kalvárie frýdek - Martin Feikus

kaple křížové cesty z pohledu
restaurátora
Tomáš Skalík
Stavby kaplí křížové cesty jsou postaveny na mělkém základě
a vyzděny z pálených cihel. Z bočních a čelní strany je obepínají
dva kamenné stupně, seskládané z pískovcových bloků. Ze stejného
materiálu byly zbudovány sokly Římské kaple, postranních
zídek schodiště a sloupků zábradlí. Odlišný typ pískovce – pevnější
a jemnější struktury – se použil pro detaily kapliček. Jemné dekorativní
prvky, kruhové rozety a klenák s maskaronem, jsou do čelní
fasády kapliček vsazeny jako terakotové prvky. V nikách kapliček
se výrazně uplatňují barevné polychromované reliéfy. V tympanonu
kapliček jsou osazeny římské číslice I až XIV, zhotovené ze
smaltovaného plechu. Původní barevnost smaltu je bílá (v minulosti
přetřeno také na zelenou). Plechová krytina je pravděpodobně
novější. Vrcholové kříže jsou zhotoveny z umělého kamene, lité do
forem (jedná se o mladší prvky, které byly osazeny buďto v první,
nebo druhé etapě oprav). Kříže nebyly nikdy opatřeny fasádními
nátěry. Jejich přirozená barevnost a struktura byly přiznané.
V minulosti došlo pravděpodobně ke dvěma zásadním a několika
drobnějším opravám areálu. Rekonstrukce se soustředily na
opravy omítek i doplnění poškozených
kamenných prvků. Během
posledních oprav v průběhu druhé
poloviny 20. století došlo k opravám
kamenných stupňů a dalších
článků, které odpovídaly tehdejším
technologickým postupům, z dnešního
pohledu již nevyhovujícím,
což vedlo mimo jiné k urychlení degradace některých kamenných
článků. Velké části zatmelené a neprodyšně zatřené tvrdými ce-
mentovými tmely a přetěry pod tímto povrchem zvětrávaly, stejně
tak jako omítky uzavřené nevhodnými nátěry. Tato situace vedla
až k dnešní opravě.
Samostatným a specifickým restaurátorským problémem byly
terakotové polychromované reliéfy zobrazující motivy čtrnácti zastavení;
tyto měl na starosti restaurátor akademický sochař Jakub
Gajda.
Z restaurátorského hlediska bylo ale nutno vyřešit také řadu dílčích
problémů, které se s většími, čí menšími obměnami pravidelně
opakovaly u všech čtrnácti zastavení i u Římské kaple. Vezmeme-li
to od základu, bylo nejprve nutno vyřešit problémy, které souvisely
s rozestupováním a degradací kamenných stupňů, obepínajících
jednotlivá zastavení. Tyto dva stupně, složené vždy z několika větších
bloků kamene se vlivem tlaku rostoucích kořenů, zamrzání
sněhu, sesedáním zeminy, postupem času rozestoupily, poklesly
a poškodily. Povrch kamene byl pokryt nánosy nečistot, řas a mechů,
v řadě případů zeminou. Kamenné bloky byly poškozeny také
mechanicky, prasklé, zvětralé, někdy zcela chybějící.
Bylo rozhodnuto, že originální kamenné bloky budou v maximální možné
míře zachovány a restaurovány. Pouze několik silně degradovaných
bloků bylo určeno k celkové výměně za nové kusy zhotovené
z božanovského pískovce. Původně se předpokládalo, že
bude nutno kompletně demontovat kamenné stupně u několika
zastavení; v průběhu prací se však ukázalo, že celkové
přeložení všech bloků vyžaduje všech čtrnáct zastavení. Bloky
stupňů se postupně demontovaly a po podrobné dokumentaci
a označení ukládaly stranou, aby se mohly po provedení nezbytných
opatření uložit zpět na původní místa. Povrch kamene byl očištěn,
degradované části zpevněny organokřemičitany. Mechanicky
bylo nutno odstranit velké množství starších cementových vysprávek.
Odlomené části kamene byly přilepeny pomocí nerezových armatur a epoxidové
pryskyřice. Podloží pod bloky, zanesené hlínou, kořeny a zvětralými
cihlami z původního mělkého základu, bylo vybráno a nahrazeno novou
skladbou zhutnělého štěrku. Bloky stupňů byly osazeny zpět na svá původní
místa, vyrovnány a zafixovány nerezovými kramlemi. Dutiny a spáry mezi
bloky byly vylity měkkou vápeno-cementovou maltou. Chybějící detaily byly
doplněny restaurátorským tmelem na anorganické bázi. Tmely byly barveny
ve hmotě a povrchově barevně i strukturně upraveny tak, aby se zapojily do
harmonického celku s originálem.
Kamenný sokl, přední voluty
a římsy bylo nutno nejprve očistit
od řas, mechů i od nevhodných
přetěrů a cementových tmelů.
Tyto části bylo nutno zpevnit organickým
zpevňovacím prostředkem.
Praskliny byly injektovány akrylátovou
pryskyřicí. Chybějící detaily
byly doplňovány jemným restaurátorským
tmelem na hydraulické bázi, podobně jako kamenné stupně.
Nápisové desky byly očištěny pomocí mikropískovacího zařízení, které se
osvědčilo také na odstranění nebo alespoň ztenčení tmavých silikátových filmů,
pokrývajících kamenné plochy kapliček a především soklu Římské
kaple. Zlacení textů na nápisových deskách bylo obnoveno pravým
23,75 karátovým trojitým plátkovým zlatem.
Terakotové části památky – kruhové rozety, klenákové hlavice sloupů
a pilastrů – bylo nutno především pečlivě očistit od starších nátěrů, jejichž
mocnost téměř setřela jemnou plastickou krásu terakotového reliéfu. Ty byly
očištěny ručním oškabáváním po naměkčení chemickým zábalem a proudem
teplého vzduchu a dočištěním toluenovým čističem a tampóny. Několik
ztracených detailů bylo doplněno a vymodelováno z jemného restaurátorského
tmelu.
Plechové číslice byly demontovány, repasovány, zakonzervovány
a osazeny zpět na původní místa. Finální povrchová úprava vychází
z aktuální barevné koncepce zdobení.
Vrcholové kříže, zhotovené z umělého kamene litého do forem,
byly očištěny od sádrovcových krust usazených v dešťových stínech
pomocí buničinových zábalů a roztoku hydrogenuhličitanu
amonného. Povrch byl ošetřen a zakonzervován hydrofobizačním
a biocidním přípravkem.