Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Balet > uvádíme<br />
Zuzana Drapalíková a Viktor Kocian<br />
Foto: M. Divíšek<br />
><br />
Don Quijote<br />
Hudba: Ludwig Minkus<br />
Choreografie: Jaroslav Slavický, Kateřina<br />
Slavická a Hana Vláčilová podle Maria<br />
Petipy a Alexandra Gorského<br />
Režie: Jaroslav Slavický<br />
Scéna a kostýmy: Josef Jelínek<br />
Dirigent: Václav Zahradník<br />
Hraje orchestr Státní opery<br />
Uvádíme:<br />
5. 5., 25. a 27. 6. 2013,<br />
Státní opera<br />
O hrdinech Cervantesova románu, donu Quijotovi i jeho věrném Sancho Panzovi,<br />
slyšel určitě každý z nás. Stejně jako o tom, že někdo svádí „boj s větrnými<br />
mlýny“ a někdo jiný je tak trochu „rytíř smutné postavy“. Don Quijote byl<br />
rytíř především duchem. Jeho cesta za ideály lásky, cti, pravdy a dobra možná<br />
dnes mohou vypadat jako směšné, hloupé a nereálné … Přesto ze všech sil držíme<br />
Quijotům palce, přejeme si, ať jejich sny, neohrožená touha a dychtivost<br />
alespoň na chviličku přejdou i na nás ostatní.<br />
Pro donquijotské téma jsou příznačná dvě slova:<br />
skutečnost a iluze. Právě jejich ztvárnění je velice<br />
typické v baletních inscenacích Dona Quijota, navíc<br />
jsou zde znázorněna se smyslem pro humor, dojemnou<br />
nadsázkou a charakteristickým španělským<br />
koloritem. Ten s sebou na scénu přináší toreadory,<br />
flamencové kostýmy, kastaněty, vějíře, ohnivá sóla<br />
a tance s muletami. Rádi bychom zde uvedli malý<br />
citát Roberta Fulghuma Možná, možná ne. Po přečtení<br />
třeba namítnete, že citát stojí poněkud o krok vedle<br />
naší tématiky. Nicméně jeho zacházení s muletou nám<br />
nedalo (v souvislosti s nazíráním na sebe sama) jej<br />
do dvojkroku k Donu Quijotovi nepřiřadit.<br />
„Ta sebedůvěra se nazývá ver llegar do arény. Znamená<br />
to ‚vidět je přicházet’. Je to schopnost správně se rozkročit,<br />
zaujmout postavení a klidně se, jako ve zpomaleném<br />
filmu, dívat, jak se býk blíží, a zároveň si uvědomovat, že<br />
máte všechno, co je k bezpečnému manévru s býkem<br />
zapotřebí. Je to dynamická stabilita. Nehnutě stát je také<br />
taneční krok, tak jako i okamžiky ticha jsou součástí hudby.<br />
Sebevědomí vyrůstá z toho klidu. A vyplývá z mnoha<br />
soubojů s býkem, který probíhá kolem. Dokážeš býka<br />
zvládnout a porazit, protože už jsi to dokázal dřív.<br />
Můj býk se na mě řítí v okamžicích, kdy podlehnu nutkání<br />
zkoumat svůj život pod mikroskopem. Pod čočkou se<br />
z malinkých roztočů stávají draci a strach s sebou nese<br />
slabost. Anebo se býk přiblíží, když se ve spěchu snažím<br />
popadnout všechna zavazadla svého života a vléct je<br />
po nikam nevedoucím točitém schodišti a zoufám si<br />
nad absurditou svého žití. V takovou chvíli se objeví býk.<br />
Protože si myslí, že ho přivítám jako takové řešení.<br />
Už toho býka dnes znám. Cítím jeho pach a vytuším ho,<br />
ještě než se pohne. Jsem rád, že existuje. Tak pojď, toro.<br />
Rozkročím se a dívám se, jak se blíží. Zaútočí na mě<br />
a já ho pohybem mulety svého sebevědomí bezpečně<br />
provedu mimo sebe. Dav v mé hlavě šílí. OLE! Ten dav<br />
tvoří všichni moji předkové, kteří zvítězili nad svými býky<br />
– a teď mi fandí. OLE! OLE! OLE!“<br />
Quijote bojoval se „svými mlýny“, Fulghum se „svými<br />
býky“. Nebojte se zabojovat také s něčím „svým“<br />
a před bojem se přijďte posílit do Státní opery.<br />
16
Change language