12.05.2015 Views

Žurnál Čára - Divadlo.cz

Žurnál Čára - Divadlo.cz

Žurnál Čára - Divadlo.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

O D B O R N É O K É N K O<br />

vylisované žádné matriční číslo, podobně<br />

nenajdeme na etiketě ani žádné ob-jednací<br />

Co naděláme, velká část členů Divadla <strong>Čára</strong> vzešla zdivadelní vědy ajiných humanitních číslo. Všechny tyto gramodesky jsou dnes<br />

oborů.Protojsme užprostě neodolaliarozhodliseseznámitvássněkterýmivýsledky naší<br />

velice vzácné, neboť nikdy vlastně nebyly<br />

práce.ProtentokrátPřemyslHniličkaajeho<br />

komerčně vydané: lisovaly se v jen asi 40<br />

kopiích abyly distribuovány pouze do rozhlasových<br />

stanic vNěmecku, vnacisty okupovaných<br />

zemích ave státech zachovávajících bě-<br />

Rozhlasová propaganda vběhu času<br />

Byť má slovo<br />

hemdruhésvětovéválkyneutralitu.<br />

"propaganda" více významů, my se<br />

Výšepopisované propagandistické snímky<br />

budeme v tomto článku věnovat<br />

natáčel vBerlíně pod označením Charlie and his<br />

především oné očerňující, znevažující<br />

Orchestra německý taneční orchestr kapelníka<br />

nepřátelskoustranu.<br />

Lutze Templina. Jeho soubor zaštítil svým jménem<br />

V dobách první republiky<br />

německý zpěvák Karl „Charlie“ Schwedler<br />

opropagandě tohoto typu vůbec hovořit<br />

(*1902), zaměstnaný od roku 1939 v americké<br />

nemůžeme; jako soukromopodnikatelský<br />

sekci odboru rozhlasového vysílání říšského ministerstva<br />

subjektsimuseldávatRadiojournalpozor,<br />

zahraničních věcí. Vzhledem ktomu, že<br />

aby nikomu nestranil a nikoho neo-<br />

Schwedler mluvil plynně anglicky, byl pověřen<br />

čerňoval. Politické komentáře na obranu<br />

sestavováním hudebně-kabaretních pořadů vysílaných<br />

ohrožené republiky se objevily v roce<br />

německými krátkovlnnými vysílačkami pro<br />

1938. Jiří Hraše píše:<br />

„Naprostým<br />

posluchačeveVelkéBritániiaUSA.<br />

nezbytím se komentář stal v napjatém<br />

Natočenésnímkyzpracovávala alisovalahannoverská<br />

a nepřehledném roce dramatických<br />

továrna firmy DGG, od roku 1943 pak byly<br />

událostí 1938. Bylo třeba výmluvně avlastenecky<br />

všechny oficiální zakázky říšského ministerstva pro-<br />

vysvětlovat vládní politiku<br />

pagandy lisovány v pražské továrně české gramo-<br />

aktomubyl vybrán, jako první soustavný<br />

fonové firmy Esta. Vzhledem ke skutečnosti,<br />

žeBerlín<br />

politický komentátor, zkušený avzdělaný<br />

už<br />

vté době postihovaly nálety spojeneckých leteckých<br />

redaktor Franta Kocourek. "Svou úlohu<br />

svazů, byl Templinův orchestr přesunut do<br />

obhájce atlumočníka vládní politiky chápal<br />

Stuttgartu, kde účinkoval v místní rozhlasové stanici<br />

ideálně aidealisticky. Své informace<br />

Reichssender. Série propagandistických snímků pro<br />

(a to bohaté, přesné a včasné) míval<br />

etiketu „mandolina aklarinet“ byla uzavřena vlistopadu<br />

přímozkancelářepresidentarepubliky.“<br />

roku1943.<br />

Skutečné propagandistické „hody“ Franta Kocourek komentuje příjezd<br />

Zdatyto propagandistickésnímkymělyna posluchače<br />

začaly až<br />

v době okupace. Začaly zru-<br />

německých vojsk do Prahy<br />

ve Velké Británii, USA čina spojenecké vojáky na fron-<br />

oblíbených Okének, která společně<br />

šením<br />

tách účinek, jaký si od nich jejich tvůrci slibovali, je více<br />

s Mirko Očadlíkem a dalšími vytvářel F. K. Zeman. Ten později vzpomínal: než<br />

sporné. Účelové texty reagovaly na aktuální dění na<br />

„Opatrnickápolitika Karešova programového vedenírozhlasuitoto naše´Okénko´<br />

frontách. Po uplynutí doby několika týdnů, kterou si<br />

zatáhla železnou žaluzií kolaborantské ustra-šenosti aněmecký režim je konečně<br />

vyžádalo složení textu, nahrání gramodesky, její<br />

nahradil tzv. ´politickými a časovými úvaha-mi´, ve kterých nastoupili jako vylisování a konečně dodání do příslušné rozhlasové<br />

ochotníspolupracovníciNěmců někteřízprvníchlidíprotektorátu.“<br />

stanice, aktuálnost těchto textů ale již<br />

zpravidla pominula<br />

Časové úvahy kolaborantů však nebyly tím nejhorším: nejtěžším proviněním<br />

avnejlepšímpřípadě zůstaljenlíbivýswingovýobal."<br />

rozhlasu se staly „humorné“ a„satirické“ skeče, namířené proti Anglii, KdybypányOpluštila,PuchmayeračiŠmaterunezavál<br />

Francii, Sovětskému Svazu, Americe a především proti Židům. Hlavním osud jinam (byli dílem odsouzeni, dílem zapomenuti), mohli<br />

„aranžérem“ těchto půlhodinek se stal Gustav Opluštil —proto dodnes slýcháme se osvědčit i u nastupujícího režimu; srovnáme-li totiž<br />

označení „Opluštilovy skeče“, byť se na nich podílel i Ruda Jurist, Julius propagandu okupační akomunistickou, není vní věru příliš<br />

Puchmayer (texty písní) aOldřich Šmatera (hudba)… Platí onich (podobně jako rozdílů. Stačí si poslechnout estrádní vystoupení Václava<br />

téměř okaždé propagandě), žekaždý kvalitnějšívtip musela „lovit“ ujiných Laciny či nejrůznější politické a společenské komentáře z<br />

autorů —včetně VoskovceaWericha,kteréovšem samioznačovaliza„ židovské<br />

první poloviny padesátých let… Ještě na počátku<br />

šedesátých<br />

stvůry“… Na produkci propagandistických satir,jakou byla např. Rudá nemoc<br />

let jsme mohli zaslechnout parodii na dobový šlágr Souvenir,<br />

nebo mnohokrát zmiňované Hvězdy nad Baltimore,se podíleli iněkteří čeští<br />

vněmžsianonymnízpěvácirobililegracizČangkajška…<br />

herci, nejčastěji ovšem Čeněk Šlégl, Jára Kohout, Zdena Kavková- Nezaháleli však ani na druhé straně. Vpadesátých letech<br />

Innemanová. Pouze jednorázově vnich vystoupili Ferenc Futurista aVlasta vytváří rozhlasové kabarety na Rádiu Svobodná Evropa náš<br />

Burian.<br />

starý známý Jára Kohout, který vroce 1948 uprchl vkostýmu<br />

Podobné „vtipné“ pořady však nebyly výsadou pražského vysílání. kohouta přes hranice —zatímco pohraničníci<br />

čekali vnatřískaném<br />

Vroce 1941 se zBrna vysílal pořad Pan Bystrouš<br />

ví všechno,vněmž<br />

antisemitské<br />

sále na druhou část jeho vystoupení… Vjeho kabaretech<br />

popěvky zpívalo oblíbené komické duo brněnského divadla arozhlasuKoKo,<br />

byly kslyšenívýstupy sbláznivou brigádnicí, které nebyla žádná<br />

čiliKarelKosinaaVladimírKonůpka.<br />

práce dost tvrdá astachanovská aby ji nakonec zřízenci odvezli<br />

Ze své vlasti byli zostouzeni po rozhlasových vlnách, sami však také nazpět do blázince; výrazným úspěchem byla píseň Tik tak<br />

nemlčeli: Voskovec aWerich. ZHlasu Ameriky vysílali ve čtyřicátých letech (Hodinyjdou). Jenutno říct, žejehohumorbylvelmiprvoplánový.<br />

tzv. Černé<br />

čtvrthodinky,vnichž<br />

dialogy apísněmi reagovali na politický Vobdobítánípropagandapřecejenoslabuje.Sílasejínavrací<br />

aválečný vývoj. Jejich „hovory přes oceán“ byly zaznamenávány na velmi až<br />

za normalizace. Za všechny uveďme jen několik příkladů.<br />

křehký materiál anahrávka musela být pořízena bez zastavení, bez mazání;<br />

Vdubnu akvětnu 1970 se rozpoutává velká diskreditační kampaň<br />

Werich později vzpomínal, ženěkdy se podařilo některému zklaunů proti profesoru Václavu Černému, jednomu z nejvýznamnějších<br />

zbreptat jednu zposledních větpatnáctiminutového skeče—amuselo se českých literárních vědců ahistoriků.Ač<br />

bylvlétě 1968 na svécha-<br />

začít znovu… Jejich dialogy jsou dodnes většinou vtipné apřesné: občas<br />

lupě apolitickéděníšlomimoněj,bylporoce1969označenzavůdčí<br />

všakzafungovaladezinformaceneboiluze,např.vpřípadě VlastyBuriana osobnost „záškodníků arevizionistů“. Jako hlavní argument byl vytažen<br />

adr.Emila Háchy,které napadli vskutku nespravedlivě, naopaksympatie<br />

záznam StB, který byl pořízen tajně abez vědomí aktérů na<br />

kSovětskému Svazu bychom mohli zdnešního pohledu považovat za jednom z diskusních posezení, které Černý uspořádal se spisovatelem<br />

přehnané…<br />

Janem Procházkou (byl to první případ, kdy StB otevřeně a<br />

Zajímavým fenoménem byly gramofonové desky, které natáčel<br />

bez ostychu přiznala, žeodposlouchává své spoluobčany). Umným<br />

Charlie and his Orchestra akteré byly značeny symbolem lyry nebo střihem byl vytvořen „autentický“ rozhovor dvou intelektuálů, kteří<br />

mandoliny.VíceotomnapsalGabrielGössel:<br />

uvažují onásilném převzetí moci ve státě aověšení komunistů. Vedle<br />

„Mezi historickými zvukovými záznamy představují značnou kuriozitu<br />

obrovské kampaně vRudém právu a Čs. televizi si smočil i Českoslo-<br />

vNěmecku vletech 1941–43 natáčené<br />

šelakové gramodesky venský rozhlas. Vsrpnu odvysílal cyklus Stanislava Oborského Velké<br />

snahrávkami swingových melodií, jež<br />

byly opatřené anglicky zpívanými<br />

kádrování avednech17.-25.srpna 1970 simohl překvapenýčirozhor-<br />

ostře propagandistickými texty zesměšňujícími představitele lený občan —to podle politické příslušnosti —poslechnout „dokumen-<br />

protihitlerovské koalice. Etikety těchto gramodesek tárnícyklus“KarlaJaníka Zezákulisíkontrarevoluce.<br />

neuváděly žádné informace opůvodu snímků —ani sama Vroce1977 seČs.rozhlas samozřejmě zapojil ido akceAntiCharta a<br />

etiketa vlastně neměla žádné jméno. Desky se proto dokázal skvěle propagandisticky využít iatentát agenta StB kapitána<br />

popisují podle použité ikonografie jako "notový klí č“ — Minaříka…<br />

červená, „lyra“ — modrá, či „klarinet a mandolína“ — Vosmdesátýchletechpropagandanepolevuje jejímiterčisestávají<br />

cdve hnědočervená etiketa. Ve hmotě gramodesek není američtí prezidenti Carter aReagan, na domácím „písečku“ jsou hlavními<br />

nepřáteli disidenti… Smutným faktem zůstává i to, že Československý<br />

www.divadlo.<strong>cz</strong>/cara<br />

rozhlasvysílalKSČdirigovanoupropaganduaždoprosince1989…

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!