Naše běžecká škola vychází při sestavovánímetodiky tréninku z obecného a speciálníhopodkladu rychlosti a vytrvalosti jednotlivce adůsledně bere v úvahu typ běžce. Na základěpropočtů vzájemných vztahu mezi kvalitamijednotlivých běžeckých vlastností lze pak poměrněpřesně stanovit, jak má být pokračováno v tréninku.Prvotně se dbá na rozvoj základních běžeckýchvlastností: obecné vytrvalosti a maximální rychlostia pak se teprve přistupuje k rozvoji tempovérychlosti, tempové vytrvalosti a posléze speciálníhotempa. Hlavním přínosem československé školy jerozpracovanost metodiky rozvoje speciálního tempaa plné docenění významu této specifické vlastnostiběžce jako nutného předpokladu pro dosaženívrcholové výkonnosti na speciální závodní trati.Přesně byl také doceněn význam a náplň délkyintervalu odpočinku k vytvoření podmínek prooptimální tréninkové zatížení a na svou dobu ihranice celkového rozsahu práce pro jednotlivéběžecké kategorie disciplín vzhledem k věku astavu trénovanosti, což mělo obrovský přínos.V 60. letech byl v Austrálii a na NovémZélandu vymyšlena systém založený na velkémrozvoji vytrvalosti. Trénink tempové rychlosti aspeciálního tempa byl aplikován v menším rozsahu,ale trénink obecné a tempové vytrvalosti bylobsáhlejší a účinnější. Podařilo se jim dát do dalekopříznivějšího poměru k ostatním běžeckýmvlastnostem speciální tempo. Do popředí vystupujetaké trénink síly pomocí posilování s činkami,vybíhání svahů a běhání v těžkém písčitém terénu.Tento způsob tréninku byl velmi propracovaný,navazovala na ni v pozdější době spousta běžců, aleotázkou zůstává, zda je nezbytné, aby půlkařdokázal dobře zaběhnout i maratón. Jisté ale je, ženovozélandským půlkařům tento trénink svědčil.Na rozdíl od předcházejících způsobů tréninkuse od 70. let v daleko větší míře používá metodaopakovaná, což je modifikace intervalové metody,se kterou má stejné parametry, liší se pouze v jejichhodnotě. Tréninkový systém se vyvíjel k velkémuodlišení tréninku v jednotlivých obdobích,jednotlivé složky na sebe lépe navazují, jednotlivédetaily tréninky jsou ještě lépe propracovány.V této době se na výsluní dostávají také afričtíběžci, u nichž jsou vrozené dispozice na velmivysoké úrovni. Postupně dochází i u nich k aplikacinejmodernějšího tréninku, což má za následekaktuálně jejich naprostou hegemonii v běžeckýchdisciplínách.Historickou zajímavostí bylo, že když seobjevila nová tréninková metoda, tak závodnícidané země po nějakou dobu excelovali, než jiobjevili konkurenti. To již v dnešní době neníaktuální.Od roku 1960 se zlepšil světový rekord na1500m o 10 sekund, z 3:36,0 na 3:26,00 (viztabulka 16).120
Tabulka 16. Vývoj světového rekordu v běhu na 1500mTable 16. The development world rekord on the 1,500m run men3:55,8 Abel Kiviat (USA) 8. 6. 1912 Cambridge3:54,7 John Zander (SWE) 8. 8. 1914 Stockholm3:52,6 Paavo Nurmi (Fin) 19. 6. 1924 Helsinki3:51,0 Otto Peltzer (GER) 11. 9. 1926 Berlin3:49,2 Jules Ladoumégue (FRA) 5. 10. 1930 Paris3:49,2 Luigi Beccali (ITA) 9. 9. 1933 Torino3:49,0 Luigi Beccali (ITA) 17. 9. 1933 Milano3:48,8 William Bonthron (USA) 30. 6. 1934 Millwaukee3:47,8 John Lovelock (NZL) 6. 8. 1936 Berlin3:47,6 Gunder Hägg (SWE) 10. 8. 1941 Stockholm3:45,8 Gunder Hägg (SWE) 17. 7. 1942 Stockholm3:45,0 Ame Andersson (SWE) 17. 8. 1943 Göteborg3:43,0 Gunder Hägg (SWE) 7. 7. 1944 Göteborg3:43,0 Lennart Strand (SWE) 16. 7. 1947 Malmö3:43,0 Werner Lueg (GER) 29. 6. 1952 Berlin3:42,8 Wesley Santee (USA) 4. 6. 1954 Compton3:41,8 John Landy (AUS) 21. 6. 1954 Turku3:40,8 Sándor Iharos (HUN) 28. 7. 1955 Helsinki3:40,8 Lászlo Tábori (HUN) 6. 9. 1955 Oslo3:40,8 Gunnar Nielsen (DEN) 6. 9. 1955 Oslo3:40,6 István Rózsavölgyi (HUN) 3. 8. 1956 Tata3:40,2 Olavi Salsola (FIN) 11. 7. 1957 Turku3:40,2 Olavi Salonen (FIN) 11. 7. 1957 Turku3:38,1 Stanislav Jungwirth (CZE) 12. 7. 1957 Stará Boleslav3:36,0 Herb Elliot (AUS) 28. 8. 1958 Göteborg3:35,6 Herb Elliot (AUS) 6. 9. 1960 Roma3:33,1 James Ryun (USA) 8. 7. 1967 Los Angeles3:32,2 Filbert Bayi (TAN) 2. 2. 1974 Christchurch3:32,1 Sebastian Coe (GBR) 15. 8. 1979 Zürich3:32,1 Steve Ovett (GBR) 15. 7. 1980 Oslo3:31,36 Steve Ovett (GBR) 27. 8. 1980 Koblenz3:31,24 Sydney Maree (USA) 28. 8. 1983 Köln3:30,77 Steve Ovett (GBR) 4. 9. 1983 Rieti3:29,67 Steve Cram (GBR) 16. 7. 1985 Nice3:29,46 Said Aouita (MAR) 23. 8. 1985 Berlin3:28,86 Nouredine Morceli (ALG) 6. 9. 1992 Rieti3:27,37 Nouredine Morceli (ALG) 12. 7. 1995 Nice3:26,00 Hicham El Guerrouj (MAR) 14. 7. 1998 RomaSoučasný tréninkový systém vychází zesystémů, které byly na vrcholu v minulosti. Některétréninkové prostředky se později neuplatnily,některé se používají dosud. I nyní se používádlouhých souvislých běhů, hojně využívanýchnovozélandskými běžci a ještě dříve používanýmijako jednorázová metoda. Do tréninku je zařazen ifartlek objevený ve Švédsku a mající kořeny vestřídavém tréninku i intervalový trénink, poprvévyužívaný v Německu, ale jehož kořeny sahají aždo 20. let do Finska. Tato metoda velice pomohlapřiblížit výkonnost elitních běžců k hranici lidskýchmožností díky velkému rozvoji speciálního tempa.Velmi používaná metoda je v současné době takémetoda opakovaná.V současných tréninkových systémech se rozvíjívšechny složky tréninku, pochopitelně v závislostina délce závodní trati, typu běžce, jeho stáří a délcea období přípravy. Každý běžec používá různouskladbu a poměr tréninkových prostředků a jinoučetnost zatěžování. Není možné najít jedenuniverzální postup nebo systém, jak dosáhnoutvrcholné výkonnosti. Každému běžci můževyhovovat něco jiného. A právě na trenérech je, abyodhalili, co vyhovuje jeho svěřenci. Není vhodnékopírovat do detailů trénink jiného běžce, ale lze siz něj brát poučení a přejímat určité prvky přípravy.Prostředků, jak zvýšit výkonnost je nepřebernémnožství, od povolených až po zakázané. Is používáním nedovolených prostředků v bězích nastřední tratě jsme se bohužel během historienejednou setkali a setkáváme se s nimi i v sou-121
- Page 1:
Universitas Bohemiae MeridionalisBu
- Page 4 and 5:
OBSAHVýzkumné studieJ. BĚLKA, K.
- Page 6:
VÝZKUMNÉ STUDIERESEARCH STUDIES66
- Page 9 and 10: (Matthew, & Delextrat, 2009), ragby
- Page 11 and 12: vzdálenosti (ɳ 2 =.0156). Výsled
- Page 13 and 14: LiteraturaBarbero-Alvarez, J. C., S
- Page 15 and 16: několika desítek tisíc. Otázkou
- Page 17 and 18: vykazovány inaktivity. Doba stráv
- Page 19 and 20: práce, Univerzita Karlova, Fakulta
- Page 21 and 22: (1997, 1998), Subramanian - Silverm
- Page 23 and 24: To znamená prijatie, alebo zamietn
- Page 25 and 26: • Na vidieckych ZŠ chlapci (71,1
- Page 27 and 28: ako polovica samotných učiteľov
- Page 29 and 30: LiteratúraAntala, B. (2009). Teles
- Page 31 and 32: Šikula, T. (1992). Názory a posto
- Page 33 and 34: poznat sebe sám, a má-li protivn
- Page 35 and 36: 2) Dalším předpokladem bylo, že
- Page 37 and 38: v sebevědomí? - Pokud ano, je ví
- Page 39 and 40: převažovaly do značné míry sou
- Page 41 and 42: Studia Kinanthropologica, XIII, 201
- Page 43 and 44: neparametrický Man-Whitney test. D
- Page 45 and 46: Beam, W. C., & Merill, T. L. (1994)
- Page 47 and 48: 107
- Page 49 and 50: jednom až dvou úsecích, jejichž
- Page 51 and 52: úseky od 1 do 4 km opakoval někol
- Page 53 and 54: Podle něj se běžci při tomto kv
- Page 55 and 56: se připouští déletrvající odp
- Page 57 and 58: lostním, poněkud zekonomizovaným
- Page 59: délky intervalů vzhledem k délce
- Page 63 and 64: Tabulka 18. Medailisté na olympijs
- Page 65 and 66: Choutka, M., Dovalil, J. (1991). Sp
- Page 67 and 68: ÚvodČinnost podpůrně pohybovéh
- Page 69 and 70: jelikož podle JANDY (1982) schopno
- Page 71 and 72: cvičení…), abychom předcházel
- Page 73 and 74: k systematické péči o optimáln
- Page 75 and 76: PŘEHLEDOVÉ STUDIEREVIEW STUDIES13
- Page 77 and 78: Studia Kinanthropologica, XIII, 201
- Page 79 and 80: sehráno již v únoru na krakovsk
- Page 81 and 82: 11:14. Ve druhé půli však došlo
- Page 83 and 84: Obrázek 6. Sport na střeše Palá
- Page 85 and 86: STUDIA KINANTROPOLOGIAVědecký ča
- Page 87 and 88: Technická úprava rukopisuPřísp
- Page 89 and 90: tforward, some authors prefere to c
- Page 91: UpozorněníPočínaje rokem 2011 b