kalvárie frýdek - Martin Feikus

areál poutního chrámu
Navštívení Panny Marie ve Frýdku
pohledem historika
David Pindur
Poutní chrám Navštívení Panny Marie ve Frýdku, povýšený Janem
Pavlem II. roku 1999 na menší papežskou baziliku, představuje
výraznou a neodmyslitelnou dominantu statutárního města
Frýdku-Místku. Jedná se o lokalitu, jež svou historickou tradicí
a duchovním významem přesahuje rámec někdejšího jednotného
regionu Těšínské Slezsko (rozděleného v roce 1920 mezi Československo
a Polsko) a představuje pojem i v přilehlém zahraničí.
Dodnes přitahuje četné návštěvníky nejen z České republiky
a Polska, ale i ze Slovenska, Rakouska, Německa a jiných zemí
Evropy. Počátky mariánského kultu na tomto místě jsou kladeny
do období po třicetileté válce. V roce 1665 byla zdejší vrchností
(reprezentovanou rodem Oppersdorfů) na zalesněném návrší Vápenky
(či Vápenka) za hradbami tehdejšího města Frýdku vztyčena
pískovcová socha Madony Frýdecké. Jejím autorem je pravděpodobně
hornoslezský umělec Salomon Steinhoffer. Milostná
socha brzy proslula četnými zázraky a tělesnými i duchovními
uzdraveními poutníků, kterých zde každoročně přibývalo. Návalu
poutníků záhy nepostačovala ani dřevěná kaple, která zde byla
vystavěna v roce 1706. V letech 1740–1759 byla nákladem rodu
Pražmů z Bílkova, držícího frýdecké panství, realizována výstavba
monumentálního barokního chrámu pravděpodobně podle plánů
vratislavského zednického mistra Bartoloměje Wittwera. Dvojice
charakteristických průčelních věží byla dokončena až roku 1777.
Autory kvalitního barokního a klasicistního mobiliáře jsou, stejně
jako v případě další výzdoby interiéru, přední soudobí umělci Slezska
a Moravy, jakými byli Andreas Schweigel, Johann Schubert,
Hypolit Weissmann, Elias Franz Herbert či Anton Berger. V dobách
největšího rozkvětu frýdeckých poutí v 18. a 19. století navštívilo
místo až 40 tisíc poutníků ročně. Vzdor usilovným tendencím
nacistického a především komunistického režimu, jež směřovaly
k nahlodání či neskrývané likvidaci duchovních tradic místa, došlo
po roce 1989 k jejich obnově. Snaha o rehabilitaci frýdeckého
poutního kostela byla korunována nákladnou generální rekonstrukcí
exteriéru a konečně jeho zařazením mezi nejvýznamnější
chrámy katolického světa, tzv. baziliky menší (basilica minor), dne
30. srpna 1999. Jedná se o jediný chrám s tímto titulem na území
ostravsko-opavské diecéze.
Navzdory snahám totalitní komunistické moci potlačit přirozenou
krajinnou a architektonickou dominantu chrámu naprosto nevhodnou
panelovou výstavbou v jeho bezprostředním okolí v 80.
letech 20. století, zůstal zachován původní areál baziliky. Jedná
se o malý přírodně krajinářský park, jehož obvod je lemován souborem
čtrnácti výklenkových zděných kaplí křížové cesty s centrální
kaplí Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. První konkrétnější zmínky
o úpravách prostoru u chrámu pocházejí až z prvních desetiletí
19. století, kdy značně neupravené prostředí nejvýznamnějšího
poutního místa Těšínska volalo již delší dobu po změně. Nákladem
arciknížete Karla Habsburského, držitele frýdeckého panství,
byla před chrámem postavena kamenná opěrná zeď, na níž byly
umístěny starší barokní plastiky sv. Antonína Paduánského, sv.
Judy Tadeáše, sv. Gabriela a sv. Rafaela od sochaře Václava Böhma
z 60. let 18. století. Dodnes dochované železné zábradlí na zdi
zhotovila arciknížecí huť v nedaleké Bašce. Během listopadu roku
1822 byl z popudu faráře Josefa Karla Schippa frýdeckými farníky
vyrovnán terén mezi chrámem a opěrnou zdí. Roku 1840
byla zeď doplněna o sochy sv. Karla Boromejského a sv. Michaela
a v roce 1949 o sochy českých národních patronů sv. Václava a sv.
Vojtěcha. Za působení faráře Karla Findinského, který stál v čele
frýdecké farnosti v letech 1870–1891, došlo k dalšímu významnému
dotvoření areálu chrámu. Tím se stala výstavba 14 identických
zděných kaplí křížové cesty v letech 1876–1877. Nadšeným
propagátorem této stavební akce byl zapálený český vlastenec Jan
Ježíšek, administrátor poutního chrámu v letech 1870–1887. Jednotlivé
kaple, postavené podle návrhu vídeňského architekta Karla
Schadena, zdobí pamětní desky s uvedením jmen donátorů z řad
farníků, duchovních i poutníků a v nikách umístěné kolorované
reliéfy z pálené hlíny zhotovené v umělecké dílně Josefa Gabriela
Mayera v Mnichově. Roku 1877 byla křížová cesta farářem Findinským
vysvěcena s platností výsad skutečné křížové cesty v Jeruzalémě.
Na prostranství uprostřed kaplí křížové cesty vyrostla v letech
1880–1882 kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, zvaná rovněž Římská
kaple. Předlohou byla dodnes dochovaná hrobka významného
rakouského básníka a prozaika, politicky činného Anastáze Grüna
(vlastním jménem Anton Alexander z Auerspergu, 1806–1876) ve
slovinském Leskovci. Jedná se historizující (novorenesanční) stavbu
oválného půdorysu s kupolí a lucernou. V ose průčelí je situován
vstupní portál s půlkruhovým záklenkem a vrcholovým klenákem.
Fasáda je členěna pilastry s kompozitními hlavicemi. Kolem kaple,
přístupné devíti stupni, jsou hranolové sloupky s kovaným zábradlím.
V kapli se dodnes nachází novogotický oltář (v dubnu 2005
z něj neznámý pachatel odcizil některé plastiky). Stavba disponuje
i podzemním prostorem. Bývaly zde slouženy mše o poutích, ze
schodiště kněží pronášeli kázání a udělovali eucharistická požehnání.
Současně s výstavbou Římské kaple vznikla i cesta do neda-
lekého poutního místa v Hájku. Prázdnou niku na vnější straně
presbytáře chrámu ozdobilo v téže době sousoší Kalvárie, pořízené
nákladem Julie Janitzké z Frýdku († 1928), restaurované v roce
2011 akademickou malířkou Blankou Valchářovou z Opavy. Za
zmínku stojí ještě dřevěný misijní kříž z roku 1994.
Celý areál je nedílnou a cennou součástí frýdecké baziliky a zasluhuje
si zvýšenou ochranu a památkovou péči odpovídající místu,
přesahujícímu svým významem rámec Moravskoslezského kraje.
Jeho rekonstrukce provedená v letech 2010–2011 má tuto nezpochybnitelnou
skutečnost výrazně podtrhnout.
Literatura:
BUKOVAN, Josef: Frýdek – poutní místo. In: Sborník Výstavy Bezručova kraje ve
Frýdku 28. VI.–29. VII. 1935, Frýdek 1935, s. 49–54.
EICHLER, Karel: Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rak. Slezsku I/II.
Brno 1888.
GRYGAROVÁ, Tereza: Drobné stavby areálu kostela Panny Marie ve Frýdku v kulturněhistorickém
kontextu. Diplomová práce, Katedra české literatury, literární
vědy a dějin umění Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, Ostrava 2010
(nepublikováno).
HAWLAS, František: Panna Maria Frýdecká. Místek 1918.
INDRA, Bohumír: Stavba barokního poutního kostela P. Marie ve Frýdku a jeho
architekt. Časopis Slezského zemského muzea, série B 42, 1993, s. 44–57.
KALUS, Karel: Z dějin města Frýdku. In: 60 let Frýdecké spořitelny 1869–1929.
Frýdek 1929, s. 47–123.
KOHUT, František: Stoletá památka kostela Panny Marie ve Frýdku. Olomouc 1852.
MIKOLÁŠ, Jaroslav Ludvík: Žermanický rodák Jan Ježíšek. Studie o Těšínsku 2, Český
Těšín 1973, s. 443–450.
MLČÁK, Leoš: Státní seznam nemovitých kulturních památek okresu Frýdek-Místek.
Frýdek-Místek 1980.
NOVÁK, Karel: Poutní chrám P. Marie ve Frýdku. Praha 1994.
ODEHNAL, František: Poutní místa Moravy a Slezska. Praha 1995.
OLŠOVSKÝ, Jaromír: Několik poznámek ke kulturním dějinám Opavského a Těšínského
Slezska (Opava, Šenov, Těšín a Frýdek). Příspěvek k dějinám mecenášských
a objednatelských strategií v letech 1730–1800. Acta historica Universitatis Silesianae
Opaviensis 1 (Confinia Silesiae. K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka), Opava
2008, s. 401–424.
POLOCZKOWA, Barbara: Popis Frýdku a Fryštátu z poloviny 19. století. Těšínsko
34, 1991, č. 4, s. 12–14.
PINDUR, David: Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku. Bazilika Nawiedzenia
Marii Panny we Frydku. Český Těšín 2011.
PINDUR, David: Basilica of the Visitation of Virgin Mary in Frýdek. Basilica des Besuchs
der Jungfrau Maria in Frýdek. Český Těšín 2011.
PINDUR, David: Dva nové zvony baziliky minor ve Frýdku. Těšínsko 51, 2008, č. 2,
s. 28–30.
PINDUR, David: Náboženský život ve slezských farnostech Bruzovice a Dobrá do
josefínských reforem. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1 (Confinia
Silesiae. K životnímu jubileu Rudolfa Žáčka), Opava 2008, s. 359–399.
PINDUR, David: Poutní tradice na Frýdecku v pozdním baroku. Těšínsko 49, 2006,
č. 3, s. 1–8.
PINDUR, David: Pramen k počátkům mariánského poutního místa ve Frýdku. Těšínsko
48, 2005, č. 1, s. 16–19.
SAMEK, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska 1. Praha 1994.
SCHENKOVÁ, Marie – OLŠOVSKÝ, Jaromír: Barokní malířství a sochařství ve východní
části českého Slezska. Opava 2004.
VOLOCH, Alexander: Poutní chrám P. Marie ve Frýdku. K 200 letému jubileu položení
základního kamene. Frýdek 1938.
ŽÁČEK, Rudolf. K historii pověsti o zázračné Panně Marii Frýdecké. Těšínsko 36,
1993, č. 2, s. 18–19.