218 kB - publikace FSV UK

Stagnující země 17 Magdaléna KopicováMezi donory například nadále nedochází k zajištění koordinace jejichrozvojových aktivit, která je nezbytná jak k podpoření principu vlastnění, takk systematičtější podpoře dobrého vládnutí. Pro vymezení konceptu dobréhovládnutí jsem použila pojetí Evropské komise, neboť je podle mne velmikomplexní. Pravdou však zůstává, že vnímání tohoto konceptu jsou odlišná a různídonoři považují různé z aspektů za podstatnější, což dále tříští podporu tohotokonceptu v rozvojových zemích, kde se vlády přizpůsobují svému největšímudonoru.Dalším problémem zůstává neschopnost donorů efektivně podporovat rozvojstátních kapacit a institucí ve stagnujících zemích. Výsledkem těchto snah je častospíše odliv kvalifikovaných pracovníků, ať už do rozvinutých zemí nebo pryč zestátní správy do západních nevládních organizací a delegací působících v zemi, kdejsou na postech národních koordinátorů pochopitelně lépe placeni. Donoři by mělizajistit finanční a technickou pomoc na reformu státní správy. Vedle rozvojeodborných kapacit by málo početné státní správy v SZ potřebovaly jak navýšenípočtu úředníků, tak hlavně jejich platů.2. Vyvstává také zásadní otázka, je-li vůbec možné zajistit zvenčí rozvoj v zemích,kde vlády rozvoj nepodporují a nemají na něm zájem?Je to jedna z nejtěžších výzev rozvojové spolupráce, ale jistě je to možné.Chybí-li zájem vlády, je nutné podnítit zájem veřejnosti. Základním předpoklademje, že rozvoj nesmí záviset na jednotlivcích. Ve stagnujících zemích, které jižv devadesátých letech prodělaly určitou formu demokratizace, a je tedy alespoň vomezené míře zajištěna participace obyvatel, je nutné informovat obyvatelstvo orozvojové spolupráci, o aktivitách donorů a o úspěšných projektech. Zásadnímprostředkem je podpora rozvoje občanské společnosti, podpora formování různýchzájmových skupin schopných formulovat. své zájmy.Je také nutné dále rozšiřovat veřejné povědomí o potřebách rozvojového světav zemích donorských, aby byla zajištěna veřejná podpora pro strategickou,koordinovanou a kontinuální spolupráci „bohatého severu a chudého jihu“, bezohledu na měnící se politické, ekonomické či bezpečnostní priority.3. Jak by měla donorská komunita dále postupovat vůči stagnujícím zemím?Možnou inspirací pro efektivnější přístup k SZ by mohl být britský modelspolupráce s „křehkými státy“ 44 , které sice tvoří jinak vymezenou skupinu nežzemě vymezené pro tuto práci (křehkými státy se rozumí země, které nesplňujízásady správného vládnutí, a země postkonfliktní), ale i tak lze některé aspektyvyužít, neboť se tyto skupiny výrazně překrývají.Základem tohoto modelu je prevence a pomoc státům, aby nepropadly ve svémstátním výkonu. Dalším důležitým bodem britské strategie je důraz na instrumentyrychlé reakce v případě vznikající krize, neboť jak již bylo zmíněno výše, SZ (jakovšechny křehké státy) jsou náchylné ke vzniku konfliktu z důvodu výrazné44 Fragile States, označení používané ve VB souhrnně pro složitá partnerství a postkonfliktní země.