13.04.2015 Views

Elektronická verze - Národní divadlo

Elektronická verze - Národní divadlo

Elektronická verze - Národní divadlo

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Národní<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Číslo 10 / Červen 2012 / 129. sezona 2011–2012<br />

32<br />

Constanza<br />

Macras<br />

Světoznámá choreografka po dvou letech<br />

opět na Nové scéně<br />

06<br />

Režisérský tandem SKUTR o Donu Giovannim<br />

www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Foto: B. Stöss


Činohra / Drama<br />

Opera<br />

Balet / Ballet<br />

Laterna magika<br />

Umělecký šéf činohry /<br />

Artistic director of the Drama:<br />

Michal Dočekal<br />

Umělecký šéf opery /<br />

Artistic director of the Opera:<br />

Rocc<br />

Umělecký šéf baletu /<br />

Artistic director of the Ballet:<br />

Petr Zuska<br />

Šéf Laterny magiky /<br />

Director of the Laterna magika:<br />

Zdeněk Prokeš<br />

Národní <strong>divadlo</strong> /<br />

The National Theatre<br />

Národní <strong>divadlo</strong> /<br />

The National Theatre<br />

Národní <strong>divadlo</strong> /<br />

The National Theatre<br />

Repertoár na nové scéně /<br />

REPERTOIRE on the new stage<br />

William Shakespeare<br />

Král Lear<br />

Režie / Stage direction: Jan Nebeský<br />

Premiéry / Premieres: 10. & 11. 11. 2011<br />

Stavovské <strong>divadlo</strong> /<br />

The Estates Theatre<br />

Jan Drbohlav, Josef Hazlík<br />

Deváté srdce<br />

Režie / Stage direction: Juraj Herz<br />

Premiéra / Premiere: 25. 11. 2011<br />

Lucy Prebble<br />

Enron<br />

Režie / Stage direction:<br />

Michal Dočekal<br />

České premiéry / Czech premieres:<br />

16. & 17. 2. 2012<br />

P. C. de Beaumarchais – L. Da Ponte –<br />

W. A. Mozart<br />

Bláznivý den aneb Figarova svatba<br />

Režie / Stage direction:<br />

Michal Dočekal<br />

Premiéry / Premieres: 27. 4. a 8. 5. 2012<br />

Nová scéna /<br />

The New Stage<br />

Petr Zelenka<br />

Ohrožené druhy<br />

Režie / Stage direction: Petr Zelenka<br />

Česká premiéra / Czech premiere:<br />

24. 11. 2011<br />

Karel Steigerwald<br />

Má vzdálená vlast<br />

Režie / Stage direction:<br />

Ivan Rajmont<br />

Česká premiéra / Czech premiere:<br />

17. 2. 2012<br />

Eugène Ionesco<br />

Nosorožec<br />

Režie / Stage direction:<br />

Gábor Tompa<br />

Premiéra / Premiere: 30. 5. 2012<br />

Divadlo Kolowrat /<br />

The Kolowrat Theatre<br />

Martin Františák<br />

Karla<br />

Režie / Stage direction: Jan Kačer<br />

Premiéra / Premiere: 18. 5. 2012<br />

Mezinárodní divadelní<br />

Projekt / international<br />

Theatre Project<br />

Nouzový vchod / Emergency Entrance<br />

Můj soused, můj nepřítel<br />

Režie / Stage direction:<br />

Viktorie Čermáková<br />

Premiéra / Premiere: 21. 9. 2011<br />

Ateliér Národního divadla / Atelier<br />

of the National Theatre<br />

Antonín Dvořák<br />

Jakobín / The Jacobin<br />

Dirigent / Conductor: Tomáš Netopil<br />

Režie / Stage direction: Jiří Heřman<br />

Premiéry / Premieres: 8. & 9. 10. 2011<br />

Marko Ivanović<br />

Čarokraj / Enchantia<br />

Dirigent / Conductor: Marko Ivanović<br />

Režie / Stage direction: Petr Forman<br />

Premiéry / Premieres: 14. & 15. 1. 2012<br />

Benjamin Britten<br />

Gloriana<br />

Dirigent / Conductor: Zbyněk Müller<br />

Režie / Stage direction: Jiří Heřman<br />

Premiéry / Premieres: 3. & 4. 3. 2012<br />

Stavovské <strong>divadlo</strong> /<br />

The Estates Theatre<br />

Wolfgang Amadeus Mozart<br />

Don Giovanni<br />

Dirigent / Conductor: Tomáš Netopil<br />

Režie / Stage direction:<br />

SKUTR<br />

Premiéry / Premieres: 9. & 10. 6. 2012<br />

Státní opera /<br />

State Opera<br />

Carl Maria von Weber, Gustav Mahler<br />

Tři Pintové / The Three Pintos<br />

Dirigent / Conductor:<br />

Heiko Mathias Förster<br />

Režie / Stage direction: Jiří Nekvasil<br />

Premiéra / Premiere: 12.1.2012<br />

Ambroise Thomas<br />

Mignon (koncertní uvedení opery)<br />

Dirigent / Conductor: Tomáš Brauner<br />

Premiéra / Premiere: 1. & 4. 4. 2012<br />

Pietro Mascagni, Ruggiero Leoncavallo<br />

Sedlák kavalír, Komedianti /<br />

Cavalleria rusticana, I pagliacci<br />

Dirigent / Conductor: Hilary Griffiths<br />

Režie / Stage direction: Inga Levant<br />

Premiéry / Premieres: 14. & 17. 6. 2012<br />

Petr Iljič Čajkovskij<br />

Šípková Růženka /<br />

Sleeping Beauty<br />

Choreografie / Choreography:<br />

Javier Torres podle / after M. Petipa<br />

Česká premiéra / Czech premiere:<br />

29. 3. 2012<br />

Nová scéna /<br />

The New Stage<br />

Moonshine<br />

Večer choreografií Christophera<br />

Bruce / An evening of Christopher<br />

Bruce’s choreographies<br />

Dance at the Crossroads<br />

Hudba / Music: The Waterboys<br />

Moonshine<br />

Hudba / Music: Bob Dylan<br />

Rooster<br />

Hudba / Music: Rolling Stones<br />

Česká premiéra / Czech premiere:<br />

16. 11. 2011<br />

Státní opera /<br />

State Opera<br />

Ludwig Minkus<br />

Don Quijote<br />

Režie / Stage direction:<br />

Jaroslav Slavický<br />

Choreografie / Choreography:<br />

Jaroslav Slavický, Kateřina Slavická<br />

a Hana Vláčilová podle M. Petipy<br />

a A. Gorského<br />

Premiéra / Premiere: 16. 2. 2012<br />

Petr Zuska Gala X<br />

Retrospektiva choreografické tvorby<br />

uměleckého šéfa v desetiletí 2002–<br />

2012 / A retrospective of the artistic<br />

director’s choreographic creation in<br />

the decade 2002–2012<br />

Představení / Performances:<br />

10. 5. – 30. 6. 2012<br />

Legendy magické Prahy /<br />

Legends of Magic Prague<br />

Námět, scénář, režie / Script<br />

and Stage direction: Jiří Srnec<br />

Choreografie/Choreography:<br />

Petr Zuska<br />

Kouzelný cirkus /<br />

Wonderful Circus<br />

Režie / Stage direction: Evald<br />

Schorm, Jan Švankmajer, Jiří Srnec<br />

Choreografie / Choreography:<br />

Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek,<br />

Josef Koníček, František Pokorný<br />

Casanova<br />

Scénář a režie / Script and Stage<br />

direction: Juraj Jakubisko<br />

Choreografie / Choreography:<br />

Jean-Pierre Aviotte<br />

Graffiti<br />

Režie / Stage direction:<br />

Ondřej Anděra, Petr Kout<br />

Choreografie / Choreography: Jiří<br />

Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska<br />

Cocktail 012 – The Best of<br />

Námět a dramaturgie / Dramaturge:<br />

Václav Janeček<br />

Kamera a střih / Camera and editing:<br />

Jan Loukota<br />

Premiéry<br />

a produkce sezony 2011–2012<br />

Premieres<br />

for the 2011–2012 season<br />

2


Úvodník / Editorial<br />

Vážení a milí diváci<br />

Foto: P. Neubert<br />

Ondřej Černý<br />

ředitel Národního divadla<br />

Director of the National Theatre<br />

Sezona, která se pomalu chýlí ke svému závěru,<br />

byla pro Národní <strong>divadlo</strong> sezonou do značné míry<br />

přelomovou. Po připojení Nové scény v lednu 2010<br />

se k 1. lednu 2012 rozšířilo umělecké a majetkové<br />

portfolio Národního divadla o Státní operu. Tento<br />

akt vyvolal – s ohledem na historické kontexty<br />

zcela logicky – kontroverzní reakce. Nicméně<br />

vzhledem k tomu, že hl. město Praha se ani<br />

po dlouhých letech jednání nerozhodlo převzít<br />

odpovědnost za část pražské operní a baletní produkce,<br />

považoval jsem a stále považuji opětovné<br />

připojení Státní opery za jediné reálné dlouhodobé<br />

řešení, které přinese uměleckým složkám Státní<br />

opery skutečnou perspektivu, krásné budově<br />

Státní opery řádnou péči, které se jí v minulosti<br />

nedostávalo, a v neposlední řadě Národnímu<br />

divadlu lepší možnosti pro jeho uměleckou práci.<br />

Přes všechny peripetie, kterým proces spojení ND<br />

a SOP prošel, mne dosavadní vývoj přesvědčuje<br />

o tom, že jdeme správnou cestou. Jsme ovšem<br />

teprve na začátku celého procesu transformace,<br />

jehož součástí je vybudování silného operního<br />

souboru, který se bude opírat o samostatné orchestry<br />

a sbory Národního divadla a Státní opery,<br />

a vznik nového velkého baletního tělesa. Všechny<br />

tři soubory, tedy Opera, Činohra a Balet, budou<br />

využívat jedinečnou možnost umělecky pracovat<br />

ve všech našich čtyřech divadelních domech,<br />

přičemž budeme samozřejmě ctít a rozvíjet<br />

tradice těchto divadel a jejich přirozené programové<br />

akcenty, jakými jsou český klasický operní<br />

a činoherní odkaz v budově Národního divadla,<br />

mozartovský repertoár ve Stavovském divadle či<br />

světová operní klasika ve Státní opeře. Tento hrací<br />

model je sice organizačně extrémně náročný,<br />

ale zároveň poskytuje uměleckým souborům maximální<br />

možnosti a Vám, divákům, neobyčejnou<br />

šíři různorodé programové nabídky.<br />

Jan Císař ve své knize „Česká divadelní tradice:<br />

mýtus , nebo živá skutečnost?“ píše o Národním<br />

divadle jako o „mimořádném unikátním jevu“,<br />

který nemá – dodávám já – ve světě obdoby. Tato<br />

skutečnost a „výjimečná jedinečnost“ Národního<br />

divadla v jeho „postavení v českém divadelnictví,<br />

v českém umění a české kultuře“ (J. Císař)<br />

nás zavazuje k tomu, abychom veškeré reformní<br />

kroky podnikali s velkou obezřetností a s velkou<br />

pokorou. A to v zájmu umělecké tradice, současných<br />

uměleckých sil i umělecké budoucnosti<br />

Národního divadla a v neposlední řadě v zájmu<br />

Vás, našich ctěných diváků.<br />

Přeji Vám krásné a slunečné léto a těším se na<br />

setkání v divadelní sezoně 2012/13!<br />

Ondřej Černý<br />

ředitel Národního divadla<br />

><br />

Po dvou letech se na Novou<br />

scénu vrací světoznámá<br />

argentinská choreografka<br />

CONSTANZA MACRAS,<br />

aby s romskými hudebníky,<br />

tanečníky a herci napříč<br />

věkovými kategoriemi<br />

z celé střední Evropy a také<br />

s profesionálními tanečníky<br />

z jejího souboru DorkyPark<br />

vykonala cestu krajinou<br />

předsudků a klišé<br />

o romské jinakosti.<br />

5. a 6. 6.<br />

(20.00)<br />

CONSTANZA MACRAS | DorkyPark<br />

OPEN FOR EVERYTHING<br />

OPEN FOR EVERYTHING<br />

Constanza Macras<br />

Foto: T. Aurin<br />

Více<br />

o projektu<br />

na str. 30<br />

3


Život v národním divadle<br />

Divadelní architektura<br />

ve střední Evropě<br />

(TACE)<br />

TACE byl tříletý projekt podpořený grantem z programu Evropské<br />

unie Culture 2000. Jeho cílem bylo shrnout dosavadní poznatky<br />

o vývoji divadelní architektury jako specifického fenoménu evropského<br />

kulturního dědictví. V rámci projektu bylo realizováno několik<br />

typů aktivit tak, aby výstupy pokryly co nejširší cílovou skupinu<br />

a oslovily jak odborníky, tak širokou veřejnost. Projekt připravil<br />

Institut umění – Divadelní ústav (IDU), realizátorem projektu bylo<br />

Národní <strong>divadlo</strong> spolu s partnerskými divadelními institucemi<br />

z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska. Projekt byl zahájen<br />

v roce 2008 a trval do ledna 2011. Po jeho ukončení byl projekt<br />

pro fázi udržitelnosti převeden pod vedení IDU. V této fázi došlo<br />

k otevření projektu, byla nabídnuta spolupráce dalším evropským<br />

institucím s ambicí pokrýt co největší území. V této souvislosti byl<br />

projekt přejmenován a dále je propagován pod názvem EVROPSKÁ<br />

DIVADELNÍ ARCHITEKTURA – EUTA.<br />

http://www.theatre-architecture.eu/<br />

Beyond<br />

Everydayness<br />

Igor Kovačevič a kol.<br />

Kniha je finálním výstupem<br />

několikaletého mezinárodního<br />

projektu Národního divadla<br />

„Theatre architecture in the<br />

central Europe (TACE)“, hrazeného<br />

z fondů Evropské unie.<br />

Anglicky psaná výpravná plnobarevná<br />

publikace, výsledek<br />

společné tříleté práce více než<br />

35 expertů, historiků umění,<br />

architektů, kurátorů a teoretiků,<br />

postihuje vývoj divadelního<br />

prostoru ve střední Evropě<br />

s ohledem na středoevropské<br />

historické, politické a kulturní<br />

vztahy od 16. století do současnosti.<br />

Prezentuje detailní informace<br />

o historii 73 nejdůležitějších<br />

divadelních staveb z České republiky,<br />

Rakouska, Maďarska,<br />

Polska, Slovenska a Slovinska.<br />

Každý text doprovází bohatá<br />

fotografická dokumentace, reprodukce<br />

historických materiálů<br />

a základní architektonické<br />

plány (půdorys a řez).<br />

Kniha je uvedena statěmi, které<br />

čtenáře uvedou do historických<br />

souvislostí v každé z šesti<br />

zmiňovaných zemí a schematickým<br />

přehledem vývoje<br />

divadelního prostoru. Historické<br />

epochy jsou prezentovány<br />

mapkami s vyznačením hranic<br />

zemí v dané době a výčtem<br />

nejdůležitějších historických<br />

událostí.<br />

V závěru jsou popsány 4 fenomény<br />

s tématem knihy úzce<br />

související – divadla pod širým<br />

nebem, architektonické soutěže,<br />

kulturní domy a alternativní<br />

divadelní prostory. Úplný<br />

závěr pak tvoří šest rozhovorů<br />

s lidmi různých profesí<br />

na téma budoucnost divadelního<br />

prostoru.<br />

Samozřejmou součástí je<br />

jmenný rejstřík a bohatá<br />

bibliografie.<br />

Digitalizace<br />

archivu<br />

Digitalizace archivu pokračuje.<br />

Veřejnosti jsme zpřístupnili dalších<br />

šest sezon denního repertoáru<br />

ND. Uživatelé archivních webových<br />

stránek tak mohou najít<br />

denní divadelní cedule od roku<br />

1883 do roku 1980 a od roku 2000<br />

do současna. Každý den se také<br />

rozšiřuje nabídka obrazových<br />

dokumentů (fotografie, kostýmní<br />

a scénické návrhy).<br />

http://archiv.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz/<br />

Jazz v Opeře<br />

12. června 2012 v 19 hodin<br />

vystoupí v historické budově<br />

Národního divadla vynikající<br />

americký jazzový zpěvák<br />

Freddy Cole se svým<br />

kvartetem. Jde o další v rámci<br />

série koncertů Jazz v Opeře.<br />

V atmosféře naší první scény<br />

tak znovu dochází k souznění<br />

unikátního prostoru s jedinečným<br />

hudebním zážitkem.<br />

Koncert se uskuteční pod záštitou<br />

Velvyslanectví USA v Praze.<br />

Foto C. Walker<br />

4


Rigoletto<br />

Richard Haan<br />

Foto: D. Jäger<br />

10. ročník<br />

Verdiho festivalu<br />

Už od roku 1992 se pravidelně, pouze s malými obměnami, koná<br />

ve Státní opeře srpnový Verdiho festival. I letos se diváci mohou<br />

těšit na klasická díla italského skladatele v podání našich předních<br />

sólistů i hostů ze zahraničí (začátky vždy v 19.00).<br />

24.8. La traviata<br />

25.8. Rigoletto<br />

26. 8. Rigoletto<br />

28. 8. La traviata<br />

29. 8. Trubadúr<br />

30.8. Nabucco<br />

31. 8. La traviata<br />

1. 9. Aida<br />

2. 9. Nabucco<br />

Mezinárodní operní festival<br />

Smetanova Litomyšl<br />

Od 14. června 2012 hostí rodiště zakladatele české národní hudby<br />

Bedřicha Smetany již 54. ročník druhého nejstaršího hudebního<br />

festivalu v České republice, který zároveň patří k největším pravidelným<br />

festivalům klasické hudby u nás. Každoročně jsou jeho<br />

hlavní programovou náplní operní inscenace, z nichž letos hned<br />

tři patří do repertoáru Opery Národního divadla.<br />

Smetanova Litomyšl 2012, 14. června – 8. července<br />

22. 6. Giacomo Puccini: La bohème<br />

6. 7. Antonín Dvořák: Jakobín<br />

7. 7. Giuseppe Verdi: La traviata<br />

Národní<br />

<strong>divadlo</strong> –<br />

začtěte se!<br />

Produkce nakladatelství<br />

Činohry Národního divadla<br />

nově na knihkupeckých<br />

pultech!<br />

Počínaje programovou brožurou<br />

k poslední premiéře činohry, jíž<br />

byl Bláznivý den aneb Figarova svatba<br />

(rež. Michal Dočekal), začínáme<br />

prodávat naše tituly ve všech<br />

dobrých knihkupectvích. Nyní<br />

tak mají čtenáři k divadelním<br />

hrám (často v autorských adaptacích)<br />

doplněným zasvěcenými<br />

studiemi, dalšími textovými<br />

materiály a doprovodnými fotografiemi<br />

a obrazovými přílohami<br />

ještě blíž. Pokud vás neláká<br />

„normální“ nákupní košík,<br />

zvolte ten elektronický a nakupujte<br />

na webových stránkách<br />

našeho distributora. Kupříkladu<br />

hned zde:<br />

http://www.kosmas.cz/knihy/170153/<br />

blaznivy-den-aneb-figarova-svatba/<br />

Pro věrné návštěvníky ND a ty,<br />

kteří se rozhodnou texty objednávat<br />

přímo v ND<br />

(programy@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz),<br />

upozornění: naše ceny jsou<br />

o knihkupecký rabat nižší.<br />

Upozornění<br />

pro majitele<br />

Předplatného<br />

2011/2012<br />

a majitele<br />

Vánočního<br />

předplatného<br />

2011<br />

Č1<br />

To nejnovější z činohry I<br />

8. 6. 2012 ve Stavovském<br />

divadle zrušeno představení<br />

Figarova svatba; náhradní<br />

termín pro skupinu je 2. 6. 2012<br />

ve Stavovském divadle<br />

ČNS<br />

Činohra na Nové scéně<br />

8. 6. 2012 na Nové scéně zrušeno<br />

představení Nosorožec;<br />

náhradní termín pro skupinu je<br />

17. 6. 2012 na Nové scéně<br />

ROD4<br />

Rodinné <strong>divadlo</strong> odpolední IV<br />

10. 6. 2012 ve 14.00 v Národním<br />

divadle zrušeno představení<br />

Zkrocení zlé ženy; náhradní<br />

termín pro skupinu je 3. 6. 2012<br />

ve 14.00 v Národním divadle<br />

III – All exclusive –<br />

Vánoční předplatné<br />

15. 6. 2012 v Národním divadle<br />

zrušeno představení Carmen;<br />

náhradní termín pro skupinu je<br />

18. 6. 2012 v Národním divadle<br />

O veškerých změnách budou<br />

předplatitelé informovánidopisem<br />

či e-mailem a sms.<br />

Aktuální změny se můžete dočíst<br />

i na informační ceduli umístěné<br />

o přestávce každého představení<br />

v prostoru večerní pokladny<br />

Národního divadla a Stavovského<br />

divadla a v prostoru šatny Nové<br />

scény a Divadla Kolowrat.<br />

><br />

Jakobín<br />

Kateřina Kněžíková, Luděk Vele,<br />

Aleš Briscein<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Děkujeme všem divákům,<br />

kteří si zakoupili předplatné<br />

na příští sezonu. Celkem<br />

34 různých abonentních<br />

skupin představení<br />

do Národního divadla<br />

a Státní opery si pořídilo<br />

9 000 abonentů.<br />

Děkujeme a věříme,<br />

že ve společnosti<br />

Opery, Baletu, Činohry<br />

a Laterny magiky<br />

strávíte krásná divadelní<br />

odpoledne a večery.<br />

5


téma<br />

><br />

Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

SKUTR:<br />

Devadesát procent práce<br />

děláme společně<br />

V závěru letošní sezony<br />

uvede Opera Národního<br />

divadla jeden z velkých<br />

světových titulů, který<br />

se ovšem narodil přímo<br />

v Praze – Mozartova Dona<br />

Giovanniho. Kromě jeho<br />

výjimečnosti ve spojení<br />

se scénou Stavovského<br />

divadla je chystané provedení<br />

zvláštní i tím, že při<br />

rozhovoru s režisérem odpovídají<br />

dva hlasy a často<br />

se používá zájmeno „my“.<br />

Na režisérské židli totiž<br />

sedí SKUTR, tedy<br />

Martin Kukučka<br />

a Lukáš Trpišovský.<br />

><br />

Na zkoušce Dona Giovanniho<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Režisérských tandemů ve světě českého divadla<br />

není mnoho. Jak vznikl ten váš?<br />

Martin Kukučka: Na hudebním festivalu Mladé<br />

podium v Karlových Varech byl Lukáš osloven,<br />

aby režijně udělal slavnostní zahájení, byli jsme<br />

ještě ve druhém ročníku na DAMU. Jenže na to<br />

bylo málo času, tak mě požádal, jestli bych mu<br />

nepomohl. Při generálních zkouškách, když se<br />

dávaly finální poznámky hercům, jsme zjistili,<br />

že je máme úplně identické. Od té doby vím, že<br />

už si poznámky vůbec nemusím psát. Lukáš je<br />

napíše úplně stejně. Tam jsme přišli na to, že<br />

když propojíme naše divadelní priority nebo dovednosti,<br />

bude se nám pracovat daleko snadněji.<br />

Naše práce hodně spočívá v tom, že když přijdeme<br />

na scénu, vycházíme z lidí a improvizace. Věci<br />

často vznikají na místě a přesně k tomuto způsobu<br />

práce je vhodnější, když se doplňujeme. Jeden<br />

staví, druhý pozoruje. Dává nám to mnohem<br />

větší možnost dát prostor herci.<br />

Lze podobný způsob práce užívat i samostatně?<br />

MK: Já si to moc nedokážu představit. Zpětná<br />

reflexe nepočká do druhého dne. Děje se právě<br />

v tom okamžiku. Zachytit ji a rovnou předat by<br />

jeden člověk asi nezvládl. Je to prostě způsob divadla,<br />

který jsme se rozhodli nějakou dobu dělat,<br />

a na to jsou potřeba dva.<br />

Vy ale přesto samostatné projekty máte. Jak to<br />

funguje u nich?<br />

MK: U mě to funguje tak, že si jen někoho dosadím<br />

místo Lukáše. Ale musí to být osoba, které<br />

mohu maximálně důvěřovat. Když dělám třeba<br />

věc, která je víc taneční, pozvu si choreografa.<br />

Ovšem u divadla multižánrového je pro mě Lukáš<br />

nenahraditelný a pořád si to ještě bez něj nedokážu<br />

představit.<br />

Lukáš Trpišovský: Mým samostatným projektem<br />

jsou nejčastěji rozhlasové hry, ale to je úplně jiný<br />

způsob práce. Soustředěnost je tam víc na text,<br />

takže si vystačím sám. Ale co se týká jiných věcí,<br />

taky si raději přizvu někoho do dvojice. Stále ale<br />

děláme devadesát procent práce společně.<br />

Nese sebou společná práce negativa?<br />

LT: My si někdy děláme legraci, že je to jako<br />

manželství. Stejně jako se říká, že v něm po sedmi<br />

letech přichází krize, i my už jsme si ji přestáli. Už<br />

se hrozně dobře známe, víme co od toho druhého<br />

čekat a stejně tak dobře víme, že toho druhého už<br />

nezměníme. Děláme spolu deset let, museli jsme<br />

se naučit respektovat jeden druhého.<br />

MK: Trošku nevýhodou je, že jsme spolu i sousedé<br />

v baráku, takže se čas od času stane, že nám to naruší<br />

ideální sousedské vztahy a nemluvíme spolu.<br />

Jinak se nám ale povedlo skvěle rozdělit profesní<br />

a soukromý život. Když jedeme třeba na chalupu<br />

do Tater, hodíme <strong>divadlo</strong> za hlavu a bavíme se o jiných<br />

věcech. Chvíli to ale samozřejmě trvalo.<br />

Jste hodně rozdílné povahy, což je zřejmě způsobeno<br />

i rozdílnou národností, nekomplikuje vám<br />

někdy právě tohle spolupráci?<br />

LT: Je pravda, že se nikdy nebavíme o rozdělení<br />

Československa, na to máme každý svůj pohled,<br />

takže tohle téma vynecháváme. Ovšem jinak se<br />

rozdílné povahy ukazují spíš ve vztahu k ostatním.<br />

Martin je hlučnější, má velká gesta, takže<br />

ho většinou musíme spíš umírňovat, aby se<br />

na nás lidé například v kavárně neotáčeli. Přijeli<br />

jsme ale třeba do Bělehradu a on tam strašně zapadl,<br />

lidé ho milovali. Zatímco mě se pořád ptali,<br />

proč mám depresi.<br />

6


MK: Lukáše si v podstatě vůbec nevšimli,<br />

že tam byl!<br />

Velkou možnost srovnávat různé národní povahy<br />

máte i díky častým návštěvám zahraničních<br />

festivalů. Vnímáte hodně různorodost publika?<br />

LT: Vždy jsem byl přesvědčený, že existence<br />

národních povah je hloupost. Ale postupem<br />

času, právě díky práci v zahraničí, jsem zjistil, že<br />

na tom něco je. Není to jenom o temperamentu,<br />

ale třeba i o různém způsobu přijímání kultury.<br />

Děti v zahraničí čtou jiné pohádky, s jinou náplní<br />

a jinými konci, jsou tam jiná národní traumata<br />

a to se samozřejmě promítne i na reakcích<br />

publika v divadle. Nejlépe jsme to mohli poznat,<br />

když jsme s jedním projektem procestovali více<br />

zemí. Reakce publika nejen při představení, ale<br />

i po něm je například v Litvě diametrálně odlišná<br />

než třeba v Bělehradě.<br />

MK: V Asii člověk jinou reakci tak nějak očekává,<br />

ale potom vyjede k nám za hranice a zjistí, že<br />

i třeba mezi polským a naším divákem jsou zásadní<br />

rozdíly. To mi přijde nejzábavnější.<br />

Jakým způsobem si dva režiséři vybírají spolupracovníky<br />

do inscenačního týmu?<br />

LT: My nemáme nikdy ambici někoho lámat nebo<br />

překonávat něčí odpor. Trávíme tolik času v divadle,<br />

že je pro nás kromě profesních kvalit hrozně<br />

důležité, s jakým člověkem děláme. Samozřejmě,<br />

že se snažíme vybírat na konkrétní druh práce ty<br />

nejlepší profesionály, ale postupem času jsme si<br />

už vytvořili tým spolupracovníků. A ten je složený<br />

z lidí, se kterými bychom chtěli trávit i volný čas.<br />

Nějakým způsobem nás inspirují, baví nás s nimi<br />

být. A přitom splňují profesní požadavky. Asi<br />

bychom nemohli dělat s někým, kdo je třeba geniální,<br />

ale jinak bychom si s ním neměli co říct.<br />

MK: My neprosazujeme svoji vizi. Tvoříme inscenační<br />

tým, aby lidé v něm viděli svět a ten náš<br />

společný projekt stejně jako my.<br />

V poslední době jste hodně vyhledávaní režiséři.<br />

Vyhovuje vám maximální vytížení s minimem<br />

volného času?<br />

LT: Nedávno jsem se bavil s Marthou Issovou,<br />

která si mi posteskla, že jde teď z filmu do filmu,<br />

takže za chvíli asi nebude mít práci. Herci to<br />

tak totiž mají, pracují často ve vlnách. U nás to<br />

funguje obdobně. Už jsme vlastně jedno takové<br />

období zažili. Hned po škole jsme byli hodně žádaní,<br />

vyjeli jsme do zahraničí a zájem o nás tady<br />

Neprosazujeme<br />

svoji vizi. Tvoříme<br />

inscenační tým, aby<br />

lidé v něm viděli svět<br />

a ten náš společný<br />

projekt stejně<br />

jako my.<br />

7


Martin Kukučka<br />

a Jan Šťáva při zkoušce<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Režijní tandem SKUTR tvoří<br />

režiséři Martin Kukučka (nar.<br />

1979 ve slovenském Martině)<br />

a Lukáš Trpišovský (nar. 1979<br />

v Praze). Společně začali pracovat<br />

při studiích na DAMU u profesora<br />

Josefa Krofty a profesora Miloslava<br />

Klímy. Po ukončení studia je přizval<br />

ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab<br />

ke spolupráci a nabídl jim tvůrčí<br />

rezidenci. Zde vzniklo několik<br />

úspěšných divadelních projektů.<br />

Inscenace SKUTRu se představily<br />

na festivalech v Srbsku, Polsku,<br />

Litvě, Itálii, Německu, Rumunsku,<br />

Slovensku, Číně či Jižní Koreje.<br />

Zahraniční působení SKUTRu<br />

vyvrcholilo měsíčním hostováním<br />

na festivalu Fringe ve skotském<br />

Edinburghu. S inscenací Joke Killers<br />

reprezentovali Českou republiku<br />

na světové výstavě Expo 2010<br />

v čínské Šanghaji. Autorská představení<br />

SKUTRu kombinují tanec,<br />

pohyb, akrobacii, loutky, projekce,<br />

lightdesign, text a zvuk a dala by<br />

se jedním slovem označit za multižánrová<br />

či cross-over. Za svou<br />

tvorbu získali mnoho cen, z nichž<br />

jsou nejvýznamnější Grand Prix<br />

na mezinárodním festivalu FIST<br />

v Bělehradě 2007 a Cena diváků<br />

tamtéž 2007 a 2008, Cena Evalda<br />

Schorma a Cena Josefa Hlávky.<br />

Nominace na Total Theatre Aword<br />

za inscenaci Plačky na Festivalu<br />

ve Skotském Edinburghu. Třikrát<br />

po sobě byli nominováni na Talent<br />

roku Ceny Alfréda Radoka a v roce<br />

2010 za inscenaci La Putyka na Inscenaci<br />

roku Ceny Alfréda Radoka.<br />

Několikrát byli také nominováni<br />

na cenu Sazky a Divadelních novin.<br />

hodně opadl. Začali jsme tedy dělat vlastní projekty,<br />

na které jsme sháněli financování. A teď se<br />

rozjela druhá vlna, která nás zase hodně zaměstnává.<br />

Tohle si člověk bohužel nemůže plánovat.<br />

Musí jen odhadnout vlastní síly, aby mu stačily.<br />

Po hodně náročných projektech je vždy potřeba<br />

udělat si pár měsíců pauzu, zjistit, jak jde život,<br />

nadechnout se, aby měl zase z čeho tvořit.<br />

MK: Lukáš je na tohle umírněnější. Mě fascinuje<br />

být u toho, takže pokud jde o zajímavá setkání,<br />

snažím se udělat maximum. Volno si pak člověk<br />

vždycky nějak udělá.<br />

V současné době chystáte pro Operu Národního<br />

divadla Dona Giovanniho. Lze konzervativní<br />

scénu Stavovského divadla sloučit s vaší oblibou<br />

v netradičních prostorech, na kterých vaše představení<br />

často vídáme?<br />

MK: My záměrně nevyhledáváme netradiční prostory.<br />

Člověk se naučí, že každý prostor něco nabídne.<br />

A ani jeviště Národního divadla, potažmo<br />

Stavovského divadla, se nedá vnímat jen jako nespecifický<br />

prostor. Je sice konzervativní ve svém<br />

pojímání, ale svá specifika má. Jde jenom o to<br />

najít je a vytěžit. Netradiční užití prostoru přece<br />

neznamená, že herec běhá mezi diváky. Jeviště<br />

ve Stavovském divadle má svoji historii a atmosféru.<br />

A právě na těchto věcech se při práci s ním<br />

dá krásně stavět. Nás ten prostor hodně zajímá,<br />

je plný inspirace.<br />

LT:Rozhodující je, aby prostor souzněl s textem.<br />

Když jsme třeba dělali na podzim Radúze a Mahulenu<br />

v brněnském Mahenově divadle, hodně<br />

souvisel výběr titulu se vzhledem scény. Neumím<br />

si představit, že bych dělal tuhle inscenaci v nějakém<br />

jiném prostoru. Je spíš deklamační, nese<br />

se. S Giovannim je to podobné, do Stavovské divadla<br />

jednoduše patří.<br />

Hudebníci se o Donu Giovannim někdy vyjadřují<br />

jako o „opeře oper“. Z toho jde respekt. Jaký je<br />

váš vztah k tomuto titulu?<br />

LT: Když mi z Národního divadla poprvé volali<br />

s nabídkou režírovat operu Don Giovanni, řekl jsem,<br />

že potřebuji čas na rozmyšlenou. Věděl jsem, že<br />

je to nádherný titul, se kterým je spojená světová<br />

premiéra ve Stavovském divadle, ale současně<br />

jsem věděl, že je to velmi těžký úkol. U Dona Giovanniho<br />

nestačí jen dělat pěkné obrázky a nechat<br />

za sebe pracovat hudbu. Je to velmi dobře napsaná<br />

situační komedie, která má ohromný přesah<br />

v postavách Dona Giovanniho a Komtura, v otázkách<br />

života i smrti a jejich překračování. Úskalí<br />

je v udržení hranice situační komedie, do které<br />

musíte dostat metaforický obrazový přesah. To je<br />

pro klasické repertoárové opery hodně atypické.<br />

Takže rozhodnutí, zda vzít titul, po kterém všichni<br />

operní režiséři touží, ale vědět, že ho děláme<br />

jako svoji první operu, nebylo jednoduché. I když<br />

ta nabídka byla v podstatě neodmítnutelná.<br />

S čím se při zkoušení nejvíc potýkáte?<br />

LT: Opera Don Giovanni má velký nárok na herecké<br />

výkony zpěváků, nestačí ji jen uzpívat. Je tam<br />

mnoho situací, které se také musejí uhrát. Mozart<br />

byl geniální psycholog, dokázal do klasické<br />

formy napěchovat emoce a jejich kontrast. My<br />

čím dál víc zjišťujeme, že nás tím, jak je opera<br />

napsaná, v podstatě stále geniálně vede za ruku.<br />

MK: Naším největším úkolem je vlastně rozpohybovat<br />

zpěváky. Don Giovanni je napsaný tak, že<br />

potřebuje od herců akci. My se nesnažíme dělat<br />

nějaké velké metafory, myšlenky nebo gesta, to<br />

už tam je napsané. My musíme jen naplnit vztahy<br />

mezi lidmi na jevišti. Ty jsou v Donu Giovannim<br />

plné emocí, vášně, hravosti, erotiky a přitom<br />

na hranici. Na hranici lascivnosti, lásky a smrti.<br />

A taky na hranici toho, jak se vztahy začnou měnit<br />

ve chvíli, kdy jde o krk. Změna vztahu a postoje<br />

jednotlivých postav se mění v každé situaci<br />

a to je na téhle opeře nesmírně zajímavé.<br />

Je pro vás větší inspirací hudba nebo libreto?<br />

MK: U Dona Giovanniho jde o tak úzké propojení, že<br />

to nelze rozdělovat.<br />

LT: Libreto dává základní situaci, ale hudba vede<br />

skrz situaci a rozkrývá vztahy a emoční poryvy<br />

mezi postavami. Takže se to opravdu oddělit nedá<br />

a inspiruje nás oboje. Třetím prvkem inspirace<br />

jsou pak jednoznačně samotní zpěváci. Ti inscenaci<br />

dávají maso a kosti. Hodně z nich vycházíme.<br />

S tématem Dona Giovanniho je neodmyslitelně<br />

spjatý prvek erotiky. Jak moc s ním počítá vaše<br />

provedení?<br />

LT: Je potřeba si udělat jasno ve významu slova<br />

erotika. Pokud znamená koření vztahů mezi lidmi<br />

a důvod, proč se o nějakého člověka zajímám,<br />

pak je náš Don Giovanni erotiky plný. Ovšem bavíme-li<br />

se o prvoplánové erotice z časopisů vyvěšených<br />

na zadní straně trafiky, tu u nás rozhodně<br />

nenajdete.<br />

MK: Určitě se nedá říct, že by byl motiv erotiky<br />

upozaděný. Jenže my ho vidíme spíš jako fantasijní<br />

svět Dona Giovanniho, do kterého dokáže vtáhnout<br />

lidi. Dokáže je zaujmout a rozkrýt jim věci,<br />

které oni sami ještě o sobě nevědí. Když najdeme<br />

správný význam toho slova, určitě je nutné říct,<br />

že erotika v naší inscenaci je!<br />

Bude tedy váš Don Giovanni jiný?<br />

LT: Jiný než co? V průběhu příprav jsme nastudovali<br />

mnoho výkladů, jak se Don Giovanni dělal ve světě,<br />

jenže když jsme na začátku od Národního divadla<br />

dostali nabídku, ptali jsme se, co se od naší režie<br />

očekává. A odpověď byla, že žádoucím výsledkem<br />

je Don Giovanni, jak ho vidíme my. Těžko posoudit,<br />

zda bude jiný. Snažíme se o vlastní práci.<br />

MK: Jsme zvyklí dělat autorské projekty, ale tady<br />

interpretujeme dílo, u kterého nemáme ambici<br />

dokázat si, že umíme Mozarta udělat jinak. Snažíme<br />

se vycházet z čisté interpretace díla, i když<br />

na druhou stranu ho zasazujeme do bezčasového<br />

prostředí, takže určitě neděláme historizujícího<br />

Dona Giovanniho. Bezčasové prostředí je přístupnější<br />

pro vyjádření metafor současnému divákovi.<br />

Je možné, že náš způsob provedení bude blízký<br />

divákovi, který není úplně zvyklý chodit do divadla.<br />

Otázkou samozřejmě zůstává, zda takový<br />

divák na Dona Giovanniho přijde. Ale my se snažíme<br />

vždycky dělat <strong>divadlo</strong> nejen pro lidi, kteří do něj<br />

pravidelně chodí, ale i pro ty, kteří se pro něj<br />

teprve mohou nadchnout.<br />

Jak by podle vašich představ vypadal ideální<br />

divák, který zamíří do Stavovského divadla<br />

na Dona Giovanniho?<br />

MK: Stačí, aby si sebou přinesl jedinou věc,<br />

a to je otevřená fantasie. Nebo alespoň trošku<br />

pootevřená.<br />

Petr Kozlíček<br />

8


opera<br />

Giuseppe Verdi<br />

Nabucco<br />

30. 8., 2. 9. a 8. 9.<br />

ve Státní opeře<br />

Mediální partneři opery:<br />

Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly,<br />

Český rozhlas 3 – Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz


Opera > Premiéra ve státní opeře<br />

Pietro Mascagni<br />

Sedlák kavalír<br />

Ruggiero Leoncavallo<br />

Komedianti<br />

Hudební nastudování: Hilary Griffiths<br />

Dirigent:<br />

Hilary Griffiths / Jiří Štrunc<br />

Režie: Inga Levant<br />

Scéna a kostýmy: Friedrich Eggert<br />

Sbormistři:<br />

Tvrtko Karlović, Adolf Melichar<br />

Účinkují:<br />

Santuzza<br />

Anda-Louise Bogza / Nana Miriani<br />

Turiddu<br />

Igor Jan / Michal Lehotský /<br />

Emmanuel di Villarosa<br />

Alfio<br />

Miguelangelo Cavalcanti /<br />

Vladimír Chmelo / Ivan Kusnjer<br />

Lola<br />

Galia Ibragimova / Andrea Kalivodová<br />

Lucia<br />

Galia Ibragimova / Yvona Škvárová /<br />

Lenka Šmídová<br />

Canio<br />

Igor Jan / Michal Lehotský /<br />

Emmanuel di Villarosa<br />

Nedda<br />

Maria Kobielska /<br />

Simona Procházková<br />

Tonio<br />

Miguelangelo Cavalcanti /<br />

Vladimír Chmelo / Ivan Kusnjer<br />

Beppe<br />

Vladimír Doležal / Jan Markvart<br />

Silvio<br />

Jiří Brückler / Jakub Pustina<br />

Orchestr a sbor Státní opery<br />

Premiéry 14. a 17. 6. 2012<br />

ve Státní opeře<br />

Když významný italský nakladatel Edoardo<br />

Sonzogno v polovině roku 1888 vypsal soutěž<br />

pro mladé skladatele o nejlepší jednoaktovou<br />

operu, netušil, že ze 73 přihlášených děl se to<br />

vítězné stane nesmrtelným a i po více než sto<br />

dvaceti letech jedním z nejoblíbenějších. Tehdy<br />

pětadvacetiletý Pietro Mascagni stál na počátku<br />

své skladatelské dráhy a do soutěže, o které<br />

se dozvěděl dva týdny před uzávěrkou, zaslal<br />

čerstvě dokončeného Sedláka kavalíra, který je<br />

považován za základní dílo italského verismu,<br />

jímž na jeviště vstoupily postavy ze současného<br />

života, lidé z drobných poměrů a nižších sociálních<br />

vrstev. O spolupráci požádal svého přítele<br />

Giovanniho Targioni-Tozzettiho, který si vybral<br />

oblíbenou novelu Giovanniho Vergy Sedlák kavalír,<br />

kterou společně s G-uidem Menascim obratně<br />

převedli do působivého dramatického libreta.<br />

Není bez zajímavosti, že ve zmíněné soutěži<br />

byla dle téže předlohy přihlášena ještě opera<br />

Mala Pasqua! (Prokleté Velikonoce), jejímž autorem<br />

je Stanislao Gastaldon. Přestože před Sedlákem<br />

kavalírem začal Mascagni komponovat dvě jiné<br />

opery, stal se právě Sedlák první dokončenou<br />

a provedenou operou. Premiéra v Římě 17. května<br />

1890 byla skladatelovým životním úspěchem,<br />

Mascagni zažil na čtyři desítky opon a opera se<br />

brzy začala hrát po celém světě. Jen v Itálii dosáhl<br />

Sedlák kavalír během skladatelova života 14 tisíc<br />

repríz! V Praze se Sedlák kavalír objevil necelý rok<br />

po světové premiéře, když ho 4. ledna 1891 uvedlo<br />

Národní <strong>divadlo</strong>, při premiéře v kombinaci s reprízou<br />

Plautovy činohry Menaechmové. Na základě<br />

velkého úspěchu uvedlo rok po té Národní <strong>divadlo</strong><br />

Mascagniho Kmotra Fricka a za další rok operu<br />

Rantzauové. Z Mascagniho oper na našem území<br />

zazněl opakovaně Zanetto.<br />

O šest let starší Ruggiero Leoncavallo byl svědkem<br />

fantastického přijetí Sedláka kavalíra a rozhodl<br />

se rovněž v duchu verismu zkomponovat<br />

svou vůbec první operu – Komedianty. Tehdy ještě<br />

téměř neznámý Leoncavallo napsal roku 1891<br />

libreto i hudbu během pěti měsíců. O rok později<br />

slavil se svou operní prvotinou při milánské<br />

premiéře obrovský úspěch. Stejně jako v případě<br />

Sedláka kavalíra se i Komedianti poprvé objevili<br />

v pražském Národním divadle necelý rok po premiéře.<br />

Poprvé zde byli uvedeni v jednom večeru<br />

s Délibovým baletem Coppélia. Rovněž v Praze si<br />

Komedianti okamžitě získali oblibu, v zápětí byli<br />

uváděni i na dalších našich scénách a postupně<br />

sem přicházely další Leoncavallovy opery – Medicejští,<br />

Bohéma, Zaza a Cikáni.<br />

V roce 1893 byly v Římě obě opery poprvé uvedeny<br />

společně v jeden večer a od té doby patří nerozlučně<br />

k sobě. Josef Bohuslav Foerster prohlásil,<br />

že Komedianti jsou na ruby obráceným Sedlákem<br />

kavalírem – v Sedlákovi zápasí dvě ženy o muže, v Komediantech<br />

dva muži o ženu a poté obě opery končí<br />

stejně: vraždou ze žárlivosti.<br />

Nejnovější inscenace Národního divadla přenáší<br />

děj Sedláka kavalíra do italského filmového<br />

studia Cinecittà, které založil v roce 1937 Benito<br />

Mussolini pro účely propagandy pod heslem<br />

„Kino je nejsilnější zbraň“. Postavy opery zde<br />

záhy po otevření natáčejí jeden z krásných<br />

historických velkofilmů o přípravě Velikonoc<br />

a jsou konfrontováni s nucenou krásou, klidem<br />

a v sousedství toho s reálným životem. V Komediantech<br />

se ocitáme ve stejném filmovém studiu<br />

ale v současnosti, ve světě slavných celebrit,<br />

na party, na jejímž programu má být mj.<br />

vystoupení skupinky staromódních klaunů.<br />

Mementem je uvědomění si, že falešná krása,<br />

zde zpřítomněná např. filmovými (Sedlák kavalír)<br />

nebo klaunskými (Komedianti) kostýmy, neznamená<br />

zhola nic ve srovnání s realitou, která<br />

nás obklopuje.<br />

Pavel Petráněk<br />

10


Opera > Připravujeme<br />

><br />

Vizualizace scény<br />

Claude Debussy<br />

Pelleas a Melisanda<br />

Hudební nastudování:<br />

Jean-Luc Tingaud<br />

Dirigent:<br />

Jean-Luc Tingaud / David Švec<br />

Režie a scéna: Rocc<br />

Kostýmy: Rocc, Miroslav Sabo<br />

Sbormistr: Martin Buchta<br />

Účinkují:<br />

Pelléas<br />

Philipp Do / Richard Samek<br />

Mélisande<br />

Veronika Hajnová / Kateřina Jalovcová<br />

Golaud<br />

Martin Bárta / Jiří Sulženko<br />

Arkel<br />

Oleg Korotkov / František Zahradníček<br />

Geneviève<br />

Yvona Škvárová / Lenka Šmídová<br />

V letošním roce si připomínáme 150. výročí úmrtí<br />

francouzského skladatele Clauda Debussyho<br />

a belgického spisovatele, nositele Nobelovy<br />

ceny za literaturu Maurice Maeterlincka,<br />

jejichž dílo se kongeniálně spojilo v hudebním<br />

dramatu Pelleas a Melisanda.<br />

Maeterlinck počátkem 90. let 19. století<br />

začal psát symbolistické hry plné<br />

mystiky a fatalismu s hlavními tématy<br />

smrti a smyslu života. Snad<br />

nejznámější z nich je pětiaktové<br />

drama z roku 1892 o zakázané<br />

lásce Pelleas a Melisanda, o lásce<br />

Pellea k manželce svého<br />

bratra, o velkém čistém citu,<br />

který nebere zřetel na hodnoty<br />

manželství. Premiéra v květnu<br />

1893 byla přijata s nadšením.<br />

Zpracování tohoto dávnověkého příběhu<br />

zaujalo Clauda Debussyho, který se marně<br />

snažil najít vhodný námět na operu.<br />

Přestal komponovat svou operní prvotinu<br />

Rodrigue et Chimène, požádal Maeterlincka<br />

o svolení ke zhudebnění a v září<br />

1893 začal pracovat na Pelleovi. V roce 1895<br />

bylo dílo téměř dokončené, chyběla jen<br />

detailní instrumentace, ale přes různé<br />

peripetie nebyla vidina provedení, proto<br />

k definitivnímu dokončení došlo až o tři roky<br />

později. Premiéra se konala před devadesáti lety<br />

v Opéra-Comique v Paříži. Pelleas a Melisanda se<br />

nakonec stala jedinou Debussyho dokončenou<br />

operou, stala se jakýmsi milníkem v dějinách<br />

tohoto žánru a ovlivnila řadu skladatelů 20.<br />

století.<br />

Pelleem a Melisandou obohacujeme repertoár<br />

Národního divadla významným francouzským<br />

impresionistickým dílem. Hudebního nastudování<br />

se ujímá Jean-Luc Tingaud, který má na repertoáru<br />

řadu méně hraných francouzských oper<br />

a Pellea dirigoval již v Toulonu (2007) a Rennes<br />

(2011). Režisér a umělecký šéf Opery Národního<br />

divadla Rocc chce ve své inscenaci Pellea a Melisandy<br />

navázat na první uvedení Maeterlinckovy hry<br />

na prázdné scéně za tylovou oponou a zhmotnit<br />

svou ideu „opera povera“ o nematerialitě divadelního<br />

prostoru, kdy pohyb herců je nedílnou<br />

součástí vytváření scénografie. Místo tylové opony<br />

používá Rocc ve své inscenaci sedm velkých<br />

sítí, které rozčlení prostor na šest částí, a pomocí<br />

světel vytváří impresionistické nálady.<br />

Pavel Petráněk<br />

><br />

Rocc<br />

Foto: E. Blažková<br />

12


Opera > Rozhovor<br />

Rozhovor<br />

s TOMÁŠEM NETOPILEM,<br />

dirigentem opery<br />

Don Giovanni,<br />

která má premiéru<br />

ve Stavovském divadle<br />

9. a 10. června 2012<br />

Mozart,<br />

to je nikdy nekončící cesta ...<br />

><br />

Tomáš Netopil<br />

Foto: Dan Porges<br />

Nastudování Dona Giovanniho pro Stavovské <strong>divadlo</strong><br />

je tvé první setkání s tímto titulem, nebo jsi<br />

ho už nastudoval někdy dříve?<br />

Dona Giovanniho jsem nastudoval už jedenkrát<br />

v roce 2007. Byla to produkce v Teatro Giuseppe<br />

Verdi v Terstu, při které jsem spolupracoval<br />

s režisérem Danielem Abbadem, synem slavného<br />

dirigenta Claudia Abbada. Před dvěma lety jsem<br />

tento titul dirigoval jako repertoárové představení<br />

v drážďanské Semperoper.<br />

Máš tedy za sebou nastudování většiny uváděných<br />

Mozartových oper (Lucio Silla, La finta giardiniera,<br />

Idomeneo, Únos ze serailu, Figarova svatba, Don Giovanni,<br />

Così fan tutte, Kouzelná flétna), některé i ve více<br />

inscenacích, nově v Drážďanech i další „pražský“<br />

titul La clemenza di Tito. Jak se ti jeví Mozartův vývoj<br />

a jaké místo v něm zaujímá Don Giovanni?<br />

Záleží na tom, jak člověk Dona Giovanniho vnímá<br />

a jak ho chce interpretovat. Já inklinuji k interpretacím<br />

klasicistnějším a střídmějším, co se<br />

obsazení orchestru týká. Paradoxně mám velmi<br />

oblíbenou nahrávku Dona Giovanniho s Berlínskou<br />

filharmonií a s Herbertem Karajanem, která mi<br />

přijde velmi romantická, ale k Giovannimu mi to<br />

hodně sedí, protože tento titul je uchopitelný<br />

jak z klasicistního pohledu, tak z romantického,<br />

i z pohledu 21. století. Zajímavé jsou právě tyto<br />

různé možnosti jak Giovanniho pojmout. Nedovedu<br />

si představit, že by například La finta giardiniera byla<br />

hrána příliš romanticky. Tam je interpretační styl<br />

daný, ale Giovanni skýtá možnost odlišných přístupů.<br />

Je to i velký přínos nadčasového libreta, které<br />

stejně jako u Figarovy svatby a Così fan tutte umožňuje<br />

dílo interpretovat opravdu rozličnými způsoby.<br />

A co se týká vyústění v Mozartově vývoji, myslím,<br />

že došlo ke kumulaci energie libreta a hudebního<br />

materiálu, který Mozart použil pro čitelné vyjádření<br />

postav. Je opravdu v obrovské míře využíváno<br />

všech Mozartovi dostupných kompozičních prostředků<br />

k naplnění dramatického toku hudby.<br />

Množství Mozartových titulů na tvém repertoáru<br />

působí dojmem specializace na tohoto autora. Je<br />

to záměr nebo shoda okolností? O jaké autory si<br />

chceš podobným způsobem repertoár rozšiřovat?<br />

Je to už asi záměr, ale původně to byla spíš shoda<br />

různých příjemných okolností. Mozart je autor,<br />

který mě stále provokuje a inspiruje zároveň, protože<br />

je to nikdy nekončící cesta jak pro hostování<br />

u orchestrů, tak u vlastního orchestru, s kterým<br />

procházím už čtvrtou sezonou, počítám-li i Fintu<br />

giardinieru, kdy se společně Mozartem zabýváme.<br />

Tímto způsobem bych se chtěl věnovat i českému<br />

opernímu repertoáru, speciálně Janáčkovi, který<br />

mě hodně zajímá. Myslím, že osoba českého dirigenta<br />

je pak v tomto inspirativní i pro zahraničí.<br />

To je tedy moje cílené soustředění, ale nevyhýbám<br />

se ani jiným produkcím a příští sezona je<br />

toho důkazem. Jen jedna čtvrtina bude splňovat<br />

jeden z těchto záměrů, kdy nastuduji Kouzelnou<br />

flétnu v Antverpách. Jinak to budou Offenbachovy<br />

Hoffmannovy povídky v Paříži, Prokofjevova Láska<br />

ke třem pomerančům v Amsterdamu a Halévyho Židovka<br />

v Drážďanech.<br />

Nová inscenace Dona Giovanniho bude po jevištní<br />

stránce proti předchozí výrazně jiná, bude jiná<br />

i po hudební?<br />

Chtěl bych pokračovat v duchu, v kterém jsme<br />

započali s Idomeneem, protože Finta giardiniera byla teprve<br />

seznámením s orchestrem, kdy jsme ještě pokračovali<br />

víceméně ve stylu, na který byl orchestr<br />

zvyklý. U Idomenea jsme vyvýšili a zmenšili orchestr<br />

a začali jsme jinak pracovat s Mozartovou hudební<br />

materií, což jsme ještě prohloubili minulý rok při<br />

Únosu ze serailu. U Dona Giovanniho je to poněkud náročnější,<br />

protože jeho repertoárová vytíženost byla<br />

za poslední roky obrovská. U orchestru jsou jisté<br />

zvyky, které se neustále vracejí a je velmi těžké je<br />

nabourat a odlišit se od nich. Chtěl bych Giovanniho<br />

zvukově odlehčit, aby nepůsobil v prostoru Stavovského<br />

divadla zvukově nepříjemně, ale zároveň<br />

aby zůstala zachována dramatičnost, která je<br />

samozřejmě velmi důležitá. Uvidíme také, jak se<br />

naše snažení v orchestru bude snoubit s režií, která<br />

je dost jiná proti tomu, na co byli diváci zvyklí.<br />

Ale myslím si, že se mají opravdu na co těšit.<br />

Co ti v ND udělalo největší radost?<br />

Největší radost mi udělala samotná práce s orchestrem,<br />

několik našich krásných operních představení,<br />

ať to byla Káťa Kabanová, Salome, Ariadna,<br />

nebo mozartovské produkce, ať to byly koncerty<br />

v Litomyšli, nebo loni na Pražském jaru, které byly<br />

mimořádně úspěšné a které, doufám, že si užili<br />

všichni orchestrální hráči včetně sólistů.<br />

Zmínil jsi koncert v Litomyšli – letos tam budeš<br />

dirigovat Dvořákova Jakobína. Čím bys diváky<br />

na toto představení nalákal?<br />

Nalákal bych diváky na opravdu velmi povedenou<br />

produkci, která jako jedna z mála v dnešní<br />

době ctí a společně tvoří symbiózu krásné hudby<br />

s esteticky propojeným vizuálním obrazem. To<br />

vše provedeno v krásném inspirativním prostředí<br />

zámku v Litomyšli slibuje opravdu poetické rozloučení<br />

s touto sezonou.<br />

Děkuji za rozhovor.<br />

Ptal se Beno Blachut ml.<br />

13


Mek90x133,5:Sestava 1 17.5.2012 16:30 Stránka 2<br />

ZNÁTE JIŽ DŮKLADNĚ HLEDIŠTĚ NÁRODNÍHO DIVADLA?<br />

LÁKALO BY VÁS OCITNOUT SE PRO ZMĚNU NA JEVIŠTI<br />

A CÍTIT SE JAKO HVĚZDY NÁRODNÍHO DIVADLA?<br />

Staňte se členem<br />

Mecenášského klubu Národního divadla!<br />

Přihlaste se na www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

nebo kontaktujte manažerku Mecenášského<br />

klubu ND: k.pestova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

umění žít s uměním<br />

měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech<br />

Návštěvníci Opery ND<br />

mají nárok na 15% slevu<br />

na roční předplatné<br />

A2 kulturního čtrnáctideníku<br />

Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč<br />

= 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle).<br />

Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru:<br />

A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC<br />

na číslo: 605 202 115<br />

Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě.<br />

Vydává<br />

Ambit Media, a. s.<br />

artcasopis.cz<br />

Limitovaná nabídka zlevněného<br />

předplatného platí pouze při<br />

objednávce formou sms.<br />

Cena sms dle tarifu vašeho operátora.<br />

Objednávky přijímá jménem<br />

vydavatele firma Send.


alet<br />

Petr Zuska Gala X<br />

Retrospektiva choreografické tvorby<br />

uměleckého šéfa Baletu Národního divadla<br />

v desetiletí 2002–2012<br />

6 večerů / 18 titulů / 10 let tvorby<br />

Pojďte se s námi ohlédnout zpátky,<br />

zavzpomínat a oslavit jednu dekádu vývoje<br />

souboru Baletu ND a Petra Zusky v jeho čele.<br />

www.petrzuskagalax.cz<br />

www.naxrodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Uvádíme: 10. 5. – 30. 6. 2012<br />

Národní <strong>divadlo</strong><br />

Stavovské <strong>divadlo</strong><br />

Nová scéna ND<br />

×<br />

Les Bras de Mer<br />

Petr Zuska, Zuzana Šimáková<br />

Foto D. Zehetner


Balet > Uvádíme<br />

Neopakovatelná příležitost<br />

vidět vývoj umělecké osobnosti<br />

Petra Zusky, zhlédnout<br />

díla starší s mladšími, tituly,<br />

které již nejsou na repertoáru<br />

ND nebo které vznikly<br />

pro zahraniční scény.<br />

Dopřejte si zážitek z choreografií,<br />

které jsou nyní seskupeny<br />

a zařazeny k sobě ne<br />

časosběrně, ale buď tematicky<br />

či stylově, hudebně<br />

nebo žánrově.<br />

Součástí festivalu je také<br />

výstava velkoformátových<br />

fotografií na piazzetě Národního<br />

divadla mapující období<br />

10 let Baletu Národního divadla<br />

pod vedením uměleckého<br />

šéfa Petra Zusky.<br />

U příležitosti tohoto výročí<br />

byla vydána programová<br />

publikace, která shrnuje<br />

období 10 let Baletu Národního<br />

divadla a tvorbu<br />

Petra Zusky z různých úhlů<br />

pohledu včetně zajímavého<br />

obrazového materiálu.<br />

Festival bude slavnostně<br />

zakončen 30. června<br />

2012 představením Doteky<br />

folkloru v historické budově<br />

Národního divadla, kde se<br />

divákům představí v živém<br />

vystoupení známé kapely<br />

Čechomor, Hradišťan<br />

a Vyšivanka–Lada.<br />

Večer bude pokračovat<br />

na piazzetě Národního<br />

divadla happeningem, kde<br />

soubor Baletu ND a Petr<br />

Zuska chystá pro diváky<br />

letní překvapení.<br />

Petr Zuska Gala X<br />

Retrospektiva choreografické tvorby uměleckého<br />

šéfa Baletu Národního divadla v desetiletí 2002–2012<br />

PROGRAM<br />

červen 2012:<br />

7., 8., 9. června 2012<br />

Národní <strong>divadlo</strong><br />

CESTY A ZASTAVENÍ<br />

Ways 03<br />

Les Bras de Mer<br />

Smrt a dívka<br />

1<br />

20., 21., 22. června 2012<br />

Národní <strong>divadlo</strong><br />

POCTA VELKÝM TÓNŮM<br />

1. symfonie D-dur<br />

D.M.J. 1953–1977<br />

Svěcení jara<br />

28., 29., 30. června 2012<br />

Národní <strong>divadlo</strong><br />

DOTEKY FOLKLORU<br />

Ej lásko<br />

Lyrická<br />

Mezi horami<br />

10.5. – 30. 6. 2012<br />

Národní <strong>divadlo</strong><br />

Stavovské <strong>divadlo</strong><br />

Nová scéna ND<br />

www.petrzuskagalax.cz<br />

www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

><br />

1 Ways 03<br />

Zuzana Susová, Filip Veverka<br />

Foto: R. Sejkot<br />

2 D.M.J. 1953–1977<br />

Pavla Hrubešová, Richard Kročil<br />

Foto: D. Zehetner<br />

4 Lyrická<br />

Zuzana Šimáková, Viktor Konvalinka<br />

Foto: P. Hejný<br />

V roce 2002 se stal Petr Zuska uměleckým šéfem<br />

Baletu Národního divadla v Praze. Krátce po svém<br />

jmenování na otázku, jak si představuje budoucí<br />

podobu baletního souboru, odpověděl: „Jako<br />

technicky a umělecky silné těleso, proniknuté evropskými<br />

a světovými vlivy, se schopností adaptibility a otevřenosti k co<br />

nejširším žánrovému a stylovému spektru v oblasti baletu<br />

a tanečního divadla.“<br />

Po deseti letech působení Petra Zusky v Národním<br />

divadle se dá konstatovat, že svoji tehdejší<br />

vizi bezezbytku naplnil. Během velmi krátkého<br />

období proměnil soubor a dramaturgii Baletu ND<br />

na moderní dynamické těleso. Rozšířil dramaturgický<br />

záběr repertoáru od klasických baletních<br />

děl přes neoklasické tituly až po soudobé taneční<br />

projekty. Balet ND začal více vystupovat nejen<br />

na evropských festivalech a gala, ale představil se<br />

i na jiných kontinentech. Soubor Baletu Národního<br />

divadla získal do svého čela choreografa, který<br />

v českém tanečním kontextu zosobňuje výjimečného<br />

tvůrce, jenž spolupracuje s významnými<br />

světovými baletními soubory.<br />

Petr Zuska je oceňován jako výrazná individuální<br />

osobnost pro svůj široký choreografický záběr<br />

i vyzrálý umělecký přístup.<br />

V současné době má Balet Národního divadla šest<br />

desítek tanečníků převážně z České republiky, ale<br />

také z Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Francie, Maďarska,<br />

Nového Zélandu, Švýcarska, Velké Británie,<br />

Německa, Japonska a Itálie. Soubor je vyváženým<br />

tělesem, jehož členové jsou vybaveni technicky<br />

a herecky zdatným rejstříkem schopností.<br />

16


2<br />

3<br />

6 večerů<br />

18 titulů<br />

10 let tvorby


Balet > Uvádíme ve státní opeře<br />

Petr Iljič Čajkovskij<br />

Spící krasavice<br />

– poslední dcera cara<br />

Dirigent: Pavel Šnajdr<br />

Libreto, choreografie a režie:<br />

Youri Vàmos<br />

Scéna a kostýmy: Michael Scott<br />

Světelný design: Klaus Gärditz<br />

Poslední repríza<br />

19. června v 19.00<br />

ve Státní opeře<br />

Děj baletu přivádí diváky nikoliv do pohádkového<br />

příběhu, ale do historicky tragické situace<br />

vyvraždění rodiny Romanovců. Výjevy baletu<br />

u dvora jsou spojeny se zjevem Anny Anderson,<br />

která prožila celý život v představě, že je carskou<br />

dcerou. Noblesní scény z vladařského paláce se<br />

ve vzpomínkách Anny Anderson – Anastasie<br />

proměňují v obrazy nevinného dětství v nádheře,<br />

a také v reminiscenci na klasický ruský<br />

balet s celou jeho virtuozitou. Obrazy klasického<br />

baletu se objevují ve strukturovaných tanečních<br />

číslech, mezi kterými nechybí slavné pas<br />

de deux i s variacemi sólistů, oblíbené taneční<br />

výstupy kočky a kocoura nebo modrého ptáka či<br />

sborové scény slavného valčíku. To vše působí<br />

jako kontrast k tragédii zániku carské rodiny.<br />

Představení slibuje nevšední zážitek pro milovníky<br />

silných příběhů i pro obdivovatele špičkového<br />

baletního mistrovství.<br />

Balet Státní opery uvádí<br />

netradiční verzi Čajkovského<br />

Spící krasavice, která<br />

se v choreografii jednoho<br />

z nejúspěšnějších evropských<br />

choreografů současnosti,<br />

Youriho Vàmose,<br />

proměnila ve velkolepé<br />

taneční drama o šťastném<br />

životě i tragickém zániku<br />

carské rodiny.<br />

><br />

Spící krasavice<br />

– poslední dcera cara<br />

Foto: M. Divíšek<br />

18


Balet > Hostování<br />

Národní <strong>divadlo</strong> ve spolupráci s WU promotion uvádí<br />

Red Cliff<br />

Legenda čínské literatury<br />

v podání Pekingské opery<br />

Režie: Zhang Jigang<br />

Výkonná režie: Shi Hongtu<br />

Hudební režie: Zhu Shaoyu<br />

Scénografie: Gao Guangjian<br />

Kostýmy: Song Li, Peng Dinghuang<br />

Světla: Wang Ruiguo<br />

Uvádíme<br />

9. a 10. července 2012<br />

v Národním divadle<br />

Inscenace byla realizována ve spolupráci National<br />

Center for the Performing Arts a Pekingské<br />

opery. K dispozici bylo silné obsazením (včetně<br />

špičkových čínských umělců) a prvotřídní tým<br />

zajišťující scénické a kostýmní návrhy. Příběh<br />

byl adaptován slavným spisovatelem Cai Fuchao<br />

a režií byl pověřen Zhang Jigang, tvůrce choreografie<br />

úvodního i závěrečného ceremoniálu<br />

olympijských her 2008 v Pekingu.<br />

Na rozdíl od tradiční čínské opery, v níž se rekvizity<br />

většinou omezují na stůl a dvě židle, režisér<br />

Zhang Jigang a scénograf Gao Guangjian vytvořili<br />

bohatou výpravu, ze které lze vycítit inspiraci<br />

konvencemi westernových oper. V návaznosti<br />

na myšlenku, že Pekingská opera by se měla vyvíjet<br />

v souladu s technickými možnostmi a zrcadlit<br />

„duch doby“, Zhang a Gao se snažili obohatit scénografii<br />

přiměřeným využitím vizuálních a zvukových<br />

efektů používaných v kinematografii.<br />

Nad představením převzaly záštitu Čínská ambasáda<br />

a Česko-čínská komora vzájemné spolupráce.<br />

Jedinečné představení!<br />

Po 40 letech výjimečná<br />

možnost vidět inscenaci<br />

největšího čínského<br />

operního domu, Pekingské<br />

opery, která v Praze završí<br />

po Budapeští a Vídni své<br />

středoevropské turné.<br />

Red Cliff patří mezi nejznámější<br />

příběhy ze souboru<br />

klasické čínské literatury,<br />

označovaného jako The<br />

Legend of Three Kingdoms.<br />

Román napsal Luo Guanzhong<br />

ve 14. století a je<br />

zasazen do bouřlivých let<br />

před koncem dynastie Han<br />

a éry „Tří království“ kolem<br />

roku 200 n. l. Opera vychází<br />

z příběhu legendární<br />

bitvy u Red Cliff a vypráví<br />

o tom, jak dvě království<br />

Shu a Wu vytvořila alianci<br />

s cílem porazit<br />

království Wei.<br />

19


Balet > Zprávy<br />

Les Sylphides<br />

Kateřina Plachá<br />

Foto: archiv TK<br />

První baletní krůčky<br />

9. června 2012 ve 14.00 se v Národním<br />

divadle uskuteční slavnostní představení<br />

Baletní přípravky ND s názvem<br />

První baletní krůčky. V rámci odpoledního<br />

představení vystoupí mladí<br />

tanečníci Baletní přípravky ND a jejich<br />

hosté. Pražský chlapecký sbor Pueri<br />

gaudentes pod vedením sbormistryně<br />

Zdeny Součkové plnohodnotně<br />

propojí jednotlivá baletní vystoupení<br />

jako organická hudební složka celého<br />

představení a sólisté Baletu ND Radka<br />

Příhodová a Adam Zvonař zatančí<br />

Pas de deux v choreografii Zuzany<br />

Šimákové.<br />

Péťa a vlk na Nové scéně<br />

First English Speaking International<br />

Ballet School pod vedením umělecké<br />

ředitelky Veroniky Iblové pořádá<br />

závěrečné představení školního roku<br />

2011/2012. V první části večera budou<br />

mít diváci jedinečnou příležitost vidět<br />

ukázky práce jednotlivých ročníků<br />

a v druhé známou Prokofjevovu pohádku<br />

Péťa a vlk v choreografii Tomáše<br />

Červinky.<br />

Představení se uskuteční 10. června<br />

2012 v 18.00 se na Nové scéně<br />

Národního divadla.<br />

Více informací o baletní škole na www.<br />

balletschoolprague.com<br />

Absolventská představení<br />

19. a 20. června 2012 vás zveme do Stavovského divadla na Absolventská<br />

představení Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Program představení,<br />

které je současně i poslední absolventskou zkouškou, je sestaven tak, aby<br />

zahrnoval celou šíři výuky na škole. Diváci budou mít možnost zhlédnout<br />

fragment z baletu Najáda a rybář na hudbu C. Pugniho v choreografii Artura<br />

Saint-Leona. Po La vivandiére a pas de deux Motýl se jedná o další uvedení<br />

klasického baletního odkazu předpetipovského období tj. 1. pol. 19 stol.,<br />

které je u nás jak odbornému, tak širokému publiku téměř neznámé.<br />

Druhá část programu bude věnována současnému tanci. Alena Drapalíková<br />

připravuje s absolventy moderního tance projekt Radúza. Z tvorby<br />

této jedinečné zpěvačky vybrala k tanečnímu ztvárnění několik písní,<br />

které pro svou emocionalitu a výrazný obsah k tanečnímu vyjádření přímo<br />

svádějí. V provedení absolventů nebude chybět i balet Jiřího Kyliána<br />

Un Ballo na hudbu Maurice Ravela. Závěr představení bude již tradičně<br />

patřit suitě lidových tanců z Čech, Moravy a Slovenska.<br />

Baletní Masterclasses<br />

International Contemporary<br />

Dance Workshop Prague!<br />

16. – 21. července 2012 se koná v prostorách<br />

Baletu Národního divadla<br />

na Anenském náměstí již IV. mezinárodní<br />

workshop International<br />

Contemporary Dance Workshop<br />

Prague, jehož organizátorem je známý<br />

český pedagog a choreograf Jan Kodet.<br />

V těchto šesti dnech dojde k setkání<br />

tanečníků a významných pedagogů<br />

z celého světa. Cílem těchto vzdělávacích<br />

kurzů je představit různorodé<br />

jevištní a taneční techniky, které v současné<br />

době představují stěžejní proudy<br />

na poli současného tanečního divadla.<br />

V letošním roce přislíbili účast Veronika<br />

Iblová, Johan Greben (klasický tanec),<br />

Sonia Rodriguez, Uri Ivgi, Jan Kodet<br />

a Martin Vraný (contemporary dance and repertoire), Volker Michl<br />

(jazz dance), Robert Tirpák (floorwork) a Jérémie Perroud (pilates).<br />

Tento workshop je určen profesionálům a pokročilým tanečníkům<br />

a tento rok nově i středně pokročilým tanečníkům.<br />

Více na www.icdw-prague.com<br />

Ballet Masterclasses<br />

Daria Klimentová a Christopher Hampson<br />

Foto: B. Cooper<br />

><br />

I když léto patří do doby divadelních prázdnin, kdy se na scénách Národního<br />

divadla nehraje, baletní zkušebny v tomto čase znovu ožijí tancem.<br />

V době od 6. do 18. srpna 2012 proběhne jubilejní desátý ročník mistrovských<br />

kurzů Ballet Masterclasses, které organizuje primabalerína<br />

English National Ballet Daria Klimentová společně se svým manželem<br />

Ianem Comerem.<br />

Anenský areál znovu přivítá více než 60 mladých tanečníků z celého<br />

světa, kteří se pod vedením významných sólistů a pedagogů budou snažit<br />

prohloubit své taneční dovednosti. V letošním roce do Prahy zavítají<br />

Nicolas Le Riche, Herman Cornejo, Clairemarie Osta, Christopher<br />

Hampson, Tamás Solymosi, Daria Pavlenko, Jarek Cemerek, Nataša<br />

Novotná, Václav Janeček, Jiří Horák.<br />

Více na www.balletmasterclass.com<br />

20


činohra<br />

derniéra<br />

Historický<br />

monolog<br />

Ve středu 6. června se v Divadle Kolowrat loučí<br />

Historický monolog (Zpověď prezidenta Emila Háchy).<br />

Přijďte i Vy naposledy navštívit inscenaci<br />

režiséra J. A. Pitínského.<br />

×<br />

Eva Salzmannová<br />

Foto H. Smejkalová<br />

Mediální partneři činohry:<br />

www.cinohraND.cz


Činohra > Premiéra Nosorožce na Nové scéně<br />

Meleme<br />

páté přes deváté ...<br />

><br />

1 Rudolf Stärz, Kateřina Burianová<br />

a Ondřej Pavelka<br />

2 Lucie Žáčková<br />

3 Igor Bareš<br />

4 David Prachař<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Eugène Ionesco: Nosorožec<br />

Překlad: Ivan Zmatlík<br />

Režie: Gábor Tompa<br />

Scéna: Helmuth Stürmer<br />

Kostýmy: Carmencita Brojboiu<br />

Dramaturgie: Martin Urban<br />

Účinkují:<br />

Kateřina Burianová,<br />

Jaromíra Mílová, Igor Bareš,<br />

David Prachař, Rudolf Stärz,<br />

Václav Postránecký, Ondřej Pavelka,<br />

Petr Pelzer, Lucie Žáčková,<br />

Petr Motloch, Václav Postránecký,<br />

Jan Bidlas, Radúz Mácha, Petr Pelzer<br />

Narodil se v Târgu Mureş, rumunském<br />

městě se silnou maďarskou<br />

enklávou. Vystudoval filmovou<br />

a divadelní režii v Budapešti<br />

na akademii I. L. Caragiale (1981).<br />

Od absolutoria režíruje v rumunském<br />

Maďarském divadle v Kluži,<br />

jehož se roku 1987 stal uměleckým<br />

šéfem a po převratu se tam stal<br />

i ředitelem. Od roku 1989 je pedagogem<br />

Divadelní akademii Istvána<br />

Szentgyörgyiho v Târgu Mureş.<br />

V Kluži založil divadelní fakultu,<br />

kde od roku 1991 vede katedru<br />

režie. Od roku 2007 je vedoucím<br />

katedry režie na Taneční a divadelní<br />

fakultě Kalifornské university<br />

v San Diegu. Režíroval bezmála<br />

stovku inscenací v domovské zemi<br />

i ve světě, spolupracoval s divadly<br />

ve Spojených státech (kde připravil<br />

např. Büchnerova Vojcka, Mrožkovo<br />

Tango) v Srbsku (variace na Euripida<br />

Medea Circles), v Británii Ionescův<br />

Nový nájemník), Maďarsku (Beckett:<br />

Čekání na Godota, Visky: Julie,<br />

Camus: Nedorozumění, Shakespeare:<br />

Král Lear), Německu (Čechov: Tři<br />

sestry) a mnoho dalších. Vedl režijní<br />

workshopy v Británii i Španělsku.<br />

Natočil tři filmy, nejnovější Čínská<br />

obrana (1999) byla k vidění na filmovém<br />

festivalu Karlových Varech. Tiskem<br />

vydal své eseje o režii i básně.<br />

Je držitelem mnoha divadelních cen<br />

rumunských i zahraničních. Více<br />

o jeho práci na www.huntheater.ro.<br />

Rozhovor s režiserem Gáborem Tompou<br />

Jste z divadelní rodiny?<br />

Ano, oba mí rodiče jsou od divadla. Můj otec byl<br />

režisér Národního divadla v Budapešti. Byl žákem<br />

Maxe Reinhardta. Po návratu do Rumunska<br />

v roce 1945 založil a řídil <strong>divadlo</strong> v Târgu Mureş,<br />

tehdy tam žádné <strong>divadlo</strong> nebylo. Zde se seznámil<br />

i s mojí matkou, herečkou. Otec se později<br />

stal profesorem herectví na divadelní akademii,<br />

kterou do Târgu Mureş z jiného města přemístil.<br />

Můj dědeček z otcovy strany byl velice známý<br />

meziválečný básník.<br />

V roce 2009 jste byl v Plzni na divadelním festivalu<br />

s inscenací hry Andráse Viskyho Born for Never,<br />

se kterým jste tam sklidil veliký úspěch. Byla to<br />

vaše první cesta do Česka?<br />

Ne, s Českem mě pojí už starší vzpomínky. Jako<br />

student divadelní akademie v Bukurešti jsem byl<br />

na stipendiu v Polsku. Bylo to stipendium na čtrnáct<br />

dní, ale protože jsem se tam setkal s velmi<br />

kvalitním divadlem, zůstal jsem přes šest týdnů.<br />

Pak jsem přijel do Prahy, kde jsem pobyl deset dní.<br />

Bylo to v roce 1978–9. Málem mě ze školy vyhodili,<br />

protože jsem se do Rumunska vrátil až po dvou měsících.<br />

Tohle bylo moje první pražské dobrodružství.<br />

Viděl jsem tu Hamleta od Evalda Schorma v Divadle<br />

Na zábradlí, na stejném místě i pantomimu<br />

Ladislava Fialky. Viděl jsem snad i nějaké Krejčovo<br />

představení, nevím, jestli to byly Tři sestry, nebo<br />

jiná hra od Čechova. Kromě samotné Prahy mě fascinovala<br />

též česká kinematografie. Na filmech mě<br />

zaujal herecký styl, grotesknost a speciální humor,<br />

který je charakteristický i pro dílo Haška, Hrabala,<br />

Kundery nebo Havla. Pak jsem tu byl na pracovním<br />

setkání v divadle Archa. Potřetí jsem se vrátil až<br />

po mnoha letech na vaše pozvání.<br />

Kde a kdy jste režíroval Ionesca?<br />

Nejčastěji jsem dělal Plešatou zpěvačku. Bylo to<br />

v roce 1992, 2000 a 2008 v maďarském a rumunském<br />

divadle v Kluži a v Paříži, takže maďarsky,<br />

francouzsky a rumunsky. Dále jsem dělal hru<br />

Jakub nebo Podrobení (2003) v Kluži. Pak jsem dělal<br />

hru, kterou mám velmi rád, hru, kterou Ionesco<br />

napsal za tři dny během svého posledního stěhování<br />

do bytu na Montparnasse. Je řeč o Novém<br />

nájemníkovi, toho jsem režíroval v Newcastle Playhouse<br />

v roce 2004. Podle mě tato hra hovoří o naší<br />

poslední cestě, o našem stěhování se na onen<br />

svět. Ionesca jsem chtěl realizovat celého. Ještě<br />

jsem to nevzdal. Stále mám v plánu udělat Chodce<br />

ve vzduchu a Oběti povinnosti. Příští rok ve Spojených<br />

státech uvedu Židle.<br />

Lze se na Ionesca dívat jako na autora divadla<br />

absurdity, nebo má toto <strong>divadlo</strong> už mnohem širší<br />

platnost?<br />

Absurdní <strong>divadlo</strong> má křišťálově jasnou strukturu,<br />

je to druh divadla, které se nejvíce přibližuje hudební<br />

struktuře textu, nikoli struktuře narativní,<br />

dokonce ani dramatické. Ionesco Plešatou zpěvačku<br />

kupříkladu nazývá „antihrou“. V současné době<br />

není nutné hovořit o absurditě divadla nebo<br />

o žánru absurdního divadla, protože absurdním<br />

se stal svět. Ionesco, stejně jako Beckett, staví<br />

humanitu do určitých krajních situací, načež<br />

chování lidí v těchto situacích analyzuje. Na druhou<br />

stranu Beckett je plný sakrálna, bibličnosti.<br />

Ionesco je naopak plný empatie, protože bez ní<br />

komedii nelze psát. Nelze psát bez lásky k postavám,<br />

které zesměšňujeme, protože samy jsou<br />

směšné. Nedíváme se smrti do tváře, raději meleme<br />

páté přes deváté. V Nosorožci i další hrách je<br />

přítomna nákaza touto ignorancí, kvůli vyprazdňování<br />

slov a jazyka si neuvědomujeme nebezpečí<br />

fenoménu, který jednoduše nějak pojmenujeme.<br />

Už jste Nosorožce někdy režíroval?<br />

V divadle Radu Stancy jsem se o to už pokoušel,<br />

ale vše skončilo na tom, že vypadli dva herci,<br />

takže se skoro vůbec nereprízovalo. Pracoval jsem<br />

však s jinou úpravou, tehdy – asi před 10 lety – došlo<br />

k silnému nárůstu maďarského i rumunského<br />

extremismu. Byl to poslední pokus, podobně jako<br />

v době hornických protestů v roce 1991 v Rumunsku,<br />

odvrátit pozornost od ekonomicko-sociálních<br />

problémů země vyvoláním interetnického konfliktu.<br />

Tady hrál roli Jeana maďarský herec se silným<br />

přízvukem. Já už jsem pak neměl čas se k této hře<br />

vrátit. Inscenace prakticky zůstala v zárodku, proto<br />

se s velkou radostí k textu vracím. Navíc moje úprava<br />

smysl hry obrací ještě jiným směrem než tehdy.<br />

Ptal se Martin Urban<br />

Premiéra: 30. května 2012, Nová scéna<br />

22


1<br />

2 3<br />

4<br />

23


1<br />

Činohra > Po premiéře<br />

><br />

1 Kateřina Holanová,<br />

Taťjana Medvecká a Foukačky<br />

2 Martina Preissová<br />

3 Jan Hartl, Martina Preissová<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Deset let<br />

= 10,4 her<br />

Martin Františák:<br />

Karla – Hra ponoční směně<br />

Režie: Jan Kačer<br />

Scéna: Jan Schindler<br />

Kostýmy: Katarína Hollá<br />

Dramaturgie: Iva Klestilová<br />

Hudba: Petr Skoumal<br />

Účinkují:<br />

Draha – také bílý rys:<br />

Martina Preissová<br />

Fügner: Jan Hartl<br />

Bohuša: Taťjana Medvecká<br />

Marta: Kateřina Holánová<br />

Reichman: Alexej Pyško<br />

Marienka: Adéla Koutná j. h.<br />

Foukačky: Jana Epikaridis j. h.<br />

Lucie Linhartová j. h.<br />

Ivanna Illyenko j. h.<br />

Hana Marie Maroušková j. h.<br />

Uvádíme: 9. a 19. června<br />

a 20. a 26. září 2012<br />

v Divadle Kolowrat<br />

Hlas Martina Františáka (1974)<br />

v soudobém českém dramatu je nepřeslechnutelný<br />

a nezaměnitelný.<br />

S vytrvalostí čerpající ze dna osobní<br />

zkušenosti píše vesnická dramata,<br />

drsná v obsahu a vznešená ve tvaru.<br />

Je dědicem a pokračovatelem<br />

jejich tradice od Mrštíků, které rád<br />

cituje, až po Topola, s nímž si nezadá<br />

co do obrazivosti metafor.<br />

Jeho poslední hra Karla je další<br />

variací jeho vesnických rapsodií.<br />

Staří Řekové opěvovali rapsodiemi<br />

hrdinství, Františák opěvuje hrdinství<br />

každodenního boje o přežití.<br />

Hrdinství žen, udřených po noční<br />

směně, které muži už dávno opustili<br />

a ony nastoupily na jejich místo<br />

ve sklárně i u sklenice kořalky. Dřou<br />

a chlastají stejně jako oni a s hořkou<br />

ironií se oslovují „hoši“.<br />

Režisér Kačer má smysl pro<br />

básnivost, drsnost textu i skrytý<br />

potenciál antické tragédie. (…)<br />

Inscenace staví na hereckých výkonech.<br />

Jediného muže, Fügnera,<br />

obsluhujícího bistro na benzínce,<br />

kde se ženy k ránu scházejí, hraje<br />

s obdivuhodnou i až nepříjemnou<br />

autenticitou Jan Hartl. Polorozpadlou<br />

psychiku svého hrdiny kreslí<br />

výraznou stylizací mluvního i pohybového<br />

projevu, jeho neudržovaná<br />

existence budí dojem čehosi, co<br />

už se dávno přežilo a existuje jen<br />

z mechanické nutnosti. (…)<br />

Radmila Hrdinová, Právo, 21. 5. 2012<br />

Konec května patřil v Divadle Kolowrat<br />

hře Martina Františáka. Básnický<br />

text na jeviště naší komorní<br />

scény převedl Jan Kačer. Inscenace<br />

doplnila repertoár o další z hereckých<br />

koncertů. Přijďte noční příběh<br />

od benzinové pumpy navštívit i vy …<br />

Péče o současnou českou hru je jedním z úkolů<br />

Národního divadla.<br />

Obecné, i když jistě platné konstatování.<br />

Taková péče bude stěží kdy dostatečná. Autoři jsou<br />

citliví a česká dramatika v porovnání s britskou,<br />

německou či francouzskou je od svých počátků<br />

v nevýhodě. My Berounské koláče, ve Výmaru Fausta.<br />

Ale to není důvod k depresi ani ke kapitulaci.<br />

Úsilí a péče ustat nesmí, i když bude toto úsilí<br />

osočeno z nedostatečnosti a péče označena za<br />

macešskou …<br />

Za posledních deset let uvedlo ND deset současných<br />

českých her (tedy přítomná Karla je tou<br />

desátou, první byla Stísněná 22 Ivy Klestilové v roce<br />

2003). Převážně ve světové premiéře. To vůbec<br />

není špatná bilance. A to nepočítám původní<br />

dramatizaci Babičky, mikrohru Huberta Krejčího<br />

ani tři dramatické skeče Egona Bondyho – poslední<br />

dva autoři byli uvedeni v rámci projektu<br />

Bouda. Podíváme-li se však na jména dramatiků,<br />

najdeme jen dvě, která se v průběhu deseti let<br />

zopakovala: Karel Steigerwald a Martin Františák.<br />

(V příští sezóně ještě uvedeme hru Lenky<br />

Lagronové Z prachu hvězd a tím se Lagronová přiřadí<br />

ke jmenovaným pánům. Václav Havel, jehož<br />

Zahradní slavnost nasadíme rovněž, se bohužel ze<br />

současného autora stal klasikem).<br />

Bylo by asi příliš říct, že Františák je kmenovým<br />

autorem ND, ale to, že uvádíme už druhou jeho<br />

hru, jistě není náhoda.<br />

Považujeme jej totiž za jeden z nejosobitějších<br />

hlasů naší dramatiky, za autora, kterého rádi<br />

čteme i hrajeme.<br />

Doufám, že si jej oblíbíte i vy.<br />

Michal Dočekal<br />

2<br />

3<br />

24


Činohra > po premiéře<br />

><br />

1 Miroslav Donutil, Milan Stehlík a Richard Krajčo<br />

2 Miloslav König, Kateřina Winterová a Pavla Beretová<br />

3 Richard Krajčo, Kateřina Winterová a Pavla Beretová<br />

Foto: M. Špelda<br />

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais<br />

Bláznivý den<br />

aneb Figarova svatba<br />

Upravila: Daria Ullrichová<br />

Režie: Michal Dočekal<br />

Scéna: David Marek<br />

Kostýmy: Kateřina Štefková<br />

Dramaturgie: Daria Ullrichová<br />

Hudba: Aleš Březina na motivy<br />

W. A. Mozarta<br />

Účinkují:<br />

Hrabě: Miroslav Donutil<br />

Hraběnka: Kateřina Winterová<br />

Figaro: Richard Krajčo<br />

Zuzanka: Pavla Beretová<br />

Marcelina: Jana Boušková<br />

Zahradník: Milan Stehlík<br />

Fanynka: Jana Pidrmannová j. h.<br />

Cherubín: Miloslav König j. h.<br />

Bartolo: Jan Novotný<br />

Bazilio: Vladislav Beneš<br />

Soudce: Filip Rajmont<br />

Premiéra: 27. dubna 2012,<br />

Stavovské <strong>divadlo</strong><br />

Uvádíme 2. a 28. června<br />

a 9., 20. a 26. září 2012<br />

„Scénograf David Marek na jeviště položil vyvýšenou<br />

plochu, která evokuje <strong>divadlo</strong> na divadle. se kolem ní zhroutí a vyztužená sukně se stane<br />

socha, stačí ale, aby si rychle sedla na bobek, šaty<br />

Na prosté scéně, doplněné výrazným světelným hnízdem skrývajícím nešťastnou holčičku.<br />

designem, vynikají excentrické kostýmy Kateřiny Divadelnost posiluje pohybová stylizace, která<br />

Štefkové. Figaro je elegán v obleku, muž moderní scénu ženského hašteření lehce změní v ritualizovaný<br />

tanec. Kapela přitom hraje naživo hudbu<br />

doby, který se odlišuje od přehnaně nalíčeného<br />

„starce“ Hraběte oblečeného do historizujícího Aleše Březiny inspirovanou Mozartem. Protože<br />

oděvu a bílé paruky.<br />

herecký tým soustředí několik muzikantů – vedle<br />

Příkladem toho, že kostýmy nejsou jen samoúčelným<br />

estetismem, je Hraběnka Kateřiny Winte-<br />

střídají pěvecké pasáže.“<br />

Krajča a Winterové i Miloslava Königa, činohru<br />

rové – kostým umožňuje naznačit její povahokresbu.<br />

V dlouhých šatech vypadá jako vznešená Jana Bohutínská, Hospodářské noviny<br />

1 2<br />

V polovině dubna mecenáši Národního<br />

divadla navštívili poslední<br />

zkoušku Bláznivého dne aneb Figarovy<br />

svatby takříkajíc v syrovém stavu.<br />

Pro všechny bylo silným zážitkem<br />

sledovat při práci režiséra Michala<br />

Dočekala a účinkující herce, které<br />

tak mohli poznat nejen z jejich profesionální<br />

herecké strany, ale také<br />

z té lidské, k níž patří učení se textů,<br />

emoce a kolegiální solidarita.<br />

3<br />

„Zkouška pro mě osobně byla opravdu<br />

mimořádná. Být u toho, jak se rodí<br />

nové představení, být přímo tam, kde<br />

se tvoří, bylo neobyčejně zajímavé.<br />

Nikdy jsem takovou příležitost neměla,<br />

pozorovat své oblíbené herce, dívat se<br />

jim „pod košili“, pozorovat to zapálení,<br />

se kterým dělají svoji práci. Velice si<br />

vážím všech herců, pro to, co pro nás<br />

„obyčejné“ lidi dělají, a zároveň příležitosti,<br />

kterou mi poskytuje Mecenášský<br />

klub. Nechat na sebe dýchnout tu<br />

skvělou tvůrčí atmosféru v divadle, to<br />

by se mi určitě bez něj nikdy nepodařilo.<br />

Za to vše Vám moc děkuji a přeji<br />

Mecenášskému klubu, a tím i nám<br />

všem, aby podobných zážitků bylo co<br />

možná nejvíce, a zároveň, aby se nám<br />

společně dařilo přispívat na dobrou<br />

věc,“ říká o svém zážitku mecenáška<br />

paní Iveta Hukalová.<br />

25


Činohra > Zprávy<br />

Červnové derniéry<br />

činohry<br />

Využijte možnosti<br />

posledních repríz u inscenací,<br />

které se připravují<br />

k derniéře. Červen je<br />

měsíc derniér. S našimi<br />

jevišti se rozloučí:<br />

Milada Součková<br />

HISTORICKÝ<br />

MONOLOG<br />

Čteme Karlu!<br />

Text hry nejnovější inscenace Národního divadla se<br />

na pár chvil přesunul do kavárny. Literární kavárna<br />

FRA, která pořádá pravidelná čtení poesie, prózy<br />

i dramatu, se stala místem, kde se čtenáři a diváci<br />

mohli setkat s Karlou v jiné podobě: dramatik Martin<br />

Františák spolu s Martinou Preissovou přečetli<br />

vybrané části hry. Během večera došlo i na dotazy<br />

z publika a hlavně na křest programové brožury. ND<br />

totiž ve svých programech již bezmála dvacet let<br />

vydává texty inscenovaných her (spolu s původními<br />

studiemi, životopisy autorů a bohatým obrazovým<br />

doprovodem). Díky této nakladatelské činnosti je<br />

tak <strong>divadlo</strong> blíž nejen svým divákům, ale i čtenářům.<br />

Knihy Národního divadla si nyní můžete nově zakoupit<br />

i v knihkupectvích. Aktuální nabídka našeho<br />

vydavatelství je na www.cinohraND.cz<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Zájezdy činohry<br />

Zpověď prezidenta Emila Háchy<br />

6. června 2012 v Divadle Kolowrat<br />

Jean-Paul Sartre<br />

ŠPINAVÉ RUCE<br />

Slavná hra nositele<br />

Nobelovy ceny<br />

5. června 2012 v Divadle Kolowrat<br />

Elfriede Jelinek<br />

CO SE STALO, KDYŽ<br />

NORA OPUSTILA<br />

MANŽELA …<br />

„Nejdůležitější je, abych se stala<br />

člověkem.“ Hudební komedie<br />

7. června 2012 na Nové scéně<br />

Samuel Beckett<br />

ČEKÁNÍ<br />

NA GODOTA …<br />

„Má cenu ještě něco očekávat?<br />

A pokud ano, čekáme vůbec<br />

na správném místě?“<br />

13. června 2012 na Nové scéně<br />

Jak jsme vás informovali během sezony v našem<br />

časopise, zažila Činohra období plné zahraničních<br />

zájezdů. S hudební komedií Co se stalo, když Nora<br />

opustila manžela jsme navštívili festival MESS v Sarajevu,<br />

uvedli jsme ji na „Setkání národních divadel<br />

2011“ v TEATR NARODOWY ve Varšavě a v kolumbijské<br />

Bogotě.<br />

Věc Makropulos v režii Roberta Wilsona jsme odehráli<br />

v jihokorejském Soulu. V červnu s touto inscenací<br />

navštívíme také italskou Neapol. Do Itálie se pak<br />

ještě v červenci 2012 vrátíme na festival MITTELFEST<br />

v Cividale del Friuli s komorní inscenací hry Davida<br />

Harrowera BLACKBIRD.<br />

Zemřel Wolfgang Wiens,<br />

hlavní dramaturg<br />

Roberta Wilsona<br />

Po několikatýdenním boji o život zemřel po operaci<br />

rakoviny plic Wolfgang Wiens, který před nedávnem<br />

oslavil sedmdesátiny. Wolfgang Wiens spolupracoval<br />

s Robertem Wilsonem už mnoho let, upravoval pro<br />

něj texty, jako tichý poradce byl přítomen zkouškám.<br />

Jeho uzavřená, trochu skeptická povaha byla<br />

ideálním doplňkem a stimulátorem Wilsonova gejzíru<br />

nápadů a požadavků.<br />

Seznámila jsem se s ním v Hamburku při své první práci<br />

s Robertem Wilsonem na projektu The Black Rider.<br />

Za Wiensovým mrzoutstvím a skepsí jsem brzy pochopila<br />

obdivuhodnou znalost jak literatury, tak divadla<br />

– což se u dramaturgů někdy nesnoubí. Více než 20<br />

let jsem se s ním vídala při Wilsonových inscenacích<br />

ve světě a také v Hamburku, kde jsme náhodou byli<br />

téměř sousedé a chodívali do stejné Literární kavárny<br />

Leonardo na nedělní snídaně. Na verzi Věci Makropulos,<br />

kterou teď hrajeme ve Stavovském divadle, měl<br />

Wiens velkou zásluhu, když s námi při workshopu<br />

ve Watermilu upravil text, aby příběh byl zachován,<br />

ale zbaven kudrlinek dvacátých let a aby ho Wilson<br />

mohl uchopit svou OBRAZOtvorností.<br />

Totéž jsme od něj potřebovali a očekávali pro další<br />

Wilsonův projekt, pro činohru Národního divadla. Žel<br />

Bohu, byl odvolán jinam. Ale naštěstí zanechal vypracovaný<br />

návrh libreta, zanechal odkaz …<br />

Zemřel velký divadelník, šedá eminence v nejvyšším<br />

slova smyslu. Zemřel přítel.<br />

Soňa Červená<br />

><br />

Michal Dočekal a jeho hosté na dubnové besedě<br />

ve Stavovském divadle k inscenaci Enron<br />

Foto: H. Smejkalová<br />

Besedy inscenátorů<br />

s diváky<br />

Po úspěchu květnové besedy po repríze inscenace<br />

hry Karla Steigerwalda Má vzdálená vlast jsme se<br />

rozhodli pro velký zájem připravit další podobná<br />

setkání diváků s inscenátory.<br />

V červnu plánujeme po poslední letošní repríze Krále<br />

Leara v pondělí 11. června v Národním divadle besedu<br />

s celým inscenačním týmem kontroverzní inscenace.<br />

S inscenátory Enronu se k tématu Divadlo jako<br />

společenská reflexe potkáme v pondělí 18. června<br />

ve Stavovském divadle.<br />

Rezervujte si své místo na besedě na<br />

cinohra@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

26


Činohra > Dramaturgický plán na další sezonu<br />

Molière<br />

Pán z Prasečkova<br />

Lenka Lagronová<br />

Z prachu hvězd<br />

Stefano Massini<br />

Ohlušující pach bílé<br />

Režie: Hana Burešová<br />

Dramaturgie: Š. Otčenášek, I. Klestilová<br />

Premiéra: 22. a 23. listopadu 2012<br />

ve Stavovském divadle<br />

Pána z Prasečkova napsal Molière pro královské<br />

slavnosti v Chambord v roce 1669 jako komedii<br />

– balet v próze. Autorem hudby byl Jean-Baptista<br />

Lully. I v této komedii vytvořil Molière živý<br />

typ přihlouplého, pošlechtěného měšťana,<br />

který touží po společenském vzestupu. Ten mu<br />

má zajistit sňatek s Julií, dcerou významného<br />

šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí<br />

milenci vymyslí plán, jak pána z Prasečkova<br />

před rodiči znemožnit. Lakota, intriky, ziskuchtivost,<br />

hloupost, pýcha a touha po dobrém<br />

společenském postavení, jsou témata, která<br />

hýbala společností nejen v době, kdy Molière<br />

Pána z Prasečkova psal, ale i dnes. Autor hudby<br />

Vít Zouhar, bude vycházet z hudebních motivů<br />

Jeana-Baptisty Lullyho. Součástí představení<br />

bude také malý orchestr. Režisérkou představení<br />

je Hana Burešová, která se specializuje<br />

na objevování her již pozapomenutých.<br />

William Shakespeare<br />

Troilus a Kressida<br />

Režie: David Radok<br />

Dramaturgie: Martin Urban<br />

Premiéra: 6. a 7. prosince 2012<br />

v Národním divadle<br />

Shakespearova tragikomedie o světě, v němž<br />

se rozpadají všechny lidské ctnosti, hodnoty<br />

a city. Všechen smysl lidské existence uznávaný<br />

a vyznávaný se proměňuje v nesmysl. Jako<br />

by nikdo nevěděl proč, jako by nikdo nebyl<br />

schopen zastavit rozpad světa. Shakespearovo<br />

dílo nabývá dnes na nečekané síle a v Davidu<br />

Radokovi nachází vynikajícího tvůrce.<br />

Anton Pavlovič Čechov<br />

Strýček Váňa<br />

Přeložil: Leoš Suchařípa<br />

Režie: Michal Dočekal<br />

Dramaturgie: Iva Klestilová<br />

Premiéra: 14. a 15. března 2013<br />

ve Stavovském divadle<br />

Toužení, zklamání, naděje, zlost. Pocity, které<br />

provázejí člověka od chvíle, kdy si začne plně<br />

uvědomovat, že mu život protéká mezi prsty.<br />

Jsme znechucení světem, kde ve většině<br />

případů vládnou neschopní jedinci, kteří se<br />

obvykle nemohou pochlubit ničím jiným než<br />

gloriolou slávy a moci. A penězi. Právě ty jsou<br />

v dnešním světě, zdá se, nejdůležitější. Ideje<br />

a ideály zmizely. Čekáme. Na štěstí, na změnu,<br />

na smrt. A doufáme, že nakonec zvítězí pravda<br />

a láska nad lží a nenávistí. To platilo před sto<br />

lety stejně jako dnes.<br />

Režie: Štěpán Pácl<br />

Dramaturgie: Lenka Kolihová<br />

Světová premiéra: 21. března 2013<br />

v Divadle Kolowrat<br />

Bilance života. Jak už to tak bývá – neradostná.<br />

Život v prachu. Nekonečné rozhovory<br />

s rodiči, se sestrami, se sebou. Co je smyslem<br />

života? Co jsem na cestě ztratila, o co jsem<br />

přišla, co mi vzali jiní? Proč to tak je? Co jsem<br />

udělala špatně? Nic a všechno. Co mi zůstalo?<br />

Samota. A láska. Vzpomínka na ni. Bolavá,<br />

velká, jediná. Ztracená v prachu hvězd. Hra<br />

přední české dramatičky Lenky Lagronové<br />

v režii Štěpána Pácla.<br />

Václav Havel<br />

Zahradní slavnost<br />

Režie: Dušan Pařízek<br />

Dramaturgie: Daria Ullrichová<br />

Premiéra: 13. a 14. června 2013<br />

ve Stavovském divadle<br />

Absurdní komedii o kariéristovi Hugo Pludkovi<br />

napsal Václav Havel před půl stoletím. Poprvé<br />

byla uvedena v roce 1963 v Divadle Na zábradlí,<br />

inscenovali ji dva velikáni českého divadelnictví<br />

Otomar Krejča a Jan Grossmann. O rok později<br />

zahájila svou pouť po světových jevištích. Dodnes<br />

zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Příběh<br />

přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní<br />

do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů<br />

a požadované mimikry dokáže přijmout tak<br />

dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají,<br />

je velmi, velmi současný.<br />

Není to snad absurdní?<br />

J. A. Pitínský<br />

Rukopisy<br />

aneb Králodvorské<br />

a zelenohorské<br />

tajemství<br />

Režie: J. A. Pitínský<br />

Dramaturgie: Martin Urban<br />

Světová premiéra: 5. a 6. dubna 2013<br />

v Národním divadle<br />

Inscenace vychází z jednotlivých rukopisných<br />

děl a sleduje současně osudy domnělých<br />

falsifikátorů, jakož i ozvěny rukopisů v českém<br />

divadle a literatuře. Je to dramatický příběh<br />

z Rukopisů i Rukopisů. Jde o díla, která se<br />

stala jakýmsi základem a také stigmatem<br />

českého písemnictví, duchovního i politického<br />

života. Úchvatná básnická díla a stejně<br />

úchvatný jejich příběh. Není jiné scény, která<br />

se v Čechách musí ujmout tohoto příběhu,<br />

než je právě ND.<br />

Přeložila: Kateřina Bohadlová<br />

Režie: Lucie Bělohradská<br />

Dramaturgie: Lenka Kolihová<br />

Česká premiéra: 29. května 2013<br />

v Divadle Kolowrat<br />

Strohé bílé zdi pokoje v St. Paul, ústavu pro duševně<br />

choré. Společnost Vincentu van Goghovi<br />

zde dělají pouze narcistický, nenáviděný doktor<br />

zlo, psychiatr Vernon-Lazar, k jehož vášním<br />

patří kromě mučení nebohého Vincenta šlechtění<br />

bílých sasanek, a dvojice říhajících a dosti<br />

tupých ošetřovatelů, Gustave a Roland. Jak se<br />

asi žije malíři v místě, kde neexistuje jiná barva<br />

než bílá? Píše se rok 1889 a Vincent si nepřeje<br />

nic víc, než se dostat ven. První nadějí na záchranu<br />

je bratr Theo, který přijíždí na návštěvu<br />

a cestou vystřídá čtyři vlaky a jeden vůz. Není<br />

to však nic platné, protože je pouhou iluzí<br />

Vincentovy rozštěpené mysli. Po dramaticky<br />

vyhroceném napadení doktora Vernon-Lazara<br />

zbývá Vincentovi poslední naděje, s níž přichází<br />

laskavý a trpělivý doktor Peyron, hypnóza.<br />

Velmi poutavě a citlivě vystavěný text dokazuje,<br />

že za něho Stefano Massini dostal cenu<br />

Premio Pier Vittorio Tondelli 2005 právem. Hra<br />

kulminuje hned třikrát a třikrát zvedá čtenáře<br />

ze židle. Poprvé nečekaným zklamáním, podruhé<br />

ze strachu před nadcházejícím a nakonec<br />

z důvodu nechtěné rezignace.<br />

www.cinohraND.cz<br />

Na adrese www.cinohraND.cz najdete<br />

pohromadě všechny aktuality ze života<br />

činoherního souboru české první scény,<br />

o nichž si myslíme, že by vás mohly<br />

zajímat. Fotografie, které mapují průběh<br />

zkoušení jednotlivých inscenací – tedy<br />

většinou od čtených zkoušek, přes aranžování<br />

až po výslednou podobu inscenace.<br />

Budete mít možnost vidět scénické<br />

návrhy a porovnat jaký návrh byl nakonec<br />

realizován. Zveřejňujeme videoukázky<br />

inscenací z repertoáru. Výběr z novinářských<br />

recenzí k premiérám. Prezentace<br />

propojuje naše stávající profily na sociální<br />

síti facebook a náš youtube videokanál.<br />

Na webu budou pravidelně probíhat<br />

soutěže, kde si budete moci otestovat své<br />

znalosti činohry a divadla vůbec.<br />

27


laterna magika<br />

Graffiti<br />

Režie: Ondřej Anděra, Petr Kout<br />

Choreografie: Jiří Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska<br />

Scéna: Josef Svoboda<br />

Kostýmy: Roman Šolc<br />

Hudba: P. Gabriel, Y. Tiersen, M. Nyman,<br />

W. Mertens, H. Vrienten, P. Glass<br />

Kamera: Matěj Cibulka, Jiří Málek<br />

Dramaturgie: Václav Janeček<br />

Graffiti zavedou diváky do světa moderního tance.<br />

Choreografie pro představení vytvořili špičkoví čeští<br />

autoři: světoznámý tanečník Jiří Bubeníček, choreograf<br />

Václav Kuneš a také Petr Zuska, umělecký šéf Baletu<br />

Národního divadla. Scéna představení je posledním<br />

dílem scénografa Josefa Svobody, který v Graffiti<br />

použil speciální projekci na fólii před jevištěm, tzv.<br />

virtuální stěnu, jež podporuje prostorový dojem.<br />

1., 2., 21., 22., 23. 6. ve 20.00, Nová scéna<br />

×<br />

Graffiti<br />

Zuzana Herényiová, Alexandr Volný<br />

Foto: D. Veselá


laterna Magika > Rozhovor<br />

Josef Kotěšovský<br />

– věčně veselý klaun<br />

V polovině dubna oslavila<br />

Laterna magika 35 let<br />

nepřetržitého uvádění<br />

inscenace Kouzelný cirkus,<br />

titulu, který je nejen unikátem<br />

dnes již ve světovém<br />

měřítku, ale skutečně také<br />

nejoblíbenějším titulem<br />

na repertoáru. Příběh o putování<br />

klaunů za obrazem<br />

krásné Venuše a překonávání<br />

nástrah čarodějného<br />

Svůdce je v mnohém jako<br />

obraz lidského života. V roli<br />

Veselého klauna v prvním<br />

obsazení – a také na filmovém<br />

plátně – vystupoval<br />

tanečník a dnes především<br />

režisér Josef Kotěšovský.<br />

Rozhodli jsme se ho tedy<br />

trochu vyzpovídat a připomenout<br />

si atmosféru,<br />

ze které toto představení<br />

vznikalo.<br />

Diváci mohou během představení poznat, že<br />

filmový materiál vznikal po celý rok a na mnoha<br />

místech tehdejšího Československa. Kde se například<br />

natáčel začátek – zrození klaunů a Venuše?<br />

To jsme natáčeli na Popradském plesu ve Vysokých<br />

Tatrách, brzy na jaře. Voda, ve které plaveme,<br />

měla jen pár stupňů, kameraman Emil Sirotek byl<br />

ovšem perfekcionista a chtěl všechny záběry dokonalé,<br />

takže jsme ve vodě čekali třeba deset minut<br />

na správnou skladbu mraků. Sice jsme měli pod<br />

kostýmy neoprén, ale rozepnutý, aby nebyl vidět límec,<br />

takže nám stejně dovnitř natekla ledová voda.<br />

A když jsme byli hodně vymrzlí, lékař, který na nás<br />

dohlížel, poradil štábu, že na to je nejlepší borovička,<br />

takže nám pro ni jezdili přes pleso do místní salaše.<br />

Klauni by se správně měli zrodit z moře a také<br />

Venuše připlouvá na vlnách, ale v rámci šetření jel<br />

tehdy k moři jen štáb natočit vlny …<br />

Překrásná je také venkovská scenérie …<br />

Statek u Sedlčan, nádherné staré stavení. A cirkusový<br />

stran stál ve Stromovce, tam jsme natočili<br />

i hodně materiálu, který pak nevyšel. Například<br />

tam měla být scéna, kde jsme skákali na trampolíně,<br />

a kolem nás mělo poletovat sto malých ptáčků.<br />

Na filmu ovšem vypadali jen jako tečky, protože<br />

byli moc rychlí, a nakonec stejně uletěli. Také nám<br />

málem uletěla Venuše i s balonem, protože jeden<br />

kolega neudržel lano, ale naštěstí se nic nestalo.<br />

Z cirkusové pasáže je asi kromě krocení šelem<br />

nejoblíbenější požár.<br />

Tam jsme samozřejmě cvičili s pravou hasičskou<br />

technikou. Vůbec jsem neudržel hadici v rukou<br />

a až po třetím záběru nás jen tak mimochodem<br />

upozornili, že nemáme stříkat vysoko na žárovky,<br />

protože je to všechno pod proudem. Polovina komparsu<br />

měla kostýmy z barrandovských skladů, ale<br />

polovina přišla ve vlastních a nějak se to pomíchalo.<br />

Na filmu je vidět, jak kropím dvě starší dámy v kostýmcích,<br />

a ty dámy pak jely domů tramvají mokré.<br />

Změnila se hodně skladba čísel?<br />

Postupně se několik částí vystříhalo. Jiří Srnec přišel<br />

o dvě černodivadelní scény. První byla krásná,<br />

epizoda Hradní hry, kde se odehrával souboj karet<br />

– Králů. Jan Švankmajer si svoji loutkohru uhájil<br />

celou, tu nechtěl krátit, takže řekl buď, a nebo.<br />

Bylo by škoda nemít ji vůbec, je to kouzelná pasáž<br />

a na zahraničních zájezdech měla vždycky s tím<br />

svým minimalismem veliký úspěch. Je také krácený<br />

konec, kde Venuše vystupovala jako zpěvačka,<br />

zbylo jen několik záběrů. Dnes je myslím délka<br />

představení ideální.<br />

Na plátně hraje Venuši Ivana Kuchařová, mění<br />

kostým, ale je stále táž. Na jevišti se v převtěleních<br />

Venuše střídá tanečnic víc, bylo to tak vždy?<br />

Různé tanečnice na jevišti byly od začátku, aby si<br />

zatančilo víc děvčat, a také kvůli rychlosti, s níž<br />

by se nedaly převleky zvládnout. Znakem Venuše<br />

byla malá škraboška, kterou má každá její představitelka<br />

stále na tváři. Důležité je, aby si byly<br />

podobné postavy na jevišti a na plátně, což je ideální<br />

u klaunů díky líčení. Svůdce měl mít původně<br />

nasazovací orlí nos, také by byl univerzálnější, ale<br />

Pavel Veselý si tehdy vymínil natáčet bez něj. Ale<br />

prototyp už byl, podle tanečníka Karla Vrtišky, pomohlo<br />

by to Svůdcům ve výrazu, umocnilo by se,<br />

jak je nesympatický a zlý. Původní návrh klaunských<br />

nosů byla malá krychle, kterou vymyslel<br />

Zdenek Seydl, dělal ale prototyp podle své hlavy,<br />

a ten nám byl všem hrozně velký.<br />

Jak dalece je role klauna, Veselého i Smutného,<br />

náročná?<br />

Je spíš herecká, ale úplně ze všeho nejvíc vychází<br />

z osobnosti tanečníka. Myslím totiž, že být klaunem<br />

se nedá naučit, klaun je profese, klaunem<br />

člověk musí být. Nemůže ho hrát každý, nebo spíš<br />

neměl by. Samozřejmě v provozu divadla je třeba<br />

dělat ústupky. Jinak jsou v představení i místa,<br />

kde je potřeba mít solidní taneční techniku<br />

a základy akrobacie. Když tančil veselého klauna<br />

Petr Kosek, bývalý gymnasta, metal v představení<br />

salta. To jsem tedy nedělal, ale choreografie<br />

nebyla nikdy úplně neměnná, dá se přizpůsobit.<br />

Klasickou techniku mají víc Venuše a Svůdce,<br />

jinak je to především hraní, pantomima.<br />

Veselého klauna dnes alternuje také váš syn Jan.<br />

Když se díváte na představení jako divák, hodnotíte<br />

ho v roli přísně nebo spíš přimhouříte oko?<br />

Jako otec jsem na něj přísnější. Mladší syn se už<br />

také neudržel a řekl mi, abych ho alespoň jednou<br />

pochválil. Určitě je šikovnější na akrobacii, což se<br />

mu ale nesmí říct, aby moc nezpychl .<br />

Co byste popřál Kouzelnému cirkusu k narozeninám?<br />

Přál bych si, aby tanečníci stárli pomalu a aby si<br />

Kouzelný cirkus užívali ještě alespoň několik let.<br />

Ptala se Lucie Kocourková<br />

29


Nová scéna > uvádíme<br />

5. a 6. 6.<br />

(20.00)<br />

CONSTANZA MACRAS | DorkyPark<br />

OPEN FOR EVERYTHING<br />

Foto t. aURIN<br />

Po dvou letech se na Novou scénu vrací světoznámá argentinská choreografka<br />

Constanza Macras, aby s romskými hudebníky, tanečníky a herci<br />

napříč věkovými kategoriemi z celé střední Evropy a také s profesionálními<br />

tanečníky z jejího souboru DorkyPark vykonala cestu krajinou<br />

předsudků a klišé o romské jinakosti.<br />

V novém projektu Open for Everything se choreografka Constanza<br />

Macras věnuje životní situaci Romů ve střední Evropě, jejich hledání domova<br />

a definici jejich kulturní identity. Zabývá se „jinakostí“ Romů, jejichž<br />

historie se zakládá kompletně na vzpomínkách. Open for Everything je<br />

mozaikou obsahující ústní lidovou slovesnost, legendy, obyčeje a tradice.<br />

Nová scéna uvádí tento projekt v těsné návaznosti na květnovou<br />

světovou premiéru na festivalu Wiener Festwochen.<br />

V Evropě žije zhruba dvanáct milionů Romů různé národnosti, jsou největší<br />

etnickou menšinou na kontinentu, jejich historie je spojena s pronásledováním<br />

a mnoha ústrky, ale také s fascinací. Obraz, který o nich panuje<br />

mezi veřejností, se stále ještě pohybuje mezi romantizací a diskriminací.<br />

Aby tento pohled na realitu rozšířil, inicioval Goethe-Institut setkání<br />

mezinárodně uznávané choreografky Constanzy Macras s mladými romskými<br />

umělci z České republiky, Maďarska a Slovenska. Projekt Open for<br />

Everything spojuje zpěváky, hudebníky, tanečníky a herce – profesionály<br />

i amatéry – s tanečníky z multinárodnostního souboru DorkyPark.<br />

Režie a choreografie: Constanza Macras, dramaturgie: Carmen Mehnert,<br />

scéna: Tal Shacham, kostýmy: Gilvan Coęlho de Oliveira; účinkují: Emil<br />

Bordás (HU), Hilde Elbers (NL), Anouk Froidevaux (CA), Fatima Hegedüs<br />

(HU), Ádám Horváth (HU), László Horváth (HU), Hyoung-Min Kim (ROK),<br />

Denis Kuhnert (D), Viktória Lakatos (HU), Zoltán Lakatos (HU), Iveta Millerová<br />

(CZ), Elik Niv (ISR), János Norbert Orsós (HU), Monika Peterová (CZ),<br />

Rebeka Rédai (HU), Markéta Richterová (CZ), Ivan Rostás (HU), Magdolna<br />

Rostás (HU), Viktor Rostás (HU); hudebníci: Marek Balog (SK), Milan Demeter<br />

(CZ), Milan Kroka (CZ), Jan Surmaj (CZ), Petr Surmaj (CZ).<br />

Produkce CONSTANZA MACRAS | DorkyPark a GOETHE-INSTITUT, koprodukce<br />

Nová scéna ND za finanční podpory Česko-německého fondu<br />

budoucnosti a Ministerstva zahraničních věcí Spolkové republiky Německo.<br />

Další koproducenti projektu: Wiener Festwochen, Trafó House of Contemporary<br />

Arts Budapest, International Theatre Festival Divadelná Nitra,<br />

Hebbel am Ufer Berlin, Kampnagel Hamburg, HELLERAU – Europäisches<br />

Zentrum der Künste Dresden, Dansens Hus Stockholm a Zürcher Theater<br />

Spektakel. Za finanční podpory Hauptstadtkulturfonds a Regierenden Bürgermeiser<br />

Berlin – Senatskanzlei Kulturelle Angelegenheiten, Open Society<br />

Foundations – s přispěním The Arts and Culture Program of Budapest.<br />

Iniciátor<br />

projektu:<br />

Partneři:<br />

Ve spolupráci s festivaly Tanec Praha a Khamoro.<br />

Sledujte Novou scénu na:<br />

www.novascena.cz, facebook.com/novascena,<br />

twitter.com/NOVA_SCENA_ND,<br />

youtube.com/NOVASCENAvideo.<br />

Pokladna a informační centrum Nové scény:<br />

Tel.: 224 931 482, e-mail info@novascena.cz,<br />

otvírací doba po–pá od 9 do 18 hodin,<br />

so–ne od 10 do 18 hodin, v hrací dny je<br />

pokladna otevřena až do začátku představení.<br />

Constanza Macras se narodila v roce 1970 v Buenos Aires, kde<br />

vystudovala tanec a módní design. Po dalším tanečním vzdělávání<br />

v Merce Cunningham studiu v New Yorku následovaly její první<br />

vlastní práce v Amsterdamu. V roce 1995 se přestěhovala do Berlína,<br />

po dvou letech založila svou první taneční skupinu. V roce 2003 založila<br />

Macras ve spolupráci s dramaturgyní Carmen Mehnert tanečně-divadelní<br />

skupinu DorkyPark. V ní soustředila herce, tanečníky, hudebníky<br />

a umělce nejrůznějších žánrů a zemí a začala vytvářet inscenace<br />

kombinující text, video, živou hudbu a tanec. Macras dnes pořádá<br />

workshopy, vede kurzy na akademiích, je zvána jako choreografka<br />

a pedagožka po celém světě. V Praze mohli diváci vidět její práci naposledy<br />

v lednu 2010, kdy Nová scéna uvedla inscenaci Hell on Earth.<br />

30


25. 6.<br />

(20.00)<br />

28. 6.<br />

(17.00)<br />

Compagnie Irina Brook<br />

ODDYSEA<br />

podle Homéra<br />

Nejznámější hrdinové řecké mytologie v energickém rytmu rapu. Čtyři<br />

herci, prázdný prostor a magie divadla. Troufalá <strong>verze</strong> slavného Homérova<br />

eposu v podání světoznámé režisérky Iriny Brook a jejího divadelního<br />

souboru.<br />

Zvoní, poslední diváci se usazují, začíná hodina literatury. Profesor probírá<br />

látku, hovoří o proslulém eposu o Odysseovi. Ale jeho studenti, se nudí<br />

a vyrušují. Nedbají napomínání a nakonec profesora svážou a zmocní se<br />

výkladu. Pokračují ve vyprávění po svém, v rytmu rapu! Od této chvíle se<br />

diváci, profesor i žáci přenesou pomocí fantazie na loď jednoho z nejslavnějších<br />

hrdinů řeckých bájí a spolu s Odysseem zažívají během jeho<br />

putování nejznámější dobrodružství: setkají se se svůdnými Lótofágy, vyzrají<br />

na jednookého kyklopa Polyféma, odolají zpěvu Sirén, neubrání se kouzlům<br />

Kirké, která námořníky promění ve vepře a zdrží Odyssea na jeho cestě …<br />

Irina Brook dokáže prostřednictvím invenční čtveřice kosmopolitních herců<br />

a pomocí divadelní magie stvořit v prázdném prostoru v podstatě z ničeho<br />

nekonečný vesmír. K tomu jí Homérova předloha skýtá skvělé příležitosti.<br />

Inscenaci ocení především mladistvé publikum bez ohledu na věk.<br />

Režie: Irina Brook, adaptace: Irina Brook, Jean-Claude Carrière, scéna<br />

a kostýmy: Noëlle Ginefri ve spolupráci s Magali Perrin-Toinin a Gérard<br />

Carrier, světelná režie: Arnaud Jung, zvuková režie: Julien Vallespi,<br />

Thomas Boizet, české titulky: Lucie Němečková; hrají: Renato Giuliani,<br />

Ysmahane Yaqini, Raphael Leguillon, Tony Mpoudja.<br />

Irina Brook se narodila v Paříži režiséru Peteru Brookovi a herečce<br />

Natashe Parry. Dětství strávila mezi Anglií a Francií. Když jí bylo 18 let,<br />

odešla do New Yorku studovat herectví a své první kroky na jevišti<br />

zakusila v několika off-broadwayských produkcích. Po návratu do Paříže<br />

hrála v otcově inscenaci Višňového sadu a v Molièrově Donu Juanovi<br />

v divadle Bouffes du Nord. Poté prožila v Londýně rušné období v televizi,<br />

filmu i na jevišti. V polovině 90. let minulého století upřela veškerou<br />

svou energii k režii. V roce 2002 byla francouzským ministrem kultury<br />

jmenována Rytířem umění a literatury.<br />

DOPROVODNÉ AKCE<br />

Z PROGRAMU NOVÉ SCÉNY<br />

1. – 15. 6. Řeči obrazovou řečí Podesta<br />

Audiovizuální práce studentů Literární akademie podávají<br />

zprávu o světě kolem nás. Dokumentární eseje, portréty,<br />

publicistické črty i klipy z tvůrčích dílen jsou širokou paletou<br />

fantazie a metod.<br />

3. 6. VEŘEJNÁ PREZENTACE VÝSLEDKŮ DIVADELNÍHO<br />

(18.00) WORKSHOPU S VELJO BALTZAREM SÁl<br />

Po intenzivní pětidenní práci předvedou účastníci výsledky<br />

divadelního workshopu s finsko-romským spisovatelem<br />

a režisérem Veijo Baltzarem. Dílna je určena pro mladé<br />

romské i neromské herce a pracuje scénicky s texty, které<br />

vzešly z dubnové dílny tvůrčího psaní. Akce je součástí<br />

projektu Divadlo národů – Romové na Nové scéně.<br />

10. 6. Tóny NONY Café nona<br />

(16.00) Živá hudba k poslechu pro zpříjemnění líného nedělního<br />

odpoledne. Hrají posluchači Konzervatoře a Vyšší odborné<br />

školy Jaroslava Ježka.<br />

15. – 20. 6. Rusalka Podesta, PiazZeta<br />

Mezinárodní umělecký projekt diplomanta VŠUP Takeshi<br />

Ita je inspirován stejnojmennou operou Antonína Dvořáka.<br />

Projekt se představí jednak v Podestě na Nové scéně<br />

a souběžně instalací na piazzetě.<br />

21. 6. – 15. 7 videoinstalace Occidental Totems Podesta<br />

Absolvent francouzské školy architektury Ecole Nationale<br />

Supérieure d’Architecture de Paris La Villette a Konstfak<br />

ve Stockholmu, stipendista mezinárodní umělecké rezidence<br />

IASPIS, představí v Podestě Nové scény jedno se svých videí.<br />

27. 6. Den Příběhů bezpráví –<br />

(10.00) Pocta obětem komunismu Sál<br />

Pocta těm, kteří vzdorovali. Projekce pro školy, pořádá<br />

společnost Člověk v tísni.<br />

28. 6.<br />

(17.00)<br />

Scénická diskuze<br />

INTERPELACE<br />

Další z cyklu pravidelných scénických diskusí na aktuální témata. Každý<br />

čtvrtý čtvrtek v měsíci zve moderátor Tomáš Sedláček k diskusnímu setkání<br />

o tématech, která jsou spojeny se současným děním, mají ale i nadčasové<br />

přesahy a sama o sobě by se dala nazvat uměním (tedy ne ve smyslu<br />

uměleckém, ale coby dovednost či schopnost). Před prázdninovou přestávkou<br />

se Interpelace opět přestěhují do Voršilské zahrady, která se stane<br />

místem pro debatu tří hostů – odborníků na zvolené téma. Ekonom Tomáš<br />

Sedláček znovu v roli moderátora. Téma bude tentokrát odpočinkové<br />

a s ohledem na probíhající evropský šampionát – příznačně fotbalové.<br />

• Vstup zdarma do zaplnění kapacity hlediště.<br />

• Volné vstupenky k vyzvednutí v pokladně Nové scény od 25. 6.<br />

• Internetový přenos na aktuálně.cz.<br />

Projekt Interpelace byl nyní nominován na prestižní Novinářskou<br />

cenu za rok 2011<br />

Uznání se dostalo Interpelacím v letošním ročníku soutěže Novinářská<br />

cena, kterou pořádá Nadace Open Society Fund Praha ve spolupráci<br />

s českým Googlem a Nadáciou otvorenej spoločnosti – Open Society<br />

Foundation Bratislava. Interpelace se dostaly mezi tři nominované projekty<br />

v kategorii audio-vizuální žurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda<br />

nebo diskuse“. Odborná porota k nominaci podotkla: „Navzdory nepřehledné<br />

internetové prezentaci porota oceňuje originální nápad, zajímavá<br />

témata, kvalitní výběr hostů a osobité vedení diskuse.“<br />

31


Divadelní sezona<br />

letos nekončí …<br />

23. 6.<br />

ZAČÍNÁ<br />

FIESTA!<br />

Rušíme divadelní prázdniny!<br />

Nová scéna představuje<br />

letní festival outdoorové zábavy.<br />

Zúčastnit se může každý!<br />

VÝZVA<br />

Až do poslední chvíle se můžete<br />

hlásit do programu Fiesty. Umíte<br />

zaujmout diváky i kolemjdoucí?<br />

Neváhejte se zúčastnit naší oslavy<br />

divadla ve všech jeho podobách.<br />

Hledáme performery všeho<br />

druhu, profesionály i amatéry,<br />

jednotlivce i soubory. Naše letní<br />

scéna na piazzetě Národního divadla<br />

v blízkosti Národní třídy je tu od<br />

23. června do 4. srpna pro vás.<br />

Pokud se chcete stát součástí Fiesty,<br />

napište nám na: fiesta@novascena.cz.<br />

NA PIAZZETĚ<br />

SE POŘÁD NĚCO DĚJE<br />

Piazzeta Národního divadla je<br />

místem rozmanitých aktivit – pod<br />

supervizí Nové scény se zde v průběhu<br />

celého roku pořádají happeningy,<br />

instalace, umělecké i sociální<br />

intervence a kulturní akce všeho<br />

druhu. Prostranství piazzety je čilým<br />

tranzitním prostorem mezi Národní<br />

třídou a Ostrovní ulicí/Masarykovým<br />

nábřežím. Nyní se můžete kdykoliv<br />

přes internet (na www.novascena.cz)<br />

podívat, co se právě na piazzetě<br />

děje prostřednictvím permanentního<br />

streamingu!<br />

Podrobný a průběžně aktualizovaný program<br />

FIESTY hledejte na www.novascena.cz,<br />

na facebook.com/novascena nebo na<br />

informačních stojanech na piazzetě.<br />

Projekt Fiesta Nové scény vzniká<br />

za podpory Hl. m. Prahy.<br />

Projekt Fiesta významně podpořil<br />

Mecenášský klub Národního divadla.<br />

Letní scéna na PIAZZETĚ<br />

Fiesta je kulturní hydepark pod širým nebem.<br />

Divadlo opouští budovu a stěhuje se na léto<br />

ven, inspiruje diváky a zve je k účasti. Divadelní<br />

konvence ustupují a <strong>divadlo</strong> se dotýká veřejného<br />

prostoru, je jeho součástí, baví a oživuje<br />

městskou krajinu, dotváří atmosféru letní metropole.<br />

Fiestu pořádá Nová scéna na piazzetě<br />

Národního divadla; toto divadelní náměstí se<br />

nachází v těsné blízkosti Národní třídy a je ohraničené<br />

provozní budovou Národního divadla,<br />

Novou scénou a Divadelní ulicí.<br />

Od 23. 6. do 4. 8. vyroste na piazzetě letní scéna,<br />

na které se uskuteční přes čtyři desítky uměleckých<br />

akcí. Osou Fiesty je každodenní pravidelný<br />

divadelní, hudební nebo jiný kulturní program.<br />

Hraje se převážně v odpoledních a podvečerních<br />

hodinách; akce se nekonají v případě<br />

nepříznivého počasí. Celý program je zdarma.<br />

Pro Fiestu bude navržen originální mobiliář,<br />

který bude sloužit (nejen) jako mobilní letní<br />

hlediště. Jeho podobu navrhnou mladé architektonické<br />

týmy.<br />

Programové tipy<br />

(23. 6.) ZAHAJUJEME<br />

od 14.00 Dyzajn Márket & DJ Martin Mikuláš,<br />

následují United Islands Česká spořitelna:<br />

Eliška Ptáčková / Kieslovski / Alasdair Bouch /<br />

Travis O´Neill and his cardinal sins<br />

(24. a 25. 6.) VŠECHNO MUSÍ VEN!<br />

Přijďte si koupit za symbolické ceny nepotřebné<br />

kostýmy z fundusu Národního divadla.<br />

V neděli originální módní přehlídka.<br />

(26. 6.) Odpoledne s Konzervatoří<br />

a VOŠ Jaroslava Ježka<br />

Tóny NONY tentokrát pod širým nebem.<br />

Hrají Nano Illusions / Fůze kněze / Tritonuis<br />

Priest / Markéta Zdeňková trio.<br />

V programu FIESTY uvidíte také<br />

Studio Nové scény<br />

Jelení loje<br />

Cirkus Freestyle<br />

Airquarium<br />

pouliční kadeřnickou show<br />

slam-poetry<br />

padesátičlenný pěvecký sbor Tchequie<br />

a mnoho dalšího


Sen<br />

Skutečnost<br />

Fantazie<br />

Tanec<br />

Zpěv<br />

Herectví<br />

Fotografie<br />

Kresba<br />

Design<br />

Kytara<br />

Klavír<br />

Kreativní psaní<br />

IX. ProART<br />

Festival 2012<br />

Praha 23. dubna 2012<br />

ProART ve spoluprácí s Národním<br />

divadlem Praha a Experimentálním<br />

prostorem NoD uvádí IX. ročník<br />

Mezinárodního workshop festivalu<br />

ProART. Ve svém zaměření ojedinělý<br />

tuzemský multižánrový festival<br />

představí v období 29.7.–5.8. celkem<br />

15 pedagogů z 11 světových zemí<br />

a v doprovodném programu 10<br />

večerních představení. Festivalové<br />

workshopy se letos poprvé uskuteční<br />

ve zkušebnách Státní opery Národního<br />

divadla.<br />

Letošním festivalovým tématem je<br />

Sen–Skutečnost–Fantazie. Workshopovou<br />

nabídku, která klade důraz<br />

na taneční umění, se organizátoři<br />

snaží každým rokem obohacovat<br />

o nové žánry. Letos tak mohou účastníci<br />

vyzkoušet kromě fotografie či hry<br />

na kytaru např. kreativní psaní pod<br />

vedením autora bestsellerů Prsatý<br />

muž a zloděj příběhů či Létající jaguár<br />

Josefa Formánka nebo kresbu<br />

zaměřenou na lidské tělo a kostýmní<br />

design pod vedením Romana Šolce.<br />

Fanoušci festivalu se mohou těšit jak<br />

na staré známé tváře Erana Gisina<br />

z Izraele či Alexe Kyriakoulise a Natasu<br />

Frantzi z Řecka, tak i na nováčky<br />

Konana Dayota z Francie a Karolinu<br />

Kroczak z Polska. Doprovodná<br />

část festivalu letos pozve pražské<br />

diváky na hosty z Polska, Rakouska,<br />

Izraele, Slovenska a samozřejmě též<br />

z Česka. Festivalové večery se budou<br />

nově odehrávat v experimentálním<br />

prostoru NoD.<br />

Hlásit se je možné již teď na<br />

www.proart-festival.cz/cz/festival-2012<br />

Mezinárodní workshopy a představení<br />

BRNO 20. 7. – 29. 7. 2012<br />

PRAHA 29. 7. – 5. 8. 2012<br />

www.proart-festival.cz<br />

Každé pondělí čtěte v Respektu<br />

Erik Tabery<br />

Nositel Ceny Toma Stopparda<br />

■ Komentáře politického dění<br />

■ Informace ze světa státníků<br />

■ Každý týden nové informace<br />

z nezávislých zdrojů<br />

www.respekt.cz<br />

ERIK_180x85,5.indd 1 30.6.2011 22:04:46


Kaleidoskop<br />

1<br />

5<br />

2<br />

3<br />

6<br />

8<br />

4<br />

7 9<br />

Bláznivý Figarův den<br />

Figarova svatba měla opět premiéru. Tentokrát<br />

to však byl počin Činohry ND. Inscenaci<br />

o mazaném Figarovi (R. Krajčo) a přelétavém<br />

hraběti (M.Donutil) režíroval Michal Dočekal.<br />

1 Ředitel ND Ondřej Černý blahopřeje Miroslavu<br />

Donutilovi<br />

2 Pavel Hlavinka, člen představenstva společnosti<br />

Vodafone Czech Republic, a.s., s chotí<br />

3 Ondřej Černý s generálním ředitelem<br />

a předsedou představenstva společnosti<br />

Čepro Ing. Jiřím Borovcem a jeho paní<br />

4 Filip Rajmont a Boris Hybner<br />

Návštěva ze Slovenska<br />

V dubnu měli naši diváci možnost po roce opět<br />

vidět herecký koncert ze Slovenského národního<br />

divadla. Tentokrát hosté z Bratislavy přijeli<br />

s inscenacemi Coriolanus a .<br />

5 Děkovačka po Coriolanovi<br />

6 Ondřej Černý, velvyslanec Slovenské republiky<br />

v Praze J. E. Peter Brňo a Emil Horváth,<br />

ředitel Činohry SND<br />

7 Milan Vajdička, technicko-provozní ředitel<br />

SND, pověřený zastupováním generálního<br />

ředitele<br />

8 Umělecký šéf Činohry ND Michal Dočekal<br />

a herec Dušan Jamrich<br />

Red Cliff<br />

V červenci se v Praze završí středoevropské<br />

turné největšího čínského operního domu,<br />

a to příběhem Red Cliff. Smlouva o tomto<br />

výjimečném vystoupení byla podepsána<br />

25. dubna 2012.<br />

9 Ondřej Černý a generální manažer<br />

společnosti WU PROMOTION Jiatong Wu<br />

34


Společenský kaleidoskop<br />

10 13<br />

15<br />

11 16<br />

17<br />

12 14 18<br />

Sluha dvou pánů po pětisté<br />

Neuvěřitelnou 500. reprízu měla legendární<br />

inscenace Sluha dvou pánů. Je tak absolutně<br />

nejúspěšnější inscenací ND v celé jeho historii.<br />

10 Slovo Ondřeje Černého<br />

11 Při projekci se vzpomínalo na ty, kteří<br />

v představení hráli nebo měli hrát … (na projekčním<br />

snímku Jiří Kodet a Josef Kemr)<br />

12 Přípitek na scéně – na snímku Sabina Králová,<br />

Ivan Rajmont, Ondřej Černý, Michal<br />

Dočekal, Miroslav Donutil, jeho syn Martin<br />

Donutil a Jiří Novotný<br />

Premiéra Karly<br />

Činohra ND uvedla novou hru Martina Františáka<br />

– Karla.<br />

13 Autor hry Martin Františák<br />

14 Divadelní kritik Jan Kerbr a socioložka Jiřina<br />

Šiklová<br />

15 Režisér hry Jan Kačer a umělecký šéf Činohry<br />

ND Michal Dočekal<br />

Pocta Richardu Wagnerovi<br />

Ve Státní opeře se uskutečnily dva koncerty<br />

Pocta Richardu Wagnerovi. V rámci této akce<br />

byla slavnostně odhalena skladatelova busta.<br />

16 Dirigent Jan Latham-Koenig<br />

17 Pravnučka Richarda Wagnera Eva Wagner-<br />

-Pasguier a Tomáš Vejnar ze Společnosti<br />

Richarda Wagnera<br />

18 Ondřej Černý a Tvrtko Karlović, sbormistr<br />

sboru Státní opery<br />

DF, foto H. Smejkalová a P. Horník (16–18)<br />

35


1 4<br />

Kronika<br />

1 K 90. narozeninám blahopřejeme<br />

Zdeňku Jankovskému<br />

(9. 6. 1922). Sólistou Opery ND byl<br />

v letech 1974–1989 a zpíval zde<br />

takové tenorové role jako Jeníka<br />

(Prodaná nevěsta), Fausta (Faust<br />

a Markétka), Lukáše (Hubička) či<br />

Michálka (Čertova stěna).<br />

V roli Janakose, Řecké pašije, 1984<br />

2 75. narozeniny oslaví Bohuslav<br />

Maršík (11. 6. 1937). Sólistou Opery<br />

Národního divadla byl v letech<br />

1974–2010. V krátké době zde<br />

nastudoval řadu významných úloh<br />

českého i světového operního<br />

repertoáru, jakými jsou např.<br />

Mozartův a Rossiniho Don Bartolo<br />

(Figarova svatba a Lazebník sevillský),<br />

Mozartův Leporello, Kecal<br />

v Prodané nevěstě a Dvořákův<br />

purkrabí Filip v Jakobínovi. Dodnes<br />

ho můžete vidět na scéně v inscenacích<br />

Čert a Káča a Figarova<br />

svatba. Přejeme i nadále hodně<br />

zdraví a elánu!<br />

V roli Kecala, Prodaná nevěsta, 1982<br />

2<br />

3 Před 40 lety zemřela<br />

Leopolda Dostalová<br />

(23. 1. 1879 – 27. 6. 1972), dlouholetá<br />

členka činohry ND v Praze<br />

(1901–1959 s dvojím přerušením).<br />

Hrála snad všechny shakespearovské<br />

velké postavy od Julie po Lady<br />

Macbeth, vrcholné role české<br />

i světové dramatické tvorby. Karel<br />

Čapek napsal svoji Matku právě<br />

pro Leopoldu Dostalovou.<br />

Jako Marie Josefa,<br />

Dům doni Bernardy, 1967<br />

5<br />

4 Před 100 lety se narodila<br />

Vlasta Fabianová (29. 6. 1912–<br />

26. 6. 1991), pedagožka, herečka<br />

aristokratického zjevu se<br />

sametovým podmanivým hlasem<br />

a vytříbenou řečovou kulturou.<br />

Jako členka ND působila v letech<br />

1941–1977. Uplatnila se také v řadě<br />

filmů. Z jejích rolí v ND: Maryša,<br />

Roxana (Cyrano z Bergeracu), Raněvská<br />

(Višňový sad), Věra Mixová<br />

(Srpnová neděle) aj.<br />

Její vynikající Gisela, Kočičí hra,1974<br />

5 Před 90 lety se narodil Josef<br />

Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995).<br />

Od r. 1965 byl až do své smrti<br />

členem Činohry ND. Hrál téměř<br />

ve 200 filmech, v nichž vytvořil<br />

řadu specifických typů (např.<br />

Markéta Lazarová, Na samotě<br />

u lesa aj.). Pracoval intenzivně<br />

také v televizi (seriál Chalupáři<br />

aj.) a v rozhlase. V divadle stále<br />

vzpomínáme na jeho Vocilku (Strakonický<br />

dudák), Habršperka (Naši<br />

furianti), Galéna (Bílá nemoc),<br />

Valdštejna z r. 1634 (Vévodkyně<br />

valdštejnských vojsk), Tuláka<br />

(Ze života hmyzu) či na Krištofa<br />

v Roku na vsi.<br />

Jako Jepichodov, Višňový sad, 1967<br />

3<br />

6 90. narozeniny by v červenci<br />

oslavil barytonista Josef Heriban<br />

(23. 7. 1922 – 8. 9. 2007). V letech<br />

1946–1948 angažován v opeře Divadla<br />

5. května, 1948–1990 sólista<br />

opery ND. Z rolí: Figaro (Lazebník<br />

sevillský), titulní Evžen Oněgin,<br />

Sharpless (Madame Butterfly) či<br />

titulní Rigoletto.<br />

V roli Figara, Lazebník sevillský,1964<br />

36


6<br />

7<br />

7 Před 110 lety se narodil<br />

herec Stanislav Neumann<br />

(16. 7. 1902 – 19. 2. 1975). Členem<br />

ND byl v letech 1927–1975. Jeho<br />

hlavním hereckým prostředkem<br />

byla skvělá mimika a charakteristický<br />

plačtivý hlas. Připomínáme:<br />

Fiala (Naši furianti), vodníci Michal<br />

i Ivan (Lucerna), Kalafuna (Strakonický<br />

dudák) či Ondřej Třasořitka<br />

(Cokoli chcete).<br />

Jako Starý pastýř, Zimní pohádka,1965<br />

8 9 10<br />

8 Před 95 lety se narodil<br />

pěvec Theodor Šrubař<br />

(18. 7. 1917 – 8. 7. 1979), člen ND<br />

v letech 1943–1979. Patřil k reprezentantům<br />

českého belcanta a byl<br />

zejména vynikajícím představitelem<br />

smetanovských postav. Nelze<br />

opomenout ani jeho pedagogickou<br />

činnost. Mezi jeho žáky patřili<br />

např. Miloslav Podskalský, Bohuslav<br />

Maršík, Ivan Kusnjer a další.<br />

Jako titulní Simon Boccanegra, 1971<br />

9 30 let uplynulo od smrti<br />

dirigenta Rudolfa Vašaty<br />

(27. 9. 1911 – 8. 6. 1982). Dirigování<br />

studoval u V. Talicha. V ND<br />

působil 1936–1942 jako korepetitor,<br />

dirigentem ND byl 1942–1949,<br />

1956/1957 a od 1. 1. 1972 do 31. 8. 1973,<br />

kdy odešel do důchodu. Hostoval<br />

jako operní a symfonický dirigent<br />

také v zahraničí. Civilní foto<br />

10 Před 80 lety zemřel Antonín<br />

Vávra (7. 1. 1847 – 8. 6. 1932). Jako<br />

lyrický tenor byl přijat do souboru<br />

Prozatímního divadla v roce 1871<br />

a r. 1877 v něm převzal i hrdinné<br />

úlohy. Členem ND byl od 1881<br />

do 1888. Jako Jeník, Prodaná nevěsta,<br />

1883<br />

DF, foto archiv<br />

><br />

Jindřich Kolowrat-Krakovský<br />

a tehdejší ředitel ND Jindřich Černý<br />

při podpisu smlouvy<br />

o pronájmu za 1 Kč<br />

Foto: archiv<br />

115. výročí narození Jindřicha Kolowrata-Krakovského<br />

Jindřich Kolowrat-Krakovský se narodil<br />

27. 7. 1897 jako nejmladší dítě hraběte Leopolda<br />

Kolowrata-Krakovského a Naděždy rozené<br />

Huppmann de Valbella.<br />

Po skončení 1. světové války se věnoval obchodní<br />

činnosti. Na Národní třídě si nechal postavit<br />

průmyslový palác Chicago. Založil Týnecké<br />

zemědělské podniky, na Tachovsku otevřel<br />

dřevozpracující podnik na výrobu běžného<br />

sortimentu, ale také na dřevěné stavební desky<br />

a montované domky. V Přimdě vybudoval<br />

českou menšinovou školu, biograf a lékařské<br />

středisko pro všechny. Za okupace pracoval<br />

v odbojovém hnutí ve skupině nazvané Parsifal.<br />

Po válce přijal nabídku prezidenta Edvarda Beneše,<br />

aby zastupoval obnovenou Československou<br />

republiku jako vyslanec v Turecku. Této<br />

funkce se po převratu v roce 1948 vzdal a odjel<br />

s rodinou do Anglie a následně do Ameriky.<br />

V roce 1990 se vrátil domů. V restituci mu byl<br />

vrácen jeho majetek, i když v mnoha případech<br />

v ruinách a zdevastovaný.<br />

Dne 28. 10. 1991 obdržel<br />

na Pražském hradě od prezidenta<br />

Václava Havla Řád<br />

T. G. Masaryka II. třídy. Při<br />

obnově rodového majetku<br />

mu vydatně pomáhal a veškerou<br />

tíhu na sebe převzal<br />

jeho syn Tomáš.<br />

Dne 22. 9. 1993 proběhlo<br />

v Kolowratském paláci<br />

slavnostní předání 1 Kč jako<br />

nájmu za užívání paláce Kolowrat<br />

Činohrou Národního<br />

divadla. Za tento symbolický<br />

nájem přenechává rodina<br />

<strong>divadlo</strong> i v současnosti.<br />

Jindřich Kolowrat-Krakovský<br />

zemřel 19. 1. 1996 ve věku<br />

nedožitých 99. narozenin<br />

v Praze.<br />

37


SIMPLY CLEVER<br />

ŠKODA Superb<br />

Elegance se setkává s účelností<br />

ŠKODA – partner Národního divadla<br />

www.skoda-auto.cz<br />

Kombinovaná spotřeba a emise CO 2<br />

vozů Superb: 4,4–10,1 l/100 km, 114–235 g/km<br />

Superb_L&K_NarodniDivadlo_190x277.indd 1 13.04.12 18:33


Společná fotografie mecenášů na jevišti Nové scény<br />

V dubnu byl<br />

pro mecenáše<br />

Národního divadla<br />

připraven zajímavý<br />

program.<br />

V polovině měsíce<br />

navštívili zkoušku<br />

nejnovější inscenace<br />

souboru Činohry<br />

ND Bláznivý<br />

den aneb Figarova<br />

svatba a poslední<br />

dubnový víkend<br />

byli souborem<br />

Laterny magiky<br />

pozváni na představení<br />

Cocktail<br />

012 – The Best of<br />

a následnou besedu<br />

s šéfem Laterny<br />

magiky Zdeňkem<br />

Prokešem.<br />

Staňte se ještě dnes<br />

mecenáši Národního<br />

divadla a užijte si zajímavý<br />

program, který je<br />

pro mecenáše připraven<br />

do konce sezony. Budete<br />

mít jedinečnou příležitost<br />

zúčastnit se komentované<br />

prohlídky Státní opery<br />

s exkurzí do zákulisí,<br />

navštívit sklad kostýmů<br />

na Anenském náměstí<br />

a užít si vrcholnou událost<br />

sezony – galavečer<br />

Mecenášského klubu.<br />

Mecenášský klub ND<br />

Mecenáši nahlédli do zákulisí<br />

Beseda v kavárně Nona<br />

Vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle vysvětlil mecenášům principy multimediálního divadla<br />

Foto H. Smejkalová<br />

KONTAKT:<br />

Mgr. Karolína Peštová<br />

Executive Manager Mecenášského klubu ND<br />

k.pestova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

T 731 603 641


KULTURNĚ-SPOLEČENSKÝ MĚSÍČNÍK<br />

HISTORIE<br />

DOMŮ, ČESKÉ ŠLECHTY<br />

A DYNASTIÍ<br />

SPORT<br />

REPORTÁŽE<br />

ŽHAVÁ TÉMATA<br />

ROZHOVORY<br />

SE ZAJÍMAVÝMI<br />

OSOBNOSTMI<br />

DRAMATICKÉ OSUDY<br />

V ČERVNOVÉM ČÍSLE<br />

OLGA SOMEROVÁ<br />

RUBRIKY<br />

PRESTIŽNÍCH<br />

AUTORŮ<br />

WWW.XANTYPA.CZ<br />

10252010_MASKY_do_brozury180x123.indd 1 25.10.2010 16:48:59


ovnat, co si pořizovali naši předkové<br />

za své peníze. dodalo dalších 62 milionů z rozpočtu svého. Díky<br />

Nejzajímavější atrakcí se pro příchozí zřejmě stane tomu se návštěvníkům historického centra Brna<br />

funkční lis k ražení mincí, původně<br />

obsluhovaný postupně otevřou brány podzemí, které prozatím<br />

čtyřmi lidmi, umístěný přímo ve sklepě. Vyražené viděl jen málokdo. Město vidí ve zpřístupnění<br />

mince se znakem Brna si zde také mohou pořídit podzemí nový impulz ke zvýšení své atraktivity<br />

na památku. Expozice nabízí i model historického a slibuje nabídku prohlídkových tras obsahujících<br />

Roman Onderka ■<br />

primátor statutárního města Brna<br />

now available in Brussels<br />

LEADERS MAGAZINE<br />

PHOTO COVERAGES FROM TOP EVENTS: CONCERTS – SEMINARS – CONFERENCES – GALA EVENINGS<br />

INTERVIEWS WITH TOP PEOPLE: CULTURE – BUSINESS – POLITICS – SPORTS<br />

PR ARTICLES, ANALYSIS AND MUCH MORE<br />

Tržiště 19, Prague 1<br />

www.alchymisthotel.com<br />

tel: +420 257 286 011<br />

Opening hours: Ecsotica Spa:<br />

Daily 9:00–21:00<br />

Health Club:<br />

Mon–Fri 7:00–21:00<br />

Sat–Sun 8:00–21:00<br />

Leaders Magazine ® focuses on lifestyle, interviews, business, culture and luxury products and covers many important and interesting<br />

events. Our readers are people from diplomatic society, government officials and decision makers in business. The targeted<br />

distribution is cca 20 000 copies including cca 200 pcs to the top EU officials in Brussels. Our Electronic Version has readers from<br />

82 countries – more than 100.000 page views. Leaders Magazine ® publikuje rozhovory s významnými osobnostmi obchodní,<br />

politické, umělecké a kulturní sféry a přináší fotoreportáže z důležitých společenských událostí v ČR. Našimi čtenáři jsou osoby<br />

s rozhodovacími pravomocemi v diplomatické, státní a soukromé sféře. Cílená distribuce je cca 20 000 ks včetně cca 200 ks představitelům<br />

EU v Bruselu. Elektronická <strong>verze</strong> časopisu má čtenáře v 82 zemích a více než 100 000 stran ke shlédnutí.<br />

For Full Electronic Version Go To www.leadersmagazine.cz<br />

210x148_NEW.indd 1 27.1.2012 10:31:05<br />

NÍ<br />

AKTUALITY.CZ<br />

orientační bod ve světě<br />

tance<br />

aktuální zpravodajství, kalendář představení,<br />

recenze, reportáže, rozhovory, ankety,<br />

workshopy, konkurzy, soutěže<br />

www.tanecniaktuality.cz<br />

Projekt podporuje MKČR a Magistrát hl. m. Prahy


Program > Červen–červenec / June–July 2012<br />

Národní<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Státní<br />

Opera<br />

1. Pá/Fri<br />

2. So/Sat<br />

3. Ne/Sun<br />

Červen / June<br />

Čarokraj / Enchantia 12.00<br />

Čarokraj / Enchantia 16.00<br />

Čarokraj / Enchantia 11.00<br />

Jakobín / The Jacobin SE2 20.00<br />

Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew ROD4 14.00<br />

Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew 19.00<br />

4. Po/Mon Král Lear / King Lear IX 19.00<br />

5. Út/Tue nehraje se / no performance<br />

6. St/Wed Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />

7. Čt/Thu<br />

Petr Zuska Gala X<br />

Cesty a zastavení / Moves and Stops<br />

B3 + XIV 19.00<br />

8. Pá/Fri Cesty a zastavení / Moves and Stops B1 19.00<br />

9. So/Sat<br />

První baletní krůčky / The First Ballet Steps<br />

(Baletní přípravka Národního divadla / Ballet Preparatory School of the NT) 14.00<br />

Cesty a zastavení / Moves and Stops ROV1 19.00<br />

10. Ne/Sun Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />

11. Po/Mon Král Lear / King Lear ČK2 19.00<br />

12. Út/Tue Jazz v Opeře / Jazz at the Opera: Freddy Cole 19.00<br />

13. St/Wed Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />

14. Čt/Thu Káťa Kabanová 19.00<br />

15. Pá/Fri Rusalka 19.00<br />

16. So/Sat Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows 17.00<br />

17. Ne/Sun<br />

Nápoj lásky / L’elisir d’amore ROD1 14.00<br />

Nápoj lásky / L’elisir d’amore SOČ1 19.00<br />

18. Po/Mon Carmen III 19.00<br />

19. Út/Tue nehraje se / no performance<br />

20. St/Wed<br />

Petr Zuska Gala X<br />

Pocta velkým tónům / Tribute to Great Tones<br />

B3 + XIV 19.00<br />

21. Čt/Thu Pocta velkým tónům / Tribute to Great Tones B2 19.00<br />

22. Pá/Fri Pocta velkým tónům / Tribute to Great Tones ROV2 19.00<br />

23. So/Sat<br />

Čarokraj / Enchantia ROD6 14.00<br />

Čarokraj / Enchantia ROD3 17.00<br />

24. Ne/Sun Čarokraj / Enchantia I 11.00<br />

25. Po/Mon Gloriana II 19.00<br />

Červen / June<br />

1. Pá/Fri Tosca 19.00<br />

2. So/Sat La bohème (Bohéma) 19.00<br />

3. Ne/Sun Il barbiere di Siviglia (Lazebník sevillský) 19.00<br />

4. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

5. Út/Tue Die Zauberflöte (Kouzelná flétna) 19.00<br />

6. St/Wed Popelka / Cinderella (derniéra / last time) 19.00<br />

7. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />

8. Pá/Fri Rigoletto 19.00<br />

9. So/Sat La traviata 19.00<br />

10. Ne/Sun<br />

Labutí jezero / Swan Lake 14.00<br />

Labutí jezero / Swan Lake 19.00<br />

11. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

12. Út/Tue nehraje se / no performance<br />

13. St/Wed Giselle 19.00<br />

14. Čt/Thu<br />

Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti)<br />

(1. premiéra / 1 st premiere)<br />

19.00<br />

15. Pá/Fri Madama Butterfly 19.00<br />

16. So/Sat Aida 19.00<br />

17. Ne/Sun<br />

Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti)<br />

(2. premiéra / 2 nd premiere)<br />

18. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

19. Út/Tue<br />

19.00<br />

Spící krasavice / Sleeping Beauty 11.00<br />

Spící krasavice / Sleeping Beauty (derniéra / last time) 19.00<br />

20. St/Wed Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) V 19.00<br />

21. Čt/Thu Tosca 19.00<br />

22. Pá/Fri Prague Balet Gala 19.30<br />

23. So/Sat Labutí jezero / Swan Lake 19.00<br />

24. Ne/Sun Rusalka 19.00<br />

25. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

26. Út/Tue Turandot 19.00<br />

27. St/Wed Don Quijote 19.00<br />

28. Čt/Thu Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />

29. Pá/Fri Carmen 19.00<br />

30. So/Sat La traviata 19.00<br />

26. Út/Tue<br />

Konec masopustu / The End of Carnival<br />

(derniéra / last time)<br />

KD 19.00<br />

27. St/Wed nehraje se / no performance<br />

28. Čt/Thu<br />

Petr Zuska Gala X<br />

Doteky folkloru / Touches of Folklore<br />

B3 + XIV 19.00<br />

29. Pá/Fri Doteky folkloru / Touches of Folklore ROV3 19.00<br />

30. So/Sat Doteky folkloru / Touches of Folklore XI 19.00<br />

42


Červen–červenec / June–July 2012<br />

Stavovské<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Nová<br />

scéna<br />

1. Pá/Fri<br />

2. So/Sat<br />

Červen / June<br />

Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />

Čaj u pana senátora / A Tea Party at the Senator’s 19.00<br />

Čaj u pana senátora / A Tea Party at the Senator’s 13.00<br />

Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />

Crazy Day or The Marriage of Figaro<br />

Č1 19.00<br />

3. Ne/Sun Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />

4. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

5. Út/Tue nehraje se / no performance<br />

6. St/Wed Così fan tutte 19.00<br />

7. Čt/Thu Kouzelná flétna / The Magic Flute 19.00<br />

8. Pá/Fri Racek / The Seagull 19.00<br />

9. So/Sat Don Giovanni (1. premiéra / 1 st premiere) 19.00<br />

10. Ne/Sun Don Giovanni (2. premiéra / 2 nd premiere) 19.00<br />

11. Po/Mon Deváté srdce / The Ninth Heart 18.00<br />

12. Út/Tue Mikve / Mikveh 19.00<br />

13. St/Wed Don Giovanni O1 19.00<br />

14. Čt/Thu Revizor / The Government Inspector IV 19.00<br />

15. Pá/Fri Být či nebýt / To Be or Not to Be ČS1 19.00<br />

16. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />

17. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />

18. Po/Mon Enron ČS2 19.00<br />

19. Út/Tue<br />

20. St/Wed<br />

Absolventský koncert / Absolvent Concert<br />

(Taneční konzervatoř hl. m. Prahy / Dance Conservatory Prague)<br />

Absolventský koncert / Absolvent Concert<br />

(Taneční konzervatoř hl. m. Prahy / Dance Conservatory Prague)<br />

19.00<br />

19.00<br />

21. Čt/Thu Být či nebýt / To Be or Not to Be KB 19.00<br />

22. Pá/Fri Don Giovanni O2 19.00<br />

23. So/Sat Taneční mládí / Dance Youth 19.00<br />

24. Ne/Sun Don Giovanni 19.00<br />

25. Po/Mon Enron Č3 19.00<br />

26. Út/Tue Racek / The Seagull SOČ2 19.00<br />

27. St/Wed<br />

28. Čt/Thu<br />

Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 17.00<br />

Revizor / The Government Inspector 19.00<br />

Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />

Crazy Day or The Marriage of Figaro<br />

Č4 19.00<br />

29. Pá/Fri Don Giovanni ALL 19.00<br />

30. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />

30. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

Červenec / July<br />

2. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

5. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

7. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

9. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

19. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

21. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

23. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

26. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

28. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

30. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

Červen / June<br />

1. Pá/Fri Graffiti 20.00<br />

2. So/Sat Graffiti 20.00<br />

4. Po/Mon Ohrožené druhy / Endangered Species 19.00<br />

5. Út/Tue Open For Everything (Constanza Macras | DorkyPark) 20.00<br />

6. St/Wed Open For Everything (Constanza Macras | DorkyPark) 20.00<br />

7. Čt/Thu<br />

Co se stalo, když Nora opustila manžela /<br />

What Happened after Nora Left Her Husband (derniéra / last time)<br />

19.00<br />

9. So/Sat Cocktail 012 – The Best of X 20.00<br />

10. Ne/Sun Peter and the Wolf (First International Ballet School) 18.00<br />

11. Po/Mon<br />

Nový začátek na Nové scéně / A New Beginning at the New Stage<br />

(Taneční centrum Praha / Dance Center Prague)<br />

19.00<br />

13. St/Wed Čekání na Godota / Waiting for Godot (derniéra / last time) NDS 19.00<br />

14. Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Pragu 20.00<br />

15. Pá/Fri Legendy magické Prahy / Legends of Magic Pragu 20.00<br />

16. So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Pragu 20.00<br />

17. Ne/Sun Nosorožec / Rhinoceros ČNS 19.00<br />

18. Po/Mon Má vzdálená vlast / My Distant Homeland V 19.00<br />

19. Út/Tue Nosorožec / Rhinoceros VI 19.00<br />

20. St/Wed Nosorožec / Rhinoceros XII 19.00<br />

21. Čt/Thu Graffiti 20.00<br />

22. Pá/Fri Graffiti 20.00<br />

23. So/Sat Graffiti 20.00<br />

25. Po/Mon Odyssea (Compagnie Irina Brook) 20.00<br />

26. Út/Tue Divadlo za bránou / Theatre Behind the Gate (HAMU) 20.00<br />

27. St/Wed Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

28. Čt/Thu<br />

Interpelace / Interpelation (scénická diskuse / scenic discussion) 17.00<br />

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

29. Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

30. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

Červenec / July<br />

6. Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

7. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

10. Út/Tue Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

11. St/Wed Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

13. Pá/Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

14. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Kolowrat<br />

Červen / June<br />

4. Po/Mon Cesta kolem světa za absolutní tmy / Around the World 19.00<br />

5. Út/Tue Špinavé ruce / Dirty Hands (derniéra / last time) 19.00<br />

6. St/Wed Historický monolog / Historical Monologue (derniéra / last time) 19.00<br />

7. Čt/Thu Blackbird 19.00<br />

9. So/Sat Karla 19.00<br />

11. Po/Mon Cesta kolem světa za absolutní tmy / Around the World 19.00<br />

13. St/Wed Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />

15. Pá/Fri Nezlobíš se … ? / Not Angry … ? 19.00<br />

19. Út/Tue Karla XIII 19.00<br />

21. Čt/Thu Zítra se bude … / Tomorrow There Will Be … 19.00<br />

43


Program > Srpen–Září / August–September 2012<br />

Národní<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Státní<br />

Opera<br />

1. So/Sat nehraje se / no performance<br />

2. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />

Září / September<br />

3. Po/Mon Hoffmannovy povídky / Les contes d’Hoffmann OH 19.00<br />

4. Út/Tue Jakobín / The Jacobin KB 19.00<br />

5. St/Wed nehraje se / no performance<br />

6. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />

7. Pá/Fri nehraje se / no performance<br />

8. So/Sat<br />

Čarokraj / Enchantia D 14.00<br />

Čarokraj / Enchantia SE3 17.00<br />

9. Ne/Sun Popelka / Cinderella 18.00<br />

10. Po/Mon Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />

11. Út/Tue Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />

12. St/Wed nehraje se / no performance<br />

13. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />

14. Pá/Fri La traviata 19.00<br />

15. So/Sat Král Lear / King Lear 19.00<br />

16. Ne/Sun<br />

Popelka / Cinderella ROD1 14.00<br />

Popelka / Cinderella SE4 19.00<br />

17. Po/Mon Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows 19.00<br />

18. Út/Tue Rusalka 19.00<br />

19. St/Wed Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew 19.00<br />

20. Čt/Thu Carmen 19.00<br />

21. Pá/Fri Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac 19.00<br />

22. So/Sat Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) 19.00<br />

23. Ne/Sun Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />

24. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

25. Út/Tue Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) B1 19.00<br />

26. St/Wed Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři / Solo for Three) NDS 19.00<br />

27. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />

28. Pá/Fri Den české státnosti / Day of Czech Statehood 19.00<br />

29. So/Sat Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters 19.00<br />

30. Ne/Sun<br />

Pelleas a Melisanda / Pelléas et Mélisande<br />

(1. premiéra / 1 st premiere)<br />

19.00<br />

Srpen / August<br />

24. Pá /Fri La traviata 19.00<br />

25. So/Sat Rigoletto 19.00<br />

26. Ne/Sun Otello 19.00<br />

28. Út/Tue La traviata 19.00<br />

29. St/Wed Il trovatore (Trubadúr) 19.00<br />

30. Čt/Thu Nabucco 19.00<br />

31. Pá /Fri La traviata 19.00<br />

Září / September<br />

1. So/Sat Aida 19.00<br />

2. Ne/Sun Nabucco 19.00<br />

3. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

4. Út/Tue Madama Butterfly 19.00<br />

5. St/Wed Giselle 19.00<br />

6. Čt/Thu La bohème (Bohéma) 19.00<br />

7. Pá/Fri Rigoletto 19.00<br />

8. So/Sat Nabucco 19.00<br />

9. Ne/Sun Turandot 19.00<br />

10. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

11. Út/Tue Balet Gala 19.00<br />

12. St/Wed Balet Gala 19.00<br />

13. Čt/Thu Rusalka 19.00<br />

14. Pá/Fri Madama Butterfly 19.00<br />

15. So/Sat Carmen 19.00<br />

16. Ne/Sun Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />

17. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

18. Út/Tue Giselle B2 19.00<br />

19. St/Wed Tosca 19.00<br />

20. Čt/Thu Rusalka 19.00<br />

21. Pá/Fri La bohème (Bohéma) 19.00<br />

22. So/Sat Carmen 19.00<br />

23. Ne/Sun Cavalleria rusticana, I pagliacci (Sedlák kavalír, Komedianti) 19.00<br />

24. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

25. Út/Tue Il trovatore (Trubadúr) 19.00<br />

26. St/Wed Aida 19.00<br />

27. Čt/Thu Rigoletto 20.00<br />

28. Pá/Fri Šípková Růženka / Sleeping Beauty 19.00<br />

29. So/Sat Šípková Růženka / Sleeping Beauty 19.00<br />

30. Ne/Sun Turandot 18.30<br />

44


Srpen–září / August–September 2012<br />

Stavovské<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Nová<br />

scéna<br />

Srpen / August<br />

2. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

4. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

6. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

9. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

11. So/Sat Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

13. Po/Mon Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

16. Čt/Thu Mozartissimo (uvádí agentura BM Art) 20.00<br />

24. Pá /Fri Don Giovanni 19.00<br />

25. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />

31. Pá /Fri Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail 19.00<br />

Září / September<br />

1. So/Sat Don Giovanni 19.00<br />

2. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />

3. Po/Mon nehraje se / no performance<br />

4. Út/Tue nehraje se / no performance<br />

5. St/Wed nehraje se / no performance<br />

6. Čt/Thu nehraje se / no performance<br />

7. PÁ/FRI nehraje se / no performance<br />

8. So/Sat nehraje se / no performance<br />

9. Ne/Sun<br />

Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />

Crazy Day or Marriage of Figaro<br />

SE3 19.00<br />

10. Po/Mon Don Giovanni 20.00<br />

11. Út/Tue nehraje se / no performance<br />

12. St/Wed Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />

13. Čt/Thu Věc Makropulos / The Makropulos Case 19.00<br />

14. PÁ/FRI Enron 19.00<br />

15. So/Sat<br />

16. Ne/Sun<br />

Don Giovanni 14.00<br />

Don Giovanni 19.00<br />

Deváté srdce / The Ninth Heart ROD4 14.00<br />

Deváté srdce / The Ninth Heart 18.00<br />

17. Po/Mon Le nozze di Figaro (Figarova svatba) 19.00<br />

18. Út/Tue Richard III. 19.00<br />

19. St/Wed Revizor / The Government Inspector 19.00<br />

20. Čt/Thu<br />

Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />

Crazy Day or Marriage of Figaro<br />

ČS3 19.00<br />

21. PÁ/FRI Kouzelná flétna / The Magic Flute 19.00<br />

22. So/Sat<br />

Kouzelná flétna / The Magic Flute 13.00<br />

Così fan tutte 19.00<br />

23. Ne/Sun Racek / The Seagull 19.00<br />

24. Po/Mon Revizor / The Government Inspector 19.00<br />

25. Út/Tue Enron 19.00<br />

26. St/Wed<br />

Bláznivý den aneb Figarova svatba /<br />

Crazy Day or Marriage of Figaro<br />

19.00<br />

27. Čt/Thu Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail 19.00<br />

28. PÁ/FRI Don Giovanni 19.00<br />

29. So/Sat Racek / The Seagull 19.00<br />

30. Ne/Sun nehraje se / no performance<br />

Srpen / August<br />

23. Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

24. Pá /Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

25. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

30. Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

31. Pá /Fri Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

Září / September<br />

1. So/Sat Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

5. St/Wed Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

6. Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

7. PÁ/FRI Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

8. So/Sat Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

9. Ne/Sun Nosorožec / Rhinoceros 19.00<br />

12. St/Wed Ohrožené druhy / Endangered Species ČS1 19.00<br />

13. Čt/Thu Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

14. PÁ/FRI Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

15. So/Sat<br />

Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague ROD6 17.00<br />

Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague 20.00<br />

16. Ne/Sun Ohrožené druhy / Endangered Species 19.00<br />

18. Út/Tue timINg 20.00<br />

19. St/Wed timINg 20.00<br />

20. Čt/Thu Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

21. PÁ/FRI Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

22. So/Sat<br />

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 14.00<br />

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus 20.00<br />

24. Po/Mon Máj / May (420PEOPLE a Činohra ND) 19.00<br />

25. Út/Tue Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />

26. St/Wed Nosorožec / Rhinoceros Č1 19.00<br />

27. Čt/Thu Graffiti 20.00<br />

28. PÁ/FRI Graffiti 20.00<br />

29. So/Sat Graffiti 20.00<br />

30. Ne/Sun Má vzdálená vlast / My Distant Homeland 19.00<br />

<strong>divadlo</strong><br />

Kolowrat<br />

Září / September<br />

10. Po/Mon Blackbird 19.00<br />

13. Čt/Thu Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />

17. Po/Mon Na ústupu / The Retreat from Moscow 19.00<br />

20. Čt/Thu Karla 19.00<br />

24. Po/Mon Blackbird 19.00<br />

25. Út/Tue Zítra se bude… / Tomorrow There Will Be… 19.00<br />

26. St/Wed Karla 19.00<br />

45


Informace pro diváky / Information for visitors<br />

POKLADNY<br />

1) Provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1<br />

2) Kolowratský palác, Ovocný trh 6, Praha 1<br />

3) Státní opera, Wilsonova 4, Praha 1<br />

4) Nová scéna, Národní 4, Praha 1<br />

Předprodej vstupenek na představení je 5 měsíců dopředu<br />

Otevírací doba:<br />

Denní pokladny<br />

1 + 2) Po–Ne: 10–18<br />

3) Po–Pá: 10–17.30, So–Ne: 10–12, 13–17.30<br />

4) Po–Pá: 9–18, So–Ne: 10–18, v hrací dny do začátku představení<br />

Večerní pokladny<br />

45 minut před začátkem představení otevírají pokladny v historické<br />

budově ND, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře,<br />

vstupenky na odpolední představení lze zakoupit v denních<br />

pokladnách<br />

INFORMACE:<br />

dotazy@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 901 448<br />

novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 931 482<br />

THE BOX OFFICES<br />

1 Operations Building of the National Theatre, Ostrovní 1, Prague 1<br />

2 Kolowrat Palace, Ovocný trh 6, Prague 1<br />

3 The State Opera, Wilsonova 4, Prague 1<br />

4 The New Stage, Národní 4, Prague 1<br />

Ticket advance sale 5 months in advance<br />

Operating hours:<br />

Daytime box offices:<br />

1 + 2) Mon–Sun: 10 am to 6 pm<br />

3) Mon–Fri: 10 am to 6.30 pm, Sat–Sun: 10–12 am 1–6.30 pm<br />

4) Mon–Fri: 9 am to 6 pm, Sat–Sun 10 am to 6 pm, on play day<br />

the box office is open until the begining of the performance<br />

Evening box offices:<br />

45 minutes before the beginning of performances the box<br />

offices are open at the National Theatre historical building, the<br />

Estates Theatre and the State Opera<br />

INFORMATION:<br />

ntprague@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 901 448<br />

novascena@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz, +420 224 931 482<br />

Prosíme o zachování<br />

konvence společenského<br />

oděvu!<br />

Please come appropriately<br />

dressed for<br />

the theatre.<br />

Parking a přístup<br />

do historické budovy<br />

ND je upraven i pro<br />

bezbariérový přístup!<br />

The parking and entrance<br />

to the historical<br />

building of the<br />

National Theatre is<br />

modified to enable<br />

barrier-free acces!<br />

ON-LINE PRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK<br />

On-line nákup či rezervaci začněte výběrem představení v programu.<br />

www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz | www.novascena.cz | www.opera.cz<br />

ON-LINE SALES AND RESERVATION OF TICKETS<br />

For on-line sales or reservations, select a performance in the<br />

programme.<br />

www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz | www.novascena.cz | www.opera.cz<br />

SLEVY<br />

Slevy jsou poskytovány dle aktuálního ceníku Národního divadla,<br />

který je k dispozici v pokladnách ND či na<br />

www.narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Základní přehled slev<br />

• 50% sleva pro držitele průkazek ZTP, ZTP/P a jeho průvodce;<br />

pro příslušníky odboje<br />

• 50% sleva na 1. a 2. galerii (ND, STD) a 2. balkon (SO) pro<br />

studenty s průkazkou ISIC (v ND, STD a NS též ITIC, ALIVE,<br />

EURO 26)<br />

• 50% sleva na last minute vstupenky (v prodeji od 30. do 5.<br />

minuty před začátkem představení); neplatí pro představení<br />

Laterny magiky, pro představení ve Státní opeře a pro mimořádné<br />

projekty<br />

• v den představení zvýhodněné vstupné pro studenty VŠ<br />

a konzervatoří<br />

• až 50% sleva v rámci předplatitelských skupin<br />

• až 50% sleva s Kartou věrného diváka (platí pouze pro představení<br />

v ND, STD, NS a KW)<br />

• u představení hostujících souborů, pronájmů a mimořádných<br />

projektů slevy negarantujeme<br />

Parking<br />

Sazba parkovného a platební pokyny<br />

Podzemní garáže u Národního divadla, Ostrovní 1, Praha 1<br />

sazba 50 Kč/hod., včetně započaté hodiny<br />

Nadzemní garáže u Státní opery, Wilsonova 6, Praha 1<br />

sazba 55 Kč/hod.<br />

SLEVY<br />

Sleva z ceny parkovného – platí pouze pro parking<br />

v Ostrovní ulici 1, Praha 1<br />

• Sleva je poskytována po předložení platné vstupenky<br />

na představení Národního divadla, Stavovského divadla,<br />

Státní opery, Nové scény a Divadla Kolowrat, které se koná<br />

ve stejném dni, kdy návštěvník využil parking ND. Sleva je<br />

poskytnuta ve výši 2 hodin zdarma na dobu parkování počínaje<br />

1 hodinu před začátkem představení a konče 1 hodinu<br />

po skončení představení, a to nejpozději do 23 hodin<br />

• Sleva pro držitele průkazu ZTP je poskytována formou rabatu<br />

ve výši 3 hodin zdarma z celkové doby parkování.<br />

• Zvýhodněná sazba pro uživatele parkoviště Národního divadla<br />

při uzavření smlouvy na dobu 1 měsíc a více činí 9 600 Kč/<br />

měs. vč. DPH 20 %.<br />

INFORMACE:<br />

+420 224 901 443, +420 224 901 320, m.cerveny@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Parking<br />

Parking fees and payment instructions<br />

Underground car park by the National Theatre,<br />

Ostrovní 1, Prague 1, fee CZE 50 per every started hour of parking<br />

Surface car park by the State Opera,<br />

U Divadla Street, Prague 1, fee CZE 55 per hour<br />

DISCOUNTS<br />

The parking fee discount – car park Ostrovní 1, Prague 1 only<br />

• The parking fee discount will be granted to the car park<br />

user upon the submission of a valid ticket for a performance<br />

taking place at the National Theatre, the Estates Theatre,<br />

the State Opera, the New Stage or at the Kolowrat Theatre<br />

on the same day the visitor uses the National Theatre car<br />

park. The parking fee discount will be granted to the car<br />

park user by the car park attendant. Within the discount, car<br />

park users with a valid ticket have 2 hours of free parking.<br />

Discounts will be granted to ticket holders in compliance<br />

with the aforementioned for a parking time starting 1 hour<br />

prior to the beginning of the performance and ending 1 hour<br />

after the end of the performance, no later than by 11 pm.<br />

• Discounts for persons with cards attesting to special health<br />

impairments will be granted in the form of rebate at the<br />

level of 3 hours deducted from the total parking time.<br />

• The special parking fee for users of the National Theatre car<br />

park upon concluding a contract for 1 or more months is CZK<br />

9,600/month, including 20% VAT.<br />

Information:<br />

+420 224 901 443, +420 224 901 320, m.cerveny@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

129. SEZONA ND<br />

Informační zpravodaj<br />

Národního divadla<br />

Ředitel ND: Ondřej Černý<br />

Umělecký šéf činohry ND: Michal<br />

Dočekal<br />

Umělecký šéf opery ND: Rocc<br />

Umělecký šéf baletu ND: Petr Zuska<br />

Šéf Laterny magiky: Zdeněk Prokeš<br />

Ředitel NS: Štěpán Kubišta<br />

Vychází 10× ročně<br />

IČ 00023337<br />

Adresa redakce:<br />

Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, T 224 901 537<br />

Redaktoři a autoři informačních textů<br />

souborů (není-li uvedeno jinak):<br />

Činohra:<br />

Tomáš Staněk, Kateřina Ondroušková,<br />

T 224 902 126<br />

t.stanek@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz,<br />

k.ondrouskova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Opera: Petr Kozlíček, T 224 901 850<br />

p.kozlicek@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Balet: Helena Bartlová, T 224 902 527<br />

h.bartlova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Nová scéna: Jan Plíhal, T 224 901 336<br />

j.plihal@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Obchodní informace:<br />

Marek Novobílský, T 224 901 520<br />

m.novobilsky@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Programové a repertoárové informace:<br />

Zdeněk Staňkovský, T 224 901 603<br />

z.stankovsky@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Odpovědná redaktorka: Dana Flídrová<br />

d.flidrova@narodni-<strong>divadlo</strong>.cz<br />

Grafická úprava, prepress: Petr Huml,<br />

Formata, v.o.s.<br />

Tisk: Amos typografické studio spol. s r. o.<br />

Toto číslo vychází: 31. 5. 2012<br />

Redakční uzávěrka: 4. 5. 2012<br />

Programová uzávěrka: 21. 5. 2012<br />

Příští číslo vyjde: 31. 8. 2012<br />

ISSN: 1212-1045<br />

46


NDI 2012_190x277 bez Vodafone:NDI loga.qxd 17.4.2012 11:24 Stránka 1<br />

PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA<br />

PARTNER INSCENACÍ<br />

NÁRODNÍHO DIVADLA<br />

PARTNER INSCENACÍ<br />

BALETU A OPERY ND<br />

MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA<br />

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI


×<br />

Archivní snímek J. Svobody zachycuje dvě hvězdy Národního divadla,<br />

DANU MEDŘICKOU a VLASTU FABIANOVOU, jejíž 100. výročí narození<br />

si letos v červnu připomínáme. Fotografie je z Veselých windsorských paniček<br />

z roku 1962, tedy z inscenace, kterou jsme uváděli před 50 lety.<br />

Obě velké herečky se mj. potkaly ještě v inscenaci Kočičí hra,<br />

která dlouho držela rekord co do repríz. Nyní ji trumfnul až<br />

Sluha dvou pánů.<br />

48

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!