podle M. Petipy<br />
a A. Gorského<br />
Premiéra / Premiere: 16. 2. 2012<br />
Petr Zuska Gala X<br />
Retrospektiva choreografické tvorby<br />
uměleckého šéfa v desetiletí 2002–<br />
2012 / A retrospective of the artistic<br />
director’s choreographic creation in<br />
the decade 2002–2012<br />
Představení / Performances:<br />
10. 5. – 30. 6. 2012<br />
Legendy magické Prahy /<br />
Legends of Magic Prague<br />
Námět, scénář, režie / Script<br />
and Stage direction: Jiří Srnec<br />
Choreografie/Choreography:<br />
Petr Zuska<br />
Kouzelný cirkus /<br />
Wonderful Circus<br />
Režie / Stage direction: Evald<br />
Schorm, Jan Švankmajer, Jiří Srnec<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek,<br />
Josef Koníček, František Pokorný<br />
Casanova<br />
Scénář a režie / Script and Stage<br />
direction: Juraj Jakubisko<br />
Choreografie / Choreography:<br />
Jean-Pierre Aviotte<br />
Graffiti<br />
Režie / Stage direction:<br />
Ondřej Anděra, Petr Kout<br />
Choreografie / Choreography: Jiří<br />
Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska<br />
Cocktail 012 – The Best of<br />
Námět a dramaturgie / Dramaturge:<br />
Václav Janeček<br />
Kamera a střih / Camera and editing:<br />
Jan Loukota<br />
Premiéry<br />
a produkce sezony 2011–2012<br />
Premieres<br />
for the 2011–2012 season<br />
2
Úvodník / Editorial<br />
Vážení a milí diváci<br />
Foto: P. Neubert<br />
Ondřej Černý<br />
ředitel Národního divadla<br />
Director of the National Theatre<br />
Sezona, která se pomalu chýlí ke svému závěru,<br />
byla pro Národní <strong>divadlo</strong> sezonou do značné míry<br />
přelomovou. Po připojení Nové scény v lednu 2010<br />
se k 1. lednu 2012 rozšířilo umělecké a majetkové<br />
portfolio Národního divadla o Státní operu. Tento<br />
akt vyvolal – s ohledem na historické kontexty<br />
zcela logicky – kontroverzní reakce. Nicméně<br />
vzhledem k tomu, že hl. město Praha se ani<br />
po dlouhých letech jednání nerozhodlo převzít<br />
odpovědnost za část pražské operní a baletní produkce,<br />
považoval jsem a stále považuji opětovné<br />
připojení Státní opery za jediné reálné dlouhodobé<br />
řešení, které přinese uměleckým složkám Státní<br />
opery skutečnou perspektivu, krásné budově<br />
Státní opery řádnou péči, které se jí v minulosti<br />
nedostávalo, a v neposlední řadě Národnímu<br />
divadlu lepší možnosti pro jeho uměleckou práci.<br />
Přes všechny peripetie, kterým proces spojení ND<br />
a SOP prošel, mne dosavadní vývoj přesvědčuje<br />
o tom, že jdeme správnou cestou. Jsme ovšem<br />
teprve na začátku celého procesu transformace,<br />
jehož součástí je vybudování silného operního<br />
souboru, který se bude opírat o samostatné orchestry<br />
a sbory Národního divadla a Státní opery,<br />
a vznik nového velkého baletního tělesa. Všechny<br />
tři soubory, tedy Opera, Činohra a Balet, budou<br />
využívat jedinečnou možnost umělecky pracovat<br />
ve všech našich čtyřech divadelních domech,<br />
přičemž budeme samozřejmě ctít a rozvíjet<br />
tradice těchto divadel a jejich přirozené programové<br />
akcenty, jakými jsou český klasický operní<br />
a činoherní odkaz v budově Národního divadla,<br />
mozartovský repertoár ve Stavovském divadle či<br />
světová operní klasika ve Státní opeře. Tento hrací<br />
model je sice organizačně extrémně náročný,<br />
ale zároveň poskytuje uměleckým souborům maximální<br />
možnosti a Vám, divákům, neobyčejnou<br />
šíři různorodé programové nabídky.<br />
Jan Císař ve své knize „Česká divadelní tradice:<br />
mýtus , nebo živá skutečnost?“ píše o Národním<br />
divadle jako o „mimořádném unikátním jevu“,<br />
který nemá – dodávám já – ve světě obdoby. Tato<br />
skutečnost a „výjimečná jedinečnost“ Národního<br />
divadla v jeho „postavení v českém divadelnictví,<br />
v českém umění a české kultuře“ (J. Císař)<br />
nás zavazuje k tomu, abychom veškeré reformní<br />
kroky podnikali s velkou obezřetností a s velkou<br />
pokorou. A to v zájmu umělecké tradice, současných<br />
uměleckých sil i umělecké budoucnosti<br />
Národního divadla a v neposlední řadě v zájmu<br />
Vás, našich ctěných diváků.<br />
Přeji Vám krásné a slunečné léto a těším se na<br />
setkání v divadelní sezoně 2012/13!<br />
Ondřej Černý<br />
ředitel Národního divadla<br />
><br />
Po dvou letech se na Novou<br />
scénu vrací světoznámá<br />
argentinská choreografka<br />
CONSTANZA MACRAS,<br />
aby s romskými hudebníky,<br />
tanečníky a herci napříč<br />
věkovými kategoriemi<br />
z celé střední Evropy a také<br />
s profesionálními tanečníky<br />
z jejího souboru DorkyPark<br />
vykonala cestu krajinou<br />
předsudků a klišé<br />
o romské jinakosti.<br />
5. a 6. 6.<br />
(20.00)<br />
CONSTANZA MACRAS | DorkyPark<br />
OPEN FOR EVERYTHING<br />
OPEN FOR EVERYTHING<br />
Constanza Macras<br />
Foto: T. Aurin<br />
Více<br />
o projektu<br />
na str. 30<br />
3
Život v národním divadle<br />
Divadelní architektura<br />
ve střední Evropě<br />
(TACE)<br />
TACE byl tříletý projekt podpořený grantem z programu Evropské<br />
unie Culture 2000. Jeho cílem bylo shrnout dosavadní poznatky<br />
o vývoji divadelní architektury jako specifického fenoménu evropského<br />
kulturního dědictví. V rámci projektu bylo realizováno několik<br />
typů aktivit tak, aby výstupy pokryly co nejširší cílovou skupinu<br />
a oslovily jak odborníky, tak širokou veřejnost. Projekt připravil<br />
Institut umění – Divadelní ústav (IDU), realizátorem projektu bylo<br />
Národní <strong>divadlo</strong> spolu s partnerskými divadelními institucemi<br />
z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska. Projekt byl zahájen<br />
v roce 2008 a trval do ledna 2011. Po jeho ukončení byl projekt<br />
pro fázi udržitelnosti převeden pod vedení IDU. V této fázi došlo<br />
k otevření projektu, byla nabídnuta spolupráce dalším evropským<br />
institucím s ambicí pokrýt co největší území. V této souvislosti byl<br />
projekt přejmenován a dále je propagován pod názvem EVROPSKÁ<br />
DIVADELNÍ ARCHITEKTURA – EUTA.<br />
http://www.theatre-architecture.eu/<br />
Beyond<br />
Everydayness<br />
Igor Kovačevič a kol.<br />
Kniha je finálním výstupem<br />
několikaletého mezinárodního<br />
projektu Národního divadla<br />
„Theatre architecture in the<br />
central Europe (TACE)“, hrazeného<br />
z fondů Evropské unie.<br />
Anglicky psaná výpravná plnobarevná<br />
publikace, výsledek<br />
společné tříleté práce více než<br />
35 expertů, historiků umění,<br />
architektů, kurátorů a teoretiků,<br />
postihuje vývoj divadelního<br />
prostoru ve střední Evropě<br />
s ohledem na středoevropské<br />
historické, politické a kulturní<br />
vztahy od 16. století do současnosti.<br />
Prezentuje detailní informace<br />
o historii 73 nejdůležitějších<br />
divadelních staveb z České republiky,<br />
Rakouska, Maďarska,<br />
Polska, Slovenska a Slovinska.<br />
Každý text doprovází bohatá<br />
fotografická dokumentace, reprodukce<br />
historických materiálů<br />
a základní architektonické<br />
plány (půdorys a řez).<br />
Kniha je uvedena statěmi, které<br />
čtenáře uvedou do historických<br />
souvislostí v každé z šesti<br />
zmiňovaných zemí a schematickým<br />
přehledem vývoje<br />
divadelního prostoru. Historické<br />
epochy jsou prezentovány<br />
mapkami s vyznačením hranic<br />
zemí v dané době a výčtem<br />
nejdůležitějších historických<br />
událostí.<br />
V závěru jsou popsány 4 fenomény<br />
s tématem knihy úzce<br />
související – divadla pod širým<br />
nebem, architektonické soutěže,<br />
kulturní domy a alternativní<br />
divadelní prostory. Úplný<br />
závěr pak tvoří šest rozhovorů<br />
s lidmi různých profesí<br />
na téma budoucnost divadelního<br />
prostoru.<br />
Samozřejmou součástí je<br />
jmenný rejstřík a bohatá<br />
bibliografie.<br />
Digitalizace<br />
archivu<br />
Digitalizace archivu pokračuje.<br />
Veřejnosti jsme zpřístupnili dalších<br />
šest sezon denního repertoáru<br />
ND. Uživatelé archivních webových<br />
stránek tak mohou najít<br />
denní divadelní cedule od roku<br />
1883 do roku 1980 a od roku 2000<br />
do současna. Každý den se také<br />
rozšiřuje nabídka obrazových<br />
dokumentů (fotografie, kostýmní<br />
a scénické návrhy).<br />
http://archiv.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz/<br />
Jazz v Opeře<br />
12. června 2012 v 19 hodin<br />
vystoupí v historické budově<br />
Národního divadla vynikající<br />
americký jazzový zpěvák<br />
Freddy Cole se svým<br />
kvartetem. Jde o další v rámci<br />
série koncertů Jazz v Opeře.<br />
V atmosféře naší první scény<br />
tak znovu dochází k souznění<br />
unikátního prostoru s jedinečným<br />
hudebním zážitkem.<br />
Koncert se uskuteční pod záštitou<br />
Velvyslanectví USA v Praze.<br />
Foto C. Walker<br />
4
Rigoletto<br />
Richard Haan<br />
Foto: D. Jäger<br />
10. ročník<br />
Verdiho festivalu<br />
Už od roku 1992 se pravidelně, pouze s malými obměnami, koná<br />
ve Státní opeře srpnový Verdiho festival. I letos se diváci mohou<br />
těšit na klasická díla italského skladatele v podání našich předních<br />
sólistů i hostů ze zahraničí (začátky vždy v 19.00).<br />
24.8. La traviata<br />
25.8. Rigoletto<br />
26. 8. Rigoletto<br />
28. 8. La traviata<br />
29. 8. Trubadúr<br />
30.8. Nabucco<br />
31. 8. La traviata<br />
1. 9. Aida<br />
2. 9. Nabucco<br />
Mezinárodní operní festival<br />
Smetanova Litomyšl<br />
Od 14. června 2012 hostí rodiště zakladatele české národní hudby<br />
Bedřicha Smetany již 54. ročník druhého nejstaršího hudebního<br />
festivalu v České republice, který zároveň patří k největším pravidelným<br />
festivalům klasické hudby u nás. Každoročně jsou jeho<br />
hlavní programovou náplní operní inscenace, z nichž letos hned<br />
tři patří do repertoáru Opery Národního divadla.<br />
Smetanova Litomyšl 2012, 14. června – 8. července<br />
22. 6. Giacomo Puccini: La bohème<br />
6. 7. Antonín Dvořák: Jakobín<br />
7. 7. Giuseppe Verdi: La traviata<br />
Národní<br />
<strong>divadlo</strong> –<br />
začtěte se!<br />
Produkce nakladatelství<br />
Činohry Národního divadla<br />
nově na knihkupeckých<br />
pultech!<br />
Počínaje programovou brožurou<br />
k poslední premiéře činohry, jíž<br />
byl Bláznivý den aneb Figarova svatba<br />
(rež. Michal Dočekal), začínáme<br />
prodávat naše tituly ve všech<br />
dobrých knihkupectvích. Nyní<br />
tak mají čtenáři k divadelním<br />
hrám (často v autorských adaptacích)<br />
doplněným zasvěcenými<br />
studiemi, dalšími textovými<br />
materiály a doprovodnými fotografiemi<br />
a obrazovými přílohami<br />
ještě blíž. Pokud vás neláká<br />
„normální“ nákupní košík,<br />
zvolte ten elektronický a nakupujte<br />
na webových stránkách<br />
našeho distributora. Kupříkladu<br />
hned zde:<br />
http://www.kosmas.cz/knihy/170153/<br />
blaznivy-den-aneb-figarova-svatba/<br />
Pro věrné návštěvníky ND a ty,<br />
kteří se rozhodnou texty objednávat<br />
přímo v ND<br />
(programy@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz),<br />
upozornění: naše ceny jsou<br />
o knihkupecký rabat nižší.<br />
Upozornění<br />
pro majitele<br />
Předplatného<br />
2011/2012<br />
a majitele<br />
Vánočního<br />
předplatného<br />
2011<br />
Č1<br />
To nejnovější z činohry I<br />
8. 6. 2012 ve Stavovském<br />
divadle zrušeno představení<br />
Figarova svatba; náhradní<br />
termín pro skupinu je 2. 6. 2012<br />
ve Stavovském divadle<br />
ČNS<br />
Činohra na Nové scéně<br />
8. 6. 2012 na Nové scéně zrušeno<br />
představení Nosorožec;<br />
náhradní termín pro skupinu je<br />
17. 6. 2012 na Nové scéně<br />
ROD4<br />
Rodinné <strong>divadlo</strong> odpolední IV<br />
10. 6. 2012 ve 14.00 v Národním<br />
divadle zrušeno představení<br />
Zkrocení zlé ženy; náhradní<br />
termín pro skupinu je 3. 6. 2012<br />
ve 14.00 v Národním divadle<br />
III – All exclusive –<br />
Vánoční předplatné<br />
15. 6. 2012 v Národním divadle<br />
zrušeno představení Carmen;<br />
náhradní termín pro skupinu je<br />
18. 6. 2012 v Národním divadle<br />
O veškerých změnách budou<br />
předplatitelé informovánidopisem<br />
či e-mailem a sms.<br />
Aktuální změny se můžete dočíst<br />
i na informační ceduli umístěné<br />
o přestávce každého představení<br />
v prostoru večerní pokladny<br />
Národního divadla a Stavovského<br />
divadla a v prostoru šatny Nové<br />
scény a Divadla Kolowrat.<br />
><br />
Jakobín<br />
Kateřina Kněžíková, Luděk Vele,<br />
Aleš Briscein<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Děkujeme všem divákům,<br />
kteří si zakoupili předplatné<br />
na příští sezonu. Celkem<br />
34 různých abonentních<br />
skupin představení<br />
do Národního divadla<br />
a Státní opery si pořídilo<br />
9 000 abonentů.<br />
Děkujeme a věříme,<br />
že ve společnosti<br />
Opery, Baletu, Činohry<br />
a Laterny magiky<br />
strávíte krásná divadelní<br />
odpoledne a večery.<br />
5
téma<br />
><br />
Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
SKUTR:<br />
Devadesát procent práce<br />
děláme společně<br />
V závěru letošní sezony<br />
uvede Opera Národního<br />
divadla jeden z velkých<br />
světových titulů, který<br />
se ovšem narodil přímo<br />
v Praze – Mozartova Dona<br />
Giovanniho. Kromě jeho<br />
výjimečnosti ve spojení<br />
se scénou Stavovského<br />
divadla je chystané provedení<br />
zvláštní i tím, že při<br />
rozhovoru s režisérem odpovídají<br />
dva hlasy a často<br />
se používá zájmeno „my“.<br />
Na režisérské židli totiž<br />
sedí SKUTR, tedy<br />
Martin Kukučka<br />
a Lukáš Trpišovský.<br />
><br />
Na zkoušce Dona Giovanniho<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Režisérských tandemů ve světě českého divadla<br />
není mnoho. Jak vznikl ten váš?<br />
Martin Kukučka: Na hudebním festivalu Mladé<br />
podium v Karlových Varech byl Lukáš osloven,<br />
aby režijně udělal slavnostní zahájení, byli jsme<br />
ještě ve druhém ročníku na DAMU. Jenže na to<br />
bylo málo času, tak mě požádal, jestli bych mu<br />
nepomohl. Při generálních zkouškách, když se<br />
dávaly finální poznámky hercům, jsme zjistili,<br />
že je máme úplně identické. Od té doby vím, že<br />
už si poznámky vůbec nemusím psát. Lukáš je<br />
napíše úplně stejně. Tam jsme přišli na to, že<br />
když propojíme naše divadelní priority nebo dovednosti,<br />
bude se nám pracovat daleko snadněji.<br />
Naše práce hodně spočívá v tom, že když přijdeme<br />
na scénu, vycházíme z lidí a improvizace. Věci<br />
často vznikají na místě a přesně k tomuto způsobu<br />
práce je vhodnější, když se doplňujeme. Jeden<br />
staví, druhý pozoruje. Dává nám to mnohem<br />
větší možnost dát prostor herci.<br />
Lze podobný způsob práce užívat i samostatně?<br />
MK: Já si to moc nedokážu představit. Zpětná<br />
reflexe nepočká do druhého dne. Děje se právě<br />
v tom okamžiku. Zachytit ji a rovnou předat by<br />
jeden člověk asi nezvládl. Je to prostě způsob divadla,<br />
který jsme se rozhodli nějakou dobu dělat,<br />
a na to jsou potřeba dva.<br />
Vy ale přesto samostatné projekty máte. Jak to<br />
funguje u nich?<br />
MK: U mě to funguje tak, že si jen někoho dosadím<br />
místo Lukáše. Ale musí to být osoba, které<br />
mohu maximálně důvěřovat. Když dělám třeba<br />
věc, která je víc taneční, pozvu si choreografa.<br />
Ovšem u divadla multižánrového je pro mě Lukáš<br />
nenahraditelný a pořád si to ještě bez něj nedokážu<br />
představit.<br />
Lukáš Trpišovský: Mým samostatným projektem<br />
jsou nejčastěji rozhlasové hry, ale to je úplně jiný<br />
způsob práce. Soustředěnost je tam víc na text,<br />
takže si vystačím sám. Ale co se týká jiných věcí,<br />
taky si raději přizvu někoho do dvojice. Stále ale<br />
děláme devadesát procent práce společně.<br />
Nese sebou společná práce negativa?<br />
LT: My si někdy děláme legraci, že je to jako<br />
manželství. Stejně jako se říká, že v něm po sedmi<br />
letech přichází krize, i my už jsme si ji přestáli. Už<br />
se hrozně dobře známe, víme co od toho druhého<br />
čekat a stejně tak dobře víme, že toho druhého už<br />
nezměníme. Děláme spolu deset let, museli jsme<br />
se naučit respektovat jeden druhého.<br />
MK: Trošku nevýhodou je, že jsme spolu i sousedé<br />
v baráku, takže se čas od času stane, že nám to naruší<br />
ideální sousedské vztahy a nemluvíme spolu.<br />
Jinak se nám ale povedlo skvěle rozdělit profesní<br />
a soukromý život. Když jedeme třeba na chalupu<br />
do Tater, hodíme <strong>divadlo</strong> za hlavu a bavíme se o jiných<br />
věcech. Chvíli to ale samozřejmě trvalo.<br />
Jste hodně rozdílné povahy, což je zřejmě způsobeno<br />
i rozdílnou národností, nekomplikuje vám<br />
někdy právě tohle spolupráci?<br />
LT: Je pravda, že se nikdy nebavíme o rozdělení<br />
Československa, na to máme každý svůj pohled,<br />
takže tohle téma vynecháváme. Ovšem jinak se<br />
rozdílné povahy ukazují spíš ve vztahu k ostatním.<br />
Martin je hlučnější, má velká gesta, takže<br />
ho většinou musíme spíš umírňovat, aby se<br />
na nás lidé například v kavárně neotáčeli. Přijeli<br />
jsme ale třeba do Bělehradu a on tam strašně zapadl,<br />
lidé ho milovali. Zatímco mě se pořád ptali,<br />
proč mám depresi.<br />
6
MK: Lukáše si v podstatě vůbec nevšimli,<br />
že tam byl!<br />
Velkou možnost srovnávat různé národní povahy<br />
máte i díky častým návštěvám zahraničních<br />
festivalů. Vnímáte hodně různorodost publika?<br />
LT: Vždy jsem byl přesvědčený, že existence<br />
národních povah je hloupost. Ale postupem<br />
času, právě díky práci v zahraničí, jsem zjistil, že<br />
na tom něco je. Není to jenom o temperamentu,<br />
ale třeba i o různém způsobu přijímání kultury.<br />
Děti v zahraničí čtou jiné pohádky, s jinou náplní<br />
a jinými konci, jsou tam jiná národní traumata<br />
a to se samozřejmě promítne i na reakcích<br />
publika v divadle. Nejlépe jsme to mohli poznat,<br />
když jsme s jedním projektem procestovali více<br />
zemí. Reakce publika nejen při představení, ale<br />
i po něm je například v Litvě diametrálně odlišná<br />
než třeba v Bělehradě.<br />
MK: V Asii člověk jinou reakci tak nějak očekává,<br />
ale potom vyjede k nám za hranice a zjistí, že<br />
i třeba mezi polským a naším divákem jsou zásadní<br />
rozdíly. To mi přijde nejzábavnější.<br />
Jakým způsobem si dva režiséři vybírají spolupracovníky<br />
do inscenačního týmu?<br />
LT: My nemáme nikdy ambici někoho lámat nebo<br />
překonávat něčí odpor. Trávíme tolik času v divadle,<br />
že je pro nás kromě profesních kvalit hrozně<br />
důležité, s jakým člověkem děláme. Samozřejmě,<br />
že se snažíme vybírat na konkrétní druh práce ty<br />
nejlepší profesionály, ale postupem času jsme si<br />
už vytvořili tým spolupracovníků. A ten je složený<br />
z lidí, se kterými bychom chtěli trávit i volný čas.<br />
Nějakým způsobem nás inspirují, baví nás s nimi<br />
být. A přitom splňují profesní požadavky. Asi<br />
bychom nemohli dělat s někým, kdo je třeba geniální,<br />
ale jinak bychom si s ním neměli co říct.<br />
MK: My neprosazujeme svoji vizi. Tvoříme inscenační<br />
tým, aby lidé v něm viděli svět a ten náš<br />
společný projekt stejně jako my.<br />
V poslední době jste hodně vyhledávaní režiséři.<br />
Vyhovuje vám maximální vytížení s minimem<br />
volného času?<br />
LT: Nedávno jsem se bavil s Marthou Issovou,<br />
která si mi posteskla, že jde teď z filmu do filmu,<br />
takže za chvíli asi nebude mít práci. Herci to<br />
tak totiž mají, pracují často ve vlnách. U nás to<br />
funguje obdobně. Už jsme vlastně jedno takové<br />
období zažili. Hned po škole jsme byli hodně žádaní,<br />
vyjeli jsme do zahraničí a zájem o nás tady<br />
Neprosazujeme<br />
svoji vizi. Tvoříme<br />
inscenační tým, aby<br />
lidé v něm viděli svět<br />
a ten náš společný<br />
projekt stejně<br />
jako my.<br />
7
Martin Kukučka<br />
a Jan Šťáva při zkoušce<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Režijní tandem SKUTR tvoří<br />
režiséři Martin Kukučka (nar.<br />
1979 ve slovenském Martině)<br />
a Lukáš Trpišovský (nar. 1979<br />
v Praze). Společně začali pracovat<br />
při studiích na DAMU u profesora<br />
Josefa Krofty a profesora Miloslava<br />
Klímy. Po ukončení studia je přizval<br />
ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab<br />
ke spolupráci a nabídl jim tvůrčí<br />
rezidenci. Zde vzniklo několik<br />
úspěšných divadelních projektů.<br />
Inscenace SKUTRu se představily<br />
na festivalech v Srbsku, Polsku,<br />
Litvě, Itálii, Německu, Rumunsku,<br />
Slovensku, Číně či Jižní Koreje.<br />
Zahraniční působení SKUTRu<br />
vyvrcholilo měsíčním hostováním<br />
na festivalu Fringe ve skotském<br />
Edinburghu. S inscenací Joke Killers<br />
reprezentovali Českou republiku<br />
na světové výstavě Expo 2010<br />
v čínské Šanghaji. Autorská představení<br />
SKUTRu kombinují tanec,<br />
pohyb, akrobacii, loutky, projekce,<br />
lightdesign, text a zvuk a dala by<br />
se jedním slovem označit za multižánrová<br />
či cross-over. Za svou<br />
tvorbu získali mnoho cen, z nichž<br />
jsou nejvýznamnější Grand Prix<br />
na mezinárodním festivalu FIST<br />
v Bělehradě 2007 a Cena diváků<br />
tamtéž 2007 a 2008, Cena Evalda<br />
Schorma a Cena Josefa Hlávky.<br />
Nominace na Total Theatre Aword<br />
za inscenaci Plačky na Festivalu<br />
ve Skotském Edinburghu. Třikrát<br />
po sobě byli nominováni na Talent<br />
roku Ceny Alfréda Radoka a v roce<br />
2010 za inscenaci La Putyka na Inscenaci<br />
roku Ceny Alfréda Radoka.<br />
Několikrát byli také nominováni<br />
na cenu Sazky a Divadelních novin.<br />
hodně opadl. Začali jsme tedy dělat vlastní projekty,<br />
na které jsme sháněli financování. A teď se<br />
rozjela druhá vlna, která nás zase hodně zaměstnává.<br />
Tohle si člověk bohužel nemůže plánovat.<br />
Musí jen odhadnout vlastní síly, aby mu stačily.<br />
Po hodně náročných projektech je vždy potřeba<br />
udělat si pár měsíců pauzu, zjistit, jak jde život,<br />
nadechnout se, aby měl zase z čeho tvořit.<br />
MK: Lukáš je na tohle umírněnější. Mě fascinuje<br />
být u toho, takže pokud jde o zajímavá setkání,<br />
snažím se udělat maximum. Volno si pak člověk<br />
vždycky nějak udělá.<br />
V současné době chystáte pro Operu Národního<br />
divadla Dona Giovanniho. Lze konzervativní<br />
scénu Stavovského divadla sloučit s vaší oblibou<br />
v netradičních prostorech, na kterých vaše představení<br />
často vídáme?<br />
MK: My záměrně nevyhledáváme netradiční prostory.<br />
Člověk se naučí, že každý prostor něco nabídne.<br />
A ani jeviště Národního divadla, potažmo<br />
Stavovského divadla, se nedá vnímat jen jako nespecifický<br />
prostor. Je sice konzervativní ve svém<br />
pojímání, ale svá specifika má. Jde jenom o to<br />
najít je a vytěžit. Netradiční užití prostoru přece<br />
neznamená, že herec běhá mezi diváky. Jeviště<br />
ve Stavovském divadle má svoji historii a atmosféru.<br />
A právě na těchto věcech se při práci s ním<br />
dá krásně stavět. Nás ten prostor hodně zajímá,<br />
je plný inspirace.<br />
LT:Rozhodující je, aby prostor souzněl s textem.<br />
Když jsme třeba dělali na podzim Radúze a Mahulenu<br />
v brněnském Mahenově divadle, hodně<br />
souvisel výběr titulu se vzhledem scény. Neumím<br />
si představit, že bych dělal tuhle inscenaci v nějakém<br />
jiném prostoru. Je spíš deklamační, nese<br />
se. S Giovannim je to podobné, do Stavovské divadla<br />
jednoduše patří.<br />
Hudebníci se o Donu Giovannim někdy vyjadřují<br />
jako o „opeře oper“. Z toho jde respekt. Jaký je<br />
váš vztah k tomuto titulu?<br />
LT: Když mi z Národního divadla poprvé volali<br />
s nabídkou režírovat operu Don Giovanni, řekl jsem,<br />
že potřebuji čas na rozmyšlenou. Věděl jsem, že<br />
je to nádherný titul, se kterým je spojená světová<br />
premiéra ve Stavovském divadle, ale současně<br />
jsem věděl, že je to velmi těžký úkol. U Dona Giovanniho<br />
nestačí jen dělat pěkné obrázky a nechat<br />
za sebe pracovat hudbu. Je to velmi dobře napsaná<br />
situační komedie, která má ohromný přesah<br />
v postavách Dona Giovanniho a Komtura, v otázkách<br />
života i smrti a jejich překračování. Úskalí<br />
je v udržení hranice situační komedie, do které<br />
musíte dostat metaforický obrazový přesah. To je<br />
pro klasické repertoárové opery hodně atypické.<br />
Takže rozhodnutí, zda vzít titul, po kterém všichni<br />
operní režiséři touží, ale vědět, že ho děláme<br />
jako svoji první operu, nebylo jednoduché. I když<br />
ta nabídka byla v podstatě neodmítnutelná.<br />
S čím se při zkoušení nejvíc potýkáte?<br />
LT: Opera Don Giovanni má velký nárok na herecké<br />
výkony zpěváků, nestačí ji jen uzpívat. Je tam<br />
mnoho situací, které se také musejí uhrát. Mozart<br />
byl geniální psycholog, dokázal do klasické<br />
formy napěchovat emoce a jejich kontrast. My<br />
čím dál víc zjišťujeme, že nás tím, jak je opera<br />
napsaná, v podstatě stále geniálně vede za ruku.<br />
MK: Naším největším úkolem je vlastně rozpohybovat<br />
zpěváky. Don Giovanni je napsaný tak, že<br />
potřebuje od herců akci. My se nesnažíme dělat<br />
nějaké velké metafory, myšlenky nebo gesta, to<br />
už tam je napsané. My musíme jen naplnit vztahy<br />
mezi lidmi na jevišti. Ty jsou v Donu Giovannim<br />
plné emocí, vášně, hravosti, erotiky a přitom<br />
na hranici. Na hranici lascivnosti, lásky a smrti.<br />
A taky na hranici toho, jak se vztahy začnou měnit<br />
ve chvíli, kdy jde o krk. Změna vztahu a postoje<br />
jednotlivých postav se mění v každé situaci<br />
a to je na téhle opeře nesmírně zajímavé.<br />
Je pro vás větší inspirací hudba nebo libreto?<br />
MK: U Dona Giovanniho jde o tak úzké propojení, že<br />
to nelze rozdělovat.<br />
LT: Libreto dává základní situaci, ale hudba vede<br />
skrz situaci a rozkrývá vztahy a emoční poryvy<br />
mezi postavami. Takže se to opravdu oddělit nedá<br />
a inspiruje nás oboje. Třetím prvkem inspirace<br />
jsou pak jednoznačně samotní zpěváci. Ti inscenaci<br />
dávají maso a kosti. Hodně z nich vycházíme.<br />
S tématem Dona Giovanniho je neodmyslitelně<br />
spjatý prvek erotiky. Jak moc s ním počítá vaše<br />
provedení?<br />
LT: Je potřeba si udělat jasno ve významu slova<br />
erotika. Pokud znamená koření vztahů mezi lidmi<br />
a důvod, proč se o nějakého člověka zajímám,<br />
pak je náš Don Giovanni erotiky plný. Ovšem bavíme-li<br />
se o prvoplánové erotice z časopisů vyvěšených<br />
na zadní straně trafiky, tu u nás rozhodně<br />
nenajdete.<br />
MK: Určitě se nedá říct, že by byl motiv erotiky<br />
upozaděný. Jenže my ho vidíme spíš jako fantasijní<br />
svět Dona Giovanniho, do kterého dokáže vtáhnout<br />
lidi. Dokáže je zaujmout a rozkrýt jim věci,<br />
které oni sami ještě o sobě nevědí. Když najdeme<br />
správný význam toho slova, určitě je nutné říct,<br />
že erotika v naší inscenaci je!<br />
Bude tedy váš Don Giovanni jiný?<br />
LT: Jiný než co? V průběhu příprav jsme nastudovali<br />
mnoho výkladů, jak se Don Giovanni dělal ve světě,<br />
jenže když jsme na začátku od Národního divadla<br />
dostali nabídku, ptali jsme se, co se od naší režie<br />
očekává. A odpověď byla, že žádoucím výsledkem<br />
je Don Giovanni, jak ho vidíme my. Těžko posoudit,<br />
zda bude jiný. Snažíme se o vlastní práci.<br />
MK: Jsme zvyklí dělat autorské projekty, ale tady<br />
interpretujeme dílo, u kterého nemáme ambici<br />
dokázat si, že umíme Mozarta udělat jinak. Snažíme<br />
se vycházet z čisté interpretace díla, i když<br />
na druhou stranu ho zasazujeme do bezčasového<br />
prostředí, takže určitě neděláme historizujícího<br />
Dona Giovanniho. Bezčasové prostředí je přístupnější<br />
pro vyjádření metafor současnému divákovi.<br />
Je možné, že náš způsob provedení bude blízký<br />
divákovi, který není úplně zvyklý chodit do divadla.<br />
Otázkou samozřejmě zůstává, zda takový<br />
divák na Dona Giovanniho přijde. Ale my se snažíme<br />
vždycky dělat <strong>divadlo</strong> nejen pro lidi, kteří do něj<br />
pravidelně chodí, ale i pro ty, kteří se pro něj<br />
teprve mohou nadchnout.<br />
Jak by podle vašich představ vypadal ideální<br />
divák, který zamíří do Stavovského divadla<br />
na Dona Giovanniho?<br />
MK: Stačí, aby si sebou přinesl jedinou věc,<br />
a to je otevřená fantasie. Nebo alespoň trošku<br />
pootevřená.<br />
Petr Kozlíček<br />
8
opera<br />
Giuseppe Verdi<br />
Nabucco<br />
30. 8., 2. 9. a 8. 9.<br />
ve Státní opeře<br />
Mediální partneři opery:<br />
Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly,<br />
Český rozhlas 3 – Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz
Opera > Premiéra ve státní opeře<br />
Pietro Mascagni<br />
Sedlák kavalír<br />
Ruggiero Leoncavallo<br />
Komedianti<br />
Hudební nastudování: Hilary Griffiths<br />
Dirigent:<br />
Hilary Griffiths / Jiří Štrunc<br />
Režie: Inga Levant<br />
Scéna a kostýmy: Friedrich Eggert<br />
Sbormistři:<br />
Tvrtko Karlović, Adolf Melichar<br />
Účinkují:<br />
Santuzza<br />
Anda-Louise Bogza / Nana Miriani<br />
Turiddu<br />
Igor Jan / Michal Lehotský /<br />
Emmanuel di Villarosa<br />
Alfio<br />
Miguelangelo Cavalcanti /<br />
Vladimír Chmelo / Ivan Kusnjer<br />
Lola<br />
Galia Ibragimova / Andrea Kalivodová<br />
Lucia<br />
Galia Ibragimova / Yvona Škvárová /<br />
Lenka Šmídová<br />
Canio<br />
Igor Jan / Michal Lehotský /<br />
Emmanuel di Villarosa<br />
Nedda<br />
Maria Kobielska /<br />
Simona Procházková<br />
Tonio<br />
Miguelangelo Cavalcanti /<br />
Vladimír Chmelo / Ivan Kusnjer<br />
Beppe<br />
Vladimír Doležal / Jan Markvart<br />
Silvio<br />
Jiří Brückler / Jakub Pustina<br />
Orchestr a sbor Státní opery<br />
Premiéry 14. a 17. 6. 2012<br />
ve Státní opeře<br />
Když významný italský nakladatel Edoardo<br />
Sonzogno v polovině roku 1888 vypsal soutěž<br />
pro mladé skladatele o nejlepší jednoaktovou<br />
operu, netušil, že ze 73 přihlášených děl se to<br />
vítězné stane nesmrtelným a i po více než sto<br />
dvaceti letech jedním z nejoblíbenějších. Tehdy<br />
pětadvacetiletý Pietro Mascagni stál na počátku<br />
své skladatelské dráhy a do soutěže, o které<br />
se dozvěděl dva týdny před uzávěrkou, zaslal<br />
čerstvě dokončeného Sedláka kavalíra, který je<br />
považován za základní dílo italského verismu,<br />
jímž na jeviště vstoupily postavy ze současného<br />
života, lidé z drobných poměrů a nižších sociálních<br />
vrstev. O spolupráci požádal svého přítele<br />
Giovanniho Targioni-Tozzettiho, který si vybral<br />
oblíbenou novelu Giovanniho Vergy Sedlák kavalír,<br />
kterou společně s G-uidem Menascim obratně<br />
převedli do působivého dramatického libreta.<br />
Není bez zajímavosti, že ve zmíněné soutěži<br />
byla dle téže předlohy přihlášena ještě opera<br />
Mala Pasqua! (Prokleté Velikonoce), jejímž autorem<br />
je Stanislao Gastaldon. Přestože před Sedlákem<br />
kavalírem začal Mascagni komponovat dvě jiné<br />
opery, stal se právě Sedlák první dokončenou<br />
a provedenou operou. Premiéra v Římě 17. května<br />
1890 byla skladatelovým životním úspěchem,<br />
Mascagni zažil na čtyři desítky opon a opera se<br />
brzy začala hrát po celém světě. Jen v Itálii dosáhl<br />
Sedlák kavalír během skladatelova života 14 tisíc<br />
repríz! V Praze se Sedlák kavalír objevil necelý rok<br />
po světové premiéře, když ho 4. ledna 1891 uvedlo<br />
Národní <strong>divadlo</strong>, při premiéře v kombinaci s reprízou<br />
Plautovy činohry Menaechmové. Na základě<br />
velkého úspěchu uvedlo rok po té Národní <strong>divadlo</strong><br />
Mascagniho Kmotra Fricka a za další rok operu<br />
Rantzauové. Z Mascagniho oper na našem území<br />
zazněl opakovaně Zanetto.<br />
O šest let starší Ruggiero Leoncavallo byl svědkem<br />
fantastického přijetí Sedláka kavalíra a rozhodl<br />
se rovněž v duchu verismu zkomponovat<br />
svou vůbec první operu – Komedianty. Tehdy ještě<br />
téměř neznámý Leoncavallo napsal roku 1891<br />
libreto i hudbu během pěti měsíců. O rok později<br />
slavil se svou operní prvotinou při milánské<br />
premiéře obrovský úspěch. Stejně jako v případě<br />
Sedláka kavalíra se i Komedianti poprvé objevili<br />
v pražském Národním divadle necelý rok po premiéře.<br />
Poprvé zde byli uvedeni v jednom večeru<br />
s Délibovým baletem Coppélia. Rovněž v Praze si<br />
Komedianti okamžitě získali oblibu, v zápětí byli<br />
uváděni i na dalších našich scénách a postupně<br />
sem přicházely další Leoncavallovy opery – Medicejští,<br />
Bohéma, Zaza a Cikáni.<br />
V roce 1893 byly v Římě obě opery poprvé uvedeny<br />
společně v jeden večer a od té doby patří nerozlučně<br />
k sobě. Josef Bohuslav Foerster prohlásil,<br />
že Komedianti jsou na ruby obráceným Sedlákem<br />
kavalírem – v Sedlákovi zápasí dvě ženy o muže, v Komediantech<br />
dva muži o ženu a poté obě opery končí<br />
stejně: vraždou ze žárlivosti.<br />
Nejnovější inscenace Národního divadla přenáší<br />
děj Sedláka kavalíra do italského filmového<br />
studia Cinecittà, které založil v roce 1937 Benito<br />
Mussolini pro účely propagandy pod heslem<br />
„Kino je nejsilnější zbraň“. Postavy opery zde<br />
záhy po otevření natáčejí jeden z krásných<br />
historických velkofilmů o přípravě Velikonoc<br />
a jsou konfrontováni s nucenou krásou, klidem<br />
a v sousedství toho s reálným životem. V Komediantech<br />
se ocitáme ve stejném filmovém studiu<br />
ale v současnosti, ve světě slavných celebrit,<br />
na party, na jejímž programu má být mj.<br />
vystoupení skupinky staromódních klaunů.<br />
Mementem je uvědomění si, že falešná krása,<br />
zde zpřítomněná např. filmovými (Sedlák kavalír)<br />
nebo klaunskými (Komedianti) kostýmy, neznamená<br />
zhola nic ve srovnání s realitou, která<br />
nás obklopuje.<br />
Pavel Petráněk<br />
10
Opera > Připravujeme<br />
><br />
Vizualizace scény<br />
Claude Debussy<br />
Pelleas a Melisanda<br />
Hudební nastudování:<br />
Jean-Luc Tingaud<br />
Dirigent:<br />
Jean-Luc Tingaud / David Švec<br />
Režie a scéna: Rocc<br />
Kostýmy: Rocc, Miroslav Sabo<br />
Sbormistr: Martin Buchta<br />
Účinkují:<br />
Pelléas<br />
Philipp Do / Richard Samek<br />
Mélisande<br />
Veronika Hajnová / Kateřina Jalovcová<br />
Golaud<br />
Martin Bárta / Jiří Sulženko<br />
Arkel<br />
Oleg Korotkov / František Zahradníček<br />
Geneviève<br />
Yvona Škvárová / Lenka Šmídová<br />
V letošním roce si připomínáme 150. výročí úmrtí<br />
francouzského skladatele Clauda Debussyho<br />
a belgického spisovatele, nositele Nobelovy<br />
ceny za literaturu Maurice Maeterlincka,<br />
jejichž dílo se kongeniálně spojilo v hudebním<br />
dramatu Pelleas a Melisanda.<br />
Maeterlinck počátkem 90. let 19. století<br />
začal psát symbolistické hry plné<br />
mystiky a fatalismu s hlavními tématy<br />
smrti a smyslu života. Snad<br />
nejznámější z nich je pětiaktové<br />
drama z roku 1892 o zakázané<br />
lásce Pelleas a Melisanda, o lásce<br />
Pellea k manželce svého<br />
bratra, o velkém čistém citu,<br />
který nebere zřetel na hodnoty<br />
manželství. Premiéra v květnu<br />
1893 byla přijata s nadšením.<br />
Zpracování tohoto dávnověkého příběhu<br />
zaujalo Clauda Debussyho, který se marně<br />
snažil najít vhodný námět na operu.<br />
Přestal komponovat svou operní prvotinu<br />
Rodrigue et Chimène, požádal Maeterlincka<br />
o svolení ke zhudebnění a v září<br />
1893 začal pracovat na Pelleovi. V roce 1895<br />
bylo dílo téměř dokončené, chyběla jen<br />
detailní instrumentace, ale přes různé<br />
peripetie nebyla vidina provedení, proto<br />
k definitivnímu dokončení došlo až o tři roky<br />
později. Premiéra se konala před devadesáti lety<br />
v Opéra-Comique v Paříži. Pelleas a Melisanda se<br />
nakonec stala jedinou Debussyho dokončenou<br />
operou, stala se jakýmsi milníkem v dějinách<br />
tohoto žánru a ovlivnila řadu skladatelů 20.<br />
století.<br />
Pelleem a Melisandou obohacujeme repertoár<br />
Národního divadla významným francouzským<br />
impresionistickým dílem. Hudebního nastudování<br />
se ujímá Jean-Luc Tingaud, který má na repertoáru<br />
řadu méně hraných francouzských oper<br />
a Pellea dirigoval již v Toulonu (2007) a Rennes<br />
(2011). Režisér a umělecký šéf Opery Národního<br />
divadla Rocc chce ve své inscenaci Pellea a Melisandy<br />
navázat na první uvedení Maeterlinckovy hry<br />
na prázdné scéně za tylovou oponou a zhmotnit<br />
svou ideu „opera povera“ o nematerialitě divadelního<br />
prostoru, kdy pohyb herců je nedílnou<br />
součástí vytváření scénografie. Místo tylové opony<br />
používá Rocc ve své inscenaci sedm velkých<br />
sítí, které rozčlení prostor na šest částí, a pomocí<br />
světel vytváří impresionistické nálady.<br />
Pavel Petráněk<br />
><br />
Rocc<br />
Foto: E. Blažková<br />
12
Opera > Rozhovor<br />
Rozhovor<br />
s TOMÁŠEM NETOPILEM,<br />
dirigentem opery<br />
Don Giovanni,<br />
která má premiéru<br />
ve Stavovském divadle<br />
9. a 10. června 2012<br />
Mozart,<br />
to je nikdy nekončící cesta ...<br />
><br />
Tomáš Netopil<br />
Foto: Dan Porges<br />
Nastudování Dona Giovanniho pro Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
je tvé první setkání s tímto titulem, nebo jsi<br />
ho už nastudoval někdy dříve?<br />
Dona Giovanniho jsem nastudoval už jedenkrát<br />
v roce 2007. Byla to produkce v Teatro Giuseppe<br />
Verdi v Terstu, při které jsem spolupracoval<br />
s režisérem Danielem Abbadem, synem slavného<br />
dirigenta Claudia Abbada. Před dvěma lety jsem<br />
tento titul dirigoval jako repertoárové představení<br />
v drážďanské Semperoper.<br />
Máš tedy za sebou nastudování většiny uváděných<br />
Mozartových oper (Lucio Silla, La finta giardiniera,<br />
Idomeneo, Únos ze serailu, Figarova svatba, Don Giovanni,<br />
Così fan tutte, Kouzelná flétna), některé i ve více<br />
inscenacích, nově v Drážďanech i další „pražský“<br />
titul La clemenza di Tito. Jak se ti jeví Mozartův vývoj<br />
a jaké místo v něm zaujímá Don Giovanni?<br />
Záleží na tom, jak člověk Dona Giovanniho vnímá<br />
a jak ho chce interpretovat. Já inklinuji k interpretacím<br />
klasicistnějším a střídmějším, co se<br />
obsazení orchestru týká. Paradoxně mám velmi<br />
oblíbenou nahrávku Dona Giovanniho s Berlínskou<br />
filharmonií a s Herbertem Karajanem, která mi<br />
přijde velmi romantická, ale k Giovannimu mi to<br />
hodně sedí, protože tento titul je uchopitelný<br />
jak z klasicistního pohledu, tak z romantického,<br />
i z pohledu 21. století. Zajímavé jsou právě tyto<br />
různé možnosti jak Giovanniho pojmout. Nedovedu<br />
si představit, že by například La finta giardiniera byla<br />
hrána příliš romanticky. Tam je interpretační styl<br />
daný, ale Giovanni skýtá možnost odlišných přístupů.<br />
Je to i velký přínos nadčasového libreta, které<br />
stejně jako u Figarovy svatby a Così fan tutte umožňuje<br />
dílo interpretovat opravdu rozličnými způsoby.<br />
A co se týká vyústění v Mozartově vývoji, myslím,<br />
že došlo ke kumulaci energie libreta a hudebního<br />
materiálu, který Mozart použil pro čitelné vyjádření<br />
postav. Je opravdu v obrovské míře využíváno<br />
všech Mozartovi dostupných kompozičních prostředků<br />
k naplnění dramatického toku hudby.<br />
Množství Mozartových titulů na tvém repertoáru<br />
působí dojmem specializace na tohoto autora. Je<br />
to záměr nebo shoda okolností? O jaké autory si<br />
chceš podobným způsobem repertoár rozšiřovat?<br />
Je to už asi záměr, ale původně to byla spíš shoda<br />
různých příjemných okolností. Mozart je autor,<br />
který mě stále provokuje a inspiruje zároveň, protože<br />
je to nikdy nekončící cesta jak pro hostování<br />
u orchestrů, tak u vlastního orchestru, s kterým<br />
procházím už čtvrtou sezonou, počítám-li i Fintu<br />
giardinieru, kdy se společně Mozartem zabýváme.<br />
Tímto způsobem bych se chtěl věnovat i českému<br />
opernímu repertoáru, speciálně Janáčkovi, který<br />
mě hodně zajímá. Myslím, že osoba českého dirigenta<br />
je pak v tomto inspirativní i pro zahraničí.<br />
To je tedy moje cílené soustředění, ale nevyhýbám<br />
se ani jiným produkcím a příští sezona je<br />
toho důkazem. Jen jedna čtvrtina bude splňovat<br />
jeden z těchto záměrů, kdy nastuduji Kouzelnou<br />
flétnu v Antverpách. Jinak to budou Offenbachovy<br />
Hoffmannovy povídky v Paříži, Prokofjevova Láska<br />
ke třem pomerančům v Amsterdamu a Halévyho Židovka<br />
v Drážďanech.<br />
Nová inscenace Dona Giovanniho bude po jevištní<br />
stránce proti předchozí výrazně jiná, bude jiná<br />
i po hudební?<br />
Chtěl bych pokračovat v duchu, v kterém jsme<br />
započali s Idomeneem, protože Finta giardiniera byla teprve<br />
seznámením s orchestrem, kdy jsme ještě pokračovali<br />
víceméně ve stylu, na který byl orchestr<br />
zvyklý. U Idomenea jsme vyvýšili a zmenšili orchestr<br />
a začali jsme jinak pracovat s Mozartovou hudební<br />
materií, což jsme ještě prohloubili minulý rok při<br />
Únosu ze serailu. U Dona Giovanniho je to poněkud náročnější,<br />
protože jeho repertoárová vytíženost byla<br />
za poslední roky obrovská. U orchestru jsou jisté<br />
zvyky, které se neustále vracejí a je velmi těžké je<br />
nabourat a odlišit se od nich. Chtěl bych Giovanniho<br />
zvukově odlehčit, aby nepůsobil v prostoru Stavovského<br />
divadla zvukově nepříjemně, ale zároveň<br />
aby zůstala zachována dramatičnost, která je<br />
samozřejmě velmi důležitá. Uvidíme také, jak se<br />
naše snažení v orchestru bude snoubit s režií, která<br />
je dost jiná proti tomu, na co byli diváci zvyklí.<br />
Ale myslím si, že se mají opravdu na co těšit.<br />
Co ti v ND udělalo největší radost?<br />
Největší radost mi udělala samotná práce s orchestrem,<br />
několik našich krásných operních představení,<br />
ať to byla Káťa Kabanová, Salome, Ariadna,<br />
nebo mozartovské produkce, ať to byly koncerty<br />
v Litomyšli, nebo loni na Pražském jaru, které byly<br />
mimořádně úspěšné a které, doufám, že si užili<br />
všichni orchestrální hráči včetně sólistů.<br />
Zmínil jsi koncert v Litomyšli – letos tam budeš<br />
dirigovat Dvořákova Jakobína. Čím bys diváky<br />
na toto představení nalákal?<br />
Nalákal bych diváky na opravdu velmi povedenou<br />
produkci, která jako jedna z mála v dnešní<br />
době ctí a společně tvoří symbiózu krásné hudby<br />
s esteticky propojeným vizuálním obrazem. To<br />
vše provedeno v krásném inspirativním prostředí<br />
zámku v Litomyšli slibuje opravdu poetické rozloučení<br />
s touto sezonou.<br />
Děkuji za rozhovor.<br />
Ptal se Beno Blachut ml.<br />
13
Mek90x133,5:Sestava 1 17.5.2012 16:30 Stránka 2<br />
ZNÁTE JIŽ DŮKLADNĚ HLEDIŠTĚ NÁRODNÍHO DIVADLA?<br />
LÁKALO BY VÁS OCITNOUT SE PRO ZMĚNU NA JEVIŠTI<br />
A CÍTIT SE JAKO HVĚZDY NÁRODNÍHO DIVADLA?<br />
Staňte se členem<br />
Mecenášského klubu Národního divadla!<br />
Přihlaste se na www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
nebo kontaktujte manažerku Mecenášského<br />
klubu ND: k.pestova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
umění žít s uměním<br />
měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech<br />
Návštěvníci Opery ND<br />
mají nárok na 15% slevu<br />
na roční předplatné<br />
A2 kulturního čtrnáctideníku<br />
Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč<br />
= 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle).<br />
Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru:<br />
A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC<br />
na číslo: 605 202 115<br />
Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě.<br />
Vydává<br />
Ambit Media, a. s.<br />
artcasopis.cz<br />
Limitovaná nabídka zlevněného<br />
předplatného platí pouze při<br />
objednávce formou sms.<br />
Cena sms dle tarifu vašeho operátora.<br />
Objednávky přijímá jménem<br />
vydavatele firma Send.
alet<br />
Petr Zuska Gala X<br />
Retrospektiva choreografické tvorby<br />
uměleckého šéfa Baletu Národního divadla<br />
v desetiletí 2002–2012<br />
6 večerů / 18 titulů / 10 let tvorby<br />
Pojďte se s námi ohlédnout zpátky,<br />
zavzpomínat a oslavit jednu dekádu vývoje<br />
souboru Baletu ND a Petra Zusky v jeho čele.<br />
www.petrzuskagalax.cz<br />
www.naxrodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Uvádíme: 10. 5. – 30. 6. 2012<br />
Národní <strong>divadlo</strong><br />
Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
Nová scéna ND<br />
×<br />
Les Bras de Mer<br />
Petr Zuska, Zuzana Šimáková<br />
Foto D. Zehetner
Balet > Uvádíme<br />
Neopakovatelná příležitost<br />
vidět vývoj umělecké osobnosti<br />
Petra Zusky, zhlédnout<br />
díla starší s mladšími, tituly,<br />
které již nejsou na repertoáru<br />
ND nebo které vznikly<br />
pro zahraniční scény.<br />
Dopřejte si zážitek z choreografií,<br />
které jsou nyní seskupeny<br />
a zařazeny k sobě ne<br />
časosběrně, ale buď tematicky<br />
či stylově, hudebně<br />
nebo žánrově.<br />
Součástí festivalu je také<br />
výstava velkoformátových<br />
fotografií na piazzetě Národního<br />
divadla mapující období<br />
10 let Baletu Národního divadla<br />
pod vedením uměleckého<br />
šéfa Petra Zusky.<br />
U příležitosti tohoto výročí<br />
byla vydána programová<br />
publikace, která shrnuje<br />
období 10 let Baletu Národního<br />
divadla a tvorbu<br />
Petra Zusky z různých úhlů<br />
pohledu včetně zajímavého<br />
obrazového materiálu.<br />
Festival bude slavnostně<br />
zakončen 30. června<br />
2012 představením Doteky<br />
folkloru v historické budově<br />
Národního divadla, kde se<br />
divákům představí v živém<br />
vystoupení známé kapely<br />
Čechomor, Hradišťan<br />
a Vyšivanka–Lada.<br />
Večer bude pokračovat<br />
na piazzetě Národního<br />
divadla happeningem, kde<br />
soubor Baletu ND a Petr<br />
Zuska chystá pro diváky<br />
letní překvapení.<br />
Petr Zuska Gala X<br />
Retrospektiva choreografické tvorby uměleckého<br />
šéfa Baletu Národního divadla v desetiletí 2002–2012<br />
PROGRAM<br />
červen 2012:<br />
7., 8., 9. června 2012<br />
Národní <strong>divadlo</strong><br />
CESTY A ZASTAVENÍ<br />
Ways 03<br />
Les Bras de Mer<br />
Smrt a dívka<br />
1<br />
20., 21., 22. června 2012<br />
Národní <strong>divadlo</strong><br />
POCTA VELKÝM TÓNŮM<br />
1. symfonie D-dur<br />
D.M.J. 1953–1977<br />
Svěcení jara<br />
28., 29., 30. června 2012<br />
Národní <strong>divadlo</strong><br />
DOTEKY FOLKLORU<br />
Ej lásko<br />
Lyrická<br />
Mezi horami<br />
10.5. – 30. 6. 2012<br />
Národní <strong>divadlo</strong><br />
Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
Nová scéna ND<br />
www.petrzuskagalax.cz<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
><br />
1 Ways 03<br />
Zuzana Susová, Filip Veverka<br />
Foto: R. Sejkot<br />
2 D.M.J. 1953–1977<br />
Pavla Hrubešová, Richard Kročil<br />
Foto: D. Zehetner<br />
4 Lyrická<br />
Zuzana Šimáková, Viktor Konvalinka<br />
Foto: P. Hejný<br />
V roce 2002 se stal Petr Zuska uměleckým šéfem<br />
Baletu Národního divadla v Praze. Krátce po svém<br />
jmenování na otázku, jak si představuje budoucí<br />
podobu baletního souboru, odpověděl: „Jako<br />
technicky a umělecky silné těleso, proniknuté evropskými<br />
a světovými vlivy, se schopností adaptibility a otevřenosti k co<br />
nejširším žánrovému a stylovému spektru v oblasti baletu<br />
a tanečního divadla.“<br />
Po deseti letech působení Petra Zusky v Národním<br />
divadle se dá konstatovat, že svoji tehdejší<br />
vizi bezezbytku naplnil. Během velmi krátkého<br />
období proměnil soubor a dramaturgii Baletu ND<br />
na moderní dynamické těleso. Rozšířil dramaturgický<br />
záběr repertoáru od klasických baletních<br />
děl přes neoklasické tituly až po soudobé taneční<br />
projekty. Balet ND začal více vystupovat nejen<br />
na evropských festivalech a gala, ale představil se<br />
i na jiných kontinentech. Soubor Baletu Národního<br />
divadla získal do svého čela choreografa, který<br />
v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného<br />
tvůrce, jenž spolupracuje s významnými<br />
světovými baletními soubory.<br />
Petr Zuska je oceňován jako výrazná individuální<br />
osobnost pro svůj široký choreografický záběr<br />
i vyzrálý umělecký přístup.<br />
V současné době má Balet Národního divadla šest<br />
desítek tanečníků převážně z České republiky, ale<br />
také z Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Francie, Maďarska,<br />
Nového Zélandu, Švýcarska, Velké Británie,<br />
Německa, Japonska a Itálie. Soubor je vyváženým<br />
tělesem, jehož členové jsou vybaveni technicky<br />
a herecky zdatným rejstříkem schopností.<br />
16
2<br />
3<br />
6 večerů<br />
18 titulů<br />
10 let tvorby
Balet > Uvádíme ve státní opeře<br />
Petr Iljič Čajkovskij<br />
Spící krasavice<br />
– poslední dcera cara<br />
Dirigent: Pavel Šnajdr<br />
Libreto, choreografie a režie:<br />
Youri Vàmos<br />
Scéna a kostýmy: Michael Scott<br />
Světelný design: Klaus Gärditz<br />
Poslední repríza<br />
19. června v 19.00<br />
ve Státní opeře<br />
Děj baletu přivádí diváky nikoliv do pohádkového<br />
příběhu, ale do historicky tragické situace<br />
vyvraždění rodiny Romanovců. Výjevy baletu<br />
u dvora jsou spojeny se zjevem Anny Anderson,<br />
která prožila celý život v představě, že je carskou<br />
dcerou. Noblesní scény z vladařského paláce se<br />
ve vzpomínkách Anny Anderson – Anastasie<br />
proměňují v obrazy nevinného dětství v nádheře,<br />
a také v reminiscenci na klasický ruský<br />
balet s celou jeho virtuozitou. Obrazy klasického<br />
baletu se objevují ve strukturovaných tanečních<br />
číslech, mezi kterými nechybí slavné pas<br />
de deux i s variacemi sólistů, oblíbené taneční<br />
výstupy kočky a kocoura nebo modrého ptáka či<br />
sborové scény slavného valčíku. To vše působí<br />
jako kontrast k tragédii zániku carské rodiny.<br />
Představení slibuje nevšední zážitek pro milovníky<br />
silných příběhů i pro obdivovatele špičkového<br />
baletního mistrovství.<br />
Balet Státní opery uvádí<br />
netradiční verzi Čajkovského<br />
Spící krasavice, která<br />
se v choreografii jednoho<br />
z nejúspěšnějších evropských<br />
choreografů současnosti,<br />
Youriho Vàmose,<br />
proměnila ve velkolepé<br />
taneční drama o šťastném<br />
životě i tragickém zániku<br />
carské rodiny.<br />
><br />
Spící krasavice<br />
– poslední dcera cara<br />
Foto: M. Divíšek<br />
18
Balet > Hostování<br />
Národní <strong>divadlo</strong> ve spolupráci s WU promotion uvádí<br />
Red Cliff<br />
Legenda čínské literatury<br />
v podání Pekingské opery<br />
Režie: Zhang Jigang<br />
Výkonná režie: Shi Hongtu<br />
Hudební režie: Zhu Shaoyu<br />
Scénografie: Gao Guangjian<br />
Kostýmy: Song Li, Peng Dinghuang<br />
Světla: Wang Ruiguo<br />
Uvádíme<br />
9. a 10. července 2012<br />
v Národním divadle<br />
Inscenace byla realizována ve spolupráci National<br />
Center for the Performing Arts a Pekingské<br />
opery. K dispozici bylo silné obsazením (včetně<br />
špičkových čínských umělců) a prvotřídní tým<br />
zajišťující scénické a kostýmní návrhy. Příběh<br />
byl adaptován slavným spisovatelem Cai Fuchao<br />
a režií byl pověřen Zhang Jigang, tvůrce choreografie<br />
úvodního i závěrečného ceremoniálu<br />
olympijských her 2008 v Pekingu.<br />
Na rozdíl od tradiční čínské opery, v níž se rekvizity<br />
většinou omezují na stůl a dvě židle, režisér<br />
Zhang Jigang a scénograf Gao Guangjian vytvořili<br />
bohatou výpravu, ze které lze vycítit inspiraci<br />
konvencemi westernových oper. V návaznosti<br />
na myšlenku, že Pekingská opera by se měla vyvíjet<br />
v souladu s technickými možnostmi a zrcadlit<br />
„duch doby“, Zhang a Gao se snažili obohatit scénografii<br />
přiměřeným využitím vizuálních a zvukových<br />
efektů používaných v kinematografii.<br />
Nad představením převzaly záštitu Čínská ambasáda<br />
a Česko-čínská komora vzájemné spolupráce.<br />
Jedinečné představení!<br />
Po 40 letech výjimečná<br />
možnost vidět inscenaci<br />
největšího čínského<br />
operního domu, Pekingské<br />
opery, která v Praze završí<br />
po Budapeští a Vídni své<br />
středoevropské turné.<br />
Red Cliff patří mezi nejznámější<br />
příběhy ze souboru<br />
klasické čínské literatury,<br />
označovaného jako The<br />
Legend of Three Kingdoms.<br />
Román napsal Luo Guanzhong<br />
ve 14. století a je<br />
zasazen do bouřlivých let<br />
před koncem dynastie Han<br />
a éry „Tří království“ kolem<br />
roku 200 n. l. Opera vychází<br />
z příběhu legendární<br />
bitvy u Red Cliff a vypráví<br />
o tom, jak dvě království<br />
Shu a Wu vytvořila alianci<br />
s cílem porazit<br />
království Wei.<br />
19
Balet > Zprávy<br />
Les Sylphides<br />
Kateřina Plachá<br />
Foto: archiv TK<br />
První baletní krůčky<br />
9. června 2012 ve 14.00 se v Národním<br />
divadle uskuteční slavnostní představení<br />
Baletní přípravky ND s názvem<br />
První baletní krůčky. V rámci odpoledního<br />
představení vystoupí mladí<br />
tanečníci Baletní přípravky ND a jejich<br />
hosté. Pražský chlapecký sbor Pueri<br />
gaudentes pod vedením sbormistryně<br />
Zdeny Součkové plnohodnotně<br />
propojí jednotlivá baletní vystoupení<br />
jako organická hudební složka celého<br />
představení a sólisté Baletu ND Radka<br />
Příhodová a Adam Zvonař zatančí<br />
Pas de deux v choreografii Zuzany<br />
Šimákové.<br />
Péťa a vlk na Nové scéně<br />
First English Speaking International<br />
Ballet School pod vedením umělecké<br />
ředitelky Veroniky Iblové pořádá<br />
závěrečné představení školního roku<br />
2011/2012. V první části večera budou<br />
mít diváci jedinečnou příležitost vidět<br />
ukázky práce jednotlivých ročníků<br />
a v druhé známou Prokofjevovu pohádku<br />
Péťa a vlk v choreografii Tomáše<br />
Červinky.<br />
Představení se uskuteční 10. června<br />
2012 v 18.00 se na Nové scéně<br />
Národního divadla.<br />
Více informací o baletní škole na www.<br />
balletschoolprague.com<br />
Absolventská představení<br />
19. a 20. června 2012 vás zveme do Stavovského divadla na Absolventská<br />
představení Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Program představení,<br />
které je současně i poslední absolventskou zkouškou, je sestaven tak, aby<br />
zahrnoval celou šíři výuky na škole. Diváci budou mít možnost zhlédnout<br />
fragment z baletu Najáda a rybář na hudbu C. Pugniho v choreografii Artura<br />
Saint-Leona. Po La vivandiére a pas de deux Motýl se jedná o další uvedení<br />
klasického baletního odkazu předpetipovského období tj. 1. pol. 19 stol.,<br />
které je u nás jak odbornému, tak širokému publiku téměř neznámé.<br />
Druhá část programu bude věnována současnému tanci. Alena Drapalíková<br />
připravuje s absolventy moderního tance projekt Radúza. Z tvorby<br />
této jedinečné zpěvačky vybrala k tanečnímu ztvárnění několik písní,<br />
které pro svou emocionalitu a výrazný obsah k tanečnímu vyjádření přímo<br />
svádějí. V provedení absolventů nebude chybět i balet Jiřího Kyliána<br />
Un Ballo na hudbu Maurice Ravela. Závěr představení bude již tradičně<br />
patřit suitě lidových tanců z Čech, Moravy a Slovenska.<br />
Baletní Masterclasses<br />
International Contemporary<br />
Dance Workshop Prague!<br />
16. – 21. července 2012 se koná v prostorách<br />
Baletu Národního divadla<br />
na Anenském náměstí již IV. mezinárodní<br />
workshop International<br />
Contemporary Dance Workshop<br />
Prague, jehož organizátorem je známý<br />
český pedagog a choreograf Jan Kodet.<br />
V těchto šesti dnech dojde k setkání<br />
tanečníků a významných pedagogů<br />
z celého světa. Cílem těchto vzdělávacích<br />
kurzů je představit různorodé<br />
jevištní a taneční techniky, které v současné<br />
době představují stěžejní proudy<br />
na poli současného tanečního divadla.<br />
V letošním roce přislíbili účast Veronika<br />
Iblová, Johan Greben (klasický tanec),<br />
Sonia Rodriguez, Uri Ivgi, Jan Kodet<br />
a Martin Vraný (contemporary dance and repertoire), Volker Michl<br />
(jazz dance), Robert Tirpák (floorwork) a Jérémie Perroud (pilates).<br />
Tento workshop je určen profesionálům a pokročilým tanečníkům<br />
a tento rok nově i středně pokročilým tanečníkům.<br />
Více na www.icdw-prague.com<br />
Ballet Masterclasses<br />
Daria Klimentová a Christopher Hampson<br />
Foto: B. Cooper<br />
><br />
I když léto patří do doby divadelních prázdnin, kdy se na scénách Národního<br />
divadla nehraje, baletní zkušebny v tomto čase znovu ožijí tancem.<br />
V době od 6. do 18. srpna 2012 proběhne jubilejní desátý ročník mistrovských<br />
kurzů Ballet Masterclasses, které organizuje primabalerína<br />
English National Ballet Daria Klimentová společně se svým manželem<br />
Ianem Comerem.<br />
Anenský areál znovu přivítá více než 60 mladých tanečníků z celého<br />
světa, kteří se pod vedením významných sólistů a pedagogů budou snažit<br />
prohloubit své taneční dovednosti. V letošním roce do Prahy zavítají<br />
Nicolas Le Riche, Herman Cornejo, Clairemarie Osta, Christopher<br />
Hampson, Tamás Solymosi, Daria Pavlenko, Jarek Cemerek, Nataša<br />
Novotná, Václav Janeček, Jiří Horák.<br />
Více na www.balletmasterclass.com<br />
20
činohra<br />
derniéra<br />
Historický<br />
monolog<br />
Ve středu 6. června se v Divadle Kolowrat loučí<br />
Historický monolog (Zpověď prezidenta Emila Háchy).<br />
Přijďte i Vy naposledy navštívit inscenaci<br />
režiséra J. A. Pitínského.<br />
×<br />
Eva Salzmannová<br />
Foto H. Smejkalová<br />
Mediální partneři činohry:<br />
www.cinohraND.cz
Činohra > Premiéra Nosorožce na Nové scéně<br />
Meleme<br />
páté přes deváté ...<br />
><br />
1 Rudolf Stärz, Kateřina Burianová<br />
a Ondřej Pavelka<br />
2 Lucie Žáčková<br />
3 Igor Bareš<br />
4 David Prachař<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Eugène Ionesco: Nosorožec<br />
Překlad: Ivan Zmatlík<br />
Režie: Gábor Tompa<br />
Scéna: Helmuth Stürmer<br />
Kostýmy: Carmencita Brojboiu<br />
Dramaturgie: Martin Urban<br />
Účinkují:<br />
Kateřina Burianová,<br />
Jaromíra Mílová, Igor Bareš,<br />
David Prachař, Rudolf Stärz,<br />
Václav Postránecký, Ondřej Pavelka,<br />
Petr Pelzer, Lucie Žáčková,<br />
Petr Motloch, Václav Postránecký,<br />
Jan Bidlas, Radúz Mácha, Petr Pelzer<br />
Narodil se v Târgu Mureş, rumunském<br />
městě se silnou maďarskou<br />
enklávou. Vystudoval filmovou<br />
a divadelní režii v Budapešti<br />
na akademii I. L. Caragiale (1981).<br />
Od absolutoria režíruje v rumunském<br />
Maďarském divadle v Kluži,<br />
jehož se roku 1987 stal uměleckým<br />
šéfem a po převratu se tam stal<br />
i ředitelem. Od roku 1989 je pedagogem<br />
Divadelní akademii Istvána<br />
Szentgyörgyiho v Târgu Mureş.<br />
V Kluži založil divadelní fakultu,<br />
kde od roku 1991 vede katedru<br />
režie. Od roku 2007 je vedoucím<br />
katedry režie na Taneční a divadelní<br />
fakultě Kalifornské university<br />
v San Diegu. Režíroval bezmála<br />
stovku inscenací v domovské zemi<br />
i ve světě, spolupracoval s divadly<br />
ve Spojených státech (kde připravil<br />
např. Büchnerova Vojcka, Mrožkovo<br />
Tango) v Srbsku (variace na Euripida<br />
Medea Circles), v Británii Ionescův<br />
Nový nájemník), Maďarsku (Beckett:<br />
Čekání na Godota, Visky: Julie,<br />
Camus: Nedorozumění, Shakespeare:<br />
Král Lear), Německu (Čechov: Tři<br />
sestry) a mnoho dalších. Vedl režijní<br />
workshopy v Británii i Španělsku.<br />
Natočil tři filmy, nejnovější Čínská<br />
obrana (1999) byla k vidění na filmovém<br />
festivalu Karlových Varech. Tiskem<br />
vydal své eseje o režii i básně.<br />
Je držitelem mnoha divadelních cen<br />
rumunských i zahraničních. Více<br />
o jeho práci na www.huntheater.ro.<br />
Rozhovor s režiserem Gáborem Tompou<br />
Jste z divadelní rodiny?<br />
Ano, oba mí rodiče jsou od divadla. Můj otec byl<br />
režisér Národního divadla v Budapešti. Byl žákem<br />
Maxe Reinhardta. Po návratu do Rumunska<br />
v roce 1945 založil a řídil <strong>divadlo</strong> v Târgu Mureş,<br />
tehdy tam žádné <strong>divadlo</strong> nebylo. Zde se seznámil<br />
i s mojí matkou, herečkou. Otec se později<br />
stal profesorem herectví na divadelní akademii,<br />
kterou do Târgu Mureş z jiného města přemístil.<br />
Můj dědeček z otcovy strany byl velice známý<br />
meziválečný básník.<br />
V roce 2009 jste byl v Plzni na divadelním festivalu<br />
s inscenací hry Andráse Viskyho Born for Never,<br />
se kterým jste tam sklidil veliký úspěch. Byla to<br />
vaše první cesta do Česka?<br />
Ne, s Českem mě pojí už starší vzpomínky. Jako<br />
student divadelní akademie v Bukurešti jsem byl<br />
na stipendiu v Polsku. Bylo to stipendium na čtrnáct<br />
dní, ale protože jsem se tam setkal s velmi<br />
kvalitním divadlem, zůstal jsem přes šest týdnů.<br />
Pak jsem přijel do Prahy, kde jsem pobyl deset dní.<br />
Bylo to v roce 1978–9. Málem mě ze školy vyhodili,<br />
protože jsem se do Rumunska vrátil až po dvou měsících.<br />
Tohle bylo moje první pražské dobrodružství.<br />
Viděl jsem tu Hamleta od Evalda Schorma v Divadle<br />
Na zábradlí, na stejném místě i pantomimu<br />
Ladislava Fialky. Viděl jsem snad i nějaké Krejčovo<br />
představení, nevím, jestli to byly Tři sestry, nebo<br />
jiná hra od Čechova. Kromě samotné Prahy mě fascinovala<br />
též česká kinematografie. Na filmech mě<br />
zaujal herecký styl, grotesknost a speciální humor,<br />
který je charakteristický i pro dílo Haška, Hrabala,<br />
Kundery nebo Havla. Pak jsem tu byl na pracovním<br />
setkání v divadle Archa. Potřetí jsem se vrátil až<br />
po mnoha letech na vaše pozvání.<br />
Kde a kdy jste režíroval Ionesca?<br />
Nejčastěji jsem dělal Plešatou zpěvačku. Bylo to<br />
v roce 1992, 2000 a 2008 v maďarském a rumunském<br />
divadle v Kluži a v Paříži, takže maďarsky,<br />
francouzsky a rumunsky. Dále jsem dělal hru<br />
Jakub nebo Podrobení (2003) v Kluži. Pak jsem dělal<br />
hru, kterou mám velmi rád, hru, kterou Ionesco<br />
napsal za tři dny během svého posledního stěhování<br />
do bytu na Montparnasse. Je řeč o Novém<br />
nájemníkovi, toho jsem režíroval v Newcastle Playhouse<br />
v roce 2004. Podle mě tato hra hovoří o naší<br />
poslední cestě, o našem stěhování se na onen<br />
svět. Ionesca jsem chtěl realizovat celého. Ještě<br />
jsem to nevzdal. Stále mám v plánu udělat Chodce<br />
ve vzduchu a Oběti povinnosti. Příští rok ve Spojených<br />
státech uvedu Židle.<br />
Lze se na Ionesca dívat jako na autora divadla<br />
absurdity, nebo má toto <strong>divadlo</strong> už mnohem širší<br />
platnost?<br />
Absurdní <strong>divadlo</strong> má křišťálově jasnou strukturu,<br />
je to druh divadla, které se nejvíce přibližuje hudební<br />
struktuře textu, nikoli struktuře narativní,<br />
dokonce ani dramatické. Ionesco Plešatou zpěvačku<br />
kupříkladu nazývá „antihrou“. V současné době<br />
není nutné hovořit o absurditě divadla nebo<br />
o žánru absurdního divadla, protože absurdním<br />
se stal svět. Ionesco, stejně jako Beckett, staví<br />
humanitu do určitých krajních situací, načež<br />
chování lidí v těchto situacích analyzuje. Na druhou<br />
stranu Beckett je plný sakrálna, bibličnosti.<br />
Ionesco je naopak plný empatie, protože bez ní<br />
komedii nelze psát. Nelze psát bez lásky k postavám,<br />
které zesměšňujeme, protože samy jsou<br />
směšné. Nedíváme se smrti do tváře, raději meleme<br />
páté přes deváté. V Nosorožci i další hrách je<br />
přítomna nákaza touto ignorancí, kvůli vyprazdňování<br />
slov a jazyka si neuvědomujeme nebezpečí<br />
fenoménu, který jednoduše nějak pojmenujeme.<br />
Už jste Nosorožce někdy režíroval?<br />
V divadle Radu Stancy jsem se o to už pokoušel,<br />
ale vše skončilo na tom, že vypadli dva herci,<br />
takže se skoro vůbec nereprízovalo. Pracoval jsem<br />
však s jinou úpravou, tehdy – asi před 10 lety – došlo<br />
k silnému nárůstu maďarského i rumunského<br />
extremismu. Byl to poslední pokus, podobně jako<br />
v době hornických protestů v roce 1991 v Rumunsku,<br />
odvrátit pozornost od ekonomicko-sociálních<br />
problémů země vyvoláním interetnického konfliktu.<br />
Tady hrál roli Jeana maďarský herec se silným<br />
přízvukem. Já už jsem pak neměl čas se k této hře<br />
vrátit. Inscenace prakticky zůstala v zárodku, proto<br />
se s velkou radostí k textu vracím. Navíc moje úprava<br />
smysl hry obrací ještě jiným směrem než tehdy.<br />
Ptal se Martin Urban<br />
Premiéra: 30. května 2012, Nová scéna<br />
22
1<br />
2 3<br />
4<br />
23
1<br />
Činohra > Po premiéře<br />
><br />
1 Kateřina Holanová,<br />
Taťjana Medvecká a Foukačky<br />
2 Martina Preissová<br />
3 Jan Hartl, Martina Preissová<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Deset let<br />
= 10,4 her<br />
Martin Františák:<br />
Karla – Hra ponoční směně<br />
Režie: Jan Kačer<br />
Scéna: Jan Schindler<br />
Kostýmy: Katarína Hollá<br />
Dramaturgie: Iva Klestilová<br />
Hudba: Petr Skoumal<br />
Účinkují:<br />
Draha – také bílý rys:<br />
Martina Preissová<br />
Fügner: Jan Hartl<br />
Bohuša: Taťjana Medvecká<br />
Marta: Kateřina Holánová<br />
Reichman: Alexej Pyško<br />
Marienka: Adéla Koutná j. h.<br />
Foukačky: Jana Epikaridis j. h.<br />
Lucie Linhartová j. h.<br />
Ivanna Illyenko j. h.<br />
Hana Marie Maroušková j. h.<br />
Uvádíme: 9. a 19. června<br />
a 20. a 26. září 2012<br />
v Divadle Kolowrat<br />
Hlas Martina Františáka (1974)<br />
v soudobém českém dramatu je nepřeslechnutelný<br />
a nezaměnitelný.<br />
S vytrvalostí čerpající ze dna osobní<br />
zkušenosti píše vesnická dramata,<br />
drsná v obsahu a vznešená ve tvaru.<br />
Je dědicem a pokračovatelem<br />
jejich tradice od Mrštíků, které rád<br />
cituje, až po Topola, s nímž si nezadá<br />
co do obrazivosti metafor.<br />
Jeho poslední hra Karla je další<br />
variací jeho vesnických rapsodií.<br />
Staří Řekové opěvovali rapsodiemi<br />
hrdinství, Františák opěvuje hrdinství<br />
každodenního boje o přežití.<br />
Hrdinství žen, udřených po noční<br />
směně, které muži už dávno opustili<br />
a ony nastoupily na jejich místo<br />
ve sklárně i u sklenice kořalky. Dřou<br />
a chlastají stejně jako oni a s hořkou<br />
ironií se oslovují „hoši“.<br />
Režisér Kačer má smysl pro<br />
básnivost, drsnost textu i skrytý<br />
potenciál antické tragédie. (…)<br />
Inscenace staví na hereckých výkonech.<br />
Jediného muže, Fügnera,<br />
obsluhujícího bistro na benzínce,<br />
kde se ženy k ránu scházejí, hraje<br />
s obdivuhodnou i až nepříjemnou<br />
autenticitou Jan Hartl. Polorozpadlou<br />
psychiku svého hrdiny kreslí<br />
výraznou stylizací mluvního i pohybového<br />
projevu, jeho neudržovaná<br />
existence budí dojem čehosi, co<br />
už se dávno přežilo a existuje jen<br />
z mechanické nutnosti. (…)<br />
Radmila Hrdinová, Právo, 21. 5. 2012<br />
Konec května patřil v Divadle Kolowrat<br />
hře Martina Františáka. Básnický<br />
text na jeviště naší komorní<br />
scény převedl Jan Kačer. Inscenace<br />
doplnila repertoár o další z hereckých<br />
koncertů. Přijďte noční příběh<br />
od benzinové pumpy navštívit i vy …<br />
Péče o současnou českou hru je jedním z úkolů<br />
Národního divadla.<br />
Obecné, i když jistě platné konstatování.<br />
Taková péče bude stěží kdy dostatečná. Autoři jsou<br />
citliví a česká dramatika v porovnání s britskou,<br />
německou či francouzskou je od svých počátků<br />
v nevýhodě. My Berounské koláče, ve Výmaru Fausta.<br />
Ale to není důvod k depresi ani ke kapitulaci.<br />
Úsilí a péče ustat nesmí, i když bude toto úsilí<br />
osočeno z nedostatečnosti a péče označena za<br />
macešskou …<br />
Za posledních deset let uvedlo ND deset současných<br />
českých her (tedy přítomná Karla je tou<br />
desátou, první byla Stísněná 22 Ivy Klestilové v roce<br />
2003). Převážně ve světové premiéře. To vůbec<br />
není špatná bilance. A to nepočítám původní<br />
dramatizaci Babičky, mikrohru Huberta Krejčího<br />
ani tři dramatické skeče Egona Bondyho – poslední<br />
dva autoři byli uvedeni v rámci projektu<br />
Bouda. Podíváme-li se však na jména dramatiků,<br />
najdeme jen dvě, která se v průběhu deseti let<br />
zopakovala: Karel Steigerwald a Martin Františák.<br />
(V příští sezóně ještě uvedeme hru Lenky<br />
Lagronové Z prachu hvězd a tím se Lagronová přiřadí<br />
ke jmenovaným pánům. Václav Havel, jehož<br />
Zahradní slavnost nasadíme rovněž, se bohužel ze<br />
současného autora stal klasikem).<br />
Bylo by asi příliš říct, že Františák je kmenovým<br />
autorem ND, ale to, že uvádíme už druhou jeho<br />
hru, jistě není náhoda.<br />
Považujeme jej totiž za jeden z nejosobitějších<br />
hlasů naší dramatiky, za autora, kterého rádi<br />
čteme i hrajeme.<br />
Doufám, že si jej oblíbíte i vy.<br />
Michal Dočekal<br />
2<br />
3<br />
24
Činohra > po premiéře<br />
><br />
1 Miroslav Donutil, Milan Stehlík a Richard Krajčo<br />
2 Miloslav König, Kateřina Winterová a Pavla Beretová<br />
3 Richard Krajčo, Kateřina Winterová a Pavla Beretová<br />
Foto: M. Špelda<br />
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais<br />
Bláznivý den<br />
aneb Figarova svatba<br />
Upravila: Daria Ullrichová<br />
Režie: Michal Dočekal<br />
Scéna: David Marek<br />
Kostýmy: Kateřina Štefková<br />
Dramaturgie: Daria Ullrichová<br />
Hudba: Aleš Březina na motivy<br />
W. A. Mozarta<br />
Účinkují:<br />
Hrabě: Miroslav Donutil<br />
Hraběnka: Kateřina Winterová<br />
Figaro: Richard Krajčo<br />
Zuzanka: Pavla Beretová<br />
Marcelina: Jana Boušková<br />
Zahradník: Milan Stehlík<br />
Fanynka: Jana Pidrmannová j. h.<br />
Cherubín: Miloslav König j. h.<br />
Bartolo: Jan Novotný<br />
Bazilio: Vladislav Beneš<br />
Soudce: Filip Rajmont<br />
Premiéra: 27. dubna 2012,<br />
Stavovské <strong>divadlo</strong><br />
Uvádíme 2. a 28. června<br />
a 9., 20. a 26. září 2012<br />
„Scénograf David Marek na jeviště položil vyvýšenou<br />
plochu, která evokuje <strong>divadlo</strong> na divadle. se kolem ní zhroutí a vyztužená sukně se stane<br />
socha, stačí ale, aby si rychle sedla na bobek, šaty<br />
Na prosté scéně, doplněné výrazným světelným hnízdem skrývajícím nešťastnou holčičku.<br />
designem, vynikají excentrické kostýmy Kateřiny Divadelnost posiluje pohybová stylizace, která<br />
Štefkové. Figaro je elegán v obleku, muž moderní scénu ženského hašteření lehce změní v ritualizovaný<br />
tanec. Kapela přitom hraje naživo hudbu<br />
doby, který se odlišuje od přehnaně nalíčeného<br />
„starce“ Hraběte oblečeného do historizujícího Aleše Březiny inspirovanou Mozartem. Protože<br />
oděvu a bílé paruky.<br />
herecký tým soustředí několik muzikantů – vedle<br />
Příkladem toho, že kostýmy nejsou jen samoúčelným<br />
estetismem, je Hraběnka Kateřiny Winte-<br />
střídají pěvecké pasáže.“<br />
Krajča a Winterové i Miloslava Königa, činohru<br />
rové – kostým umožňuje naznačit její povahokresbu.<br />
V dlouhých šatech vypadá jako vznešená Jana Bohutínská, Hospodářské noviny<br />
1 2<br />
V polovině dubna mecenáši Národního<br />
divadla navštívili poslední<br />
zkoušku Bláznivého dne aneb Figarovy<br />
svatby takříkajíc v syrovém stavu.<br />
Pro všechny bylo silným zážitkem<br />
sledovat při práci režiséra Michala<br />
Dočekala a účinkující herce, které<br />
tak mohli poznat nejen z jejich profesionální<br />
herecké strany, ale také<br />
z té lidské, k níž patří učení se textů,<br />
emoce a kolegiální solidarita.<br />
3<br />
„Zkouška pro mě osobně byla opravdu<br />
mimořádná. Být u toho, jak se rodí<br />
nové představení, být přímo tam, kde<br />
se tvoří, bylo neobyčejně zajímavé.<br />
Nikdy jsem takovou příležitost neměla,<br />
pozorovat své oblíbené herce, dívat se<br />
jim „pod košili“, pozorovat to zapálení,<br />
se kterým dělají svoji práci. Velice si<br />
vážím všech herců, pro to, co pro nás<br />
„obyčejné“ lidi dělají, a zároveň příležitosti,<br />
kterou mi poskytuje Mecenášský<br />
klub. Nechat na sebe dýchnout tu<br />
skvělou tvůrčí atmosféru v divadle, to<br />
by se mi určitě bez něj nikdy nepodařilo.<br />
Za to vše Vám moc děkuji a přeji<br />
Mecenášskému klubu, a tím i nám<br />
všem, aby podobných zážitků bylo co<br />
možná nejvíce, a zároveň, aby se nám<br />
společně dařilo přispívat na dobrou<br />
věc,“ říká o svém zážitku mecenáška<br />
paní Iveta Hukalová.<br />
25
Činohra > Zprávy<br />
Červnové derniéry<br />
činohry<br />
Využijte možnosti<br />
posledních repríz u inscenací,<br />
které se připravují<br />
k derniéře. Červen je<br />
měsíc derniér. S našimi<br />
jevišti se rozloučí:<br />
Milada Součková<br />
HISTORICKÝ<br />
MONOLOG<br />
Čteme Karlu!<br />
Text hry nejnovější inscenace Národního divadla se<br />
na pár chvil přesunul do kavárny. Literární kavárna<br />
FRA, která pořádá pravidelná čtení poesie, prózy<br />
i dramatu, se stala místem, kde se čtenáři a diváci<br />
mohli setkat s Karlou v jiné podobě: dramatik Martin<br />
Františák spolu s Martinou Preissovou přečetli<br />
vybrané části hry. Během večera došlo i na dotazy<br />
z publika a hlavně na křest programové brožury. ND<br />
totiž ve svých programech již bezmála dvacet let<br />
vydává texty inscenovaných her (spolu s původními<br />
studiemi, životopisy autorů a bohatým obrazovým<br />
doprovodem). Díky této nakladatelské činnosti je<br />
tak <strong>divadlo</strong> blíž nejen svým divákům, ale i čtenářům.<br />
Knihy Národního divadla si nyní můžete nově zakoupit<br />
i v knihkupectvích. Aktuální nabídka našeho<br />
vydavatelství je na www.cinohraND.cz<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Zájezdy činohry<br />
Zpověď prezidenta Emila Háchy<br />
6. června 2012 v Divadle Kolowrat<br />
Jean-Paul Sartre<br />
ŠPINAVÉ RUCE<br />
Slavná hra nositele<br />
Nobelovy ceny<br />
5. června 2012 v Divadle Kolowrat<br />
Elfriede Jelinek<br />
CO SE STALO, KDYŽ<br />
NORA OPUSTILA<br />
MANŽELA …<br />
„Nejdůležitější je, abych se stala<br />
člověkem.“ Hudební komedie<br />
7. června 2012 na Nové scéně<br />
Samuel Beckett<br />
ČEKÁNÍ<br />
NA GODOTA …<br />
„Má cenu ještě něco očekávat?<br />
A pokud ano, čekáme vůbec<br />
na správném místě?“<br />
13. června 2012 na Nové scéně<br />
Jak jsme vás informovali během sezony v našem<br />
časopise, zažila Činohra období plné zahraničních<br />
zájezdů. S hudební komedií Co se stalo, když Nora<br />
opustila manžela jsme navštívili festival MESS v Sarajevu,<br />
uvedli jsme ji na „Setkání národních divadel<br />
2011“ v TEATR NARODOWY ve Varšavě a v kolumbijské<br />
Bogotě.<br />
Věc Makropulos v režii Roberta Wilsona jsme odehráli<br />
v jihokorejském Soulu. V červnu s touto inscenací<br />
navštívíme také italskou Neapol. Do Itálie se pak<br />
ještě v červenci 2012 vrátíme na festival MITTELFEST<br />
v Cividale del Friuli s komorní inscenací hry Davida<br />
Harrowera BLACKBIRD.<br />
Zemřel Wolfgang Wiens,<br />
hlavní dramaturg<br />
Roberta Wilsona<br />
Po několikatýdenním boji o život zemřel po operaci<br />
rakoviny plic Wolfgang Wiens, který před nedávnem<br />
oslavil sedmdesátiny. Wolfgang Wiens spolupracoval<br />
s Robertem Wilsonem už mnoho let, upravoval pro<br />
něj texty, jako tichý poradce byl přítomen zkouškám.<br />
Jeho uzavřená, trochu skeptická povaha byla<br />
ideálním doplňkem a stimulátorem Wilsonova gejzíru<br />
nápadů a požadavků.<br />
Seznámila jsem se s ním v Hamburku při své první práci<br />
s Robertem Wilsonem na projektu The Black Rider.<br />
Za Wiensovým mrzoutstvím a skepsí jsem brzy pochopila<br />
obdivuhodnou znalost jak literatury, tak divadla<br />
– což se u dramaturgů někdy nesnoubí. Více než 20<br />
let jsem se s ním vídala při Wilsonových inscenacích<br />
ve světě a také v Hamburku, kde jsme náhodou byli<br />
téměř sousedé a chodívali do stejné Literární kavárny<br />
Leonardo na nedělní snídaně. Na verzi Věci Makropulos,<br />
kterou teď hrajeme ve Stavovském divadle, měl<br />
Wiens velkou zásluhu, když s námi při workshopu<br />
ve Watermilu upravil text, aby příběh byl zachován,<br />
ale zbaven kudrlinek dvacátých let a aby ho Wilson<br />
mohl uchopit svou OBRAZOtvorností.<br />
Totéž jsme od něj potřebovali a očekávali pro další<br />
Wilsonův projekt, pro činohru Národního divadla. Žel<br />
Bohu, byl odvolán jinam. Ale naštěstí zanechal vypracovaný<br />
návrh libreta, zanechal odkaz …<br />
Zemřel velký divadelník, šedá eminence v nejvyšším<br />
slova smyslu. Zemřel přítel.<br />
Soňa Červená<br />
><br />
Michal Dočekal a jeho hosté na dubnové besedě<br />
ve Stavovském divadle k inscenaci Enron<br />
Foto: H. Smejkalová<br />
Besedy inscenátorů<br />
s diváky<br />
Po úspěchu květnové besedy po repríze inscenace<br />
hry Karla Steigerwalda Má vzdálená vlast jsme se<br />
rozhodli pro velký zájem připravit další podobná<br />
setkání diváků s inscenátory.<br />
V červnu plánujeme po poslední letošní repríze Krále<br />
Leara v pondělí 11. června v Národním divadle besedu<br />
s celým inscenačním týmem kontroverzní inscenace.<br />
S inscenátory Enronu se k tématu Divadlo jako<br />
společenská reflexe potkáme v pondělí 18. června<br />
ve Stavovském divadle.<br />
Rezervujte si své místo na besedě na<br />
cinohra@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
26
Činohra > Dramaturgický plán na další sezonu<br />
Molière<br />
Pán z Prasečkova<br />
Lenka Lagronová<br />
Z prachu hvězd<br />
Stefano Massini<br />
Ohlušující pach bílé<br />
Režie: Hana Burešová<br />
Dramaturgie: Š. Otčenášek, I. Klestilová<br />
Premiéra: 22. a 23. listopadu 2012<br />
ve Stavovském divadle<br />
Pána z Prasečkova napsal Molière pro královské<br />
slavnosti v Chambord v roce 1669 jako komedii<br />
– balet v próze. Autorem hudby byl Jean-Baptista<br />
Lully. I v této komedii vytvořil Molière živý<br />
typ přihlouplého, pošlechtěného měšťana,<br />
který touží po společenském vzestupu. Ten mu<br />
má zajistit sňatek s Julií, dcerou významného<br />
šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí<br />
milenci vymyslí plán, jak pána z Prasečkova<br />
před rodiči znemožnit. Lakota, intriky, ziskuchtivost,<br />
hloupost, pýcha a touha po dobrém<br />
společenském postavení, jsou témata, která<br />
hýbala společností nejen v době, kdy Molière<br />
Pána z Prasečkova psal, ale i dnes. Autor hudby<br />
Vít Zouhar, bude vycházet z hudebních motivů<br />
Jeana-Baptisty Lullyho. Součástí představení<br />
bude také malý orchestr. Režisérkou představení<br />
je Hana Burešová, která se specializuje<br />
na objevování her již pozapomenutých.<br />
William Shakespeare<br />
Troilus a Kressida<br />
Režie: David Radok<br />
Dramaturgie: Martin Urban<br />
Premiéra: 6. a 7. prosince 2012<br />
v Národním divadle<br />
Shakespearova tragikomedie o světě, v němž<br />
se rozpadají všechny lidské ctnosti, hodnoty<br />
a city. Všechen smysl lidské existence uznávaný<br />
a vyznávaný se proměňuje v nesmysl. Jako<br />
by nikdo nevěděl proč, jako by nikdo nebyl<br />
schopen zastavit rozpad světa. Shakespearovo<br />
dílo nabývá dnes na nečekané síle a v Davidu<br />
Radokovi nachází vynikajícího tvůrce.<br />
Anton Pavlovič Čechov<br />
Strýček Váňa<br />
Přeložil: Leoš Suchařípa<br />
Režie: Michal Dočekal<br />
Dramaturgie: Iva Klestilová<br />
Premiéra: 14. a 15. března 2013<br />
ve Stavovském divadle<br />
Toužení, zklamání, naděje, zlost. Pocity, které<br />
provázejí člověka od chvíle, kdy si začne plně<br />
uvědomovat, že mu život protéká mezi prsty.<br />
Jsme znechucení světem, kde ve většině<br />
případů vládnou neschopní jedinci, kteří se<br />
obvykle nemohou pochlubit ničím jiným než<br />
gloriolou slávy a moci. A penězi. Právě ty jsou<br />
v dnešním světě, zdá se, nejdůležitější. Ideje<br />
a ideály zmizely. Čekáme. Na štěstí, na změnu,<br />
na smrt. A doufáme, že nakonec zvítězí pravda<br />
a láska nad lží a nenávistí. To platilo před sto<br />
lety stejně jako dnes.<br />
Režie: Štěpán Pácl<br />
Dramaturgie: Lenka Kolihová<br />
Světová premiéra: 21. března 2013<br />
v Divadle Kolowrat<br />
Bilance života. Jak už to tak bývá – neradostná.<br />
Život v prachu. Nekonečné rozhovory<br />
s rodiči, se sestrami, se sebou. Co je smyslem<br />
života? Co jsem na cestě ztratila, o co jsem<br />
přišla, co mi vzali jiní? Proč to tak je? Co jsem<br />
udělala špatně? Nic a všechno. Co mi zůstalo?<br />
Samota. A láska. Vzpomínka na ni. Bolavá,<br />
velká, jediná. Ztracená v prachu hvězd. Hra<br />
přední české dramatičky Lenky Lagronové<br />
v režii Štěpána Pácla.<br />
Václav Havel<br />
Zahradní slavnost<br />
Režie: Dušan Pařízek<br />
Dramaturgie: Daria Ullrichová<br />
Premiéra: 13. a 14. června 2013<br />
ve Stavovském divadle<br />
Absurdní komedii o kariéristovi Hugo Pludkovi<br />
napsal Václav Havel před půl stoletím. Poprvé<br />
byla uvedena v roce 1963 v Divadle Na zábradlí,<br />
inscenovali ji dva velikáni českého divadelnictví<br />
Otomar Krejča a Jan Grossmann. O rok později<br />
zahájila svou pouť po světových jevištích. Dodnes<br />
zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Příběh<br />
přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní<br />
do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů<br />
a požadované mimikry dokáže přijmout tak<br />
dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají,<br />
je velmi, velmi současný.<br />
Není to snad absurdní?<br />
J. A. Pitínský<br />
Rukopisy<br />
aneb Králodvorské<br />
a zelenohorské<br />
tajemství<br />
Režie: J. A. Pitínský<br />
Dramaturgie: Martin Urban<br />
Světová premiéra: 5. a 6. dubna 2013<br />
v Národním divadle<br />
Inscenace vychází z jednotlivých rukopisných<br />
děl a sleduje současně osudy domnělých<br />
falsifikátorů, jakož i ozvěny rukopisů v českém<br />
divadle a literatuře. Je to dramatický příběh<br />
z Rukopisů i Rukopisů. Jde o díla, která se<br />
stala jakýmsi základem a také stigmatem<br />
českého písemnictví, duchovního i politického<br />
života. Úchvatná básnická díla a stejně<br />
úchvatný jejich příběh. Není jiné scény, která<br />
se v Čechách musí ujmout tohoto příběhu,<br />
než je právě ND.<br />
Přeložila: Kateřina Bohadlová<br />
Režie: Lucie Bělohradská<br />
Dramaturgie: Lenka Kolihová<br />
Česká premiéra: 29. května 2013<br />
v Divadle Kolowrat<br />
Strohé bílé zdi pokoje v St. Paul, ústavu pro duševně<br />
choré. Společnost Vincentu van Goghovi<br />
zde dělají pouze narcistický, nenáviděný doktor<br />
zlo, psychiatr Vernon-Lazar, k jehož vášním<br />
patří kromě mučení nebohého Vincenta šlechtění<br />
bílých sasanek, a dvojice říhajících a dosti<br />
tupých ošetřovatelů, Gustave a Roland. Jak se<br />
asi žije malíři v místě, kde neexistuje jiná barva<br />
než bílá? Píše se rok 1889 a Vincent si nepřeje<br />
nic víc, než se dostat ven. První nadějí na záchranu<br />
je bratr Theo, který přijíždí na návštěvu<br />
a cestou vystřídá čtyři vlaky a jeden vůz. Není<br />
to však nic platné, protože je pouhou iluzí<br />
Vincentovy rozštěpené mysli. Po dramaticky<br />
vyhroceném napadení doktora Vernon-Lazara<br />
zbývá Vincentovi poslední naděje, s níž přichází<br />
laskavý a trpělivý doktor Peyron, hypnóza.<br />
Velmi poutavě a citlivě vystavěný text dokazuje,<br />
že za něho Stefano Massini dostal cenu<br />
Premio Pier Vittorio Tondelli 2005 právem. Hra<br />
kulminuje hned třikrát a třikrát zvedá čtenáře<br />
ze židle. Poprvé nečekaným zklamáním, podruhé<br />
ze strachu před nadcházejícím a nakonec<br />
z důvodu nechtěné rezignace.<br />
www.cinohraND.cz<br />
Na adrese www.cinohraND.cz najdete<br />
pohromadě všechny aktuality ze života<br />
činoherního souboru české první scény,<br />
o nichž si myslíme, že by vás mohly<br />
zajímat. Fotografie, které mapují průběh<br />
zkoušení jednotlivých inscenací – tedy<br />
většinou od čtených zkoušek, přes aranžování<br />
až po výslednou podobu inscenace.<br />
Budete mít možnost vidět scénické<br />
návrhy a porovnat jaký návrh byl nakonec<br />
realizován. Zveřejňujeme videoukázky<br />
inscenací z repertoáru. Výběr z novinářských<br />
recenzí k premiérám. Prezentace<br />
propojuje naše stávající profily na sociální<br />
síti facebook a náš youtube videokanál.<br />
Na webu budou pravidelně probíhat<br />
soutěže, kde si budete moci otestovat své<br />
znalosti činohry a divadla vůbec.<br />
27
laterna magika<br />
Graffiti<br />
Režie: Ondřej Anděra, Petr Kout<br />
Choreografie: Jiří Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska<br />
Scéna: Josef Svoboda<br />
Kostýmy: Roman Šolc<br />
Hudba: P. Gabriel, Y. Tiersen, M. Nyman,<br />
W. Mertens, H. Vrienten, P. Glass<br />
Kamera: Matěj Cibulka, Jiří Málek<br />
Dramaturgie: Václav Janeček<br />
Graffiti zavedou diváky do světa moderního tance.<br />
Choreografie pro představení vytvořili špičkoví čeští<br />
autoři: světoznámý tanečník Jiří Bubeníček, choreograf<br />
Václav Kuneš a také Petr Zuska, umělecký šéf Baletu<br />
Národního divadla. Scéna představení je posledním<br />
dílem scénografa Josefa Svobody, který v Graffiti<br />
použil speciální projekci na fólii před jevištěm, tzv.<br />
virtuální stěnu, jež podporuje prostorový dojem.<br />
1., 2., 21., 22., 23. 6. ve 20.00, Nová scéna<br />
×<br />
Graffiti<br />
Zuzana Herényiová, Alexandr Volný<br />
Foto: D. Veselá
laterna Magika > Rozhovor<br />
Josef Kotěšovský<br />
– věčně veselý klaun<br />
V polovině dubna oslavila<br />
Laterna magika 35 let<br />
nepřetržitého uvádění<br />
inscenace Kouzelný cirkus,<br />
titulu, který je nejen unikátem<br />
dnes již ve světovém<br />
měřítku, ale skutečně také<br />
nejoblíbenějším titulem<br />
na repertoáru. Příběh o putování<br />
klaunů za obrazem<br />
krásné Venuše a překonávání<br />
nástrah čarodějného<br />
Svůdce je v mnohém jako<br />
obraz lidského života. V roli<br />
Veselého klauna v prvním<br />
obsazení – a také na filmovém<br />
plátně – vystupoval<br />
tanečník a dnes především<br />
režisér Josef Kotěšovský.<br />
Rozhodli jsme se ho tedy<br />
trochu vyzpovídat a připomenout<br />
si atmosféru,<br />
ze které toto představení<br />
vznikalo.<br />
Diváci mohou během představení poznat, že<br />
filmový materiál vznikal po celý rok a na mnoha<br />
místech tehdejšího Československa. Kde se například<br />
natáčel začátek – zrození klaunů a Venuše?<br />
To jsme natáčeli na Popradském plesu ve Vysokých<br />
Tatrách, brzy na jaře. Voda, ve které plaveme,<br />
měla jen pár stupňů, kameraman Emil Sirotek byl<br />
ovšem perfekcionista a chtěl všechny záběry dokonalé,<br />
takže jsme ve vodě čekali třeba deset minut<br />
na správnou skladbu mraků. Sice jsme měli pod<br />
kostýmy neoprén, ale rozepnutý, aby nebyl vidět límec,<br />
takže nám stejně dovnitř natekla ledová voda.<br />
A když jsme byli hodně vymrzlí, lékař, který na nás<br />
dohlížel, poradil štábu, že na to je nejlepší borovička,<br />
takže nám pro ni jezdili přes pleso do místní salaše.<br />
Klauni by se správně měli zrodit z moře a také<br />
Venuše připlouvá na vlnách, ale v rámci šetření jel<br />
tehdy k moři jen štáb natočit vlny …<br />
Překrásná je také venkovská scenérie …<br />
Statek u Sedlčan, nádherné staré stavení. A cirkusový<br />
stran stál ve Stromovce, tam jsme natočili<br />
i hodně materiálu, který pak nevyšel. Například<br />
tam měla být scéna, kde jsme skákali na trampolíně,<br />
a kolem nás mělo poletovat sto malých ptáčků.<br />
Na filmu ovšem vypadali jen jako tečky, protože<br />
byli moc rychlí, a nakonec stejně uletěli. Také nám<br />
málem uletěla Venuše i s balonem, protože jeden<br />
kolega neudržel lano, ale naštěstí se nic nestalo.<br />
Z cirkusové pasáže je asi kromě krocení šelem<br />
nejoblíbenější požár.<br />
Tam jsme samozřejmě cvičili s pravou hasičskou<br />
technikou. Vůbec jsem neudržel hadici v rukou<br />
a až po třetím záběru nás jen tak mimochodem<br />
upozornili, že nemáme stříkat vysoko na žárovky,<br />
protože je to všechno pod proudem. Polovina komparsu<br />
měla kostýmy z barrandovských skladů, ale<br />
polovina přišla ve vlastních a nějak se to pomíchalo.<br />
Na filmu je vidět, jak kropím dvě starší dámy v kostýmcích,<br />
a ty dámy pak jely domů tramvají mokré.<br />
Změnila se hodně skladba čísel?<br />
Postupně se několik částí vystříhalo. Jiří Srnec přišel<br />
o dvě černodivadelní scény. První byla krásná,<br />
epizoda Hradní hry, kde se odehrával souboj karet<br />
– Králů. Jan Švankmajer si svoji loutkohru uhájil<br />
celou, tu nechtěl krátit, takže řekl buď, a nebo.<br />
Bylo by škoda nemít ji vůbec, je to kouzelná pasáž<br />
a na zahraničních zájezdech měla vždycky s tím<br />
svým minimalismem veliký úspěch. Je také krácený<br />
konec, kde Venuše vystupovala jako zpěvačka,<br />
zbylo jen několik záběrů. Dnes je myslím délka<br />
představení ideální.<br />
Na plátně hraje Venuši Ivana Kuchařová, mění<br />
kostým, ale je stále táž. Na jevišti se v převtěleních<br />
Venuše střídá tanečnic víc, bylo to tak vždy?<br />
Různé tanečnice na jevišti byly od začátku, aby si<br />
zatančilo víc děvčat, a také kvůli rychlosti, s níž<br />
by se nedaly převleky zvládnout. Znakem Venuše<br />
byla malá škraboška, kterou má každá její představitelka<br />
stále na tváři. Důležité je, aby si byly<br />
podobné postavy na jevišti a na plátně, což je ideální<br />
u klaunů díky líčení. Svůdce měl mít původně<br />
nasazovací orlí nos, také by byl univerzálnější, ale<br />
Pavel Veselý si tehdy vymínil natáčet bez něj. Ale<br />
prototyp už byl, podle tanečníka Karla Vrtišky, pomohlo<br />
by to Svůdcům ve výrazu, umocnilo by se,<br />
jak je nesympatický a zlý. Původní návrh klaunských<br />
nosů byla malá krychle, kterou vymyslel<br />
Zdenek Seydl, dělal ale prototyp podle své hlavy,<br />
a ten nám byl všem hrozně velký.<br />
Jak dalece je role klauna, Veselého i Smutného,<br />
náročná?<br />
Je spíš herecká, ale úplně ze všeho nejvíc vychází<br />
z osobnosti tanečníka. Myslím totiž, že být klaunem<br />
se nedá naučit, klaun je profese, klaunem<br />
člověk musí být. Nemůže ho hrát každý, nebo spíš<br />
neměl by. Samozřejmě v provozu divadla je třeba<br />
dělat ústupky. Jinak jsou v představení i místa,<br />
kde je potřeba mít solidní taneční techniku<br />
a základy akrobacie. Když tančil veselého klauna<br />
Petr Kosek, bývalý gymnasta, metal v představení<br />
salta. To jsem tedy nedělal, ale choreografie<br />
nebyla nikdy úplně neměnná, dá se přizpůsobit.<br />
Klasickou techniku mají víc Venuše a Svůdce,<br />
jinak je to především hraní, pantomima.<br />
Veselého klauna dnes alternuje také váš syn Jan.<br />
Když se díváte na představení jako divák, hodnotíte<br />
ho v roli přísně nebo spíš přimhouříte oko?<br />
Jako otec jsem na něj přísnější. Mladší syn se už<br />
také neudržel a řekl mi, abych ho alespoň jednou<br />
pochválil. Určitě je šikovnější na akrobacii, což se<br />
mu ale nesmí říct, aby moc nezpychl .<br />
Co byste popřál Kouzelnému cirkusu k narozeninám?<br />
Přál bych si, aby tanečníci stárli pomalu a aby si<br />
Kouzelný cirkus užívali ještě alespoň několik let.<br />
Ptala se Lucie Kocourková<br />
29
Nová scéna > uvádíme<br />
5. a 6. 6.<br />
(20.00)<br />
CONSTANZA MACRAS | DorkyPark<br />
OPEN FOR EVERYTHING<br />
Foto t. aURIN<br />
Po dvou letech se na Novou scénu vrací světoznámá argentinská choreografka<br />
Constanza Macras, aby s romskými hudebníky, tanečníky a herci<br />
napříč věkovými kategoriemi z celé střední Evropy a také s profesionálními<br />
tanečníky z jejího souboru DorkyPark vykonala cestu krajinou<br />
předsudků a klišé o romské jinakosti.<br />
V novém projektu Open for Everything se choreografka Constanza<br />
Macras věnuje životní situaci Romů ve střední Evropě, jejich hledání domova<br />
a definici jejich kulturní identity. Zabývá se „jinakostí“ Romů, jejichž<br />
historie se zakládá kompletně na vzpomínkách. Open for Everything je<br />
mozaikou obsahující ústní lidovou slovesnost, legendy, obyčeje a tradice.<br />
Nová scéna uvádí tento projekt v těsné návaznosti na květnovou<br />
světovou premiéru na festivalu Wiener Festwochen.<br />
V Evropě žije zhruba dvanáct milionů Romů různé národnosti, jsou největší<br />
etnickou menšinou na kontinentu, jejich historie je spojena s pronásledováním<br />
a mnoha ústrky, ale také s fascinací. Obraz, který o nich panuje<br />
mezi veřejností, se stále ještě pohybuje mezi romantizací a diskriminací.<br />
Aby tento pohled na realitu rozšířil, inicioval Goethe-Institut setkání<br />
mezinárodně uznávané choreografky Constanzy Macras s mladými romskými<br />
umělci z České republiky, Maďarska a Slovenska. Projekt Open for<br />
Everything spojuje zpěváky, hudebníky, tanečníky a herce – profesionály<br />
i amatéry – s tanečníky z multinárodnostního souboru DorkyPark.<br />
Režie a choreografie: Constanza Macras, dramaturgie: Carmen Mehnert,<br />
scéna: Tal Shacham, kostýmy: Gilvan Coęlho de Oliveira; účinkují: Emil<br />
Bordás (HU), Hilde Elbers (NL), Anouk Froidevaux (CA), Fatima Hegedüs<br />
(HU), Ádám Horváth (HU), László Horváth (HU), Hyoung-Min Kim (ROK),<br />
Denis Kuhnert (D), Viktória Lakatos (HU), Zoltán Lakatos (HU), Iveta Millerová<br />
(CZ), Elik Niv (ISR), János Norbert Orsós (HU), Monika Peterová (CZ),<br />
Rebeka Rédai (HU), Markéta Richterová (CZ), Ivan Rostás (HU), Magdolna<br />
Rostás (HU), Viktor Rostás (HU); hudebníci: Marek Balog (SK), Milan Demeter<br />
(CZ), Milan Kroka (CZ), Jan Surmaj (CZ), Petr Surmaj (CZ).<br />
Produkce CONSTANZA MACRAS | DorkyPark a GOETHE-INSTITUT, koprodukce<br />
Nová scéna ND za finanční podpory Česko-německého fondu<br />
budoucnosti a Ministerstva zahraničních věcí Spolkové republiky Německo.<br />
Další koproducenti projektu: Wiener Festwochen, Trafó House of Contemporary<br />
Arts Budapest, International Theatre Festival Divadelná Nitra,<br />
Hebbel am Ufer Berlin, Kampnagel Hamburg, HELLERAU – Europäisches<br />
Zentrum der Künste Dresden, Dansens Hus Stockholm a Zürcher Theater<br />
Spektakel. Za finanční podpory Hauptstadtkulturfonds a Regierenden Bürgermeiser<br />
Berlin – Senatskanzlei Kulturelle Angelegenheiten, Open Society<br />
Foundations – s přispěním The Arts and Culture Program of Budapest.<br />
Iniciátor<br />
projektu:<br />
Partneři:<br />
Ve spolupráci s festivaly Tanec Praha a Khamoro.<br />
Sledujte Novou scénu na:<br />
www.novascena.cz, facebook.com/novascena,<br />
twitter.com/NOVA_SCENA_ND,<br />
youtube.com/NOVASCENAvideo.<br />
Pokladna a informační centrum Nové scény:<br />
Tel.: 224 931 482, e-mail info@novascena.cz,<br />
otvírací doba po–pá od 9 do 18 hodin,<br />
so–ne od 10 do 18 hodin, v hrací dny je<br />
pokladna otevřena až do začátku představení.<br />
Constanza Macras se narodila v roce 1970 v Buenos Aires, kde<br />
vystudovala tanec a módní design. Po dalším tanečním vzdělávání<br />
v Merce Cunningham studiu v New Yorku následovaly její první<br />
vlastní práce v Amsterdamu. V roce 1995 se přestěhovala do Berlína,<br />
po dvou letech založila svou první taneční skupinu. V roce 2003 založila<br />
Macras ve spolupráci s dramaturgyní Carmen Mehnert tanečně-divadelní<br />
skupinu DorkyPark. V ní soustředila herce, tanečníky, hudebníky<br />
a umělce nejrůznějších žánrů a zemí a začala vytvářet inscenace<br />
kombinující text, video, živou hudbu a tanec. Macras dnes pořádá<br />
workshopy, vede kurzy na akademiích, je zvána jako choreografka<br />
a pedagožka po celém světě. V Praze mohli diváci vidět její práci naposledy<br />
v lednu 2010, kdy Nová scéna uvedla inscenaci Hell on Earth.<br />
30
25. 6.<br />
(20.00)<br />
28. 6.<br />
(17.00)<br />
Compagnie Irina Brook<br />
ODDYSEA<br />
podle Homéra<br />
Nejznámější hrdinové řecké mytologie v energickém rytmu rapu. Čtyři<br />
herci, prázdný prostor a magie divadla. Troufalá <strong>verze</strong> slavného Homérova<br />
eposu v podání světoznámé režisérky Iriny Brook a jejího divadelního<br />
souboru.<br />
Zvoní, poslední diváci se usazují, začíná hodina literatury. Profesor probírá<br />
látku, hovoří o proslulém eposu o Odysseovi. Ale jeho studenti, se nudí<br />
a vyrušují. Nedbají napomínání a nakonec profesora svážou a zmocní se<br />
výkladu. Pokračují ve vyprávění po svém, v rytmu rapu! Od této chvíle se<br />
diváci, profesor i žáci přenesou pomocí fantazie na loď jednoho z nejslavnějších<br />
hrdinů řeckých bájí a spolu s Odysseem zažívají během jeho<br />
putování nejznámější dobrodružství: setkají se se svůdnými Lótofágy, vyzrají<br />
na jednookého kyklopa Polyféma, odolají zpěvu Sirén, neubrání se kouzlům<br />
Kirké, která námořníky promění ve vepře a zdrží Odyssea na jeho cestě …<br />
Irina Brook dokáže prostřednictvím invenční čtveřice kosmopolitních herců<br />
a pomocí divadelní magie stvořit v prázdném prostoru v podstatě z ničeho<br />
nekonečný vesmír. K tomu jí Homérova předloha skýtá skvělé příležitosti.<br />
Inscenaci ocení především mladistvé publikum bez ohledu na věk.<br />
Režie: Irina Brook, adaptace: Irina Brook, Jean-Claude Carrière, scéna<br />
a kostýmy: Noëlle Ginefri ve spolupráci s Magali Perrin-Toinin a Gérard<br />
Carrier, světelná režie: Arnaud Jung, zvuková režie: Julien Vallespi,<br />
Thomas Boizet, české titulky: Lucie Němečková; hrají: Renato Giuliani,<br />
Ysmahane Yaqini, Raphael Leguillon, Tony Mpoudja.<br />
Irina Brook se narodila v Paříži režiséru Peteru Brookovi a herečce<br />
Natashe Parry. Dětství strávila mezi Anglií a Francií. Když jí bylo 18 let,<br />
odešla do New Yorku studovat herectví a své první kroky na jevišti<br />
zakusila v několika off-broadwayských produkcích. Po návratu do Paříže<br />
hrála v otcově inscenaci Višňového sadu a v Molièrově Donu Juanovi<br />
v divadle Bouffes du Nord. Poté prožila v Londýně rušné období v televizi,<br />
filmu i na jevišti. V polovině 90. let minulého století upřela veškerou<br />
svou energii k režii. V roce 2002 byla francouzským ministrem kultury<br />
jmenována Rytířem umění a literatury.<br />
DOPROVODNÉ AKCE<br />
Z PROGRAMU NOVÉ SCÉNY<br />
1. – 15. 6. Řeči obrazovou řečí Podesta<br />
Audiovizuální práce studentů Literární akademie podávají<br />
zprávu o světě kolem nás. Dokumentární eseje, portréty,<br />
publicistické črty i klipy z tvůrčích dílen jsou širokou paletou<br />
fantazie a metod.<br />
3. 6. VEŘEJNÁ PREZENTACE VÝSLEDKŮ DIVADELNÍHO<br />
(18.00) WORKSHOPU S VELJO BALTZAREM SÁl<br />
Po intenzivní pětidenní práci předvedou účastníci výsledky<br />
divadelního workshopu s finsko-romským spisovatelem<br />
a režisérem Veijo Baltzarem. Dílna je určena pro mladé<br />
romské i neromské herce a pracuje scénicky s texty, které<br />
vzešly z dubnové dílny tvůrčího psaní. Akce je součástí<br />
projektu Divadlo národů – Romové na Nové scéně.<br />
10. 6. Tóny NONY Café nona<br />
(16.00) Živá hudba k poslechu pro zpříjemnění líného nedělního<br />
odpoledne. Hrají posluchači Konzervatoře a Vyšší odborné<br />
školy Jaroslava Ježka.<br />
15. – 20. 6. Rusalka Podesta, PiazZeta<br />
Mezinárodní umělecký projekt diplomanta VŠUP Takeshi<br />
Ita je inspirován stejnojmennou operou Antonína Dvořáka.<br />
Projekt se představí jednak v Podestě na Nové scéně<br />
a souběžně instalací na piazzetě.<br />
21. 6. – 15. 7 videoinstalace Occidental Totems Podesta<br />
Absolvent francouzské školy architektury Ecole Nationale<br />
Supérieure d’Architecture de Paris La Villette a Konstfak<br />
ve Stockholmu, stipendista mezinárodní umělecké rezidence<br />
IASPIS, představí v Podestě Nové scény jedno se svých videí.<br />
27. 6. Den Příběhů bezpráví –<br />
(10.00) Pocta obětem komunismu Sál<br />
Pocta těm, kteří vzdorovali. Projekce pro školy, pořádá<br />
společnost Člověk v tísni.<br />
28. 6.<br />
(17.00)<br />
Scénická diskuze<br />
INTERPELACE<br />
Další z cyklu pravidelných scénických diskusí na aktuální témata. Každý<br />
čtvrtý čtvrtek v měsíci zve moderátor Tomáš Sedláček k diskusnímu setkání<br />
o tématech, která jsou spojeny se současným děním, mají ale i nadčasové<br />
přesahy a sama o sobě by se dala nazvat uměním (tedy ne ve smyslu<br />
uměleckém, ale coby dovednost či schopnost). Před prázdninovou přestávkou<br />
se Interpelace opět přestěhují do Voršilské zahrady, která se stane<br />
místem pro debatu tří hostů – odborníků na zvolené téma. Ekonom Tomáš<br />
Sedláček znovu v roli moderátora. Téma bude tentokrát odpočinkové<br />
a s ohledem na probíhající evropský šampionát – příznačně fotbalové.<br />
• Vstup zdarma do zaplnění kapacity hlediště.<br />
• Volné vstupenky k vyzvednutí v pokladně Nové scény od 25. 6.<br />
• Internetový přenos na aktuálně.cz.<br />
Projekt Interpelace byl nyní nominován na prestižní Novinářskou<br />
cenu za rok 2011<br />
Uznání se dostalo Interpelacím v letošním ročníku soutěže Novinářská<br />
cena, kterou pořádá Nadace Open Society Fund Praha ve spolupráci<br />
s českým Googlem a Nadáciou otvorenej spoločnosti – Open Society<br />
Foundation Bratislava. Interpelace se dostaly mezi tři nominované projekty<br />
v kategorii audio-vizuální žurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda<br />
nebo diskuse“. Odborná porota k nominaci podotkla: „Navzdory nepřehledné<br />
internetové prezentaci porota oceňuje originální nápad, zajímavá<br />
témata, kvalitní výběr hostů a osobité vedení diskuse.“<br />
31
Divadelní sezona<br />
letos nekončí …<br />
23. 6.<br />
ZAČÍNÁ<br />
FIESTA!<br />
Rušíme divadelní prázdniny!<br />
Nová scéna představuje<br />
letní festival outdoorové zábavy.<br />
Zúčastnit se může každý!<br />
VÝZVA<br />
Až do poslední chvíle se můžete<br />
hlásit do programu Fiesty. Umíte<br />
zaujmout diváky i kolemjdoucí?<br />
Neváhejte se zúčastnit naší oslavy<br />
divadla ve všech jeho podobách.<br />
Hledáme performery všeho<br />
druhu, profesionály i amatéry,<br />
jednotlivce i soubory. Naše letní<br />
scéna na piazzetě Národního divadla<br />
v blízkosti Národní třídy je tu od<br />
23. června do 4. srpna pro vás.<br />
Pokud se chcete stát součástí Fiesty,<br />
napište nám na: fiesta@novascena.cz.<br />
NA PIAZZETĚ<br />
SE POŘÁD NĚCO DĚJE<br />
Piazzeta Národního divadla je<br />
místem rozmanitých aktivit – pod<br />
supervizí Nové scény se zde v průběhu<br />
celého roku pořádají happeningy,<br />
instalace, umělecké i sociální<br />
intervence a kulturní akce všeho<br />
druhu. Prostranství piazzety je čilým<br />
tranzitním prostorem mezi Národní<br />
třídou a Ostrovní ulicí/Masarykovým<br />
nábřežím. Nyní se můžete kdykoliv<br />
přes internet (na www.novascena.cz)<br />
podívat, co se právě na piazzetě<br />
děje prostřednictvím permanentního<br />
streamingu!<br />
Podrobný a průběžně aktualizovaný program<br />
FIESTY hledejte na www.novascena.cz,<br />
na facebook.com/novascena nebo na<br />
informačních stojanech na piazzetě.<br />
Projekt Fiesta Nové scény vzniká<br />
za podpory Hl. m. Prahy.<br />
Projekt Fiesta významně podpořil<br />
Mecenášský klub Národního divadla.<br />
Letní scéna na PIAZZETĚ<br />
Fiesta je kulturní hydepark pod širým nebem.<br />
Divadlo opouští budovu a stěhuje se na léto<br />
ven, inspiruje diváky a zve je k účasti. Divadelní<br />
konvence ustupují a <strong>divadlo</strong> se dotýká veřejného<br />
prostoru, je jeho součástí, baví a oživuje<br />
městskou krajinu, dotváří atmosféru letní metropole.<br />
Fiestu pořádá Nová scéna na piazzetě<br />
Národního divadla; toto divadelní náměstí se<br />
nachází v těsné blízkosti Národní třídy a je ohraničené<br />
provozní budovou Národního divadla,<br />
Novou scénou a Divadelní ulicí.<br />
Od 23. 6. do 4. 8. vyroste na piazzetě letní scéna,<br />
na které se uskuteční přes čtyři desítky uměleckých<br />
akcí. Osou Fiesty je každodenní pravidelný<br />
divadelní, hudební nebo jiný kulturní program.<br />
Hraje se převážně v odpoledních a podvečerních<br />
hodinách; akce se nekonají v případě<br />
nepříznivého počasí. Celý program je zdarma.<br />
Pro Fiestu bude navržen originální mobiliář,<br />
který bude sloužit (nejen) jako mobilní letní<br />
hlediště. Jeho podobu navrhnou mladé architektonické<br />
týmy.<br />
Programové tipy<br />
(23. 6.) ZAHAJUJEME<br />
od 14.00 Dyzajn Márket & DJ Martin Mikuláš,<br />
následují United Islands Česká spořitelna:<br />
Eliška Ptáčková / Kieslovski / Alasdair Bouch /<br />
Travis O´Neill and his cardinal sins<br />
(24. a 25. 6.) VŠECHNO MUSÍ VEN!<br />
Přijďte si koupit za symbolické ceny nepotřebné<br />
kostýmy z fundusu Národního divadla.<br />
V neděli originální módní přehlídka.<br />
(26. 6.) Odpoledne s Konzervatoří<br />
a VOŠ Jaroslava Ježka<br />
Tóny NONY tentokrát pod širým nebem.<br />
Hrají Nano Illusions / Fůze kněze / Tritonuis<br />
Priest / Markéta Zdeňková trio.<br />
V programu FIESTY uvidíte také<br />
Studio Nové scény<br />
Jelení loje<br />
Cirkus Freestyle<br />
Airquarium<br />
pouliční kadeřnickou show<br />
slam-poetry<br />
padesátičlenný pěvecký sbor Tchequie<br />
a mnoho dalšího
Sen<br />
Skutečnost<br />
Fantazie<br />
Tanec<br />
Zpěv<br />
Herectví<br />
Fotografie<br />
Kresba<br />
Design<br />
Kytara<br />
Klavír<br />
Kreativní psaní<br />
IX. ProART<br />
Festival 2012<br />
Praha 23. dubna 2012<br />
ProART ve spoluprácí s Národním<br />
divadlem Praha a Experimentálním<br />
prostorem NoD uvádí IX. ročník<br />
Mezinárodního workshop festivalu<br />
ProART. Ve svém zaměření ojedinělý<br />
tuzemský multižánrový festival<br />
představí v období 29.7.–5.8. celkem<br />
15 pedagogů z 11 světových zemí<br />
a v doprovodném programu 10<br />
večerních představení. Festivalové<br />
workshopy se letos poprvé uskuteční<br />
ve zkušebnách Státní opery Národního<br />
divadla.<br />
Letošním festivalovým tématem je<br />
Sen–Skutečnost–Fantazie. Workshopovou<br />
nabídku, která klade důraz<br />
na taneční umění, se organizátoři<br />
snaží každým rokem obohacovat<br />
o nové žánry. Letos tak mohou účastníci<br />
vyzkoušet kromě fotografie či hry<br />
na kytaru např. kreativní psaní pod<br />
vedením autora bestsellerů Prsatý<br />
muž a zloděj příběhů či Létající jaguár<br />
Josefa Formánka nebo kresbu<br />
zaměřenou na lidské tělo a kostýmní<br />
design pod vedením Romana Šolce.<br />
Fanoušci festivalu se mohou těšit jak<br />
na staré známé tváře Erana Gisina<br />
z Izraele či Alexe Kyriakoulise a Natasu<br />
Frantzi z Řecka, tak i na nováčky<br />
Konana Dayota z Francie a Karolinu<br />
Kroczak z Polska. Doprovodná<br />
část festivalu letos pozve pražské<br />
diváky na hosty z Polska, Rakouska,<br />
Izraele, Slovenska a samozřejmě též<br />
z Česka. Festivalové večery se budou<br />
nově odehrávat v experimentálním<br />
prostoru NoD.<br />
Hlásit se je možné již teď na<br />
www.proart-festival.cz/cz/festival-2012<br />
Mezinárodní workshopy a představení<br />
BRNO 20. 7. – 29. 7. 2012<br />
PRAHA 29. 7. – 5. 8. 2012<br />
www.proart-festival.cz<br />
Každé pondělí čtěte v Respektu<br />
Erik Tabery<br />
Nositel Ceny Toma Stopparda<br />
■ Komentáře politického dění<br />
■ Informace ze světa státníků<br />
■ Každý týden nové informace<br />
z nezávislých zdrojů<br />
www.respekt.cz<br />
ERIK_180x85,5.indd 1 30.6.2011 22:04:46
Kaleidoskop<br />
1<br />
5<br />
2<br />
3<br />
6<br />
8<br />
4<br />
7 9<br />
Bláznivý Figarův den<br />
Figarova svatba měla opět premiéru. Tentokrát<br />
to však byl počin Činohry ND. Inscenaci<br />
o mazaném Figarovi (R. Krajčo) a přelétavém<br />
hraběti (M.Donutil) režíroval Michal Dočekal.<br />
1 Ředitel ND Ondřej Černý blahopřeje Miroslavu<br />
Donutilovi<br />
2 Pavel Hlavinka, člen představenstva společnosti<br />
Vodafone Czech Republic, a.s., s chotí<br />
3 Ondřej Černý s generálním ředitelem<br />
a předsedou představenstva společnosti<br />
Čepro Ing. Jiřím Borovcem a jeho paní<br />
4 Filip Rajmont a Boris Hybner<br />
Návštěva ze Slovenska<br />
V dubnu měli naši diváci možnost po roce opět<br />
vidět herecký koncert ze Slovenského národního<br />
divadla. Tentokrát hosté z Bratislavy přijeli<br />
s inscenacemi Coriolanus a .<br />
5 Děkovačka po Coriolanovi<br />
6 Ondřej Černý, velvyslanec Slovenské republiky<br />
v Praze J. E. Peter Brňo a Emil Horváth,<br />
ředitel Činohry SND<br />
7 Milan Vajdička, technicko-provozní ředitel<br />
SND, pověřený zastupováním generálního<br />
ředitele<br />
8 Umělecký šéf Činohry ND Michal Dočekal<br />
a herec Dušan Jamrich<br />
Red Cliff<br />
V červenci se v Praze završí středoevropské<br />
turné největšího čínského operního domu,<br />
a to příběhem Red Cliff. Smlouva o tomto<br />
výjimečném vystoupení byla podepsána<br />
25. dubna 2012.<br />
9 Ondřej Černý a generální manažer<br />
společnosti WU PROMOTION Jiatong Wu<br />
34
Společenský kaleidoskop<br />
10 13<br />
15<br />
11 16<br />
17<br />
12 14 18<br />
Sluha dvou pánů po pětisté<br />
Neuvěřitelnou 500. reprízu měla legendární<br />
inscenace Sluha dvou pánů. Je tak absolutně<br />
nejúspěšnější inscenací ND v celé jeho historii.<br />
10 Slovo Ondřeje Černého<br />
11 Při projekci se vzpomínalo na ty, kteří<br />
v představení hráli nebo měli hrát … (na projekčním<br />
snímku Jiří Kodet a Josef Kemr)<br />
12 Přípitek na scéně – na snímku Sabina Králová,<br />
Ivan Rajmont, Ondřej Černý, Michal<br />
Dočekal, Miroslav Donutil, jeho syn Martin<br />
Donutil a Jiří Novotný<br />
Premiéra Karly<br />
Činohra ND uvedla novou hru Martina Františáka<br />
– Karla.<br />
13 Autor hry Martin Františák<br />
14 Divadelní kritik Jan Kerbr a socioložka Jiřina<br />
Šiklová<br />
15 Režisér hry Jan Kačer a umělecký šéf Činohry<br />
ND Michal Dočekal<br />
Pocta Richardu Wagnerovi<br />
Ve Státní opeře se uskutečnily dva koncerty<br />
Pocta Richardu Wagnerovi. V rámci této akce<br />
byla slavnostně odhalena skladatelova busta.<br />
16 Dirigent Jan Latham-Koenig<br />
17 Pravnučka Richarda Wagnera Eva Wagner-<br />
-Pasguier a Tomáš Vejnar ze Společnosti<br />
Richarda Wagnera<br />
18 Ondřej Černý a Tvrtko Karlović, sbormistr<br />
sboru Státní opery<br />
DF, foto H. Smejkalová a P. Horník (16–18)<br />
35
1 4<br />
Kronika<br />
1 K 90. narozeninám blahopřejeme<br />
Zdeňku Jankovskému<br />
(9. 6. 1922). Sólistou Opery ND byl<br />
v letech 1974–1989 a zpíval zde<br />
takové tenorové role jako Jeníka<br />
(Prodaná nevěsta), Fausta (Faust<br />
a Markétka), Lukáše (Hubička) či<br />
Michálka (Čertova stěna).<br />
V roli Janakose, Řecké pašije, 1984<br />
2 75. narozeniny oslaví Bohuslav<br />
Maršík (11. 6. 1937). Sólistou Opery<br />
Národního divadla byl v letech<br />
1974–2010. V krátké době zde<br />
nastudoval řadu významných úloh<br />
českého i světového operního<br />
repertoáru, jakými jsou např.<br />
Mozartův a Rossiniho Don Bartolo<br />
(Figarova svatba a Lazebník sevillský),<br />
Mozartův Leporello, Kecal<br />
v Prodané nevěstě a Dvořákův<br />
purkrabí Filip v Jakobínovi. Dodnes<br />
ho můžete vidět na scéně v inscenacích<br />
Čert a Káča a Figarova<br />
svatba. Přejeme i nadále hodně<br />
zdraví a elánu!<br />
V roli Kecala, Prodaná nevěsta, 1982<br />
2<br />
3 Před 40 lety zemřela<br />
Leopolda Dostalová<br />
(23. 1. 1879 – 27. 6. 1972), dlouholetá<br />
členka činohry ND v Praze<br />
(1901–1959 s dvojím přerušením).<br />
Hrála snad všechny shakespearovské<br />
velké postavy od Julie po Lady<br />
Macbeth, vrcholné role české<br />
i světové dramatické tvorby. Karel<br />
Čapek napsal svoji Matku právě<br />
pro Leopoldu Dostalovou.<br />
Jako Marie Josefa,<br />
Dům doni Bernardy, 1967<br />
5<br />
4 Před 100 lety se narodila<br />
Vlasta Fabianová (29. 6. 1912–<br />
26. 6. 1991), pedagožka, herečka<br />
aristokratického zjevu se<br />
sametovým podmanivým hlasem<br />
a vytříbenou řečovou kulturou.<br />
Jako členka ND působila v letech<br />
1941–1977. Uplatnila se také v řadě<br />
filmů. Z jejích rolí v ND: Maryša,<br />
Roxana (Cyrano z Bergeracu), Raněvská<br />
(Višňový sad), Věra Mixová<br />
(Srpnová neděle) aj.<br />
Její vynikající Gisela, Kočičí hra,1974<br />
5 Před 90 lety se narodil Josef<br />
Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995).<br />
Od r. 1965 byl až do své smrti<br />
členem Činohry ND. Hrál téměř<br />
ve 200 filmech, v nichž vytvořil<br />
řadu specifických typů (např.<br />
Markéta Lazarová, Na samotě<br />
u lesa aj.). Pracoval intenzivně<br />
také v televizi (seriál Chalupáři<br />
aj.) a v rozhlase. V divadle stále<br />
vzpomínáme na jeho Vocilku (Strakonický<br />
dudák), Habršperka (Naši<br />
furianti), Galéna (Bílá nemoc),<br />
Valdštejna z r. 1634 (Vévodkyně<br />
valdštejnských vojsk), Tuláka<br />
(Ze života hmyzu) či na Krištofa<br />
v Roku na vsi.<br />
Jako Jepichodov, Višňový sad, 1967<br />
3<br />
6 90. narozeniny by v červenci<br />
oslavil barytonista Josef Heriban<br />
(23. 7. 1922 – 8. 9. 2007). V letech<br />
1946–1948 angažován v opeře Divadla<br />
5. května, 1948–1990 sólista<br />
opery ND. Z rolí: Figaro (Lazebník<br />
sevillský), titulní Evžen Oněgin,<br />
Sharpless (Madame Butterfly) či<br />
titulní Rigoletto.<br />
V roli Figara, Lazebník sevillský,1964<br />
36
6<br />
7<br />
7 Před 110 lety se narodil<br />
herec Stanislav Neumann<br />
(16. 7. 1902 – 19. 2. 1975). Členem<br />
ND byl v letech 1927–1975. Jeho<br />
hlavním hereckým prostředkem<br />
byla skvělá mimika a charakteristický<br />
plačtivý hlas. Připomínáme:<br />
Fiala (Naši furianti), vodníci Michal<br />
i Ivan (Lucerna), Kalafuna (Strakonický<br />
dudák) či Ondřej Třasořitka<br />
(Cokoli chcete).<br />
Jako Starý pastýř, Zimní pohádka,1965<br />
8 9 10<br />
8 Před 95 lety se narodil<br />
pěvec Theodor Šrubař<br />
(18. 7. 1917 – 8. 7. 1979), člen ND<br />
v letech 1943–1979. Patřil k reprezentantům<br />
českého belcanta a byl<br />
zejména vynikajícím představitelem<br />
smetanovských postav. Nelze<br />
opomenout ani jeho pedagogickou<br />
činnost. Mezi jeho žáky patřili<br />
např. Miloslav Podskalský, Bohuslav<br />
Maršík, Ivan Kusnjer a další.<br />
Jako titulní Simon Boccanegra, 1971<br />
9 30 let uplynulo od smrti<br />
dirigenta Rudolfa Vašaty<br />
(27. 9. 1911 – 8. 6. 1982). Dirigování<br />
studoval u V. Talicha. V ND<br />
působil 1936–1942 jako korepetitor,<br />
dirigentem ND byl 1942–1949,<br />
1956/1957 a od 1. 1. 1972 do 31. 8. 1973,<br />
kdy odešel do důchodu. Hostoval<br />
jako operní a symfonický dirigent<br />
také v zahraničí. Civilní foto<br />
10 Před 80 lety zemřel Antonín<br />
Vávra (7. 1. 1847 – 8. 6. 1932). Jako<br />
lyrický tenor byl přijat do souboru<br />
Prozatímního divadla v roce 1871<br />
a r. 1877 v něm převzal i hrdinné<br />
úlohy. Členem ND byl od 1881<br />
do 1888. Jako Jeník, Prodaná nevěsta,<br />
1883<br />
DF, foto archiv<br />
><br />
Jindřich Kolowrat-Krakovský<br />
a tehdejší ředitel ND Jindřich Černý<br />
při podpisu smlouvy<br />
o pronájmu za 1 Kč<br />
Foto: archiv<br />
115. výročí narození Jindřicha Kolowrata-Krakovského<br />
Jindřich Kolowrat-Krakovský se narodil<br />
27. 7. 1897 jako nejmladší dítě hraběte Leopolda<br />
Kolowrata-Krakovského a Naděždy rozené<br />
Huppmann de Valbella.<br />
Po skončení 1. světové války se věnoval obchodní<br />
činnosti. Na Národní třídě si nechal postavit<br />
průmyslový palác Chicago. Založil Týnecké<br />
zemědělské podniky, na Tachovsku otevřel<br />
dřevozpracující podnik na výrobu běžného<br />
sortimentu, ale také na dřevěné stavební desky<br />
a montované domky. V Přimdě vybudoval<br />
českou menšinovou školu, biograf a lékařské<br />
středisko pro všechny. Za okupace pracoval<br />
v odbojovém hnutí ve skupině nazvané Parsifal.<br />
Po válce přijal nabídku prezidenta Edvarda Beneše,<br />
aby zastupoval obnovenou Československou<br />
republiku jako vyslanec v Turecku. Této<br />
funkce se po převratu v roce 1948 vzdal a odjel<br />
s rodinou do Anglie a následně do Ameriky.<br />
V roce 1990 se vrátil domů. V restituci mu byl<br />
vrácen jeho majetek, i když v mnoha případech<br />
v ruinách a zdevastovaný.<br />
Dne 28. 10. 1991 obdržel<br />
na Pražském hradě od prezidenta<br />
Václava Havla Řád<br />
T. G. Masaryka II. třídy. Při<br />
obnově rodového majetku<br />
mu vydatně pomáhal a veškerou<br />
tíhu na sebe převzal<br />
jeho syn Tomáš.<br />
Dne 22. 9. 1993 proběhlo<br />
v Kolowratském paláci<br />
slavnostní předání 1 Kč jako<br />
nájmu za užívání paláce Kolowrat<br />
Činohrou Národního<br />
divadla. Za tento symbolický<br />
nájem přenechává rodina<br />
<strong>divadlo</strong> i v současnosti.<br />
Jindřich Kolowrat-Krakovský<br />
zemřel 19. 1. 1996 ve věku<br />
nedožitých 99. narozenin<br />
v Praze.<br />
37
SIMPLY CLEVER<br />
ŠKODA Superb<br />
Elegance se setkává s účelností<br />
ŠKODA – partner Národního divadla<br />
www.skoda-auto.cz<br />
Kombinovaná spotřeba a emise CO 2<br />
vozů Superb: 4,4–10,1 l/100 km, 114–235 g/km<br />
Superb_L&K_NarodniDivadlo_190x277.indd 1 13.04.12 18:33
Společná fotografie mecenášů na jevišti Nové scény<br />
V dubnu byl<br />
pro mecenáše<br />
Národního divadla<br />
připraven zajímavý<br />
program.<br />
V polovině měsíce<br />
navštívili zkoušku<br />
nejnovější inscenace<br />
souboru Činohry<br />
ND Bláznivý<br />
den aneb Figarova<br />
svatba a poslední<br />
dubnový víkend<br />
byli souborem<br />
Laterny magiky<br />
pozváni na představení<br />
Cocktail<br />
012 – The Best of<br />
a následnou besedu<br />
s šéfem Laterny<br />
magiky Zdeňkem<br />
Prokešem.<br />
Staňte se ještě dnes<br />
mecenáši Národního<br />
divadla a užijte si zajímavý<br />
program, který je<br />
pro mecenáše připraven<br />
do konce sezony. Budete<br />
mít jedinečnou příležitost<br />
zúčastnit se komentované<br />
prohlídky Státní opery<br />
s exkurzí do zákulisí,<br />
navštívit sklad kostýmů<br />
na Anenském náměstí<br />
a užít si vrcholnou událost<br />
sezony – galavečer<br />
Mecenášského klubu.<br />
Mecenášský klub ND<br />
Mecenáši nahlédli do zákulisí<br />
Beseda v kavárně Nona<br />
Vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle vysvětlil mecenášům principy multimediálního divadla<br />
Foto H. Smejkalová<br />
KONTAKT:<br />
Mgr. Karolína Peštová<br />
Executive Manager Mecenášského klubu ND<br />
k.pestova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
T 731 603 641
KULTURNĚ-SPOLEČENSKÝ MĚSÍČNÍK<br />
HISTORIE<br />
DOMŮ, ČESKÉ ŠLECHTY<br />
A DYNASTIÍ<br />
SPORT<br />
REPORTÁŽE<br />
ŽHAVÁ TÉMATA<br />
ROZHOVORY<br />
SE ZAJÍMAVÝMI<br />
OSOBNOSTMI<br />
DRAMATICKÉ OSUDY<br />
V ČERVNOVÉM ČÍSLE<br />
OLGA SOMEROVÁ<br />
RUBRIKY<br />
PRESTIŽNÍCH<br />
AUTORŮ<br />
WWW.XANTYPA.CZ<br />
10252010_MASKY_do_brozury180x123.indd 1 25.10.2010 16:48:59
ovnat, co si pořizovali naši předkové<br />
za své peníze. dodalo dalších 62 milionů z rozpočtu svého. Díky<br />
Nejzajímavější atrakcí se pro příchozí zřejmě stane tomu se návštěvníkům historického centra Brna<br />
funkční lis k ražení mincí, původně<br />
obsluhovaný postupně otevřou brány podzemí, které prozatím<br />
čtyřmi lidmi, umístěný přímo ve sklepě. Vyražené viděl jen málokdo. Město vidí ve zpřístupnění<br />
mince se znakem Brna si zde také mohou pořídit podzemí nový impulz ke zvýšení své atraktivity<br />
na památku. Expozice nabízí i model historického a slibuje nabídku prohlídkových tras obsahujících<br />
Roman Onderka ■<br />
primátor statutárního města Brna<br />
now available in Brussels<br />
LEADERS MAGAZINE<br />
PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS: CONCERTS – SEMINARS – CONFERENCES – GALA EVENINGS<br />
INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE: CULTURE – BUSINESS – POLITICS – SPORTS<br />
PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE<br />
Tržiště 19, Prague 1<br />
www.alchymisthotel.com<br />
tel: +420 257 286 011<br />
Opening hours: Ecsotica Spa:<br />
Daily 9:00–21:00<br />
Health Club:<br />
Mon–Fri 7:00–21:00<br />
Sat–Sun 8:00–21:00<br />
Leaders Magazine ® focuses on lifestyle, interviews, business, culture and luxury products and covers many important and interesting<br />
events. Our readers are people from diplomatic society, government officials and decision makers in business. The targeted<br />
distribution is cca 20 000 copies including cca 200 pcs to the top EU officials in Brussels. Our Electronic Version has readers from<br />
82 countries – more than 100.000 page views. Leaders Magazine ® publikuje rozhovory s významnými osobnostmi obchodní,<br />
politické, umělecké a kulturní sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby<br />
s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca 20 000 ks včetně cca 200 ks představitelům<br />
EU v Bruselu. Elektronická <strong>verze</strong> časopisu má čtenáře v 82 zemích a více než 100 000 stran ke shlédnutí.<br />
For Full Electronic Version Go To www.leadersmagazine.cz<br />
210x148_NEW.indd 1 27.1.2012 10:31:05<br />
NÍ<br />
AKTUALITY.CZ<br />
orientační bod ve světě<br />
tance<br />
aktuální zpravodajství, kalendář představení,<br />
recenze, reportáže, rozhovory, ankety,<br />
workshopy, konkurzy, soutěže<br />
www.tanecniaktuality.cz<br />
Projekt podporuje MKČR a Magistrát hl. m. Prahy
Program > Červen–červenec / June–July 2012<br />
Národní<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Státní<br />
Opera<br />
1. Pá/Fri<br />
2. So/Sat<br />
3. Ne/Sun<br />
Červen / June<br />
Čarokraj / Enchantia 12.00<br />
Čarokraj / Enchantia 16.00<br />
Čarokraj / Enchantia 11.00<br />
Jakobín / The Jacobin SE2 20.00<br />
Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew ROD4 14.00<br />
Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew 19.00<br />
4. Po/Mon Král Lear / King Lear IX 19.00<br />
5. Út/Tue nehraje se / no performance<br />
6. St/Wed Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
7. Čt/Thu<br />
Petr Zuska Gala X<br />
Cesty a zastavení / Moves and Stops<br />
B3 + XIV 19.00<br />
8. Pá/Fri Cesty a zastavení / Moves and Stops B1 19.00<br />
9. So/Sat<br />
První baletní krůčky / The First Ballet Steps<br />
(Baletní přípravka Národního divadla / Ballet Preparatory School of the NT) 14.00<br />
Cesty a zastavení / Moves and Stops ROV1 19.00<br />
10. Ne/Sun Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
11. Po/Mon Král Lear / King Lear ČK2 19.00<br />
12. Út/Tue Jazz v Opeře / Jazz at the Opera: Freddy Cole 19.00<br />
13. St/Wed Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
14. Čt/Thu Káťa Kabanová 19.00<br />
15. Pá/Fri Rusalka 19.00<br />
16. So/Sat Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows 17.00<br />
17. Ne/Sun<br />
Nápoj lásky / L’elisir d’amore ROD1 14.00<br />
Nápoj lásky / L’elisir d’amore SOČ1 19.00<br />
18. Po/Mon Carmen III 19.00<br />
19. Út/Tue nehraje se / no performance<br />
20. St/Wed<br />
Petr Zuska Gala X<br />
Pocta velkým tónům / Tribute to Great Tones<br />
B3 + XIV 19.00<br />
21. Čt/Thu Pocta velkým tónům / Tribute to Great Tones B2 19.00<br />
22. Pá/Fri Pocta velkým tónům / Tribute to Great Tones ROV2 19.00<br />
23. So/Sat<br />
Čarokraj / Enchantia ROD6 14.00<br />
Čarokraj / Enchantia ROD3 17.00<br />
24. Ne/Sun Čarokraj / Enchantia I 11.00<br />
25. Po/Mon Gloriana II 19.00<br />
Červen / June<br />
1. Pá/Fri Tosca 19.00<br />
2. So/Sat La bohème (Bohéma) 19.00<br />
3. Ne/Sun Il barbiere di Siviglia (Lazebník sevillský) 19.00<br />
4. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
5. Út/Tue Die Zauberflöte (Kouzelná flétna) 19.00<br />
6. St/Wed Popelka / Cinderella (derniéra / last time) 19.00<br />
7. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
8. Pá/Fri Rigoletto 19.00<br />
9. So/Sat La traviata 19.00<br />
10. Ne/Sun<br />
Labutí jezero / Swan Lake 14.00<br />
Labutí jezero / Swan Lake 19.00<br />
11. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
12. Út/Tue nehraje se / no performance<br />
13. St/Wed Giselle 19.00<br />
14. Čt/Thu<br />
Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti)<br />
(1. premiéra / 1 st premiere)<br />
19.00<br />
15. Pá/Fri Madama Butterfly 19.00<br />
16. So/Sat Aida 19.00<br />
17. Ne/Sun<br />
Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti)<br />
(2. premiéra / 2 nd premiere)<br />
18. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
19. Út/Tue<br />
19.00<br />
Spící krasavice / Sleeping Beauty 11.00<br />
Spící krasavice / Sleeping Beauty (derniéra / last time) 19.00<br />
20. St/Wed Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) V 19.00<br />
21. Čt/Thu Tosca 19.00<br />
22. Pá/Fri Prague Balet Gala 19.30<br />
23. So/Sat Labutí jezero / Swan Lake 19.00<br />
24. Ne/Sun Rusalka 19.00<br />
25. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
26. Út/Tue Turandot 19.00<br />
27. St/Wed Don Quijote 19.00<br />
28. Čt/Thu Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />
29. Pá/Fri Carmen 19.00<br />
30. So/Sat La traviata 19.00<br />
26. Út/Tue<br />
Konec masopustu / The End of Carnival<br />
(derniéra / last time)<br />
KD 19.00<br />
27. St/Wed nehraje se / no performance<br />
28. Čt/Thu<br />
Petr Zuska Gala X<br />
Doteky folkloru / Touches of Folklore<br />
B3 + XIV 19.00<br />
29. Pá/Fri Doteky folkloru / Touches of Folklore ROV3 19.00<br />
30. So/Sat Doteky folkloru / Touches of Folklore XI 19.00<br />
42
Červen–červenec / June–July 2012<br />
Stavovské<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Nová<br />
scéna<br />
1. Pá/Fri<br />
2. So/Sat<br />
Červen / June<br />
Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
Čaj u pana senátora / A Tea Party at the Senator’s 19.00<br />
Čaj u pana senátora / A Tea Party at the Senator’s 13.00<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or The Marriage of Figaro<br />
Č1 19.00<br />
3. Ne/Sun Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
4. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
5. Út/Tue nehraje se / no performance<br />
6. St/Wed Così fan tutte 19.00<br />
7. Čt/Thu Kouzelná flétna / The Magic Flute 19.00<br />
8. Pá/Fri Racek / The Seagull 19.00<br />
9. So/Sat Don Giovanni (1. premiéra / 1 st premiere) 19.00<br />
10. Ne/Sun Don Giovanni (2. premiéra / 2 nd premiere) 19.00<br />
11. Po/Mon Deváté srdce / The Ninth Heart 18.00<br />
12. Út/Tue Mikve / Mikveh 19.00<br />
13. St/Wed Don Giovanni O1 19.00<br />
14. Čt/Thu Revizor / The Government Inspector IV 19.00<br />
15. Pá/Fri Být či nebýt / To Be or Not to Be ČS1 19.00<br />
16. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />
17. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
18. Po/Mon Enron ČS2 19.00<br />
19. Út/Tue<br />
20. St/Wed<br />
Absolventský koncert / Absolvent Concert<br />
(Taneční konzervatoř hl. m. Prahy / Dance Conservatory Prague)<br />
Absolventský koncert / Absolvent Concert<br />
(Taneční konzervatoř hl. m. Prahy / Dance Conservatory Prague)<br />
19.00<br />
19.00<br />
21. Čt/Thu Být či nebýt / To Be or Not to Be KB 19.00<br />
22. Pá/Fri Don Giovanni O2 19.00<br />
23. So/Sat Taneční mládí / Dance Youth 19.00<br />
24. Ne/Sun Don Giovanni 19.00<br />
25. Po/Mon Enron Č3 19.00<br />
26. Út/Tue Racek / The Seagull SOČ2 19.00<br />
27. St/Wed<br />
28. Čt/Thu<br />
Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />
Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or The Marriage of Figaro<br />
Č4 19.00<br />
29. Pá/Fri Don Giovanni ALL 19.00<br />
30. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />
30. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
Červenec / July<br />
2. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
5. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
7. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
9. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
19. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
21. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
23. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
26. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
28. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
30. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
Červen / June<br />
1. Pá/Fri Graffiti 20.00<br />
2. So/Sat Graffiti 20.00<br />
4. Po/Mon Ohrožené druhy / Endangered Species 19.00<br />
5. Út/Tue Open For Everything (Constanza Macras | DorkyPark) 20.00<br />
6. St/Wed Open For Everything (Constanza Macras | DorkyPark) 20.00<br />
7. Čt/Thu<br />
Co se stalo, když Nora opustila manžela /<br />
What Happened after Nora Left Her Husband (derniéra / last time)<br />
19.00<br />
9. So/Sat Cocktail 012 – The Best of X 20.00<br />
10. Ne/Sun Peter and the Wolf (First International Ballet School) 18.00<br />
11. Po/Mon<br />
Nový začátek na Nové scéně / A New Beginning at the New Stage<br />
(Taneční centrum Praha / Dance Center Prague)<br />
19.00<br />
13. St/Wed Čekání na Godota / Waiting for Godot (derniéra / last time) NDS 19.00<br />
14. Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Pragu 20.00<br />
15. Pá/Fri Legendy magické Prahy / Legends of Magic Pragu 20.00<br />
16. So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Pragu 20.00<br />
17. Ne/Sun Nosorožec / Rhinoceros ČNS 19.00<br />
18. Po/Mon Má vzdálená vlast / My Distant Homeland V 19.00<br />
19. Út/Tue Nosorožec / Rhinoceros VI 19.00<br />
20. St/Wed Nosorožec / Rhinoceros XII 19.00<br />
21. Čt/Thu Graffiti 20.00<br />
22. Pá/Fri Graffiti 20.00<br />
23. So/Sat Graffiti 20.00<br />
25. Po/Mon Odyssea (Compagnie Irina Brook) 20.00<br />
26. Út/Tue Divadlo za bránou / Theatre Behind the Gate (HAMU) 20.00<br />
27. St/Wed Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
28. Čt/Thu<br />
Interpelace / Interpelation (scénická diskuse / scenic discussion) 17.00<br />
Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
29. Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
30. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
Červenec / July<br />
6. Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
7. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
10. Út/Tue Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
11. St/Wed Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
13. Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
14. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Kolowrat<br />
Červen / June<br />
4. Po/Mon Cesta kolem světa za absolutní tmy / Around the World 19.00<br />
5. Út/Tue Špinavé ruce / Dirty Hands (derniéra / last time) 19.00<br />
6. St/Wed Historický monolog / Historical Monologue (derniéra / last time) 19.00<br />
7. Čt/Thu Blackbird 19.00<br />
9. So/Sat Karla 19.00<br />
11. Po/Mon Cesta kolem světa za absolutní tmy / Around the World 19.00<br />
13. St/Wed Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
15. Pá/Fri Nezlobíš se … ? / Not Angry … ? 19.00<br />
19. Út/Tue Karla XIII 19.00<br />
21. Čt/Thu Zítra se bude … / Tomorrow There Will Be … 19.00<br />
43
Program > Srpen–Září / August–September 2012<br />
Národní<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Státní<br />
Opera<br />
1. So/Sat nehraje se / no performance<br />
2. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
Září / September<br />
3. Po/Mon Hoffmannovy povídky / Les contes d’Hoffmann OH 19.00<br />
4. Út/Tue Jakobín / The Jacobin KB 19.00<br />
5. St/Wed nehraje se / no performance<br />
6. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
7. Pá/Fri nehraje se / no performance<br />
8. So/Sat<br />
Čarokraj / Enchantia D 14.00<br />
Čarokraj / Enchantia SE3 17.00<br />
9. Ne/Sun Popelka / Cinderella 18.00<br />
10. Po/Mon Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
11. Út/Tue Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
12. St/Wed nehraje se / no performance<br />
13. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
14. Pá/Fri La traviata 19.00<br />
15. So/Sat Král Lear / King Lear 19.00<br />
16. Ne/Sun<br />
Popelka / Cinderella ROD1 14.00<br />
Popelka / Cinderella SE4 19.00<br />
17. Po/Mon Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows 19.00<br />
18. Út/Tue Rusalka 19.00<br />
19. St/Wed Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew 19.00<br />
20. Čt/Thu Carmen 19.00<br />
21. Pá/Fri Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />
22. So/Sat Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) 19.00<br />
23. Ne/Sun Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
24. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
25. Út/Tue Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) B1 19.00<br />
26. St/Wed Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) NDS 19.00<br />
27. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
28. Pá/Fri Den české státnosti / Day of Czech Statehood 19.00<br />
29. So/Sat Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />
30. Ne/Sun<br />
Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande<br />
(1. premiéra / 1 st premiere)<br />
19.00<br />
Srpen / August<br />
24. Pá /Fri La traviata 19.00<br />
25. So/Sat Rigoletto 19.00<br />
26. Ne/Sun Otello 19.00<br />
28. Út/Tue La traviata 19.00<br />
29. St/Wed Il trovatore (Trubadúr) 19.00<br />
30. Čt/Thu Nabucco 19.00<br />
31. Pá /Fri La traviata 19.00<br />
Září / September<br />
1. So/Sat Aida 19.00<br />
2. Ne/Sun Nabucco 19.00<br />
3. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
4. Út/Tue Madama Butterfly 19.00<br />
5. St/Wed Giselle 19.00<br />
6. Čt/Thu La bohème (Bohéma) 19.00<br />
7. Pá/Fri Rigoletto 19.00<br />
8. So/Sat Nabucco 19.00<br />
9. Ne/Sun Turandot 19.00<br />
10. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
11. Út/Tue Balet Gala 19.00<br />
12. St/Wed Balet Gala 19.00<br />
13. Čt/Thu Rusalka 19.00<br />
14. Pá/Fri Madama Butterfly 19.00<br />
15. So/Sat Carmen 19.00<br />
16. Ne/Sun Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />
17. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
18. Út/Tue Giselle B2 19.00<br />
19. St/Wed Tosca 19.00<br />
20. Čt/Thu Rusalka 19.00<br />
21. Pá/Fri La bohème (Bohéma) 19.00<br />
22. So/Sat Carmen 19.00<br />
23. Ne/Sun Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />
24. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
25. Út/Tue Il trovatore (Trubadúr) 19.00<br />
26. St/Wed Aida 19.00<br />
27. Čt/Thu Rigoletto 20.00<br />
28. Pá/Fri Šípková Růženka / Sleeping Beauty 19.00<br />
29. So/Sat Šípková Růženka / Sleeping Beauty 19.00<br />
30. Ne/Sun Turandot 18.30<br />
44
Srpen–září / August–September 2012<br />
Stavovské<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Nová<br />
scéna<br />
Srpen / August<br />
2. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
4. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
6. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
9. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
11. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
13. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
16. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />
24. Pá /Fri Don Giovanni 19.00<br />
25. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />
31. Pá /Fri Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail 19.00<br />
Září / September<br />
1. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />
2. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
3. Po/Mon nehraje se / no performance<br />
4. Út/Tue nehraje se / no performance<br />
5. St/Wed nehraje se / no performance<br />
6. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />
7. PÁ/FRI nehraje se / no performance<br />
8. So/Sat nehraje se / no performance<br />
9. Ne/Sun<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
SE3 19.00<br />
10. Po/Mon Don Giovanni 20.00<br />
11. Út/Tue nehraje se / no performance<br />
12. St/Wed Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />
13. Čt/Thu Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />
14. PÁ/FRI Enron 19.00<br />
15. So/Sat<br />
16. Ne/Sun<br />
Don Giovanni 14.00<br />
Don Giovanni 19.00<br />
Deváté srdce / The Ninth Heart ROD4 14.00<br />
Deváté srdce / The Ninth Heart 18.00<br />
17. Po/Mon Le nozze di Figaro (Figarova svatba) 19.00<br />
18. Út/Tue Richard III. 19.00<br />
19. St/Wed Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
20. Čt/Thu<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
ČS3 19.00<br />
21. PÁ/FRI Kouzelná flétna / The Magic Flute 19.00<br />
22. So/Sat<br />
Kouzelná flétna / The Magic Flute 13.00<br />
Così fan tutte 19.00<br />
23. Ne/Sun Racek / The Seagull 19.00<br />
24. Po/Mon Revizor / The Government Inspector 19.00<br />
25. Út/Tue Enron 19.00<br />
26. St/Wed<br />
Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />
Crazy Day or Marriage of Figaro<br />
19.00<br />
27. Čt/Thu Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail 19.00<br />
28. PÁ/FRI Don Giovanni 19.00<br />
29. So/Sat Racek / The Seagull 19.00<br />
30. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />
Srpen / August<br />
23. Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
24. Pá /Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
25. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
30. Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
31. Pá /Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
Září / September<br />
1. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
5. St/Wed Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
6. Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
7. PÁ/FRI Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
8. So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
9. Ne/Sun Nosorožec / Rhinoceros 19.00<br />
12. St/Wed Ohrožené druhy / Endangered Species ČS1 19.00<br />
13. Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
14. PÁ/FRI Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
15. So/Sat<br />
Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague ROD6 17.00<br />
Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />
16. Ne/Sun Ohrožené druhy / Endangered Species 19.00<br />
18. Út/Tue timINg 20.00<br />
19. St/Wed timINg 20.00<br />
20. Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
21. PÁ/FRI Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
22. So/Sat<br />
Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 14.00<br />
Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />
24. Po/Mon Máj / May (420PEOPLE a Činohra ND) 19.00<br />
25. Út/Tue Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />
26. St/Wed Nosorožec / Rhinoceros Č1 19.00<br />
27. Čt/Thu Graffiti 20.00<br />
28. PÁ/FRI Graffiti 20.00<br />
29. So/Sat Graffiti 20.00<br />
30. Ne/Sun Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />
<strong>divadlo</strong><br />
Kolowrat<br />
Září / September<br />
10. Po/Mon Blackbird 19.00<br />
13. Čt/Thu Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
17. Po/Mon Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />
20. Čt/Thu Karla 19.00<br />
24. Po/Mon Blackbird 19.00<br />
25. Út/Tue Zítra se bude… / Tomorrow There Will Be… 19.00<br />
26. St/Wed Karla 19.00<br />
45
Informace pro diváky / Information for visitors<br />
POKLADNY<br />
1) Provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1<br />
2) Kolowratský palác, Ovocný trh 6, Praha 1<br />
3) Státní opera, Wilsonova 4, Praha 1<br />
4) Nová scéna, Národní 4, Praha 1<br />
Předprodej vstupenek na představení je 5 měsíců dopředu<br />
Otevírací doba:<br />
Denní pokladny<br />
1 + 2) Po–Ne: 10–18<br />
3) Po–Pá: 10–17.30, So–Ne: 10–12, 13–17.30<br />
4) Po–Pá: 9–18, So–Ne: 10–18, v hrací dny do začátku představení<br />
Večerní pokladny<br />
45 minut před začátkem představení otevírají pokladny v historické<br />
budově ND, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře,<br />
vstupenky na odpolední představení lze zakoupit v denních<br />
pokladnách<br />
INFORMACE:<br />
dotazy@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 901 448<br />
novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 931 482<br />
THE BOX OFFICES<br />
1 Operations Building of the National Theatre, Ostrovní 1, Prague 1<br />
2 Kolowrat Palace, Ovocný trh 6, Prague 1<br />
3 The State Opera, Wilsonova 4, Prague 1<br />
4 The New Stage, Národní 4, Prague 1<br />
Ticket advance sale 5 months in advance<br />
Operating hours:<br />
Daytime box offices:<br />
1 + 2) Mon–Sun: 10 am to 6 pm<br />
3) Mon–Fri: 10 am to 6.30 pm, Sat–Sun: 10–12 am 1–6.30 pm<br />
4) Mon–Fri: 9 am to 6 pm, Sat–Sun 10 am to 6 pm, on play day<br />
the box office is open until the begining of the performance<br />
Evening box offices:<br />
45 minutes before the beginning of performances the box<br />
offices are open at the National Theatre historical building, the<br />
Estates Theatre and the State Opera<br />
INFORMATION:<br />
ntprague@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 901 448<br />
novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 931 482<br />
Prosíme o zachování<br />
konvence společenského<br />
oděvu!<br />
Please come appropriately<br />
dressed for<br />
the theatre.<br />
Parking a přístup<br />
do historické budovy<br />
ND je upraven i pro<br />
bezbariérový přístup!<br />
The parking and entrance<br />
to the historical<br />
building of the<br />
National Theatre is<br />
modified to enable<br />
barrier-free acces!<br />
ON-LINE PRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK<br />
On-line nákup či rezervaci začněte výběrem představení v programu.<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz | www.novascena.cz | www.opera.cz<br />
ON-LINE SALES AND RESERVATION OF TICKETS<br />
For on-line sales or reservations, select a performance in the<br />
programme.<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz | www.novascena.cz | www.opera.cz<br />
SLEVY<br />
Slevy jsou poskytovány dle aktuálního ceníku Národního divadla,<br />
který je k dispozici v pokladnách ND či na<br />
www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Základní přehled slev<br />
• 50% sleva pro držitele průkazek ZTP, ZTP/P a jeho průvodce;<br />
pro příslušníky odboje<br />
• 50% sleva na 1. a 2. galerii (ND, STD) a 2. balkon (SO) pro<br />
studenty s průkazkou ISIC (v ND, STD a NS též ITIC, ALIVE,<br />
EURO 26)<br />
• 50% sleva na last minute vstupenky (v prodeji od 30. do 5.<br />
minuty před začátkem představení); neplatí pro představení<br />
Laterny magiky, pro představení ve Státní opeře a pro mimořádné<br />
projekty<br />
• v den představení zvýhodněné vstupné pro studenty VŠ<br />
a konzervatoří<br />
• až 50% sleva v rámci předplatitelských skupin<br />
• až 50% sleva s Kartou věrného diváka (platí pouze pro představení<br />
v ND, STD, NS a KW)<br />
• u představení hostujících souborů, pronájmů a mimořádných<br />
projektů slevy negarantujeme<br />
Parking<br />
Sazba parkovného a platební pokyny<br />
Podzemní garáže u Národního divadla, Ostrovní 1, Praha 1<br />
sazba 50 Kč/hod., včetně započaté hodiny<br />
Nadzemní garáže u Státní opery, Wilsonova 6, Praha 1<br />
sazba 55 Kč/hod.<br />
SLEVY<br />
Sleva z ceny parkovného – platí pouze pro parking<br />
v Ostrovní ulici 1, Praha 1<br />
• Sleva je poskytována po předložení platné vstupenky<br />
na představení Národního divadla, Stavovského divadla,<br />
Státní opery, Nové scény a Divadla Kolowrat, které se koná<br />
ve stejném dni, kdy návštěvník využil parking ND. Sleva je<br />
poskytnuta ve výši 2 hodin zdarma na dobu parkování počínaje<br />
1 hodinu před začátkem představení a konče 1 hodinu<br />
po skončení představení, a to nejpozději do 23 hodin<br />
• Sleva pro držitele průkazu ZTP je poskytována formou rabatu<br />
ve výši 3 hodin zdarma z celkové doby parkování.<br />
• Zvýhodněná sazba pro uživatele parkoviště Národního divadla<br />
při uzavření smlouvy na dobu 1 měsíc a více činí 9 600 Kč/<br />
měs. vč. DPH 20 %.<br />
INFORMACE:<br />
+420 224 901 443, +420 224 901 320, m.cerveny@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Parking<br />
Parking fees and payment instructions<br />
Underground car park by the National Theatre,<br />
Ostrovní 1, Prague 1, fee CZE 50 per every started hour of parking<br />
Surface car park by the State Opera,<br />
U Divadla Street, Prague 1, fee CZE 55 per hour<br />
DISCOUNTS<br />
The parking fee discount – car park Ostrovní 1, Prague 1 only<br />
• The parking fee discount will be granted to the car park<br />
user upon the submission of a valid ticket for a performance<br />
taking place at the National Theatre, the Estates Theatre,<br />
the State Opera, the New Stage or at the Kolowrat Theatre<br />
on the same day the visitor uses the National Theatre car<br />
park. The parking fee discount will be granted to the car<br />
park user by the car park attendant. Within the discount, car<br />
park users with a valid ticket have 2 hours of free parking.<br />
Discounts will be granted to ticket holders in compliance<br />
with the aforementioned for a parking time starting 1 hour<br />
prior to the beginning of the performance and ending 1 hour<br />
after the end of the performance, no later than by 11 pm.<br />
• Discounts for persons with cards attesting to special health<br />
impairments will be granted in the form of rebate at the<br />
level of 3 hours deducted from the total parking time.<br />
• The special parking fee for users of the National Theatre car<br />
park upon concluding a contract for 1 or more months is CZK<br />
9,600/month, including 20% VAT.<br />
Information:<br />
+420 224 901 443, +420 224 901 320, m.cerveny@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
129. SEZONA ND<br />
Informační zpravodaj<br />
Národního divadla<br />
Ředitel ND: Ondřej Černý<br />
Umělecký šéf činohry ND: Michal<br />
Dočekal<br />
Umělecký šéf opery ND: Rocc<br />
Umělecký šéf baletu ND: Petr Zuska<br />
Šéf Laterny magiky: Zdeněk Prokeš<br />
Ředitel NS: Štěpán Kubišta<br />
Vychází 10× ročně<br />
IČ 00023337<br />
Adresa redakce:<br />
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, T 224 901 537<br />
Redaktoři a autoři informačních textů<br />
souborů (není-li uvedeno jinak):<br />
Činohra:<br />
Tomáš Staněk, Kateřina Ondroušková,<br />
T 224 902 126<br />
t.stanek@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz,<br />
k.ondrouskova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Opera: Petr Kozlíček, T 224 901 850<br />
p.kozlicek@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Balet: Helena Bartlová, T 224 902 527<br />
h.bartlova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Nová scéna: Jan Plíhal, T 224 901 336<br />
j.plihal@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Obchodní informace:<br />
Marek Novobílský, T 224 901 520<br />
m.novobilsky@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Programové a repertoárové informace:<br />
Zdeněk Staňkovský, T 224 901 603<br />
z.stankovsky@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Odpovědná redaktorka: Dana Flídrová<br />
d.flidrova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />
Grafická úprava, prepress: Petr Huml,<br />
Formata, v.o.s.<br />
Tisk: Amos typografické studio spol. s r. o.<br />
Toto číslo vychází: 31. 5. 2012<br />
Redakční uzávěrka: 4. 5. 2012<br />
Programová uzávěrka: 21. 5. 2012<br />
Příští číslo vyjde: 31. 8. 2012<br />
ISSN: 1212-1045<br />
46
NDI 2012_190x277 bez Vodafone:NDI loga.qxd 17.4.2012 11:24 Stránka 1<br />
PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA<br />
PARTNER INSCENACÍ<br />
NÁRODNÍHO DIVADLA<br />
PARTNER INSCENACÍ<br />
BALETU A OPERY ND<br />
MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA<br />
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
×<br />
Archivní snímek J. Svobody zachycuje dvě hvězdy Národního divadla,<br />
DANU MEDŘICKOU a VLASTU FABIANOVOU, jejíž 100. výročí narození<br />
si letos v červnu připomínáme. Fotografie je z Veselých windsorských paniček<br />
z roku 1962, tedy z inscenace, kterou jsme uváděli před 50 lety.<br />
Obě velké herečky se mj. potkaly ještě v inscenaci Kočičí hra,<br />
která dlouho držela rekord co do repríz. Nyní ji trumfnul až<br />
Sluha dvou pánů.<br />
48