Pavel Ota - Dukla mezi mrakodrapy

Jak je Rakušané začali zdravitKdyž je mi někdy doopravdy bídně,do chládku na tribunusednu si,obklopen fanoušky se sedím klidně –a bídu z duše snímá létající míč.Boris SluckijV referátech se často píše, co zrychlovalo a zpomalovalo hru, jakzahrála levá a pravá spojka, ale málokdy se dovíme o lidských vztazíchmezi mužstvy. Přitom mají někdy veliký vliv na průběh boje.Čtvrtého července se cítili při doktorově „dobrém ranku“ mimořádnědobře. Znali už jeho povídání o krásném počasí: dovedl to vždycky nějakzabalamutit, i když to venku vypadalo zoufale. Přímo vyskákali z postelí sezdravou chutí na vídeňský Rapid.Vídeňská mužstva Rapid, Vienna, Sportklub byla odjakživa velkýmsoupeřem pražských. Rapid byl nejslavnější, třináctinásobný mistrRakouska, za něj kdysi kopal Franz Binder, zvaný ,,Bimbo“, Josef Bican iRudolf Vytlačil. Do New Yorku přivedl Rapid trenér Happl. Dukleodpovídali Rakušané na pozdrav jen na půl úst, jako by nebyli sousedi aPraha neležela kousek od Vídně. Vždyť navíc si přece fotbalisté obou zemívždycky dobře rozuměli. Tady Rakušany vůbec nepoznávali, tušili pramenjejich sebevědomí v dosti vzdáleném pětibrankovém vítězství nadčeskoslovenským mužstvem na švýcarském mistrovství světa. Proto tenden Dukla razila: „Za Švýcarsko!“Vejvoda odhadl hru Rapidu: dobrá technická kopaná s krátkýmipřihrávkami, chybí jí fyzická připravenost a důraz, má útok odtržený odobrany.Střed hřiště bude patřit Dukle.Na tento zápas přitáhly celé voje Čechoameričanů, někteří odešli zČeskoslovenska krátce po tom, kdy skončila třistaletá nadvláda rakouskýchHabsburků. Čekali na vojáky z Prahy u vchodu s otázkou, jakýmpozdravem se teď na domácích valech povzbuzuje. Řekli jim:„My teď voláme: do toho!“Po zápase uspořádali Dukle všichni diváci, zde žijící Italové, Irové,Angličané, Francouzi, Mexičané, Portugalci, Španělé a Brazilci, obrovskéovace. Vyčerpaní Rakušané se těžce vlekli do kabin. Dostali první splátku94