04/2010 - Mnichovice

4/2010jazyků odvozenin pro označení pojmu“hudba” bylo odvozeno od Apollonovýchdružek a múz). Hudba v helénskékultuře zaujímala významné místoa stala se podstatnou součástí vývojena poli sociálním: např. v bohoslužbě,ve velkých okamžicích národníhocelku, v soukromém životě jednotlivce,ale i jako prostředek obecného vzdělání.Národní slavnosti se stávaly pravýmihudebními festivaly, hudba reagovalai citlivě na všechny proměny duchovníorientace, hospodářské a sociální podmínkya politický stav. V ní se zrcadlíveškerý rozmach i pád řecké kultury.Řeckou hudbou začínají právě i evropskédějiny hudby. To co je zásadní,je fakt, že z ní samotné se zachovalovelice málo, protože rostla z jinéhozákladu, ale celým svým základemvýrazným způsobem ovlivnila středověka novověk a tudíž zasáhla do vývojestejně důležitým způsobem jakomalířství, sochařství a architektura.Téměř celý středověk se opíralo skvěle popracovanou soustavu řeckou,jejíž akustická část platí v podstatnýchvěcech dodnes. Stejně jako řeckáestetika vytvořila základy, z nichž tentoobor čerpal po dlouhá staletí a dávali inspirující podněty pro řešení stěžejníchotázek v umění vůbec.Nástroje: Nejpoužívanějším nástrojemv umělé řecké hudbě byla kithara,lyra a aulos.Kithara a lyra - nástroje drnkací =ozvučná skříň u kithary byla hranolovitá,u lyry oblá, na kterých byly napnutystruny. U kythary jich 7, později 11strun, u lyry méně. Struny se rozezvučovalyprsty nebo tepátky, znalase i flažoletová technika.Aulos - dvouplátkový šalmaj, předchůdcehoboje, válcovitě vrtaná rouraopatřená hmatovými dírkami. Hráčipoužívali zpravidla dvojice píšťal a nedovedemevysvětlit, zda k rozšířenémurozsahu nebo modulaci.Harfa - vyskytovala se již ve starémEgyptě a byla požívána k domácímzábavám a k tanci.Flétna a Panova píšťala - rozšířilazvukovou barevnost v podobě dechovýchnástrojů.Varhany - veliký řecký vynáz(Ktesibios - 3. stol. př.n.l.) - píšťalybyly poháněny místo vzduchem vodou,proto jsou mnohdy označovány jakovodní varhany.K velkému zvukovému rozmachu přispívávznik různých druhů trub a nástrojebicí. Člověk od pradávna toužil vyjádřitsvé emoce - s tím vznikala i rozmanitáškála hudebních typů, jež se stále vyvíjelya zdokonalovaly. Jako nejpřirozenějšízaznívaly různé písně lidové, vyjadřujícípestrou škálu pocitů a tak vznikajízcela přirozeně písně radostné, žalostné,milostné, pracovní, svatební, ukolébavky,ale i oslavné. Aiodové používaly zpěvuk oslavě bohů. Zpěvný charakter mělyi písně epické, jejíchž účinek byl ještěstimulován hrou na drnkací nástroje =>nejznámější - Homérův epos Illias a Odysea(9. století př.n.l.) a velice známé jsoubásně milostné básnířky Sapfó spjatévýlučně s drkacími nástroji.V této době se začínají zakládatprvní hudební školy pro hru na kitharua aulos známé jako kitharistikaa auletika, kde se docilovalo virtuóznítechniky, která vedla u auletiky k obratuk hudbě programní. V neposlednířadě vzniká i tzv. orchestika => nebo--li škola taneční, kde dochází k vývojivyššího umění jako oboru. Další stupeňvývoje přináší i uvědomělou uměleckoutvorbu, která je již vnímána jako vyššíprogramová činnost vytvořená lidem.Nejznámějším projektem je Lesbickáškola v čele s Alkaiem a básnířkouSapfó.(roku 600 př.n.l.).Zdokonaluje se i heterofonie, chorickályrika, kterou založil v 7. stol. ThaletasKrétský a vrchol uskutečnil Pindarosz Théb. (1. Polovina 5. století).Hymnický sborový dithyrambosk poctě boha Dyonýsa se stal základemřeckého dramatu. Hudební složkase stala i neodmyslitelnou součástířeckých tragedií a komedií.Počínaje 4. stoletím př.n.l. se začínáprudce měnit typ duchovního života,který má značný vliv i na stav řeckéhudby. Doba se už nespokojovala s dokonalostía hospodárnou vyrovnaností,naopak volalo se po uplatnění emocí.Všechna díla tíhla k vášnivě vypjatémuvýrazu, odpovídajícímu vzrušenémuživotnímu stylu. Hudba hromadilase záměrem nové prostředky, které byse záměrem svázané formy rozšiřovaly.Klasický dythyrambos přešel v kantátupro sóla a sbor, rozmach virtuozityzasáhl i kitharodii. Rostl i vliv východníhoumění a vzniká nový typ vzdělanosti,kterou nazýváme “hellenismem.”Vliv řecké hudebnosti byl obrovský,zejména za doby slavných výbojůAlexandra Velikého, kde její uplatněníbylo vymožeností celého východníhoStředomoří, kde řecká hudba měladomov a zažehnutá ohniska již dřívev obchodních střediscích a osadách.Marta MarečkováLadovo muzeum v HrusicíchSlavnostní odhalení sochvěnovaných významnémučeskému umělci, malířia spisovateli Josefu LadoviOdhalení se konalo dne 30. 4. 2010 v 10.00 hod.v areálu Památníku Josefa a Aleny Ladovýchv Hrusicích.Tuto akci pořádalo Oblastní muzeum Praha– východ Brandýs nad Labem – Stará Boleslavza podpory Středočeského kraje.Sochy věnované Josefu Ladovi navrhovali a realizovalistudenti VŠ akademie výtvarných uměnía návštěvníkům Ladova památníku, předevšímdětem se jistě budou líbit.Miroslava Vojtíškovátajemnice MěÚ MnichoviceSochy věnované mistru Josefu Ladovi od studentů VŠakademie výtvarných uměníÚčastníci slavnostního odhalení soch věnovanýchmistru Ladovi, odprava: Josef Lada (vnuk mistra Lady),M. Vojtíškova (tajemnice MěÚ), L. Tesařík (starostaHrusic), Ing. P. Schneider (starosta Mnichovic), Ing. D.Grossová (vedoucí Ladova kraje) a E. Kršňáková(Sabmiller Popovice)Tři grácie - zprava Miroslava, Eva a Dana19